KRNAP bojuje s vlhčencem ubrouskovým, sáčkovcem šustilkou a jinými lidmi zavlečenými druhy
V příštích týdnech se vypraví do Krkonoš expedice mladých zoologů, jejímž cílem bude vytvoření taxonomie všech odpadkoušů, které se v krkonošské přírodě objevují.
S tvory čeledi odpadkoušovitých se lidé budou moci blíže seznámit na profilech „nenizverjakozver“ – konkrétně na Facebooku a Instagramu.
Jakou formou? Tandem mladých výzkumníků zoologů, Alice a Lukáš, se s uživateli sociálních sítí budou dělit o důležité poznatky ze života odpadkoušů zavlečených do Krkonoš. S mapováním druhů může pomoci i veřejnost, například vymýšlením přiléhavých českých i latinských názvů. Vždyť rozpoznány a pojmenovány byli zoology zatím jen čtyři z čeledi odpadkoušovitých, ostatní na svou identifikaci teprve čekají.
Tak, a teď vážně. O co jde? O novou vzdělávací kampaň, která má lidem připomenout, že odpady si mají z přírody odnést s sebou.
V loňském roce navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo téměř 3,8 milionu lidí. Negativními dopady turistických výletů je ale množství odpadků, které po sobě turisté v parku zanechávají.
Těch nevhodně se chovajících turistů není sice mnoho, ale při představě, jak dlouho odhozené odpadky v přírodě, zvláště té horské, přežívají, je obava o krkonošskou přírodu na místě.
Každoročně se sice konají akce, při kterých zaměstnanci KRNAPu i dobrovolníci odpady sbírají. Při takové akci letos na jaře se sesbíraly skoro tři tuny odpadu, které se u turistických cest objevily po zimní sezoně.
Ideální by ale bylo, kdyby se sběračské akce vůbec konat nemusely.
Správa Krkonošského národního parku se proto rozhodla vyhlásit boj proti odpadkům a 29. května startuje v rámci osvětovou informační kampaň.
Cílem kampaně, která potrvá dva měsíce, je upozornit návštěvníky parku, aby dbali na to, že po nich v parku nesmí zůstávat odpadky. Příroda si s nimi totiž sama poradit nedokáže.
„Na horách nejsou rozmístěny odpadkové koše. Do národního parku nepatří. Odpadkové koše mají své místo v městských parcích, nikoli v přírodě, kde by jejich obsah byl vystaven nejen povětrnostním vlivům, ale i divokým zvířatům. Prostě, co si do přírody přineseme, musíme si i odnést,“ říká ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
Nejčastějšími odpadky, které v parku po návštěvě lidí zůstávají, jsou PET lahve, obaly od sušenek, igelitové sáčky, vlhčené ubrousky, plechovky nebo nedopalky cigaret. Jejich doba rozkladu je podle druhu od 15 až do 250 let. Zatímco u některých druhů odpadků téměř všichni víme, že se budou rozkládat desítky až stovky let (jako například PET lahve), u jiných je to pro mnohé možná překvapení.
Takovým odpadem jsou třeba vlhčené ubrousky, které jsou vyráběny z umělé textilie, proto se nerozpadnou stejně rychle jako toaletní papír, ale až za několik set let. Mezi odpadky na horách se však objevují i překvapivější nálezy. Při letošním jarním úklidu se pracovníkům Správy a dobrovolníkům podařilo nalézt pneumatiky od aut, boty, ztracené lahve alkoholu nebo lyžařské hůlky.
Inspirací pro kampaň, ve které různé druhy odpadků dostávají rodové a druhové jméno, kterými se běžně označují zvířata nebo rostliny, byly pro tvůrce kampaně především pozoruhodné názvy fauny a flory krkonošské přírody. Odpadky v krkonošské přírodě se s určitou mírou nadsázky stávají invazivními druhy, pro které realizátoři kampaně identifikovali novou čeleď – čeleď odpadkoušovitých.
reklama
