Lesníci v Krušných horách nahrazují dřeviny vysazené po imisní kalamitě
22.10.2024 01:01
(ČTK)
Mezi cílové dřeviny patří buk, smrk, javor, klen, jilm horský, bříza pýřitá a jeřáb ptačí.
Impulzem k další obměně bylo napadení smrků pichlavých kloubnatkou. Mezi cílové dřeviny patří buk, smrk, javor, klen, jilm horský, bříza pýřitá a jeřáb ptačí. Obnovují se převážně monokulturní a stejnověké porosty.
"Upřednostňujeme šetrný podrostní způsob, při kterém odstraňujeme mateřské dřeviny podrostlé semenáčky, takže nevznikají žádné paseky. Volíme i výběrný způsob, takže v porostech vznikají stromová patra. Lesy jsou pak odolnější vůči klimatické změně. Stromy se liší věkem, výškou i objemem a v žádné vývojové fázi nesplývají," řekl Aleš Kilb, lesní správce z Litvínova.
Kvůli stárnutí lesů a bezpečnosti lidí je podle lesníků nutné na základě průběžného sledování porostů kolem obcí, jako je Telnice, Litvínov nebo Šumná, i lesních cest nebezpečné stromy zpracovat, a to stromolezeckou technikou s využitím plošin. "Jde o listnaté porosty s převahou buků starších 120 let," uvedl Kilb. Loni stálo podnik toto mimořádné kácení 380.000 korun, letos 1,1 milionu korun.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolkyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
HH
Honza Honza
22.10.2024 09:10Když se chce, tak to jde! Stromová patra: les je přirozenější (jako prales) lépe plní zastiňující a vodozachycující funkci, je zdravější, více odolný, i proti škůdcům, stromy se sebou spolupracují, doplňují se.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.10.2024 09:38 Reaguje na Honza Honzano, ono kdyby se dříve více přemýšlelo než předvedlo zděšené vysazování smrkových monokultur v imisně zasažených oblastech, dneska by už dávno bylo hotovo.
Odpovědět
Pe
Petr
22.10.2024 10:21 Reaguje na Jaroslav ŘezáčHodnotit minulost dnešníma očima nejde. Rozhodnutí se vždy dělají na základě nějakých informací a názorů, které v dané době člověk má. Tehdy se to prostě považovalo za správné a nejlepší řešení. Ostatně, za padesát let se budou naši potomci divit zase nám, proč jsme dělali dnešní věci. A nejspíš se budou buď smát, nebo si ťukat na čelo.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.10.2024 11:58 Reaguje na Petrano, to je možné. Jen k těm potomkům, oni jsou směšní často už teď a popravdě schopnosti našich rodičů už naši potomci nemají. Myslí si, digitální svět je všechno jejich praktické schopnosti duševní a fyzické jsou tragédní. Vznikla tu generace lenosti a nároků.
Odpovědět
Pe
Petr
22.10.2024 12:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo je bohužel "osud" každé nové generace, že ztráci něco z výsledků práce předchozí generace. A většinou je to úmyslně, každý se snaží zařídit svým potomkům něco lepšího, než měl sám.
Že snižování nároků vede ke snižování schopností je zcela logické a probíhá to po velkou část naší civilizace. Bylo například prokázáno, že intelektuálního vrcholu dosáhlo lidstvo v době antiky. Tehdy to lidem "zapalovalo" mnohem víc než nám.
Odpovědět
Že snižování nároků vede ke snižování schopností je zcela logické a probíhá to po velkou část naší civilizace. Bylo například prokázáno, že intelektuálního vrcholu dosáhlo lidstvo v době antiky. Tehdy to lidem "zapalovalo" mnohem víc než nám.
EB
DM
Dalibor Motl
22.10.2024 11:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPorosty, které hynuly během imisní epizody v 70. a 80. letech 20. století byly vysazeny zhruba mezi lety 1860 a 1920. Během imisní kalamity byl nedostatek těžařů i mechanizace na likvidaci postů, katastrofální nedostatek vhodných sazenic, pracovních sil na výsadbu a nebylo ani jasné co sázet aby to zase neuhynulo. Málokdo tušil, že v devadesátkách přijde po revoluci i odsíření elektráren... Chyběly i zkušenosti. Proto se zalesňovalo kosodřevinou, olší zelenou, modřínem nebo exotickým smrkem pichlavým nebo se alespoň sela bříza a olše. Experimentovalo se. Dneska víme co naši předchůdci vědět nemohli. Na mnoha tehdejších imisních holinách je (po odsíření) smrk ztepilý velmi vhodná a životaschopná dřevina ve směsi s ptačím jeřábem, klenem, bukem nebo i břízou. Na horských rašelinných půdách moc jiných možností není.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.10.2024 12:04 Reaguje na Dalibor Motlpravda je, že půda byla tak kyselá, že tu v lesích nic nerostlo a v potocích a řekách nebyla ani rybička. Ještě v 90 letech se v lesích moc samovýsevem mnoho porostů neprezentovalo. Dneska je situace jiná, ale smrky se kydají dál.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.10.2024 13:58 Reaguje na Jaroslav Řezáčstačí si vzpomenout na Jizerské hory....tam je to smrková katastrofa ještě dneska...
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
22.10.2024 16:43 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak v Jizerkách na náhorní plošině je "náhradních porostů" dost a při přestavbách těch lánů smrku pichlavého (30km2) hynoucího kloubnatkou je původní smrk ztepilý jasná volba. Je vhodné ho doplňovat jeřábem ptačím, javorem klenem, jilmem horským a v nižších a chráněnějších polohách bukem a jedlí. Asi bych se vyloženě nemračil ani na nějaké to nižší procento modřínu. Ono jaksi v jeřábové smrčině prostě přirozeně rostou smrky a jeřáby s přimíšeným klenem... https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jizerske-hory-kloubnatka-smrk-pichlavy-vyhubi.A180319_135319_liberec-zpravy_jape
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
22.10.2024 11:17"Smrk pichlavý nahrazují lesníci smíšenými druhy." Vypadá to jako by ten článek psala nepříliš inteligentní umělá inteligence. Opravdu netuším co jsou "smíšené druhy". Znám smíšené lesy nebo domácí, autochtonní dřeviny. Stromy ve výběrném lese se na stejné ploše liší, výškou, tloušťkou i objemy kmenů. Vybírají se skupinky nebo jednotlivé kmeny a nevzniká tak holina. Lze říct, že ve výběrném lese s postupujícím převodem splývají věkové třídy a malé, tenké stromky rostou vedle (nebo pod) věkovitými velikány. Těží se kmeny cílové tloušťky. Lesník Aleš Kilb je můj spolužák ze SLŠ v Trutnově a určitě si nezaslouží aby se o jeho úsilí pěstovat přírodě bližší lesy psalo takhle mizerně :(
Odpovědět
JD
Jiří Durchánek
22.10.2024 21:27Nevím jaké znalosti má autor tohoto článku , ale doporučuji mu psát o čemkoli jiném protože o přírodě ví jen velký kulový když klen vydává za samostatný druh a přitom je to jen druh javoru
Odpovědět
