Máte selfie s tygrem? Instragram vás poučí o utrpení zvířat, které není na první pohled vidět
Na Instagramu se od roku 2010 shromáždilo přes 20 miliard fotek a každý den jich 60 milionů přibývá. Z hlediska tematického výběru dnes zvolna upadá trend tzv. foodporn, snímků zachycujících lidské pokrmy. O to více však na popularitě nabývá kategorie selfíček s divokými a ohroženými zvířaty, které se dnes řadí mezi nejčastěji zobrazované snímky. Od roku 2014 zaznamenaly nárůst o 292 %. Fotky uživatelů v objetí roztomilých opiček nebo malých lenochodů prostě letí. Proč? Na dobré thajské nebo indické kuchyni si díky globalizaci můžete pochutnat v každém větším městě, ale vyfotit se s orangutanem nebo tygřím kotětem v náručí? To je pro mnoho lidí dokonalé ztělesnění „ryzí exotiky“.
Snímky, které bolí zvířata
Organizace, jako například Světový fond pro ochranu přírody (WWF), TRAFFIC, nebo WPA (World Animal Protection) dlouhodobě upozorňovaly na rizika, kterým jsou kvůli honbě turistů za podobnými snímky vystavena zobrazovaná zvířata. Neúspěšně. „Nepózují vám proto, že by sama chtěla. Jejich chování je deformované. Většina z nich kontakt s lidmi velmi špatně snáší. Jsou neustále stresovaná. Mohou přenášet nemoci, a mnohem častěji je mohou od lidí dostat a umřít,“ vyjmenovává některé z vážných argumentů proti zvířecím selfie Cassandra Koenenová, ředitelka WPA. Zvířata vhodná pro „mazlení a fotografování“ jsou často upytlačená z volné přírody, jejich vůle je zlomena pamlsky nebo bitím.„Lidé ale tento příběh za svými sdílenými fotkami nevidí,“ dodává Koenenová s tím, že „turisté jsou obecně velmi slabí v úsudku a neuvědomují si, jaké důsledky má na zvířata jejich počínání. I když se krutost páchaná na zvířatech neodehrává přímo před jejich zraky, za naaranžovanou scénou zachycenou na fotografii přítomna je.“ Ochranářské organizace se vzájemně shodují na tom, že danou situaci může změnit jen osvěta veřejnosti. Ale jak jí dosáhnout? Povinným školením každého turisty na letišti jistě ne. A tak Koennenová oslovila manažery a vývojáře Instagramu, aby dala jeho uživatelům alespoň minimální možnost poučit se a své chyby již neopakovat.
Varování pro budoucnost
Když dnes při vyhledávání fotek zadáte jeden z „kritických“ hashtagů (kterých jsou dnes už stovky a rychle přibývají další), například #slothselfie nebo #koalaselfie, dočkáte se sice roztomilých zvířátek v objetí s lidmi. Předcházet mu ale bude varování: „Právě vyhledáváte příspěvek, který může být spojen s podporou škodlivého chování vůči životnímu prostředí nebo zvířatům….“. Text dále doprovází odkazy na stránky organizací, kde je problematika „Příběhu za snímky se zvířaty“ podrobněji vysvětlena. Jak k tomu došlo? Instagram se rozhodl nastavit společnosti, tedy alespoň svým uživatelům, zrcadlo.
„Jsme totiž součástí jednoho velkého společenství, stejně jako zvířata,“ říká Emily Cain, tisková mluvčí Instagramu. „A je naší povinností učinit krok, ve snaze vzdělat naše uživatele.“ Zmíněné hashtagy nebudou odstraněny a budou dále přístupné, aby na jejich příkladu mohli lidé vidět, co je špatně. „Našich 800 milionů pravidelných uživatelů je jistě dobrý základ pro budoucí změnu k lepšímu.“
Sociální sítě zaspaly dobu
Alespoň si to myslí Crawford Allan, stávající vedoucí TRAFFIC. „Administrátoři velkých sociálních sítí si zatím plně neuvědomili plný rozsah toho, jakým způsobem jsou jejich aplikace zneužívány v oblasti nelegálního obchodu se zvířaty.“ FaceBook či Instagram dlouho umožňovali obchodníkům, pašerákům a kupcům realizovat své transakce, nabízet v uzavřených skupinách „zboží“ a prodávat. „Instagram teď učinil velký a významný krok správným směrem a doufám, že další sociální sítě jej budou následovat.“reklama