Lososi připlavali zpátky do Kamenice, hlásí Národní park České Švýcarsko
Lososi tráví většinu svého života v moři, třít se však připlouvají do řek, odkud sami pocházejí. V Česku byly tyto ryby vyhubeny, zejména tím, že jim člověk kladl do cesty překážky v podobě přehrad a pro ryby těžko překonatelných jezů. Svůj vliv mělo i silné znečištění řek.
Vyhubení ale snad bylo jen dočasné. Dospělých lososů, kteří se vracejí na místo svého vypuštění, může být více. Jak informuje Tomáš Salov, tiskový mluvčí parku, voda v řece Kamenici je kvůli deštivému počasí a pracím v korytě řeky mírně zakalená, což ztěžuje pozorování.
Sedm jedinců nicméně zaznamenali i němečtí rybáři v toku Lachsbach v Bad Schandau. Ti očekávají nárůst počtu pozorování v souvislosti se zvýšením průtoku, ke kterému v uplynulém týdnu došlo.
„Důležitější než absolutní počet ryb je sama skutečnost, že se dospělí lososi vracejí pravidelně, a to i navzdory letošní poměrně nízké hladině vody v Kamenici a v Labi,“ říká Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko. “Pokud jim však člověk bude nadále pomáhat, například zprůchodňováním migračních překážek na vodních tocích, mohou počty vracejících se ryb v budoucnu dále stoupat.”
Losos obecný je v minulosti vyhubený druh, který se do české přírody vrací právě díky lidské pomoci. Český rybářský svaz usiluje o návrat lososů od roku 1998 pravidelným jarním vypouštěním rybího plůdku, správa národního parku od roku 2008 podporuje návratové programy rybářského svazu podzimním vypouštěním větších rybiček, a to v rámci projektu Návrat lososů.
Projekt Návrat lososů je společná aktivita Správy Národního parku České Švýcarsko, Českého rybářského svazu, obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko a norské značky konzervovaných ryb King Oscar, jejímž smyslem je především zapojení veřejnosti do unikátního reintrodukčního programu. Projekt tak pomáhá šířit myšlenku spoluodpovědnosti za stav prostředí, které je životním prostorem nejen pro člověka, ale také pro množství jiných druhů, z nichž celá řada patří k druhům silně ohroženým, případně byly v minulosti člověkem již vyhubeny.
reklama
Dále čtěte |
Přehrada odstřelena. Lososi se po sto letech mohou vrátit do své řeky
Geneticky upravení lososi mohou ohrozit populaci divokých lososů
Lososi versus klimatická změna: přežijí jen nejsilnějšíOnline diskuse
Lososi a Vltava - 13. 11. 2012 - M.Z.Tady je docela zajimavy text http://chrestovice.wz.cz/rybyavltavaI.htmNicméně těsné uzavírání jezů znamenalo, že na střední a horní Vltavě postupně lososů ubývalo. Tak zpráva z roku 1725 sděluje, že všichni mlynáři z Týna nad Vltavou se museli dostavit na radnici a zde složit představitelům města přísahu, že pokud chytí lososa, postoupí jej výhradně úřadu zdejšího arcibiskupského zámku Na sklonku tohoto století, kdy bylo císařským výnosem o zlepšení plavby přikázáno prolomení většiny jezů na střední Vltavě, se zde úlovky lososů opět zvýšily. Nový silný úbytek lososů nastal po polovině 19. století. Chytit tehdy na střední Vltavě lososa se již považovalo za událost. V té době však na obranu ušlechtile ryby zapojil své síly náš vynikající přírodovědec, pracovník Národního muzea dr. Antonín Frič. Z jeho popudu se od roku 1871 na horní Vltavě a Otavě začaly budovat umělé lososí líhně, které naše řeky opět začaly zásobovat lososím plůdkem. Akce byla úspěšná, rybáři se opět radovali z hojných úlovků. A přišly i nové silné lososí tahy, snad největší za celé 19. století je zaznamenán v roce 1895, kdy lososů byla plná celá střední a horní Vltava i Otava. S příchodem dvacátého století však náhle jako když utne. Ve Fričově úsilí už tehdy nikdo nepokračoval, a tak když v roce 1909 chytil učitel Jan Halhuber po velké vodě v Kamýku napůl utlučeného šestikilového lososa, mluvilo se o tom široko daleko. Všichni už si tehdy mysleli, že je to poslední losos na střední Vltavě. I tisk psal v tomto smyslu. Všeobecná skepse vedla v roce 1915 dokonce k rozhodnutí, aby se už na vodních dílech na našich řekách nepočítalo s budováním rybích přechodů. A přece ještě přišlo údobí velmi silných lososích tahů, a to v rozpětí roků 1926 až 1928. Totéž se ještě opakovalo na počátku třicátých let. V té době se však nad lososy ve vodách naší země už doopravdy sklání soumrak. V roce 1934 je dokončena přehrada na Labi pod hradem Střekovem, a ta lososům definitivně uzavírá cestu do Čech. Jen několika jedincům se víceméně náhodou podaří překonat tuto překážku proplutím střekovským zdymadlem |
