https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lesnici-sbiraji-v-korunach-stromu-sisky-letosek-je-semennym-rokem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesníci sbírají v korunách stromů šišky, letošek je semenným rokem

8.10.2022 01:45 | BRNO (ČTK)
Lesníci mají letos žně, v korunách mohou sbírat osivo, které poslouží ve školkách k vypěstování nových stromů. Letošek je semenným rokem pro většinu druhů listnatých stromů i jehličnanů. Stromy v lesích neplodí každý rok, potřebují dobré podmínky a kumulovanou zásobu živin. Sběr semen je v plném proudu i ve Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny, informovala ČTK mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Tereza Pospíchalová.
 

Zkušení lezci musí vystoupat po kmeni stromů desítky metrů nad zem. "Lezeme takzvaně bezeškodnou horolezeckou technikou, využíváme obhazovací smyčky, takže kmen stromu zůstane neporušený. Člověk musí mít k této práci dobrou fyzičku a přistupovat k ní s respektem,“ popsal sběrač Miloš Budík.

V srpnu a září sbírali ve školním podniku šišky jedle bělokoré a douglasky tisolisté. "Z 1000 kilogramů šišek jedle získáme až 140 kilo osiva, z douglasky asi 15 kilo osiva. Z něj následně ve školkách vypěstujeme sazenice, které vrátíme zpět do lesa," popsal vedoucí lesních školek Josef Cafourek.

Zda je daný rok semenný, zjišťují u jehličnanů lesníci tak, že několik šišek utrhnou či sestřelí, podélně rozřežou a spočítají na řezu plně vyvinutá semena. Aby se sběr vyplatil, musí mít šiška minimálně tři semena.

Po sběru se šišky jedle a douglasky v přechodných skladech rozloží na suchém, dobře větraném místě, kde ještě zhruba měsíc dozrávají a vysychají, až se začnou rozpadat. Poté v semenářském závodu projdou takzvanými lušticími komorami. Dokonale očištěná pak putují zpět do lesních školek, kde je uskladní do jarního výsevu, případně zamrazí pro výsevy v následujících letech.

Semenné roky nenastávají u všech dřevin ve stejnou dobu, zpravidla však jde o dvou- až tříletou periodu, výjimku tvoří buk, u něj semenné roky nastávají po čtyřech až osmi letech. Ve školním podniku už teď vědí, že letos mohou počítat i s úrodou žaludů a bukvic.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

8.10.2022 09:25
V NPČŠ by se měly vytvořit aspoň kotlíky s původními dřevinami, jak na požářišti tak i v jehličnatém lese co ještě neshořel
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.10.2022 11:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
No bá! Už dávnó!
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

8.10.2022 21:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Podívejte se na https://www.nebeske.cz/ceske-svycarsko-2022-po-pozaru/
a uvidíte, že je tam hodně převážně listnatých starších stromů zachovaných přímo v ploše požáru. Takže je hodně velká šance, že značná část požářiště bude rychle atakována semeny z okolí, navíc, tipl bych, že mnoho semen zůstalo v neshořelé hrabance v tzv., semenné bance.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.10.2022 19:07
Těžká práce, kterou jsem si v mládí vyzkoušel, když jsem chtěl přivydělat k nízké mzdě. Obdivuji všechny, kteří to nedělali pouze tři dny jako já, ale pravidelně roky. Když zafoukal větřík, tak se mnou zatížená špice ohýbala tak, že jsem se loučil se životem. Byla to za socíku práce (brigáda) v úkole od počtu pytlů se šiškami a nadprůměrně zaplacena.
Ještě jednou hluboce smekám před těmito lidmi, ale ve světě se to už dělá
jinak. Při sklizni limbových šišek například v Číně používají balóny a
sklizeň z koše je pohodlnější, než šplhání do korun stromů. Myslím, že by
nebylo marné mít takový balón a usnadnit lidem těžkou a riskantní práci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.10.2022 09:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Spíš se to brzo bude dělat s drony.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.10.2022 10:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Limba je potravina, sbírá se v obrovském množství a tam se balony vyplatí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.10.2022 09:53
Semenný rok je nejspíš i tady na Severní Moravě, aspoň co se týká smrků.
Není to jinak nic mystického, první rok po velmi vysoké úrodě semen je téměř vždy na tom stromě rok na semena chudý, protože rostoucí plody a v nich semena po oplodnění květů vylučují do dřeviny inhibitory, které brání v zárodcích pupenů určených pro příští rok vytváření květů. Další rok či roky je malá úroda semen, pokud strom nemá nashromážděn přebytek zásobních látek, aby jich měl dost na vytváření velké hmoty plodů - šišek a kvalitních semen. Například kdyby bylo jeden rok dlouhodobé sucho, další rok nejspíš nebude semenný. Naopak pokud rok není semenný a jsou od jara po podzim optimální podmínky, co se týká vláhy a tepla, další rok bude s velko upravděpodobností semenný.








a souvisí to s mechanismem, který zajišťuje, že strom vyprodukuje dostatek semen, aby zajistil pokračování druhu a současně aby se produkcí semen nevyčerpl toli, že by vyčerpaný snadno podlehl nějakému škůdci či nemoci.
Vytvářené plody a v nich zrající semena totiž uvolňují do stromu rostlinné inhibitory, které potlačují v zárodcích pupenů vytvářených pro příští rok vznik květů a tím vznik plodů a v nich semen. Další rok po velmi bohaté úrodě seme je tak téměř vždy na tom stromě rok na semena chudý. další roky pak záleží na tom, jak dobře má stgrom nashromážděné


rostlinnými hormony či inhibitory, které vytvářejí květy a potom zrající plody a semena. A potom s dostupností živin, které strom potřebuje pro vtváření kvalitních plodů a semen. Základ v zárodcích pupenů pro nasazení květů a potom pro růst plodu a semen se totiž u většiny dřevin tvoří už předchozí rok. Rostoucí plody vylučují látky, které potlačují vytváření zárodků květů a plodů pro další rok,
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.10.2022 10:45 Reaguje na Radim Polášek
Kolísání plodnosti po několika letech má i ten důvod, že při střídavé nadúrodě se nestačí za rok přemnožit organismy žijící ze semen, například myšice, a další rok nemají dostatek potravy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.10.2022 10:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
A není to nahodilé každý strom jinak, ale synchronizované (jak asi?) přes celé oblasti.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist