Kroměříž žádá posouzení zavážení cihelny z hlediska vlivu na životní prostředí
Biotrend Morava počítá, že zavážení bývalého důlního prostoru, který je částečně zaplavený, potrvá přibližně pět let. "Poté by se areál měl proměnit na veřejně přístupný park se zelení. Celkový objem naváženého materiálu by měl být cca 620 000 metrů krychlových," uvedl mluvčí.
Z laguny by podnik měl do potoka Zacharky odčerpat zhruba 145 000 metrů krychlových vody, a to tak, aby nebyla narušena statika čelního svahu bývalé skládky komunálního odpadu ani svahů okolo důlního prostoru. Dosavadní jezírko chce upravit a přemístit. Materiál by do cihelny mělo navážet maximálně 126 nákladních aut denně, a to nejvýše 250 pracovních dnů v roce.
"Město požaduje zejména transparentní kontrolu naváženého materiálu, včetně umožnění odběrů kontrolních vzorků. Žádáme také důsledná opatření omezující prašnost a navržení trasy dopravy mimo centrum Kroměříže. Ohledně čerpání vody požadujeme jeho přizpůsobení aktuálním srážkovým poměrům a kapacitě koryta Zacharky a také monitoring vypouštěných vod," uvedl Holík.
Biotrend Morava se záměrem přišel už loni. Město také požadovalo posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona. Odvolalo se proto proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, který konstatoval, že dokončení rekultivace vážanské cihelny významný vliv na životní prostředí mít nemůže. Ministerstvo životního prostředí však rozhodnutí kraje zrušilo a společnost následně záměr stáhla. Nyní s ním přichází v upravené podobě znovu.
"Oproti první verzi byly aktualizovány a doplněny některé dokumenty a byly sníženy maximální počty vozidel, která mají materiál do cihelny navážet, a byl vyhodnocen celý úsek trasy od dálnice přes ulice Kojetínská a Havlíčkova a poté kolem výzkumného ústavu po polních cestách do důlního prostoru"“ uvedla ekoložka radnice Marcela Čekalová.
Provoz ve vážanské cihelně byl ukončen v roce 1996. O pět let později Báňský úřad povolil její zavážení zeminou, kamením a hlušinou. Biotrend Morava k těmto materiálům navrhl doplnit cihlu. Cílem rekultivace prostoru těžební jámy je jeho úprava na park s jezírkem, vyřeší i problém související s přilehlou bývalou skládkou komunálního odpadu. Pata skládky je v kontaktu s důlní vodou, která vyplňuje nejhlubší partie těžební jámy. Před jejich zavážením tedy bude nutné vodu odčerpat.
reklama