https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krnap-lesy-v-krkonosich-jsou-v-nejlepsim-stavu-za-posledni-stovky-let
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

KRNAP: Lesy v Krkonoších jsou v nejlepším stavu za poslední stovky let

20.10.2022 14:31 | VRCHLABÍ (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Lesy v Krkonošském národním parku (KRNAP) jsou v nejlepším stavu za posledních několik set let. Podle aktuální inventarizace lesů je na území KRNAP téměř 18 milionů stromů. Kůrovcovou kalamitu z minulých let se podařilo v Krkonoších natolik zbrzdit, že by neměla představovat pro krkonošský lesní ekosystém větší riziko, řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Od roku 2010 Správa KRNAP ve větší míře zaznamenává pozitivní jev, a to zmlazování lesů a posilování takzvaného spodního patra lesa.
 

"Naši předkové udělali z dnešního pohledu a se současným poznáním, jak les funguje, mnoho chyb. Mnohé se snažíme odstraňovat a věřím, že naši potomci budou shovívavě hodnotit vše, co dnes podnikáme, aby zdejší lesy byly zdravé a stabilní," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Hospodaření v lesích KRNAP je založeno na přirozené obnově místo umělých výsadeb. Rozloha lesů na české straně Krkonoš je zhruba 37.000 hektarů. Jsou domovem více než 60 druhů dřevin, převažuje smrk ztepilý.

"Od roku 2010 do současnosti prokazatelně poklesl počet stromů nad sedm centimetrů výčetní tloušťky. Naopak vzrostl absolutní počet stromů nad deset centimetrů výšky a zároveň absolutní počet jedinců v obnově. Z toho plyne, že lesy se zmlazují a významně nastupuje spodní patro lesa, vytváří se výraznější prostorová struktura," uvedl vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.

Zlepšující se kondice krkonošských lesů je podle něj patrná i z dalších ukazatelů, jako je průměrná zásoba dříví na jeden hektar a zásoba jednoho stromu. Obě hodnoty narůstají i přes pokles počtu stromů. "To je dáno světlostním přírůstem, který nastupuje při prořeďování porostů a práci s přirozenou obnovou, kdy starší stromy dostávají více světla v korunách a uvolňuje se prostor pro nástup obnovy. Jednoduše řečeno, se světlem stromy znovu rostou, a to i ty staré. V důsledku toho jsou krkonošské lesy blíže k přirozenému stavu, tedy jsou zdravější a stabilnější," uvedl Jansa.

Druhové složení i prostorové rozložení krkonošských lesů v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století pak znečištěné ovzduší. Do 13. století Krkonoše pokrývaly pralesy tvořené hlavně smrkem, jedlí a bukem, poté přišel do hor člověk a začal lesy měnit k obrazu svému. Vytvořil enklávy, louky, pastviny a vytěžené dřevo začal průmyslově využívat. Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné s výjimkou těžko přístupného terénu v nejvyšších partiích hor, kde se fragmenty původních lesů dochovaly.

"Lesy zároveň představují žijící kroniku lidského působení v regionu. Již naši předchůdci si uvědomovali, jak jsou lesy důležité a jejich stav není vždy optimální," připomněl Drahný.

V 19. století podle něj působili v Krkonoších a Podkrkonoší lesníci uznávaní dnes v celé Evropě, například lesmistři Jahnel, Schmid, Cotta, Judeich, Bakesch. "Uvědomovali si nedostatky stavu lesů a prosazovali podobné myšlenky, které realizujeme dnes. Již od poloviny 19. století je patrná snaha o zvýšení zastoupení jedle a buku a naopak snížení zastoupení smrku, omezení pastvy v lesích a zavedení systematického plánování péče o les," uvedl Drahný.

KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.

Vývoj lesních porostů a proměna struktury lesů ve Správě KRNAP

Rok

Počet stromů

(tis. ks) nad 7 cm tloušťky

Průměrný počet stromů nad 10 cm výšky (ks/ha)

Počet jedinců obnova (tis. ks)

2010

18.526,4

7534

238.657,2

současnost

17.801,7

9156,2

292.991,6

2010

současnost

zásoba (tis. m3)

8791,65

8922,56

plocha (ha)

34.135,47

33.957,83

počet stromů (tis. ks)

18.526,4

17.801,40

zásoba (m3/ha)

257,55

262,75

zásoba (m3/ks)

0,47

0,50

Zdroj: Správa KRNAP


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

20.10.2022 14:53
Šumava na tom bývala mnohem lépe. Samozřejmě před ekologismem. I práci dávala lidem. Ani mufloni a jiná zvěř nevadila. Od té doby, co se likviduje zvěř, a chrání brouk, jde vše do kopru.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

20.10.2022 15:16 Reaguje na Michal Ukropec
mám zcela opačný názor.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.10.2022 15:58 Reaguje na Michal Ukropec
1*
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.10.2022 13:17 Reaguje na Michal Ukropec
No v Krkonoších, Jizerkách a dalších našich severních horách bylo za socíku, na rozdíl od Šumavy aktuální to, že tam lesy dlouhodobě umíraly nejenom na ermise ve vzduchu, ale už i na kyselými emisemi poškozené lesní půdy. Proto se tam vedle leteckého vápnění osazovalo tak, že se často spíš jen zkoušelo, jaké dřeviny tam v těch podmínkác vydrží a neuhynou. Proto se tam sázely řeba smrky pichalvé nebo rovnou dřeviy, které s ednes označují jako pionýrské. A nyní v podmínkách, kdy ty kyselé emise už takových 20 let nejsou a víc citlivé stromy tehdy uhynuly a tak zmizely, se zřejmě ty lesy ozdravily.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

20.10.2022 15:39
U KRNAPu by bylo zajímavé nějak analyzovat, jak se na stavu přírody podepsal odsun. Bo třeba jen taková Malá Úpa měla do odsunu cca 1 000 duší. A samozřejmě k jakým změnám došlo přeměnou z běžného zemědělského hospodaření, a místy docela intenzivního, na prakticky výlučně rekreační.

Šumava se s tím nedá srovnávat, bo dráty a to pásmo okolo. To člověk v Sušici v masně řekl "Šišku salámu na cestu.", a už ho brali:-)))
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.10.2022 16:04 Reaguje na Svatá Prostoto
1*.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.10.2022 15:59
NEPŘECHVÁLIT
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.10.2022 20:24
Rozdílný přístup ke kůrovci v KRNAPU na rozdíl od NP Šumava a NP ČŠ nese
své ovoce! Kůrovce zvládli klasickými metodami a nenechali ho lesy sežrat bezzásahem a doslova záměrným množením jako na Šumavě. Je vidět, že i v
NP lze kůrovce dostat pod kontrolu a ne pouze přihlížet, jak zlikviduje
poslední smrk.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.10.2022 12:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Přečtěte si ten článek znovu a pořádně: v bezzásahových zónách hospodaří v KRNAPu stejně jak na Šumavě , to znamená nijak. V "zásahových" zónách díky práci mentálně neretardovaných lesníků dbali už před sto lety na pestřejší druhovou skladbu, což jen potvrzuje to, co co jsem vám říkal už stokrát - problém není kůrovec, ale druhová a věková skladba, která nahrává gradacím škůdců. Taky laskavě věnujte pozornost sdělení z článku, že mají výrazně diferencovanou věkovou skladbu a hospodaří výběrným způsobem - což tady opakovaně kritizujete jako neefektivní...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.10.2022 15:45 Reaguje na Jakub Graňák
No, přece jen nějaký rozdíl mezi oběma parky je. V Krkonoších opakovaně proti kůrovci zasahovali, což proběhlo i medii, a to nejen výběrným způsobem.
50.6662994N, 15.7918844E

Zatímco na Š. to více nechávali "na přírodě", nezasahovali, ať už z kapacitních či jiných důvodů, viz níže, a taková "bezzásahová" místa na K. nenajdete. Takže tamní lesníci si zaslouží pochvalu, že kalamitu nenechali rozjet a činili včasná opatření. Ten bukový nálet je nádherný, budí to dojem, jako by nad ním dohlížel rys či vlk:-)

48.8980439N, 13.7915453E
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.10.2022 16:20 Reaguje na Karel Zvářal
https://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-89-2010/lesnicka-prace-c-3-10/lesni-ekosystemy-krkonosskeho-narodniho-parku

Co se týče Šumavy: tam byl problém v rozsahu škod po Kyrillovi (mimochodem tam jezdili kámoši dřevorubci a říkali, že není možné to vytěžit dřív, než se tam kůrovec namnoží). V "zásahových" zónách "ŠUNAP" nebyli schopní (protože to není v silách celého českého lesnického odvětví) odtěžit ani 2/3 kalamitního dřeva - odtud, protože to je řádově větší plocha než bezzásahová , se rozšířila největší kůrovcová vlna, ty bezzásahové plochy už byly jen "třešinkou" na dortu - tudíž: jediná možnost, jak se podobným kalamitám do budoucna vyhnout je pestřejší druhová skladba, protože pokud k nějaké gradaci dojde, tak k jejímu ukočírování bude potřeba pokácet a vyvézt méně stromů z jednotky plochy - to je to celé
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.10.2022 20:20 Reaguje na Jakub Graňák
Problém byl v tom, že poďobaný blonďák, stoja na povalených veteránech, se tvářil velmi spokokojeně. Od toho se odvíjela ta prodleva v aktuálnosti zásahu, a pak už to běželo samospádem. Kůrovec do přírody patří, to každopádně, ale patří tam i vzdělaný lesník, který ví, že s monokulturou je to o něčem jiném.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.10.2022 09:50 Reaguje na Jakub Graňák
Obrovský rozdíl je nejenom ve velikosti bezzásahových zón,
ale hlavně v jejich umístění. Bezzásah ve vrcholových partiích hor sám o sobě je pro kůrovce málo vhodným místem
k životu, ale v těch nižších se mu daří neskutečně dobře.
Jinak skladba lesů byla v obou NP takřka stejná, jakož ve
i ve všech ostatních bývalých hospodářských lesích. Dnes
je na tom bídně i bezzásahový Boubín, kde kůrovec likviduje i smrkové velikány, kteří přežili 200 a více let staré
pohromy od vichřic, přes kůrovce před 130 léty a bekyni.
Dorazil je nikoliv Kyril, ale množení kůrovce v okolí a
jeho nálet do Boubína. Pokud se dá jakémukoliv škůdci zelená, tak červenou bude pouze nedostatek potravy, až
sežere poslední smrk. On totiž z hladu napadá i desetileté
stromy a zbytek dokoná václavka. U nás v lese letos rostou
václavky i z půdy, kterou se prodraly z napadených kořenů
na prvý pohled zdravých stromů. Bohužel za rok, či tři už
budou ty stromy mrtvé taky, ale zatím jsou množírnou hub
za potlesku zastánců bezzásahu.

r
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.10.2022 13:12
Pochybuji, že by lesníci z 19 století chtěli "obnovitelný" a "bezzásahový" les, který neprodukuje nic jiného než nekvalitní dřevo vhodné tak maximálně na topení. A že by chtěli lesy, které jsou bezzásahové a chráněné, takže místní by v nich neměli žádnou práci a za s tehdejší možností dopravy do práce museli by se odstěhovat a ty dotčené regiony by se tak musely vylidnit. jak to chtějí m dneska zelení aktivisti u lesů v NP.
To byli lidi, kteří ty lesy pěstovali pro to, aby z nich jiní lidi měli prospěch a živobytí. Ať už se jednalo o místní lid pracující v lese nebo o lidi zpracovávající dřevo z těch lesů bezpočet různými způsoby a na bezpočet věcí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.10.2022 13:38 Reaguje na Radim Polášek
Jste mimo, oni pěstovali takové lesy, jaké dostali rozkazem od svého chlebodárce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.10.2022 10:01 Reaguje na Jakub Graňák
Lesy se pěstovaly podle potřeb lidí a to všech, protože byť
si to přál chlebodárce, tak pro něho byla důležitá poptávka
po daném druhu dřeva. Nabídka se musí přizpůsobit poptávce
a nikoliv naopak, protože ta si pak hledá jiného dodavatele. Nebudeme tu mít dostatek pilařského dříví? Tak ho dovezeme
oddjinud a nebo ho nahradíme slisovanou štěpkou spojenou
chemickými sajrajty? Má to opravdu efekt jít touto cestou?
Mi už to je celkem putna, ale neblbněte hlavu budoucím
generacím o tom, že les bude pouze pro potěchu oka,
neboť si už na něho brousí zuby (štěpkovače) energetici,
aby ho semleli sakumprásk i s pařezy a poslední větévkou
a prohnali komíny elektráren a tepláren!
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.10.2022 20:16 Reaguje na Břetislav Machaček
"Lesy se pěstovaly podle potřeb lidí ..."

No, a dnes taky, jen dnes nabývá na významu mimoprodukční funkce lesa. Plus změna podmínek, jak ekonomických, tak sociálních.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist