Lídři zemí EU se shodli na způsobu, jak se zbavit energií z Ruska. Nejtěžší bude nahradit plyn

Lídři se na summitu v principu shodli na částečném zákazu dovozu ropy, v srpnu začne platit dříve dohodnuté embargo na import uhlí. Plyn, na jehož přísunu jsou unijní země nejzávislejší, zatím není na pořadu dne, mnoho států však na ukončení jeho odběru tlačí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Lídři vyzvali k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezónou. Ve snaze regulovat dopad rostoucích cen elektřiny a plynu rovněž pověřili Evropskou komisi, aby prověřila možnosti zavedení cenových stropů, o nichž mluví zvláště jihoevropské země.

Evropský blok se kvůli ruské agresi připravuje na postupné ukončení dovozu fosilních paliv, jejichž prodej zajišťuje Moskvě klíčové zdroje na financování válečného tažení. Lídři se na summitu v principu shodli na částečném zákazu dovozu ropy, v srpnu začne platit dříve dohodnuté embargo na import uhlí. Plyn, na jehož přísunu jsou unijní země nejzávislejší, zatím není na pořadu dne, mnoho států však na ukončení jeho odběru tlačí.

Evropské země se od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží postupně přijímanými postihy připravit režim prezidenta Vladimira Putina o peníze, jimiž Moskva financuje válečné tažení. Zatím nejvýraznější zásah by podle politiků měl mít dohodnutý částečný zákaz dovozu ropy, zejména Polsko či pobaltské země však chtějí rychle omezit i dovoz plynu.

Estonská premiérka Kaja Kallasová k tomu vyzvala, rakouský kancléř Karl Nehammer či belgický premiér Alexander De Croo se postavili proti. Podle českého premiéra Petra Fialy je nejprve nutné vyřešit financování projektů, které mají ruský plyn nahradit.

Podle Kallasové je na čase co nejdříve začít jednat o nových sankcích, které by právě plynové embargo zahrnovaly. "Myslím, že by plyn měl v sedmém (sankčním) balíku být, ale zároveň jsem realistka," řekla premiérka před jednáním novinářům v Bruselu. Narážela na dlouhodobý odpor části zemí jako Německo, Maďarsko či Rakousko, které v dohledné době nejsou ochotny zbavit se klíčové suroviny z Ruska a argumentují očekávanými ekonomickými škodami.

"Ruskou ropu je výrazně jednodušší nahradit...S plynem je to úplně jiné, proto plynové embargo nebude součástí příštího balíku," prohlásil rakouský kancléř. Podle belgického premiéra by se EU neměla po ropě pouštět do dalšího omezování energetického dovozu z Ruska a spíše se soustředit na to, aby zmírnila dopad očekávaného dalšího růstu cen.

Zatímco ruskou ropou EU kryje přibližně čtvrtinu své spotřeby a podle expertů ji bude snazší nahradit, u plynu ruské dodávky představují asi 40 procent veškerého dovozu. Země skeptické k rychlému přijetí plynového embarga argumentují tím, že by výpadky neměly v nejbližších letech z čeho pokrýt.

"Zbavit se závislosti na ruském plynu vyžaduje obrovské finanční prostředky," řekl novinářům Fiala. Unijní země se podle něho nejprve musejí s Evropskou komisí dohodnout na tom, z čeho platit "klíčové projekty", které umožní dostavbu plynovodů, terminálů na zkapalněný plyn či urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům energie a v českém případě i k většímu využívání jádra.

"Musíme mít jasnou odpověď na to, jak se opravdu zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska," řekla po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Rusko je nejen nežádoucím, ale i nespolehlivým dodavatelem a EU se musí připravit na možná omezení ze strany Moskvy, dodala.

Summit se podle ní shodl na cestách, kterými by unie měla ruské energie nahradit. Patří mezi ně zejména urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům. Šéfové států a vlád podpořili mimo jiné urychlené vydávání povolení pro obnovitelné projekty a investice do solárních, vodních větrných, vodíkových zdrojů či tepelných čerpadel.

Komise v polovině května navrhla využít na podporu ukončení závislosti na Rusku balík až 300 miliard eur (7,4 bilionu korun), které by do konce desetiletí měly kromě investic do obnovitelných zdrojů měly sloužit například k přizpůsobení infrastruktury dodávkám zemního plynu či LNG z nových zdrojů.