Liberecká zoo má novou expozici s tropickými žábami, je mezi nimi i "skleněná žába"
Do nových terárií liberečtí zoologové umístili 11 nově získaných druhů žab a tři, které byly dříve v pavilonu tropů. "Díky této nové expozici ve spojení s dalšími terárii a paludáriem (akvárium pouze z části naplněné vodou) v pavilonu tropů se teď liberecká zoo může pyšnit jednou z největších kolekcí tropických žab v českých zoologických zahradách. A navíc ji plánujeme ještě postupně rozšiřovat o další zajímavé druhy. Věřím, že to ocení nejen zapálení odborníci, ale i naši návštěvníci," uvedl ředitel liberecké zoo David Nejedlo.
V nové expozici je 14 terárií, z nichž každé je určeno pro jeden druh a uzpůsobeno pro jeho potřeby. "Osvětlení i závlaha jsou napojené na spínače, které umožňují nastavení ideálních podmínek pro chov žab. Některé například pro rozmnožování vyžadují dodržování období sucha a dešťů. Důležitá je i klimatizace, aby mohlo dojít k poklesu teploty přes noc. Terária jsou také osázena rostlinami, které se běžně vyskytují i v přirozeném prostředí chovaných žabek," uvedla zooložka Petra Hnidová.
Zřejmě největší raritou je rosněnka Valeriova. Patří mezi takzvané skleněné žáby, pro které je charakteristická průsvitná kůže. "Tato vlastnost se projevuje ve spánku, kdy se velké množství krve uloží v játrech. Kůže je pak natolik průhledná, že je možné spatřit i vnitřní orgány. Společně s její velikostí, cca dva až 2,5 centimetru, ji to v přírodě činí téměř neviditelnou. Po probuzení se rosněnce krev opět rozlije po celém těle a žabka je pro lidské oko lépe rozeznatelná," uvedla Hnidová.
Nejohroženější z prezentovaných žab je listovnice přízračná, která je ve volné přírodě na prahu vyhubení. "Velkou úmrtnost tohoto druhu zapříčinila chytridiomykóza, plísňové onemocnění postihující obojživelníky na celém světě, které má na svědomí úplné vyhynutí některých druhů. U listovnice přízračné způsobuje pokles populace také ztráta životního prostoru způsobena odlesňováním," řekla zooložka. Tato žabka je zajímavá svou barvoměnou, při odpočinku se její olivově zelené zbarvení mění na žluté.
K dalším unikátním druhům patří listovnice třásnitá s kožními třásnitými výrůstky na zadních končetinách nebo víčkovnice yucatanská, která má hlavu s prodlouženou tlamou připomínající tvarem zobák. "Rohatka Cranwellova zase překvapí svým robustním až 13 centimetrů dlouhým tělem a velkou tlamou, díky níž uloví i menší obratlovce. Ke zpracování potravy jí pomáhají zuby," dodala mluvčí zoo.
reklama