Milovník přírody Miloslav Nevrlý dostal v Jizerských horách lavičku

Žulovou lavičku dostal k devadesátinám zoolog, cestovatel a spisovatel Miloslav Nevrlý. Přes šest metrů dlouhý kamenný blok mu věnoval Jizersko-ještědský horský spolek jehož je Nevrlý čestným členem. Domů si ale lavičku neodnesl, posedět si na ní tak může každý, stojí totiž v Jizerských horách nedaleko oblíbené Prezidentské chaty. Včera u ní ještě vysadili jedlý jeřáb, což je Nevrlého oblíbený strom, řekl ČTK Pavel Schneider z Jizersko-ještědského horského spolku.

Nevrlý, který dnes slaví 90. narozeniny, je známý jako velký milovník přírody, vystudoval zoologii na dnešní Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, pak nastoupil do Severočeského muzea. Tam působil, převážně jako vedoucí přírodovědeckého oddělení, až do roku 2000, kdy odešel do důchodu. Je autorem kultovní Knihy o Jizerských horách, Chvály Zadní země nebo Karpatských her. Svým specifickým způsobem psaní, putováním po českých i zahraničních pohořích a láskou k přírodě ovlivnil několik generací.

S nápadem věnovat mu lavičku nedaleko Prezidentské chaty přišel Petr Šmaus ze společnosti Ještěd, která oblíbenou chatu provozuje stejně jako hotel na vrcholu libereckého Ještědu. "Lavička byla zhotovena z jednoho kusu žulového balvanu. Na ohlazené vrchní sedací straně je umístěna otevřená kamenná kniha. Oslavenec si lavičku oficiálně převzal v pondělí 23. října. Domů si ji samozřejmě neodnesl, usadit se na ní mohou i větší skupiny. Při předávání lavičky byla ověřena její kapacita na minimálně 26 osob," řekl Schneider. Lavičku vyrobili z jediného bloku liberecké žuly v Ruprechtickém lomu liberecké společnosti Ligranit. Na místo ji musel usadit jeřáb, váží totiž pět tun.

Lavička ale nebude jediným dárkem, v pondělí pokřtí v Severočeském muzeu v Liberci Aleš Palán knihu rozhovorů s Nevrlým nazvanou Náčelník, podle jeho přezdívky ze skautu. "Udělat s Mílou knihu rozhovorů jsem snil řadu let. Odhodlal jsem se někdy před pěti šesti roky – a byl jsem laskavě přijat, a co se mého záměru týká, neméně laskavě odmítnut. Tak jako všichni skromní lidé, měl Míla pocit, že všechno už řekl, konkrétně napsal ve svých předchozích titulech. A co nenapsal, nestojí prý moc za řeč. Chápal jsem ho, ale nesmířil se s tím," řekl ke knize rozhovorů autor.

---

reklama

---