Milek: Pohled ČR na přímé platby pro zemědělce sdílí většina zemí
Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí začínající debaty o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu chce unie nejen udržet své stávající priority, ale v době odchodu Británie z EU také financovat nové politiky, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje asi 40 procent každého unijního rozpočtu.
"Včera na jednání bylo vidět, že většina zemí dala na naše argumenty. Nechala se přesvědčit a už neprosazují tvrdé zastropování, ale maximálně na dobrovolné bázi," poznamenal ministr Milek. Určení tvrdé horní hranice plateb nyní podle něj už neprosazuje ani Německo nebo Francie.
Milekův maďarský kolega Sándor Fazekas včera na jednání ministerské rady představil společnou pozici zemí visegrádské skupiny - tedy Česka, Maďarska, Slovenska a Polska - a Chorvatska. Státy se koncem ledna v Budapešti shodly na prohlášení, v němž kromě jiného zdůrazňují, že všechny farmy v EU mají mít k financování shodný přístup.
"Naše zemědělství je na vysoké úrovni a myslím, že i EU nám to trochu závidí," podotkl včera český ministr.
Proti pevné horní hranici přímých plateb se nedávno v Bruselu vyslovil i premiér Andrej Babiš. Milek včera odmítl, že by postoj České republiky byl formován jen tím, že významným příjemcem přímých plateb je koncern Agrofert.
"V ČR je zhruba 1900 velkých firem. Z toho jen několik vlastní jedna osoba. Absolutní většina firem jsou buď akciové společnosti, družstva nebo společnosti s ručením omezeným. Společně tak tyto firmy vlastní asi 150.000 vlastníků," vypočetl včera v Bruselu Milek. Kolem 60 procent z nich navíc v těchto firmách pracuje a pevné stanovení horní hranice plateb by znamenalo znehodnocení jejich majetku.
Ministr později v tiskové zprávě doplnil, že při horní hranici plateb ve výši 60.000 eur (1,5 milionu Kč) ročně, což je jedna z diskutovaných variant, by Česká republika na přímých platbách přišla zhruba o pět miliard korun ročně. Věc by se podle něj dotkla farem, které obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu, včetně 89 procent dojnic.
Česká republika, ale také Slovensko, mají v EU z historických důvodů poměrně specifickou strukturu zemědělských podniků. V Česku jsou totiž zemědělské podniky s největší průměrnou výměrou (133 hektarů) a také ekologické farmy patří s průměrnými 120 hektary mezi největší v unii.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Personální a platová situace je kritická, píšou zaměstnanci veterinární správy
Mohou obce omezit chov zvířat ve svém katastru? Rozhodne Ústavní soud
Ministerstvo zemědělství letos rozdělí 85 milionů korun na uchování, šlechtění a výzkum genetických zdrojůOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
Michal Ukropec
20.2.2018 10:02Jan Škrdla
20.2.2018 17:05Naši zemědělci, velcí i malí se jen chovají tržně. Tedy se snaží na většinově pronajaté půdě něco vypěstovat, aby jim to zaplatilo ty jejich aktivity. Na většině území ČR je ziskovost z pěstování pšenice tak 6-8 tis. /ha, protože dotaci prakticky celou dáte na pacht. Máte pocit, že 6-8 tis./ha za rok, protože to je za rok, je nějaký vejvar? Ŕepka je o něco ziskovější (na 16 % OP), ale raději řepku než palmu. Ale určitě by to šlo, tak podporujte české zemědělce a žádejte ve svých supermarketech české vepřové.
Vidíte jen ty dotace, ale EU také zavedla greening, super, díky za něj. A pravidla cross compliance také nejsou zas tak jednoduchá. Hospodařit není až tak velká procházka růžovou zahradou. A přesto to někteří stále chtějí dělat. Pokud se ptám lidiček v mém okolí, chtějí-li hospodařit, když to kritizují, obvykle odpovídají, že samozřejmě, že ne, copak jsem se zbláznila? A ještě k dotacím na plochu. EU je považuje za progresivnější než starý systém dotací na farmu, který je ve starých členských zemích, jen tam mají problém (EU) se víc prosadit.
Jan Škrdla
20.2.2018 23:49 Reaguje naZemědělci se chovají tržně - chápu to, každý se potřebuje nějak uživit. Přizpůsobme tomu dotační politiku - směřujme podporu tak, aby nahrazovala zemědělcům ušlý zisk výměnou za to, že budou pěstovat široké spektrum potravin a chovat se k půdě šetrně.
Dejme také více peněz na pozemkové úpravy, jako na nástroj optimalizace pozemkové držby, kterým se z části vyřeší problém s pachotvání, a který může přispět k návratu ekologických prvků do krajiny.
Co se týká greeningu - ten je nastaven na malé farmy. K splnění diverzifikace vám stačí 3 plodiny (např. řepka, kukuřice a trocha pšenice). Plochy v ekologickém zájmu se řeší hlavně dusíkatými plodinami a meziplodinami (buďme rádi aspoň za ně), ale o větším podílu krajinných prvků si můžeme nechat zdát.
Pěstování plodin pro energetické účely je samostatná kapitola. Ještě před 10 lety by se to mohlo brát jako experiment, který se nevydařil.
Dnes bych dotování biopaliv 1. generace (např. řepky nebo kukuřice) nazval zločinem, podporu pěstování palmy pro energetické účely pak hrdelním zločinem.
Když to shrnu - chtělo by to zásadně přepracovat způsob dotací. Více motivovat zemědělce k pěstování potravin (i těch které tolik nevynáší ale jsou potřeba), šetrného zacházení s půdou a k spolupráci v péči o krajinu.
