Malý dům pod skálou?
 |
|
| Ochránci přírody se obávají, že nová zástavba by narušila zachovalý přírodní ráz zdejší krajiny (pohled na pozemek z Velké skály). | |
| Foto: Jan Šatoplet/EkoList |
Obyčejné pole?
Asi 10 hektarů neobdělávaného pole leží uvnitř hranic přírodního parku a je součástí jedné z největších oáz zeleně na severu města. K rekreaci slouží území především obyvatelům sousedního bohnického sídliště. Náhodný návštěvník by si řekl - obyčejné pole. Jenže pro ochránce přírody je to mnohem víc: "Pole je součástí cenného a celistvého území značných ekologických, rekreačních a krajinářských hodnot," shrnuje důvody ochrany Milan Damohorský z ČSOP Troja. Jeho organizace se postavila zásadně proti výstavbě kvůli obavám o uchování jedinečnosti území. ČSOP vyzval orgány města i jeho částí, aby změnu územního plánu odmítly.
Obavy ochránců přírody potvrzuje také vedoucí marketingu Botanické zahrady Věra Bidlová. Podle ní by zástavba narušila to nejdůležitější, co v této oblasti je - zachovalý přírodní ráz. "Jde o řadu roztroušených usedlostí, pole, vinice a les, které byly vždy typické pro okrajovou část Prahy," vysvětluje Bidlová.
Vlastníci pozemků však věc vidí jinak. "Já bych s výstavbou souhlasil, bylo by to lepší než současný stav," říká jeden z majitelů pole Václav Jarolímek. Upozorňuje na to, že pozemek pustne a on jako majitel se o něj ani pořádně nemůže starat. "Už několikrát jsem musel likvidovat nahromaděné odpadky, a nedávno mi dokonce část pozemku někdo zoral," stěžuje si Jarolímek. Podle něj je současná situace stejně neudržitelná, protože tlak na využití lokality se stále stupňuje. Popravdě je až s podivem, že pozemky s nádherným výhledem na Prahu a zároveň uprostřed zeleně zatím odolaly zájmu největších developerů. "Neříkám, že by tu mělo stát další sídliště. Jsem otevřený diskusi nad podobou zástavby, aby vyhovovala investorům i přírodě," zdůrazňuje Jarolímek. Diskusi by ale měla vést především Městská část Praha 8, která změnu územního plánu navrhuje a jejíž obyvatel se především bude týkat. Jenže se zdá, že pro její vedení je celá věc pouze přebarvením zeleného obdélníčku v mapě územního plánu na oranžový, a o tom je přece zbytečné diskutovat.
I pro redaktora EkoListu bylo obtížné získat alespoň základní informace o připravovaném záměru. Natožpak slyšet odpovědi na otázky od radních, kteří pro změnu územního plánu zvedli ruku. Jak asi dopadnou občané?
Martin Kaňok z občanského sdružení Písečná se o celé věci dozvěděl jen náhodou a zajímá se o ni už druhý měsíc. Vedle kusé odpovědi na žádost o informace mu architekt MČ Praha 8 Jiří Soukup sdělil, že si vlastníci pozemků nepřejí, aby se dotyčné materiály poskytovaly mimo proces projednávání změny územního plánu. "Jde o obstrukci radnice, protože vyjádření vlastníků je datováno až po mé žádosti o informace," rozčiluje se Kaňok. Přestože se úřad nakonec nad panem Kaňokem slitoval a do materiálů mu umožnil nahlédnout, vedoucí kanceláře starosty Eva Buriánová mu situaci alespoň zkomplikovala zákazem kopírování příslušných dokumentů.
 |
||
| Pozemek za Velkou skálou nabízí krásný výhled na Prahu. | ||
| Foto: Jan Šatoplet/EkoList |
Podle právníka Petra Kužvarta je jakékoliv zatajování informací o změně územního plánu zcela bezpředmětné. "Neexistuje žádný zákonný důvod, proč takové informace utajovat," zdůrazňuje Kužvart. Také Jaroslav Korf, člen zastupitelstva Prahy 8, je přesvědčen, že občanům musí být umožněno se se záměrem seznámit a vyjádřit se k němu. "Je nepřijatelné, aby byly zatajovány informace o územním plánu jako veřejném dokumentu," říká Korf. Dokonce i jemu jako zastupiteli bylo v této věci doporučeno podat žádost o informaci na kancelář starosty.
Podle vyjádření několika úředníků však občané o diskusi nepřijdou. Proces návrhu změny územního plánu totiž zahrnuje také veřejné projednávání a připomínkování. Občané si ale musí dávat pozor na vývěsku úřadu a nepromarnit okamžik, kdy bude veřejnost k jednání přizvána. Kdy to bude, to zatím nikdo nedokáže přesně určit.
Bublina možná rychle praskne
Proces projednávání návrhů změn územního plánu je celkem složitý, a než se změna dostane ke schválení Zastupitelstvu hl. m. Prahy, potrvá to ještě měsíce. V této době se bude k záměru vyjadřovat řada odborných institucí a úřadů. Základním předpokladem pro provedení změny územního plánu je tzv. souhlas orgánů státní správy. Což je mimo jiné i odbor životního prostředí pražského magistrátu. Podle vyjádření Josefa Pavlíka, vedoucího odboru, je velmi pravděpodobné, že on takový souhlas s podobným návrhem nevydá. "S výstavbou v přírodních parcích v 99 % případů nesouhlasíme. Bez našeho souhlasu změnu nelze provést," konstatuje Pavlík. Zároveň upozorňuje, že nemůže zcela zevšeobecňovat, protože příslušnou dokumentaci zatím nemá v ruce.
Článek je převzat z tištěného EkoListu červen 2004.
reklama
