Maledivy varují, že pro ně neplnění klimatických závazků může znamenat zkázu
Na klimatickém summitu v Paříži v roce 2015 většina zemí světa podpořila cíl omezit oteplování do dvou stupňů ve srovnání s předprůmyslovou érou. Na letošním summitu v Glasgow, který se uskuteční v první polovině listopadu, se bude zřejmě jednat o zpřísnění závazku na 1,5 stupně. "Rozdíl mezi dvěma stupni a 1,5 stupně pro nás znamená trest smrti," varovala ministryně Šaunaová. Podle ní ostrovní stát vynakládá zhruba polovinu svého státního rozpočtu na opatření na ochranu životního prostředí a na adaptaci na změny klimatu.
Maledivy, kde žije zhruba půl milionu obyvatel, tvoří zhruba 1200 ostrovů, z nichž jen 189 je obydlených. V průměru jsou ostrovy jen metr nad úrovní moře, a proto je velice ohrožuje zvyšování hladin oceánů. Před pandemií byla země vyhledávanou turistickou destinací.
Ministryně také vyzvala bohaté země, aby začaly plnit svůj závazek, že od roku 2020 vyčlení na podporu chudším zemím 100 miliard dolarů ročně (zhruba 2,2 bilionu korun). Fond, který prostředky spravuje, podle ní funguje pomalu. Maledivy podle Šaunaové čerpaly peníze na jeden projekt a trvalo tři roky, než je dostaly. U tak velké prodlevy hrozí, že se situace mezi tím změní a financovaný projekt pozbyde účinnosti, uvedla.
Škody, které by změny klimaty mohly na souostroví způsobit, nelze podle ministryně vyčíslit. "Mluvíme o ztrátě kultury, způsobu života a živobytí," řekla.
Před dopady, které mohou způsobit změny klimaty a růst hladin oceánů, již dříve varovaly i další ostrovní státy. Ty se také obávají, že by je změny klimatu mohly výrazně ohrozit. Tichomořský stát Vanuatu požádal na konci září Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) o stanovisko ohledně práva současných i budoucích generací na ochranu před nepříznivými dopady klimatických změn. Ačkoliv obdobná stanoviska ICJ nejsou právně závazná, mezi státy OSN mají jistou morální váhu. Ostrovní stát hodlá během listopadové klimatické konference vystupovat na podporu přísnějších ekologických závazků.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Karel Zvářal
21.10.2021 08:12Viktor Šedivý
21.10.2021 08:37Není důvod do něčeho tak pomíjivého cpát prostředky a už vůbec ne měnit kvůli tomu svůj život.
Lukas B.
21.10.2021 11:46jiná věc jsou klesající velkoměsta na bažinách na mořském pobřeží. tam je zhusta viníkem klesání právě to velkoměsto (zejména změna vodního režimu v podloží velkoměsta budováním podzemních staveb, od kanalizace přes metro po podzemní garáže).
Břetislav Machaček
24.10.2021 10:07letadly a připlouvají plujícími hotely. Ve velké většině se pro obsluhu
turistů vše dováží i odváží nákladními loděmi a samotné Maledivy tak vrchovatou měrou přispívají k tomu ničení sama sebe. Ty malé korálové
ostrůvky mají pro svoji udržitelnost omezené možnosti a i ty ovládl
mamon a dostal přednost před udržitelností. Takže další křik zloděje,
který křičí chyťte zloděje.