Kvóty na potraviny rozdělily zemědělsko-potravinářskou veřejnost
21.1.2021 01:58 | PRAHA
( ČTK)
Naprosto proti návrhu se staví Vinařská unie ČR, podle které je zákon pro domácí trh s vínem likvidační. "V produkci vinných hroznů Česko není ani zdaleka soběstačné. Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína maximálně z jedné třetiny, v letech slabých na úrodu ale i méně. Ani při nejlepší vůli proto není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů," uvedl prezident unie Ondřej Beránek.
Agrární komora ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků podporují změnu, podle které bude muset být v provozovnách nad 400 metrů čtverečních povinně určité množství některých potravin z Česka. Naopak proti se staví Potravinářská komora ČR, Vinařská unie ČR nebo například České sdružení značkových výrobců. Podle prezidenta agrárníků Jana Doležala novinka nepovede ke zdražování, naopak prezidentka potravinářů Dana Večeřová se obává toho, že z pultů zmizí mnohé zboží, které se nebude moci podle stávajících definic označit za české potraviny. Agrofert uvedl, že novelu zákona neinicioval.
Novelu zákona o potravinách schválila Sněmovna. Nová povinnost se bude vztahovat například na vejce, med, květák, zelí nebo česnek. Spadat pod ni budou i čerstvé a chlazené hovězí, vepřové a skopové maso. Kvóta se dál bude vztahovat i na řepkový a slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh.
"Podíly by měly brát v potaz vážený průměr napříč vybranými kategoriemi, aby bylo možné podmínku splnit již od začátku i tam, kde má ČR výrazně nízkou soběstačnost," uvedl prezident komory Doležal. Zdražení zboží to podle něj nepřinese. "Výkupní ceny zemědělských výrobců i průmyslových výrobců jsou v ČR dlouhodobě nízké. Problém je v nastavení obchodní přirážky řetězců, které nakupují nekvalitní a dotovanou nadprodukci ze zahraničí a využívají tyto nízké ceny k tlaku na tuzemské dodavatele," řekl.
Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků nevidí novelu zákona jako narušení běžné soutěže, což oponenti novely často připomínají. Podle kritiků novely návrh neprojde přes notifikaci u Evropské komise. "Už teď je náš byznys ovlivněn různou výší dotací v jednotlivých zemích. Například jedním z největších příjemcem dotací v zemědělství je Polsko, které má zároveň jednu z nejnižších úrovní kontrol bezpečnosti výroby potravin. My bychom se nebránili ani variantě, že se všechny dotace zruší a budeme podnikat čistě podle pravidel trhu, to se ale obávám, že již není v dnešním světě možné," uvedl bývalý ministr zemedělství a místopředseda iniciativy Jiří Milek.
Problém s novelou nemá ani Družstvo CBA, které v ČR sdružuje přes 1000 prodejen, hlavně na venkově. "Pro velké řetězce by bylo splnění nových podmínek složitější, u některých je podíl zahraničních výrobků i 90 procent, musely by tak výrazně změnit skladbu sortimentu. V našem případě by schválení novely nijak velkou změnu neznamenalo, dlouhodobě se snažíme u sortimentu, kde to alespoň trošku jde, zaměřovat na lokální výrobce. V nabídce našich prodejen tak toto zboží převažuje, v některých prodejnách činí jeho podíl až 90 procent," uvedl předseda družstva Roman Mazák.
Proti novele se staví prezidentka potravinářů Večeřová. Podle ní jde o nešťastný způsob, jak zvýšit potravinovou soběstačnost a podíl českých potravin na pultech. "Rozhodně by bylo přínosnější, jak pro spotřebitele, tak pro výrobce a zemědělce, kdyby se na výrobcích uváděla země původu suroviny. To znamená, že pokud by byl výrobek například zpracován z polského mléka na území ČR, muselo by být jako země původu suroviny uvedeno Polsko, nikoliv obecně ČR, kde došlo jen ke zpracování nebo dokonce jenom přebalení výrobku. A takto lze pokračovat i u jiných surovin," sdělila ČTK. Současný návrh podle ní poškodí zpracovatele, ale hlavně spotřebitele.
Naprosto proti návrhu se staví Vinařská unie ČR, podle které je zákon pro domácí trh s vínem likvidační. "V produkci vinných hroznů Česko není ani zdaleka soběstačné. Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína maximálně z jedné třetiny, v letech slabých na úrodu ale i méně. Ani při nejlepší vůli proto není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů," uvedl prezident unie Ondřej Beránek.
Proti novele se už v minulosti postavili také nadnárodní potravináři. Kritizují protekcionismus českého trhu a tvrdí, že nedává smysl s bojem proti tzv. dvojí kvalitě potravin. Ředile Českého sdružení pro značkové výrobky Jan Levora napsal poslancům dopis, ve kterém před přimáním normy varoval. "Upozorňujeme, že nedává úplnou logiku bojovat na jedné straně proti tzv. dvojí kvalitě a zároveň na druhé straně za potravinovou soběstačnost - buď chceme mít všude stejné potraviny, pak ale nemůžeme ohraničovat trh, nebo chceme ohraničovat trh, ale pak nemůžeme mít stejné potraviny," uvedl.
Hlavní zemědělský zaměstnavatel koncern Agrofert uvedl, že s novelou zákona nemá nic společného. "Nepřepokládáme, že by nás nová legislativa jakkoli zvýhodňovala a změnila naši pozici na trhu. Rozumíme ovšem snaze podpořit české firmy, a tím nemyslíme sebe," uzavřel mluvčí koncernu Karel Hanzelka.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Kdo je to zemědělsko-potravinářská veřejnost? Jsme to my, spotřebitelé, nebo my, zemědělci a potravináři, tedy výrobci?
Odpovědět
"Nepřepokládáme, že by nás nová legislativa jakkoli zvýhodňovala a změnila naši pozici na trhu. Rozumíme ovšem snaze podpořit české firmy, a tím nemyslíme sebe," uzavřel mluvčí koncernu Karel Hanzelka.
Ten jedinec lže zcela bezelstným způsobem.
Agrofert je největšá náš producent potravin a on chce podpořit české firmy, ovšem jeho se to netýká a pozici na trhu to neovlivní, když bude mít protekci a bule likvidována jeho konkurence. To je něco neskutečnýho, vovčanstvu to připadá už zcela normální.
Odpovědět
Kdykoli jdu nakupovat do nějakého obchodního řetězce, tak tam najdu hafo výrobků Agrofertu. Tento koncern má výrobu v dostatečném rozsahu (objemu jednotlivých výrobků), aby byl pro majitele těchto řetězců atraktivní. Proto jim také prodá prakticky vše, co vyrobí. Tudíž opravdu platí, že tento zákon jde mimo něj.
Problémy s odbytem do obchodních řetězců mají menší a lokální výrobci, kteří nejsou pro tyto řetězce atraktivní, protože mají malé objemy výrobků a ty jsou navíc "každý pes jiná ves". Což přináší zvýšené náklady na administrativu a logistiku. Tento zákon by měl donutit tyto řetězce vynaložit příslušné pracovní úsilí a náklady právě na zboží od těchto výrobců.
Odpovědět
Ani to není zcela úplná realita. Malí zemědělci se sdružují i do jistých družstev, aby měli větší objem. Ovšem obchodní řetězce a obchodníci s nimi i tak orají. Například u nás v podniku když skončila na Břeclavsku Fruta, tak skončila i zelenina. Papriky, zelí všeho druhu a to z jednoho důvodu. Obchodník nedodržel podmínky, soudit se s ním takřka nedalo. Výkupní cena měla být kupříkladu 10 Kč a on řekl, dovezlo se ze Španělska, vezmu to od vás za 3 Kč, protože mám přebytek. Jen tak pro představu. Přičemž výkupní cena té španělské a české byla skoro srovnatelná. Nikdo to moc nechápe, proč tomu tak bylo. To se v Rakousku či Německu nestane, už z důvodu národní hrdosti.
Odpovědět
Obchodní a zpracovatelská družstva sedláků, zde byla už za monarchie, 1.republiky. Po r.1989 však při restitucích žádné podíly z tohoto sedlákům nevrátily. Jedna z příčin, proč to zde tak se zemědělstvím tak dopadlo. Té národní hrdosti jmenovaných, bychom se měli učit !
Odpovědět
Však ona něco takového pod vlajkou boje proti nacionalismu EU zatrhne. Alespoň některým národům.
Odpovědět
Za situace, kdy bychom měli v každém městě kromě pár prodejen velkých řetězců také drobné prodejny, kde by se dala koupit produkce menších výrobců, tak by možná kvóty na české potraviny nebyly potřeba. Ale pokud třicet let vnucujete český trh zahraničním megařetězcům, čímž si zlikvidujete drobné obchodníky, nezbývá nic jiného, než tyto řetězce lehce k nákupu českých potravin postrčit. Oni totiž nemají zájem prodávat české potraviny, když jejich mateřské země potřebují podpořit svou ekonomiku prodejem vlastní produkce. Například v mém městě za posledních 10 let skončilo šest obchodů s potravinami (okresní město). Už tady máme jen řetězce a pár "Vietnamek".
Navíc Green deal zdůrazňuje, že členské státy mají podporovat krátké dodavatelské řetězce, což je přesně to, o co se snaží novela zákona o potravinách - co si v zemi vyrobíš, to si v zemi sněz a nevoz to po celé Evropě (nebo i dál). Ostatně přesně takové je doporučení Evropské komise České republice v materiálu, který MZE obdrželo jako připomínky k návrhu Strategického plánu SZP. Novela zákona o potravinách vás o nic nepřipraví, nebojte se.
Odpovědět
Kdo a jakým způsobem "třicet let vnucuje český trh zahraničním megařetězcům"? Prosím o konkrétní odpověď? Třeba já vím pouze o dvou příkladech, kdy se tak dělo. Za prvé, když agent bureš a jeho podržtašky vyprodukovaly EET, čímž z českého trhu odstranili řadu drobných obchodníků a jejich dosavadní zákazníky tím vnutili "megařetězcům". Za druhé, když agent bureš a jeho podržtašky díky totálně chaotickým a většinou nefuknčím protikoronavirovým opatřením a ještě chaotičtějším náhradám se snaží o odstranění zbytku přeživších drobných obchodníků.
Odpovědět
Zkuste si informovanost o historii ČR protáhnout hlouběji do minulosti. Kromě vlády ANO tady bylo mnoho předchozích vlád různých stran a vstup nadnárodních řetězců měl politickou podporu už od revoluce. Ta byla v roce 1989 a už v té době začínala vznikat současná situace. Třeba pan ministr Lux (jeden z porevolučních ministrů zemědělství), jinak osvícený to člověk, razil bezbariérový přístup zahraničních potravin na náš trh s tím, že naši zemědělci potřebují po revoluci konkurenci. Jen tak nějak pozapomněl, že by také druhá strana měla zrušit svoje bariéry, aby zase naše výrobky mohly na její trh. To byl asi začátek. Pak to pokračovalo s podporou všech politických stran, které byly u moci i s mohutnou podporou místních samospráv, které masivně podporovaly výstavbu obrovských prodejních objektů nadnárodních řetězců - supermarket (skoro) do každé vesnice. Důsledkem je situace v zemědělství i na trhu, jaká je. Konečně se po desetiletích na trhu s potravinami děje něco ve prospěch českých výrobců potravin. A je to v pořádku.
Odpovědět
Takže, když už jsme toho "protahování", by byste si mohl protáhnout znalost porozumění psaného textu. Jinými slovy, psala jste něco o "vnucování českého trhu zahraničním megařetězcům", teď jinými slovy píšete, že Lux zavedl volný trh a rovné podmínky pro všechny. Znovu se tedy ptám, kdo a jakým způsobem "třicet let vnucuje český trh zahraničním megařetězcům"? A dále jakým způsobem "místní samosprávy masivně podporovaly výstavbu obrovských prodejních objektů nadnárodních řetězců"? Pro info, prodej pozemku a stavební povolení opravdu ale opravdu není "mohutná podpora". Dále, prosím, konkretizujte pojem "bariéry, které nezrušila druhá strana". A nebo zase jen blábolíte?
Odpovědět
Můžete uvést podíl Agrofertu na celkovém množství potravin u nás vyprodukovaných?
Odpovědět
To je křiku, strašení zdražením a hladomorem. Výkupní ceny zemědělských výrobců jsou ostudně nízké, řetězce prodávají za ceny na hranici toho, co je spotřebitel ještě ochoten zaplatit. Tohle se bohužel žádným zákonem změnit nedá, takže se neobávám, že bychom v ČR zrovna tímto zákonem způsobili kolaps zásobování. Naprostá většina obchodních řetězců má zahraniční vlastníky, zisky plynou do zahraničí a daně také neplatí v ČR. Tak nechápu, proč je kolem povinných kvót na potraviny takový humbuk.
Odpovědět
O "kolapsu zásobování" blábolíte tak akorát vy. Jde o to, že se jedná o další tunel do burešovy kapsy, na který doplatí čeští zákazníci zvýšenými cenami.
Odpovědět
Když firma podniká na území ČR, tak platí daně z toho co na uzemí ČR vyprodukuje. Takže daně platí i v ČR.
Křik je okolo toho proto, že se splněním kvót budou mít problémy potravináři. U některého sortimentu, na které se kvóty mají vztahovat, to bez dovozu prostě nejde (např. víno). Kvóty malým zemědělcům stejně nepomohou - řetězce nejsou blbé, aby uzavíraly smlouvy s XX malými zemědělci, ale raději uzavřou jednu smlouvu s velkým. Co se stane, když okolní státy uvalí kvóty na české produkty? Za ,,dvojí,, kvalitu potravin budou pokutování nejen výrobci, ale i prodejci, proč? To může být pro malé prodejny likvidační. Atd., atd., ...
Ten zákon je jen ,,nacionalistický,, populismus a malá domu pro agrobarony...
Odpovědět
Proč by okolní státy uvalovaly kvóty na české potraviny, když na jejich potraviny Češi kvóty neuvalují? Právě proto, že řetězce nechtějí uzavírat smlouvy s menšími dodavateli, by tento zákon mohl sehrát pozitivní roli. Bohužel nikdo už nedonutí řetězce, aby také těm dodavatelům nabídli slušné cenové a obchodní podmínky. Znám několik malých výrobců, kteří měli možnost dohody s obchodním řetězcem. Podle nich to není žádný velký kšeft, protože řetězec nabízí výkupní ceny pod výrobními náklady a jednou požaduje takové množství, pak hned dvojnásobek (což v malém provozu nelze), a pak tlačí do nesmyslných slev. Řetězce se k dodavatelům chovají hnusně. Do toho ale nikdo říznout nedokáže, ať máme zákony, jaké chceme. Novela zákona o potravinách mi vůbec nevadí a nebojím se jí. Zákazníci budou stejně platit cenu na hraně svých možností, řetězce budou dodavatele odrbávat z kůže a možná se na pulty dostane pár nových českých výrobků. Nevidím nikde problém, který by měl znamenat pro obchod s potravinami v ČR katastrofu.
Odpovědět
Malí zemědělci a dodavatelé se umí i sdružovat, jestli jste o tom nikdy neslyšel. A jestli si myslíte, že bude problém s vínem, tak o tom asi nemáte ani páru. Například my jako vinohradníci máme problém s odbytem hroznů. Proč? Protože si tito (co budou mít problémy) dovezou z Moldavie mošt. Je to vážně tak hrozné takto podpořit nás zemědělce?
Odpovědět
Ale slyšel. :-) A rád zemědělce podpořím (např. maso, mléko, atd. kupuji od místních..). Jen by mě ale zajímalo, zůstaneme u toho vína, jestli jste schopni splnit kvóty (55%, později tuším 78%)? A také by mě zajímalo jak se zachovají okolní státy, když jim omezíte dovoz do ČR?
Odpovědět
Určitě jsme kvóty schopni splnit. My zemědělci se umíme přizpůsobit, jen musí být jistota toho, že se to samozřejmě za rok nezmění. To samé platí pro zeleninu všeho druhu (květák, papriky, rajčata atd.), nepopírám, že by to neznamenalo dočasné zdražení v obchodech, ale do dalšího roku by již všichni silně investovali do takových pěstitelských technik (jen tak mimochodem české výrobky v obchodech mají povětšinou stejnou výkupní cenu, jako ty cizí, jen obchodníci na to uvalí takovou marži, aby se namastili, protože ví, že co je české se prodá). Rozhodně by to mělo dobrý vliv na zdejší krajinu, více živočišné (hnoje), rozmanitější osevní postupy atp. U vína je to samozřejmě obtížnější, už jen kvůli trvalé kultuře, kdy trvá min. 3 roky než se zapěstuje. Jsou ale některé body, které by se musely s tímto změnit.
1) omezit dovoz cizích moštů
2) povolit větší množství výsadby
3) zvýšit kvótu na maximální výnos jakostních vín
Vy jste určitě viděl v TV, jak pan Beránek (ředitel Bohemia sektu - vlastníci Němci) tvrdil, že to pro ně bude problém splnit. Pro ně to nebude žádný problém dodržet, jen budou muset kupovat produkci od nás. Momentálně jsou schopni i více jak polovinu vín vyrobit z moštů z Moldavie a jiných zemí. Takže pokud jste pil někdy např. Bohemia sekt, tak jste pil ,,českou značku,, vlastněnou němci vyrobenou z moldavských moštů například.
Dále mne docela uráží reportáže v TV, kdy porovnávají košík stejných potravin. Rozdíl 170 a 140 Kč pokud se dobře pamatuji. Hned první co ten reportér vzal byly rajčata z hydroponického pěstování, která byla takřka o těch 30 Kč dražší, protože jejich pěstování je prostě nákladnější. Porovnával je s marockými rajčaty. Úplný nesmysl.
Odpovědět
Ok, to beru.
Jen mě tak napadá. S tím, že se to hned nezmění. Ono se to změní, protože to s vysokou pravděpodobností zruší soudy EU. Mezitím to ale stihne nadělat slušný bordel a pár lidí si na tom namastí kapsu.
Pokud by zákon prošel: To že dojde ke zdražení potravin, s tím souhlasím. Ale myslím, že to ,,dočasné,, bude trochu delší. Protože nejsem toho názoru, že naši zemědělci (kromě velkých podniků) jsou schopni z roku na rok nějakých velkých investic a inovací, natož aby se změnila právní úprava. Z krátkodobého pohledu si myslím, že by efekt byl následující - nižší nabídka, vyšší ceny a stejná nebo nižší kvalita.
Dále mě napadá, co se stane když to přeci jen nedokážete splnit? Třeba kvůli špatné úrodě? A bude nedostatek? Co pak? Mimořádně se povolí dovoz z okolních států?
Odpovědět
To zdražení je podle mého jen otázka, jak se k tomu postaví řetězce. Možná mám jen malý dohled, ale co znám pěstitele zeleniny v okolí do 50 km, tak všichni mají enormní problém s odbytem čehokoliv (brambory, květák, cibule, česnek atd.). Pokud by ho neměli, tak těm by stačilo jen navýšit o něco osev těchto plodin. Existuje i spousta podniků, jako my, kteří mají sice zastaralejší technologie (leží to 10 let ve středisku), ale byli schopni začít takřka bez investic. Předpokládám, že pokud by se chtělo jít cestou, aby začali pěstovat od znova i ti co to nedělali, tak by se to upravilo v PRV a šlo by to. O naplnění kvót opravdu nemám obavu i co se týče neúrody. Neúroda například na jižní Moravě co se týče zeleniny je extrémně nepravděpodobná, protože všechna zelenina se pěstuje pod závlahou. Ale teoreticky to může být problém, to uznávám. Na druhou stranu se dá jistě a snadno vydat nějaká dočasná vyhláška o dovozu.
Každopádně si stejně myslím, že tento zákon neprojde už přes senát. Pokud ano, tak se zastaví v EU, která pohrozí prstíčkem a udělá tytyty. Stejně tak dopadlo Slovensko, Maďarsko, Rumunsko v předchozích 3 letech. V podstatě se dá říct, že celý bývalý východní blok se snažil procpat tento zákon a EU jim vždy razantně pohrozila. A je to pochopitelné staré země si na zemědělství nedají sáhnout, už jen kvůli Brexitu. Vzhledem k tomu, kolik takové Nizozemí, Belgie, Německo apod. vyváželo do VB potravin, protože mají nadbytek, tak to budou muset lifrovat někam jinam a kam je asi všem jasné.
Odpovědět
Jakékoli narušení monopolu či oligopolu vede spíše ke snižování cen. Navíc si řetězce nemohou dovolit jít s cenami moc nahoru, jinak odeženou zákazníky zpět k drobným obchodníkům. Pokud tedy nějací po "covid nesmyslech" zůstanou.
Odpovědět
Protože ty zahraniční řetězce přijdou o část těch zisků/dividend. Proto jsou za podpory mnohých médií nejvíce slyšet.
Odpovědět
Pokud se týká toho vína, tam je hlavní problém v tom, že nám EU vnutila nevyhovující (příliš malý) rozsah vinic a brání jejich rozšiřování, případně výsadbě nových, což vede právě k onomu vysokému podílu oněch hroznů ze zahraničí. Jednoznačně škodlivá je i EUro "norma", podle níž smí být burčák vyráběn na prodej pouze z lokálního vína (což se už reálně obchází prodejem "nakvašeného vinného moštu" a podobných výrobků).
Pokud se týká vyjádření pana Jan Levory, tak to je prostě inkoherentní blábol, zcela s problematikou dvojí kvality potravin nesouvisející. Protože nikdo tady nechce "potraviny absolutně stejně kvalitní", ale jde o to, aby potraviny jiné kvality byly odlišeny názvem a disajnem obalu.
Ten zákon je prostě správný, je ho zapotřebí a jeho obdobu mají i jiné státy EU. Už jsme ho měli mít dávno.
Odpovědět
"Inkohorentní" jsou burešovy bláboly na toto téma a bláboly jeho podržtašek včetně bolševika kováčika. EU nám nic nevnutila. Když tak současný hradní čučkař co by premiér neblahé paměti bez náznaku odporu a snahy o vyjednávání v době vyjednávání o vstupu do EU všechny tyto kvóty odkýval.
A to je právě chyba. Regulace všeho možného dotování všeho nefunkčního je důvodem zaostávání EU za světem.
Odpovědět
Pamatuji naprosto jasně, že při vstupu do EU byla provedena inventarizace všech vinic v ČR a byl zaveden stop stav na jejich rozšiřování nebo zakládání nových. Zda dočasně či neomezeně vám z hlavy nenapíšu.
Jinak souhlas s vámi: EU zoufale zaostává a strhává nás sebou. A ty regulace a dotace jsou v ní proto, že je to sociálfašistický projekt, potlačující demokracii.
Odpovědět
A na základě čeho byl ten "stop stav" vyhlášen? Na základě toho, že s ním souhlasil současný hradní čučkař v přístupové smlouvě podepsal, stejně tak jako souhlasil s povinným podílem oze v energetickém mixu. Což jak známo, skončilo bilionovým tunelem.
A protož je EU tak "zoufale zaostalá" tak navrhujete dělat to samé, co tu zaostalost způsobuje. Trochu schíza, ne.
Odpovědět
Na základě oné inventarizace. Je úplně jedno, kdo tam seděl, pokud to byla (jakože asi ano) jedna z podmínek vstupu do EU. Chybou pochopitelně bylo, že jsme do té žumpy vůbec lezli.
Odpovědět
Hroznů je na vína dost. Čeho je ale víc je například moldavského moštu. Beru, je levnější. Ale je to správně?
Jinak problém je i s tím, že sami vinaři si odsouhlasili maximální výnos vinice pro jakostní vína, přičemž i v takové zemi jako je Francie je tento limit vyšší než u nás a to nemluvím o Španělsku a nebavíme se už vůbec o zmíněné Moldavii.
Odpovědět
Řetězce u nás mají dominantní postavení na trhu, s tím nikdo nic za současných pravidel obchodu EU neudělá a dostat se se svým zbožím k nim znamená ve velké většině buď jít na výrobní náklady nebo výrobky stlačit cenově, rozuměj použít nekvalitní komponenty. Tak to je a ne jinak. Všechno se odvíjí od zde již snad po sté diskutované otázce přímých a nepřímých podpor jednotlivých států pro své prvovýrobce a následně výrobce potravin.A lidé ve velké většině jdou stejně po ceně, nikoliv po kvalitě, takže ono si to stejně svoji cestu najde samo.
Odpovědět
No, právnická veřejnost v tom má naopak velmi jasno, takže tak. Na druhou stranu, za cca 8 měsíců jsou volby, tak čemu se divit, podobných taškařic ještě bude ...
Odpovědět
Oba spolky a to jak agrární komora ČR tak iniciativa jsou zástupci velkých družstev a a.s přičemž dle výpisu jsou zástupci iniciativy členy firem patřící k agrofertu. Tuto změnu nepožadovali malí a střední zemědělci ba ji dokonce ani nenavrhovali. Požadavek na kvóty(nic jiného to není) vychází z mylné teorie ,že umožní dodat na trh zboží s vyloučením nebo omezením konkurence.
Odpovědět
|
|