Lidovci schválili teze své ekologické politiky
"Naším cílem je vtáhnout do rozhodování o otázkách životního prostředí v co nejširší míře občany," praví Ambrozkův tým v poslední kapitole textu Moderní ekologická politika KDU-ČSL a analýza ekologické politiky Zemanova kabinetu (1998-2000). Získat občany pro ochranu životního prostředí hodlají lidovci především tím, že jim umožní chovat se ekologicky "každý den". Slibují zvýhodnit vratné obaly a pro ty nevratné zavést povinnost jejich zpětného odběru. Výrobky by měly být důsledně značeny podle svých rizik pro životní prostředí a spotřebitelům by mělo být umožněno vybírat si v širší míře výrobky ekologicky šetrné. Jedním z cílů KDU-ČSL je i vytvoření volně přístupného registru toxických látek a zdrojů jejich emisí. Do rozhodování by lidovci rádi více zapojili veřejnost a za tímto účelem hodlají častěji prosazovat referenda. Vládní návrh zákona o referendu při posledním hlasování 25. ledna letošního roku ovšem podpořilo jen 9 z 20 poslanců KDU-ČSL. Sociálně demokratické vládě lidovci také vyčítají nevyhlášení referenda o spuštění Jaderné elektrárny Temelín.
Naopak spokojeni byli autoři textu s vládním návrhem zákona o EIA, ten se však podle nich podařilo vládě prosadit Parlamentem až po úpravách, které účast veřejnosti na rozhodování opět příliš omezily. Zákon ovšem prošel Parlamentem za podpory poslanců KDU-ČSL. Pochvalu si podle ekologické komise KDU-ČSL vláda zaslouží také za odmítnutí několika pokusů poslanců ODS o novelizaci zákona o ochraně přírody, které měly za cíl snížit podíl veřejnosti na rozhodování, a také za negativní postoj k zákonu o obchvatu Plzně. Jedním z jeho navrhovatelů ale byl lidovec Jaroslav Lobkowicz a většina klubu KDU-ČSL ho ve sněmovně také podpořila. Na druhou stranu, poslanci KDU-ČSL byli jediní, kteří se zákonu výrazněji postavili na odpor. Při závěrečném hlasování, jež následovalo po prezidentském vetu, bylo ze 13 poslanců, kteří hlasovali proti zákonu o obchvatu Plzně, 8 lidovců. K dobru vládě autoři přičítají také skutečnost, že připravila návrhy odpadového a obalového zákona a že uzavřela dohodu se sdružením Eko-Kom. Ani vládou schválený zákon o obalech ale podle nich problematiku vratných obalů neřeší a dále dochází k rozpadu systému vratných lahví.
"Každodenní" ekologické chování by Ambrozkův tým rád podpořil vytvářením předpokladů pro preferování městské hromadné dopravy, plnohodnotnou alternativou by se měla stát také doprava cyklistická. Udělat si představu o reálnosti těchto předsevzetí je ovšem zatím obtížné, neboť lidovecká dopravní politika se nachází ještě ve stadiu projednávání. Jak však EkoListu řekl čtyřkoaliční stínový ministr dopravy a spojů Ivan Foltýn (KDU-ČSL), v podkladovém materiálu je zapracována a schválena podpora takových technicko-organizačních opatření, která vedou k upřednostňování hromadné dopravy. "Například v centrech měst chceme zavést jízdní pruhy speciálně pro autobusy. Dalším takovým prostředkem je křižovatková signalizace upřednostňující vozidla MHD," vyjmenovává stínový ministr opatření pro podporu MHD. O podpoře cyklistiky se při projednávání dopravní politiky dosud hovořilo jen velmi obecně. Ivan Foltýn měl nejdříve za to, že cyklistika v podkladovém materiálu zatím nebyla obsažena, po nahlédnutí do koncepce si však vzpomněl. "Diskusi o cyklistické dopravě se nevyhýbáme," říká, "chceme prosazovat budování cyklostezek. Zatím ale deklarujeme především snahu stanovit jasná a průhledná pravidla rozdělování finančních prostředků se Státního fondu dopravní infrastruktury, protože dnes se nám ta pravidla jeví dosti nejasná."
Na venkově je cílem ekologické politiky lidovců kvalitní síť veřejné dopravy a zachování železničních spojů a tras. Za zachování nebo obnovení regionálních železnic autoři chválí současný kabinet, kritizují ovšem fakt, že vláda podporuje automobilovou dopravu výrazně vyšším podílem výdajů státního rozpočtu než železnici. Právě po ní bychom měli v hojnější míře přepravovat kamióny, zatímco dálniční síť by se podle autorů textu měla rozvíjet "umírněně".
Opět bude ale významně záležet na resortu dopravy. Ivan Foltýn chce k výstavbě dálnic přitáhnou soukromé investory, čehož by rád dosáhl především legislativním zprůhledněním pravidel pro jejich výstavbu. Ta jsou dnes podle něho dosti nejasná a projednávací proces je tak často velmi tuhý a zdlouhavý. "Chceme zlepšit celý proces rozhodování, přípravy a realizace dopravních staveb," konstatuje Ivan Foltýn, "včetně včasné, široké a profesionálně vedené diskuse s veřejností. V souvislosti s tím chceme stanovit jasná pravidla a kompetence pro schvalování uzemní průchodnosti nově budovaných dopravních staveb". Doufá, že kvalitou se podaří všechny dopravní cesty, tedy nejen dálnice, ale i železniční trasy nebo například lodní cesty, do deseti let dostat na úroveň běžnou v EU. Co se týká dopravní obslužnosti, za tu by měla podle čtyřkoaličního stínového ministra dopravy odpovídat krajská samospráva, a proto by také měla hrát klíčovou roli při rozhodování o osudu regionálních železnic. "Existuje více variant," vysvětluje Ivan Foltýn. "Regionální železnice mohou zůstat státu, mohou být převedeny na kraje, ale mohou být i privatizovány do soukromých rukou. Každopádně by při tom měly mít velké slovo krajské samosprávy." Jak však dodává, může se stát, že některé zaniknou. "Skutečně nelze vyloučit - já osobně jsem však přesvědčen, že jich bude velmi málo -, že některé regionální železnice vůbec nebudou životaschopné."
Příkladem občanům v ekologickém chování by podle autorů textu měly jít samy úřady a instituce. Pokud se dostanou do vlády, hodlají lidovci na úřadech prosazovat používání recyklovaného papíru a třídění surovin a při rekonstrukcích dbát na co nejvyšší energetickou a materiálovou efektivitu. Po případné liberalizaci energetického trhu by pak dávali přednost obchodníkům s energií z obnovitelných zdrojů. V samotné KDU-ČSL se ovšem zatím ani používání recyklovaného papíru ani třídění odpadu moc neprosadily. "Na dvoře máme dva kontejnery a tam odpad házíme. Ono tady ani není v podstatě co třídit," říká Pavel Dohnal z oddělení správy budov Ústřední komise KDU-ČSL. S používáním recyklovaného papíru je to podobné. "Recyklovaný papír? No tak ten toaletní používáme z recyklovaného papíru," přemýšlí Aleš Strnad z organizačního oddělení. "Možná ještě nějaké obálky," dodává a vzpomíná, že jednou KDU-ČSL při předvolební kampani vkládala propagační materiály do tašek z recyklovaného papíru. "Ale ty byly snad ještě dražší než ty ostatní," přemítá a upozorňuje, že v krajských, okresních a dalších případných prostorách KDU-ČSL to může být s používáním recyklovaného papíru a tříděním odpadu jiné, neboť všechny oblastní organizace mají silnou autonomii. O nějakém doporučení generálního sekretáře pro oblastní kanceláře ohledně používání recyklovaného papíru a třídění odpadu ovšem nic neví.
Kvalitní hospodářský rozvoj se podle autorů textu musí krýt se zájmy přírody. Průmyslové zóny by se proto měly přednostně budovat v již postavených ale dnes nevyužívaných areálech podniků či na plochách určených k revitalizaci, a ne se rozlévat do dosud nezastavěné krajiny. Větší podpoře by se měly těšit k životnímu prostředí citlivé technologie a základním cílem energetické politiky lidovců má být, vedle zavedení trhu pro konečné spotřebitele, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na její výrobě a snižování energetické náročnosti průmyslu. Temelín považují autoři za tečku za rozvojem jaderné energetiky v naší zemi. Možnost vybrat si elektřinu podle původu by české domácnosti měly mít nejpozději s datem vstupu ČR do EU. Vyvolání krize mezinárodních vztahů v kauze Temelín, udržování zastaralých a plýtvavých výrobních technologií a mizivá podpora obnovitelných zdrojů energie patří podle autorů textu mezi největší prohřešky současné vlády v oblasti energetiky. Kabinet dále sice předložil zákon o hospodaření energií, ovšem podle odborné komise KDU-ČSL nejpodstatnější pozitivní prvky - například tzv. zelený haléř nebo povinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny u nových zdrojů - ze zákona po schvalovacím procesu v Parlamentu zmizely. Vláda sice připravila surovinovou politiku a nepřipustila další přípravy k těžbě zlata, zároveň ale prodloužila těžbu uranu, neomezila těžbu nerostných surovin a nijak nepodpořila recyklaci surovin stavebních.
Ambrozkův tým chce těžbu neobnovitelných zdrojů regulovat systémem poplatků a zcela ji vymístit ze zvláště chráněných území. Po vzoru některých zemí EU by se autoři textu také chtěli pokusit o ekologickou daňovou reformu, která by více zdanila spotřebu neobnovitelných přírodních zdrojů, což by bylo kompenzováno snížením nejspíše přímých daní nebo sociálního pojištění. Než k ní dojde, zvýhodnili by ekologicky šetrné výrobky alespoň sníženou daní z přidané hodnoty. V obecné rovině s tímto přístupem ke zdanění souhlasí i Miroslav Kalousek, šéf ekonomické komise KDU-ČSL, hned však poukazuje, že o konkrétních návrzích bude mít smysl mluvit až na přelomu září a října, kdy by chtěla KDU-ČSL, respektive Čtyřkoalice, představit podrobnější ekonomický program. "Já ale nerazím termín ekologická daňová reforma," prozradil Miroslav Kalousek EkoListu, "mně je bližší říkat, že naše ekonomika má ekologický akcent. A ekologický akcent je naší ekonomice skutečně vlastní, je to jeden z jejich hlavních pilířů." Daňová zátěž by jak v objemu, tak ve struktuře měla vést k ovlivnění ekologického chování především na straně spotřebitele. "Mně osobně, ale to je zatím předmětem jednání, jsou mnohem bližší motivační nástroje než dotační politika," říká Miroslav Kalousek. A jak je to s daní z přidané hodnoty? "Základní sazbu DPH chceme snížit a tu spodní naopak trochu zvýšit, tedy přiblížit je k sobě. Ta snížená se má týkat potravin, bydlení a sociálních věcí atd., a do této sazby patří i ekologicky šetrné výrobky. Ale říkám to velmi opatrně, protože tady je otázka, co je ekologicky šetrný výrobek. Pokud to zjednoduším: Daňové zvýhodnění ekologického chování - ano," shrnuje Miroslav Kalousek. Snahu o přípravu daňové reformy autoři textu oceňují i u současného kabinetu, zároveň ale upozorňují, že nivelizováním DPH zmizelo i minimální zvýhodnění některých ekologicky šetrných výrobků.
Stejně jako kabinet ČSSD i autoři textu hodlají podporovat ekologické zemědělství a za velmi perspektivní považují rozšiřování trhu s biopotravinami. I lesní hospodářství by se mělo více zaměřit na své mimoprodukční funkce, podstatně zvýšit by se měl podíl přirozených listnatých dřevin při sázení lesů. Podle Ambrozkova týmu se vládě nedaří regulovat myslivost, kabinet je kritizován i za přidělení nedostatečných kompetencí ministerstvu životního prostředí v oblasti lesního a vodního hospodářství a za vodní zákon, který podle autorů textu nezajišťuje šetrné využívání a ochranu vodních toků. Ve sněmovně ovšem lidovci vodní zákon podpořili. Pozemkové úpravy by podle odborné komise KDU-ČSL měly vést k ekologické stabilizaci krajiny, jež by měla být schopná opět zadržovat vodu, chránit proti erozi a uchovávat druhové bohatství rostlin a živočichů.
I globální ekologické problémy by dle autorů textu neměly unikat naší pozornosti, a proto slibují vypracování konkrétní "Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR" a podporu zemím třetího světa zaměřenou na mechanismy trvale udržitelného rozvoje. Chabou aktivitu při přípravě mezinárodních dohod o ochraně přírody a životního prostředí pak vyčítají kabinetu Miloše Zemana. Naopak mezi jeho nejpozitivnější kroky patří podle lidovců vypracování koncepce daňové politiky, implementační strategie ke vstupu do EU a Státního programu ekologické výchovy a osvěty. Sami vidí rozvoj ekologické výchovy a osvěty jako jednu z klíčových součástí svého ekologického programu, chtějí proto podporovat všechny instituce a organizace, které se ekologickou výchovou zabývají.
Odborná komise KDU-ČSL je přesvědčena, že o všechny výše uvedené cíle nemůže usilovat pouze příslušný resort, ale ochrana životního prostředí se má stát zájmem celé vlády. K tomu chce KDU-ČSL přispět zřízením "Rady vlády pro udržitelný rozvoj", která by se měla starat o koordinaci jednotlivých úřadů. Současné vládě ČSSD autoři textu vyčítají právě nízkou spolupráci resortů a oslabování pozice ministerstva životního prostředí, které se podle nich po sérii drobných válek s vládními kolegy dostává do izolace. "Rozsah lidských činností zásadně ovlivňujících stav životního prostředí neumožňuje, aby všemi nezbytnými kompetencemi a nástroji disponoval jediný resort," shrnul pro EkoList představu ekologické komise KDU-ČSL Libor Ambrozek. "Sama koncepce trvale udržitelného rozvoje je založena na třech rovnocenných pilířích - ekonomickém, sociálním a ekologickém. Bez jejich spolupráce je tedy realizace ekologické politiky nepředstavitelná."
EkoList: V textu Moderní ekologická politika KDU-ČSL a analýza ekologické politiky Zemanova kabinetu (1998 - 2000) kritizujete parlamentní znění zákona o EIA, také kritizujete vodní zákon. Mohl byste mi vysvětlit, proč přesto KDU-ČSL oba zákony při hlasování v Poslanecké sněmovně podpořila?
V materiálu nazvaném "Analýza ekologické politiky Zemanova kabinetu (1998 - 2000)" skutečně ekologická komise KDU-ČSL kritizuje fakt, že seškrtání vládního návrhu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v Poslanecké sněmovně zabránilo záměru rozšířit účast veřejnosti v tomto procesu. S příslušnými pozměňovacími návrhy jsem ani s podporou svých kolegů neuspěl. Při konečném hlasování o zákonu jsem se zdržel. Přijetí tohoto nového zákona ministerstvo životního prostředí slíbilo v rámci předvstupní strategie přibližování k Evropské unii. Mezi mými kolegy převážil názor, že slib nové právní úpravy musíme dodržet. V případě vodního zákona se mi ovšem podařilo řadu pro životní prostředí příznivých návrhů prosadit a výsledek nepovažuji za špatný. Otázka kompetencí byla poměřována politicky, ve sněmovně převážil názor ponechat vládní "kompromis".
EkoList: Chcete více zapojit veřejnost do rozhodování pomocí referend, ovšem při posledním hlasování 25. ledna 2001 hlasovalo pro zákon o referendu pouze 9 z 20 Vašich poslanců. Znáte důvody kolegů, kteří tento zákon nepodpořili?
Na podobu zákona o referendu není v poslaneckém klubu KDU-ČSL jednotný názor. Osobně prosazuji širší formu obecného referenda - také jsem ji při Vámi zmíněném hlasování podpořil - řada mých kolegů však upřednostňuje přijímání zvláštních zákonů ke každému referendu. Tento spor, bohužel, dosud blokuje možnost uskutečnění všelidového hlasování. Věřím, že v dohledné době dojde k přijatelnému kompromisu, který v prvním kroku umožní přinejmenším referendum o vstupu do Evropské unie.
reklama
