Lidé žádající regulaci vlků v Broumovském výběžku neuspěli se stížností Aktualizováno

"Nebylo řečeno, že nemáme pravdu, ale že se problém musí řešit politicky. Žádná tragédie se nekoná, jedeme dál, boj nekončí," řekl dnes ČTK starosta Vernéřovic na Broumovsku a chovatel ovcí Tomáš Havrlant ze Svazu chovatelů ovcí a koz. Byl jedním z iniciátorů stížnosti. Podle něj podstata žaloby spočívala v tom, že právní úprava, která absolutně chrání vlka, je v rozporu s ústavními právy občanů.
"Využijeme všech možných prostředků, abychom ovlivnili rozhodování parlamentu, který dříve nebo později o tom bude hlasovat. Vývoj v okolních zemích je podobný, dochází k určité právní úpravě ochrany vlků," řekl ČTK Havrlant.
Královéhradecký kraj s cílem otupit hrany sporu kolem vlků v regionu letos inicioval vznik komise, jejímiž členy jsou také zástupci svazu chovatelů, ministerstva zemědělství nebo agentury ochrany přírody a krajiny. Komise má za úkol najít způsoby, jak zabránit škodám v souladu s právní ochranou, již vlci jako zvláště chránění živočichové mají.
Lidé z Broumovska se obrátili nejprve na Obvodní soud pro Prahu 10. Žádali, aby uložil ministerstvu povinnost legalizovat do šesti měsíců "možnost přímé obrany před škodami způsobenými vlkem obecným". Dále se domáhali regulace vlků s ohledem na místní specifika, pro Broumovsko žádali "absolutní omezení" kvůli hustému osídlení a majetkovým škodám.
Jak obvodní soud, tak později Městský soud v Praze ale konstatovaly, že vlci jsou zvláště chránění živočichové. Pokud způsobují škody, mohou chovatelé zvířat žádat náhradu od státu. V dovolání k Nejvyššímu soudu i v ústavní stížnosti argumentovali lidé z Broumovska tím, že náhrady jsou nedostatečné a že ideálním řešením by bylo vlky regulovat. Jak Nejvyšší soud, tak nyní ÚS požadavek odmítly s poukazem na princip dělby moci. Není prý úkolem soudů, aby diktovaly zákonodárné a výkonné moci konkrétní právní úpravu.
"Moc soudní sice v systému ochrany základních práv zastává klíčové, nikoliv však výlučné postavení. Zejména pokud jde o pozitivní povinnosti státu spočívající v přijímání normativních právních aktů chránících základní práva, musí soudní moc vystupovat zdrženlivě a nemůže jejich činnost fakticky nahrazovat," stojí v usnesení ÚS.
Vlci se do Královéhradeckého kraje trvale vrátili kolem roku 2015 po 250 letech. Za rok 2020 způsobili v hradeckém kraji úhyn či poranění a následně utracení více než 180 hospodářských zvířat a částka vyplacená na náhradách přesáhla 1,6 milionu korun, informoval nedávno krajský úřad. Podle odhadů se v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami vyskytuje asi 25 vlků ve třech smečkách, na české straně hranice převážně na Broumovsku. Fotopasti loni potvrdily trvalou přítomnost vlků i na česko-polském pomezí v nedalekých Orlických horách.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)

Miroslav Vinkler
19.4.2021 12:00Stěžovatelé nejprve stručně rekapitulují podstatu a průběh řízení před obecnými soudy. Žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 se stěžovatelé domáhali, aby České republice - Ministerstvu životního prostředí byla uložena povinnost "(...) připravit návrh změny platné právní úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby existovala legální možnost přímé obrany před škodami způsobenými vlkem obecným, a dále, aby došlo danou právní úpravou k regulaci počtu této šelmy na území České republiky s ohledem na místní specifikace každé oblasti s tím, že v oblasti Broumovsko bude jeho výskyt omezen absolutně s ohledem na husté osídlení oblasti a existující přímé nebezpečí pro zdraví a životy osob a výrazné škody na majetku." Svůj návrh opírali o ustanovení §§ 2900, 2901 a 2903 odst. 2 občanského zákoníku
Obecné soudy však tuto argumentaci stěžovatele neakceptovaly a dospěly k závěru, že podle občanského zákoníku se nelze domáhat, aby soud orgánu veřejné moci (tím méně orgánu, který není nadán zákonodárnou iniciativou) uložil povinnost připravit návrh zákona.
Projednávaná věc má z ústavněprávního hlediska dvě roviny. V rovině věcné lze do jisté míry přitakat stěžovatelům v tom, že základním právům podle Listiny základních práv a svobod (či podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) může odpovídat celá paleta povinností státu, resp. veřejné moci. Vedle povinnosti nezasahovat do vlastnického práva tak bezpochyby existuje i obecná povinnost státu poskytnout mu ochranu, ba dokonce i za určitých okolností i povinnost přijmout odpovídající právní úpravu.
Vedle toho však Ústavní soud nemůže přehlédnout dimenzi dělby moci, potažmo dimenzi procesní. Jak správně naznačil již Nejvyšší soud v napadeném rozsudku, ochrana základních práv je v České republice realizována v systému dělby moci; moc soudní sice v systému ochrany základních práv zastává klíčové nikoliv však výlučné postavení. Zejména pokud jde o pozitivní povinnosti státu spočívající v přijímání normativních právních aktů chránících základní práva, musí soudní moc vystupovat zdrženlivě a nemůže jejich činnost fakticky nahrazovat.
Jinými slovy, úkolem orgánů soudní moci není vyhodnocovat, jaká právní úprava by měla být přijata, aby bylo dosaženo optimální úrovně ochrany základních práv, ani diktovat orgánům moci zákonodárné a výkonné, jak by při přijímání takové úpravy měly postupovat.
Proto Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
/http://kraken.slv.cz/II.US3357/20 /
Osobně jsem byl přesvědčený, že stížnost neuspěje,a to ze stejných důvodů,které ÚS uvedl. Musí se na to jinak.
regis24
19.4.2021 17:17
regis24
21.4.2021 06:00 Reaguje na František GroesslSlovan
21.4.2021 08:15 Reaguje na regis24Co děláte vy pro ochranu naší přírody v praxi?
regis24
21.4.2021 10:14 Reaguje na SlovanSlovan
21.4.2021 12:52 Reaguje na regis24Majka Kletečková
21.4.2021 12:26 Reaguje na SlovanSlovan
21.4.2021 12:56 Reaguje na Majka Kletečkováregis24
21.4.2021 18:20 Reaguje na Majka KletečkováPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Petr Pekařík
20.4.2021 16:35 Reaguje na regis24Vlci jsou potřeba. Kde by takový čert s hodností vlka měl vzít vlčí ocas ? :-) A to bude asi veškerá prospěšnost, do tlumení spárkaté se pustí až po likvidaci faremně chovaných zvířat a toulavých pejsků a kočiček vč. těch tč. na houbách s paničkami. A možná vůbec nikdy. To , že ekotlupa s názvem Vlčí hlídka najde hovínko po srnčím může pravděpodobně znamenat , že ho vlček odnesl coby fašírku ze silnice. Pak logicky některý zamyšlený skončí stejně - viz ti přejetí vlci.
Majka Kletečková
20.4.2021 21:02Proto považuji kvalitní zabezpečení ovcí za lepší řešení než odstřel vlků. Uvítala bych na Ekolistu článek o tom, jak v praxi funguje systém pro poskytování financí na realizaci preventivních opatření na ochranu stád, jako je používání pasteveckých psů a účinných elektrických ohradníků.
regis24
21.4.2021 05:59 Reaguje na Majka KletečkováPetr Pekařík
25.4.2021 19:17Takže si prošli vyhubením , bezmeznou ochranou a nyní edukcí směřující k optimálnímu stavu.
My jsme teprve u té bezmezné ochrany , zbývá to prozření a třetí fáze.