Mikroplasty z pneumatik: problém, který jsme podceňovali moc dlouho
Mikroplasty, povšechně drobné fragmenty plastů menší než 5 milimetrů, jsou dnes k nalezení ledaskde. Pokud si kdekoliv v Evropě občas jídelníček zpestříte rybami nebo korýši z moře, můžete jich do sebe dostat kolem 11 000 kousků za rok.
Odkud se berou? V roce 2017 poprvé Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) upozornil, že původ mikroplastů nemusí pocházet jen z konvenčního zdroje, tedy z plastových odpadů uniklých do moře. Varovali, že ve Velké Británii má 28 % mikroplastů svůj původ ve fragmentech z pneumatik silničních vozů. A že jich každý rok splachem ze silnic unikne do životního prostředí kolem 19 000 tun.
Inženýři z univerzity v Plymouthu provedli důslednější průzkum, a předpokládají, že kontaminace životního prostředí opadem z pneumatik bude daleko výraznější. Nejde ani tak o objem, jako spíš o plošné rozšíření problému (všude na dohled silnic), a o materiál, z kterého jsou pneumatiky vyrobeny.
„I když se o nich hovoří jako o gumových, jsou pneumatiky vyráběny z komplexu syntetických materiálů a různých chemikálií,“ říká profesor Richard Thompson, vedoucí výzkumného týmu. „Mikroplasty z pneumatik jsou tedy hutnější a hustší v objemu, heterogenní, různých tvarů i velikostí.“
Bez zbytečného zdržování
Je tu také otázka rychlosti. Zatímco mikroplastům uvolňovaným z oděvů úniku do životního prostředí chvilku trvá, fragmenty z pneumatik se do něj dostávají přímo. A splach nebo drenáž kolem silnic je posouvá ekosystémem rychleji. V přímém ohrožení kontaminací je tak kolem jednoho stamilionu metrů čtverečních britské říční sítě a kolem 50 milionů metrů čtverečních území v ústí řek a příbřežních biotopů.
Rebecca Powová, vedoucí vládní agentury pro národní problematiku moří, vidí toto zjištění jako neblahé a pozitivní současně. „Snižování objemu znečištění v oceánech je jednou z největších environmentálních výzev, které čelíme. Dokázali jsme mnoho: například pětipencovým zpoplatněním nákupu jednorázových sáčků jsme zabránili vstupu více než 15 miliard takových do životního prostředí, a se zakázanými brčky, míchátky to bude podobné,“ hodnotí Powová prozatímní úspěchy. „Výzkum z Plymouthu nám ale ukázal, že jsou tu ještě jiné významné oblasti, na které se budeme muset soustředit. A které nebudeme moci řešit zpoplatněním nebo zákazem, ale spíše po stránce praktického designu,“ dodává.
Inspiraci vidí například v úpravě tkaniva plastových vlečných sítí. Z těch starých se při středním zatížení uvolňovalo do moře kolem 700 mikroplastových částic na každý metr tažení, z těch nově navržených jen kolem čtyřiceti.
Pneumatiky, respektive jejich výroba a design, by tedy potřebovaly podobné vylepšení. Problematika mikroplastů, fragmentů pneumatik, se pochopitelně týká jak konvenčních vozů, tak elektromobilů.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Richard Vacek
2.6.2020 06:55Lukáš Kašpárek
2.6.2020 08:09 Reaguje na Richard VacekČlověk bude muset přehodnotit téměř všechny svoje činnosti a produkty, aby se na této planetě udržel život i nadále....
Pavel Hanzl
2.6.2020 09:50 Reaguje na Lukáš KašpárekJiří Daneš
2.6.2020 10:43 Reaguje naRichard Vacek
2.6.2020 12:13 Reaguje na Lukáš KašpárekA od té doby žijeme v čistším prostředí než žili naši předkové od doby, co začali používat oheň. Mladí by se měli rozhlédnout po světě a pak těm starším poděkovat, jak skvělé místo k životu jim připravili.
Viktor Šedivý
2.6.2020 08:14Takže buď budou mít pneumatiky horší jízdní vlastnosti (není problém vyrobit pneumatiku s mnohonásobně menším otěrem - na suchu je ale hrozná a na mokru naprosto nepoužitelná)
nebo budou mnohem dražší (čili sice budou produkovat méně odpadu, na jejich výrobu se ale spotřebuje víc energie a surovin).