https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ministerstvo-dovolit-odstrel-vlku-neni-mozne-je-chranen-evropsky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ministerstvo: Dovolit odstřel vlků není možné, je chráněn evropsky

29.8.2019 00:21 (ČTK)
Přeřadit vlka do nižšího stupně ochrany není jednoduše možné, muselo by se to vyjednat na evropské úrovni. V Česku žije 60 až 80 vlků. / Ilustrační foto
Přeřadit vlka do nižšího stupně ochrany není jednoduše možné, muselo by se to vyjednat na evropské úrovni. V Česku žije 60 až 80 vlků. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přeřadit vlka do nižšího stupně ochrany není jednoduše možné, muselo by se to vyjednat na evropské úrovni. Včera to sdělili zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí v reakci na výzvu myslivecké komise Agrární komory ČR. Ta chce, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do nižší kategorie ochrany, takže by ho bylo možné lovit. V Česku žije 60 až 80 vlků.
 

Škody, jež vlci v Česku působí, podle dostupných údajů rostou, uvedl předseda komorové komise Jiří Neudörfl. Odškodnění, které zemědělci za škody způsobené vlky požadují, je ve statisících korun. Škody pak přesahují miliony korun. "Škody neustále narůstají. Chovatelům trochu vadí i to, že řešení výplat trvá dlouho a dostávají poměrně nízké částky," řekl Neudörfl. Komise doporučila předat akční plán Vlk, který je v kompetenci resortu životního prostředí, ministerstvu zemědělství.

Komora je podle náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Dolejského nekonstruktivní. "Členové Myslivecké komise si jistě uvědomují, že vlk je chráněn podle unijní legislativy... Tuto přísnou ochranu je nutné uplatňovat na celém území státu. Otázka umožnění běžného lovu tedy není jen věcí změny zákona o myslivosti, ale náročných jednání a případných změn na úrovni EU," uvedl Dolejský. Podle něj jdou vyjádření komory proti sobě, když na jedné straně prosazuje potřebu snižování stavů spárkaté zvěře, která působí škody na porostech, a zároveň chce lovit predátora vysoké, tedy vlka.

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý podobně jako Dolejský upozornil, že pokud by se měly regulovat počty vlků, musely by se nejdřív upravit mezinárodní úmluvy, dále evropská legislativa a až pak české právo. "Ministerstvo zemědělství při projednávání Plánu péče bude usilovat o stanovení maximálního početního stavu vlka pro ČR a definování oblastí jeho výskytu tak, aby bylo možné výskyt vlka sladit se zájmy běžného využívání krajiny včetně hospodaření na venkově," řekl.

V Česku je zhruba 5800 honiteb. Nejvíce se v ČR uloví divokých prasat, v roce 2017 to bylo 229.182 zvířat. Srnčí zvěře myslivci ulovili 103.455 kusů, jelení 27.878 a daňčí 23.069 kusů.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Anyr

Anyr

29.8.2019 03:14
"Podle něj jdou vyjádření komory proti sobě, když na jedné straně prosazuje potřebu snižování stavů spárkaté zvěře, která působí škody na porostech, a zároveň chce lovit predátora vysoké, tedy vlka."

To je přesně ono. Kdy už všem dojde, že MYSLIVCŮM jde jen o likvidaci konkurence? Kdy lidé pochopí, že příroda tu není jen pro ně, a že ji nutně potřebují funkční - a že její funkčnost záleží i na množství druhů zvířat a rostlin v ní volně žijících?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.8.2019 09:47 Reaguje na Anyr
Přesně tak.... jsou sice i myslivci, kteří návrat šelem chápou a někteří dokonce i podporují, ale svazáci jsou prostě ti nejprohnilejší... jako většina svazáků :)

Odpovědět
LB

Lukas B.

29.8.2019 10:01 Reaguje na Anyr
tedy tvrdíte, že příroda bez vlka byla zhruba 200 let nefunkční (v českých zemích, na moravě tedy o fous méně)? kdo tedy udržoval počty zvěře na rozumné úrovni celých těch 200 let?

řešením není ani tak moc primárně vlk, ale větší provázanost mezi vlastníky pozemků a myslivostí, a průser jsou lesy čr, a na průser bylo zaděláno 1. odsunem z pohraničí a zestátněním pozemků, 2. kolektivizací. vedení lesů pak nejsou vlastníci, ale politicky dosazení manažeři.
další průser je zcelení orné půdy do obrovských lánů (kolektivizace) a pěstování řepky a kukuřice, kde se půl roku lovit moc nedá.

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.8.2019 11:00 Reaguje na Lukas B.
Tady nejde o to co tvrdím... jde o fakta.. když v přírodním řetězci chybí vrcholový predátor, tak prostě nefunguje.. samozřejmě, že stavy mimo jiné udržovali hlavně myslivci, ale dobře to není pokud to dělají jen oni. Predátora v přírodě nenahradíte jen tím, že budete něco střítel.. člověk si prostě nemůže hrát na boha, kterým není..

Jinak ale souhlasím +- s tím co píšete. A co bych podtrhl je to, co píšete o LČR. To je dle mých osobních zkušeností zločinecná organizace ovládaná politiky (taky zločinci)...

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.8.2019 09:55
MŽP ,jak je u něho v této věci obvyklé, podává zavádějící informace. Vlk je loven např. na Slovensku, Švédsku,Finsku...
Přírodu mám rád, ale vlka je nutno regulovat odstřelem. Tento špičkový a inteligentní predátor nemá mimo jádrová území NP, CHKO v kulturní krajině co pohledávat neboť případné přínosy jsou mnohonásobně převýšeny negativními dopady.
Nikomu,opakuji nikomu, od Aljašky po Střední Asii se nepovedlo zajistit koexistenci této šelmy s člověkem v rámci nějakého únosného kompromisu , farmáři by vám mohli vykládat své i v ČR. A že těch pokusů bylo.
Kdo nevěří, ať se podívá na aktuální informace :
http://www.vernerovice.cz/kausa-vlk/delame-z-vlku-modlu-prezentace-2282019-ceske-budejovice/

Pozor- některé snímky poraněných zvířat v závěru materiálu jsou skutečně drastické,nikoli pro slabé povahy.
Dokonce Mezinárodní organizace na ochranu zvířat uvedla, že se pouze "domnívá" že je možno takovou koexistenci zajistit.
Rys a medvěd celkem nikomu nepřekáží a koexistenci s člověkem lze rozumně předpokládat. U vlka je to bohužel z podstaty věci vyloučeno.
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.8.2019 10:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
medvěd je sice všežravec, ale spíš vegetarián a mrchožrout než lovec, a rys je osamělá plachá kočička, která neloví ve smečce a na nic většího než na srnu si netroufne. ti snad nevadí nikomu příčetnému.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.8.2019 11:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale noták.. tromu méně demagogie...

V zemích co uvádíte jsou stovky vlků a ne desítky jako u nás.. kdyby u nás bylo také např. 500 vlků, tak se to taky začne řešit..

Jinak střetů všeho druhu s medvědem je mnohem více, než s vlkem (nemyslím špatně zabezpečená stáda ovcí), takže s tou bezproblémovostí je to sporné.

Každopádně člověk by se měl snažit uhnout jiným druhům, které vyhubil a nechat jim prostor pro zapojení se do přirozenosti věcí v přírodě, kam patří..

Váš komentář je plný středověké demagogie...
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.8.2019 11:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
ze všech zvířat připadalo nejvíce zabití a zranění člověka historicky na obyčejnou krávu (bejka) a druhé místo měl kůň, v současné době pak je drtivým vítězem soutěže o zabíjení lidí pes domácí (nezvládnuté panelákové tele). v poslední době tomu zdatně konkuruje lesní spárkatá zvěř, vyskakující z podrostu před kola automobilů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.8.2019 15:54 Reaguje na Lukas B.
Musíte ovšem zohlednit počty těch zvířat a intenzitu jejich kontaktu se člověkem. Jinak vám z té statistiky polezou jen bláboly.
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.8.2019 17:16 Reaguje na Jan Šimůnek
no samozřejmě. bude-li se počet vlků blížit počtu psů, bude se pravděpodobně počet zranění lidí vlkem blížit počtu lidí zraněných psem, ale pouze tedy za předpokladu, že každý vlk dostane každý den misku granulí. nedostane-li, poradí si jinak.
Odpovědět
ČM

Čech M.

30.8.2019 00:42 Reaguje na Lukas B.
Spárkatá si myslím, že vede, jinak souhlas. Nepodceňoval bych ani včelu, vosu , klíště.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.8.2019 16:54 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pakliže je můj komentář středověkou demagogií (ovšem podloženou fakty a nikoli fikcí), pak váš komentář patří novoromantickému blouznění.
Ve Švédsku,rozloha 450 tis. km2,žije cca 220 vlků. O jejich počtu rozhodl parlament !!! a stavy se regulují odstřelem.
Ve Finsku,poté co došlo k několika případům napadení člověka vlkem, je odlov možný také. (a bují zde i nelegální forma odlovu- myslivci vzali spravedlnost do svých rukou).
Mimoto některé obce platí odvoz školáků z odlehlých míst školním taxíkem, aby byla zajištěna bezpečnost dětí.
A to je praxe ze zemí, kde lidé milují svoji přírodu - ne hubou, ale skutky.
Odpovědět
Hu

Hunter

29.8.2019 19:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vlk se lovi i na Slovensku a v řadě dalších zemí zcela legálne. Bezny management populace. Zcela objektivne neexistuje žádný duvod pro absolutní ochranu tohoto druhu.
Odpovědět
ČM

Čech M.

30.8.2019 00:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ve Švédsku mají 200 vlků a navzdory Evropské komisi je začali lovit. To samé Finsko. Jestli máte populaci 200ks, tak nejde zabránit příbuzenskému křížení a následné degeneraci, to by si měli tamní "milovníci přírody" uvědomit. Jde tam o to, o co u nás- myslivci si stěžovali, že jim ubývá lovné zvěře a protože tam loví skoro každý, tak to prosadili v parlamentu. S láskou k přírodě to nemá nic společného, spíš je to ostuda, že tak velký a řídce osídlený stát má méně než polovinu vlků co třeba Slovensko.
Odpovědět
Hu

Hunter

30.8.2019 09:31 Reaguje na Čech M.
Otazka je, zda se ve skutečnosti tady u nás nejedna o bastardy prokrizene se psem a zda je vůbec co chránit. Postup zemi jako Finsko nebo Švédsko mi připadá logicky a odpovídající stavu populace. To rozhodnutí nepadlo kvůli úbytku zvere ale z důvodu narůstajících škod. Např. v Kanadě se vlk lovi z důvodu ochrany populace karibou.
Odpovědět
ČM

Čech M.

30.8.2019 13:35 Reaguje na Hunter
Život vlka je tvrdý a i když pes není (kupodivu) geneticky příliš vzdálený, tak kříženec by nevydržel držet v zimě tempo se smečkou a byl tedy po čase z populace eliminován. Otázka je jestli by ale v naší hustě propejskované krajině šlo zabránit nežádoucímu křížení. Tak , nebo tak bude mnohem častější situace, že Vlk si bude chodit k lidem psa spíš ulovit, jako se to často děje v Rusku a Kanadě a toho se trochu obávám, protože to by teprve mohlo veřejnost postavit proti vlkům.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.8.2019 11:01 Reaguje na Čech M.
Tohle není pravda. Pokud je druhým rodičem pes z nějakého mohutnějšího plemene (typu saňových psů), tak kříženci jsou spíš výkonnější než čistokrevní vlci.
Odpovědět
ČM

Čech M.

31.8.2019 14:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Nerozumíte tomu, u vlka je důležitá kombinace síly , vytrvalosti a rychlosti a vytvářela se statisíce let vývoje druhu. Platí tam , co u člověka- kdo má sílu, nemá vytrvalost a naopak. Silný velký kříženec by se mohl stát na krátkou dobu alfa samcem, ale v zimě by mu chyběla vytrvalost a nakonec by odpadl, stejně tak jeho štěňata. A slabý i třeba vytrvalostní kříženec by se nikdy nedostal k množení, byl by to věčný outsider smečky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.9.2019 08:23 Reaguje na Čech M.
Proto se uprchlíci z řad saňových psů uplatnili velice dobře jako členové vlčích smeček, o čemž nepsal jenom London, ale i např. Hagenbeck nebo Brehm.

A pes se od vlka oddělil před cca 100 000 lety, nebo dokonce ještě později.
Odpovědět
ČM

Čech M.

1.9.2019 11:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Lidé, kteří dlouhodobě sledují a studují vlčí smečky po celém světě, tak o žádném případu kdy by pes byl jejím členem nereferují. A to ani u eskymáckých psů, kteří vedle nich žijí asi nejdelší dobu.
I kdyby se tak někde na krátkou dobu stalo , tak přirozeným výběrem by potomci byli časem eliminováni.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.9.2019 09:28 Reaguje na Čech M.
Problém je, že evropští vlci mají DNA prakticky nerozeznatelnou od psí (což dělá problémy v situaci, kdy škody od vlků stát odškodňuje a od psů nikoli).
Takže psí geny z vlčí populace, alespoň v EU, eliminovány nejsou. Možná je to právě tím, že jsou vlci chráněni a mají prostřený stůl z chovů zvířat, takže se zde neuplatňuje Darwin, ale jsem vůči této hypotéze skeptický.
Odpovědět
ČM

Čech M.

1.9.2019 12:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Ještě lze uvést jako dobrý příklad jediného zvlčení psů na světě-Austrálii, kde Dingo ale neměl silnějšího konkurenta a tak uspěl. Naopak původního predátora- Vakovlka vytlačil.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.8.2019 11:03 Reaguje na Čech M.
Jinak situaci, kdy by se veřejnost opravdu masově a intenzívně postavila proti vlkům, považuji za velice žádoucí. A čím dřív tím líp.
Odpovědět
Hu

Hunter

1.9.2019 08:26 Reaguje na Čech M.
A na tohle jste přišel kde? Můžete uvést nějaký zdroj?
Odpovědět

1.9.2019 11:35 Reaguje na Hunter
Na internetu je plno stránek, stačí zadat -Vlk a pes rozdíly.
Nejen že má Vlk kompletně lepší smysly a větší mozek, ale rozdíl je hlavně ve stavbě kostry. I ve srovnání s nejlbližšími plemeny jako NO, Husky atd. má Vlk mnohem užší hrudník, je to vidět ze předu- nohy jsou mnohem blíže u sebe a delší. Prostě všechno pro vytrvalost a rychlost.
Žádný kříženec nemá šanci s nimi udržet tempo. Tedy aspoň v přírodě ne. Něco jiného může být pokud je budou po celý rok živit ovce.
Odpovědět
ČM

Čech M.

1.9.2019 11:37 Reaguje na
To jsem já.
Odpovědět
Hu

Hunter

1.9.2019 13:00 Reaguje na Čech M.
Ale nevykladejte :-). Nějaký konkrétní odkaz na podporu toho vašeho tvrzení by nebyl :-)?
Odpovědět
Hu

Hunter

1.9.2019 14:31 Reaguje na Hunter
http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/v-nemecku-spolehaji-myslivci-a-pastevci-na-vlastni-forenzni-experty-vysledky-ukazuji-60-procent-vlka-40-procent-psa

V německém státě Šlesvicko-Holštýnsko bylo v loňském roce zaznamenáno 173 vlčích útoků na zvířata. U 46 případů nebylo možné prokázat, že útočil vlk. Chovatelé hospodářských zvířat se proto přestávají spoléhat na výsledky genetických testů Senkenbergova institutu, nově sázejí na hamburskou laboratoř ForGen. Její analýzy naznačují, že ve volně žijící populaci vlka může být přítomen velký podíl kříženců se psem.
Ve Šlesvicku-Holštýnsku došlo v roce 2018 k přibližně 173 vlčím útokům. Dalších 46 útoků nebylo možné vlkům jednoznačně přisoudit, výsledky genetických testů totiž byly nejasné. Až dosud byly všechny vzorky za účelem přesného stanovení DNA odesílány do Senkenbergova institutu ve Frankfurtu. Nově začnou myslivci a chovatelé odesílat vzorky do hamburgské laboratoře ForGen.

V databázi je již 200 profilů DNA
Forenzní vědci z laboratoře zajistili již 200 vzorků DNA. Z databáze budou vycházet při hodnocení nových případů. Původně se odborníci z laboratoře specializovali na lidský genom. U soudu mnohokrát svědčili v případech vražd.

K vlkovi se dostali náhodou
„K vlkovi jsme přišli náhodou,“ říká vedoucí laboratoře Dr. Nicole von Wurmb-Schwark. „Náš kolega je myslivec a mezi svými přáteli má několik chovatelů hospodářských zvířat.“
Všechny odebrané vzorky jsou odesílány na analýzu do Frankfurtu. „Když se však opakovaně neprokázalo, že na zvířata zaútočil vlk, přestože ho pastýři viděli, obrátili se na nás.“

ForGen používá složitější postup
Forenzní vědci z ForGen používají kromě analýzy mateřské DNA (mtDNA) i složitější postup.
„Analyzujeme mateřské a otcovské charakteristiky (STR analýza) na 17 lokusech. Je například pravděpodobnější, že budeme schopni rozlišit i sourozence, přestože často mají stejný první lokus,“ říká Thorsten Schwark.

Stanovení hybridů vlka a psa
Určení kříženců vlků a psů je tedy mnohem přesnější. Zatímco „Senckenberg“ trvá na tom, že v Německu není žádný hybridní problém, ForGen obvykle získá výsledky např. 60 % vlk, 40 % pes, často labrador nebo kavkazský pastevecký pes.
Odborný závěr ForGenu je tedy jasný: „100% vlk se tu stěží vyskytuje. Buď je třeba změnit definici vlka, nebo přijmout hybridy.“
Podle jagdwechsel.com, 29. 7. 2019, redakce
Odpovědět
ČM

Čech M.

1.9.2019 21:27 Reaguje na Hunter
Pokud by byl kříženec 60% Vlk a 40% Pes, tak není třeba test DNA, odborník i podle fotky pozná , že nejde o vlka.
Veřejně známý případ o kterém psali i u nás byl jen jeden a to o těch štěňatech vlčice a Labradora a tam i ochránci byli pro odstřel, veřejnost se ale postavila proti. Nevim jak to dopadlo, ale nechat je v přírodě je špatně. Moc ale nevěřím, že tam celá populace vlka je prokřížená, když odborníci byli schopni podle DNA určit, že pochází původem z Polska a dál z Pobaltí. Na jihu v Bavorsku zase od nás ze Šumavy.
Z dlouhodobého hlediska by ale všechny případné psí geny u vlků stejně sami vymizely přirozeným výběrem. K čemu by taky těm vlkům byly? K ničemu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.9.2019 09:34 Reaguje na Čech M.
Ani odborník nepozná, jestli ve filmu hráli ochočení vlci, nebo psi z nějakého plemene "vlčáků".

Uvědomte si laskavě, že vlk a pes jsou geneticky identický druh, který se liší prakticky jen chováním, naučeným v rámci smečky (zdivočelí psi se chovají jinak než vlci).
Vlk je geneticky v podstatě jen jedno z mnoha psích plemen a je se psy plně plodný.

Je vůbec otázka, zda v případě vlka a psa hovořit o různých druzích, protože z genetického hlediska to rozhodně neplatí.
Odpovědět
Hu

Hunter

2.9.2019 13:34 Reaguje na Čech M.
Můžu vás ujistit, že poměr DNA žádný odborník pohledem na fotku nebo vlka/křížence nepozná. Od toho jsou právě testy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.8.2019 11:00 Reaguje na Hunter
Pod jiným článkem na téma vlků u nás bylo v diskusi zmíněno, že tuzemští vlci jsou tak prokřížení se psy, že nelze podle analýzy DNA určit, zda škodu spáchal pes nebo vlk.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.8.2019 15:55
Další důvod pro odchod z EU. Sice podobně zdánlivě nevýznamný jako mnoho těch ostatních, nicméně stokrát nic...
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

29.8.2019 21:06
Ti takzvaní odborníci z obou ministerstvech,kteří se tak idiotsky vyjádřili by zasloužili propustit,nevím,proč něco takového živit z našich peněz.Bohužel,vinou obou ministerstev a zachrań brouků se na nás řítí problém,který negativně ovlivní ekosystémy na desítkách nebo spíše stovkách tisíc ha,stovky druhů rostlin a živočichů a životy stovek tisíc obyvatel této republiky.Hlavně, že se zástupci obou ministerstev spolu se zachrań brouky budou ukájet při pohledu na fotky vlků.A než budou zase plácat nesmysli o přemnožené zvěři,at´ si ti trubkové nejprve zjistí všechny údaje a v oblastech výskytu vlků rozhodně není vysoká zvěř přemnožená.Jediná vyjímka je prase divoké ale proč?Není to zase tak dlouho,co zástupci obou ministerstev spolu se zachrań brouky bránili myslivcům v účinném tlumení tohoto druhu s tím,že prospívá rytím jak lesům,tak přilehlým loukám a tím se jedná o velice užitečný druh pro naší přírodu.Petrův Zdar
Odpovědět
ČM

Čech M.

30.8.2019 00:35 Reaguje na Jan Knap
Povyprávějte nám něco bližšího, jak vlk " negativně ovlivní ekosystémy na desítkách nebo spíše stovkách tisíc ha,stovky druhů rostlin a živočichů a životy stovek tisíc obyvatel této republiky"
A kdy, kdo a jak bránil lovu prasete divokého?
Rád se nechám poučit od odborníka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.8.2019 07:46 Reaguje na Čech M.
Jakmile pár lidí vlci přepadnou a potrhají, což je při postupu ekologů jen otázka času, tak doufám, že dojde k nepokojům a zachraňbrouci budou chodit kanálama, aby nepřišli k úhoně. A hlasy dostane nějaká "populistická" strana ochotná nastolit referendum o tom,zda tu chceme nebezpečné bestie a zda chceme být v EU, která nám je vnucuje.
Odpovědět
ČM

Čech M.

30.8.2019 13:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Potom se jeví jako rozumnější snížit počty spárkaté zvěře, protože ta -na rozdíl od vlků -má na kontě už mnoho životů řidičů!? Neviděl jsem ale že by se veřejnost zbouřila a vyvolala kvůli tomu nepokoje.
To samé platí u smrtelných útoků psů- viděl jste, že by lidé hlasitě požadovali hromadné utrácení problémových plemen psů?
A EU by nám to nezakázala.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.8.2019 11:07 Reaguje na Čech M.
Byla zde umělá snaha vyvolat negativní emoce proti "bojovým plemenům", nicméně neuspěla, protože tihle psi jsou zpravidla nadprůměrně klidní a člověka poraní jen při obraně sebe nebo své "smečky" (tj. pána a jeho rodiny).
Lidi prostě nejsou hloupí a nakukat si nějaké nesmysly nenechají. Proto i ty "fake" weby sledují jen z důvodu, že se na nich vyskytují pravdivé a necenzurované informace (jako druhdy na Svobodné Evropě).
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

30.8.2019 18:05 Reaguje na Čech M.
Velice rád ti odpovím i když je pravda že kdyby jsi trochu používal hlavu,tak na odpověd´ příjdeš sám. A aby jsi to neměl tak jednoduché,tak poprosím o odpověd´ na následující dotaz.Jaký je rozdíl mezi ochráncem přírody na jedné straně a zachrań broukem,ekoteroristou,ekologickým aktivistou na straně druhé? Petrův Zdar
Odpovědět
ČM

Čech M.

31.8.2019 14:35 Reaguje na Jan Knap
Tak děkuji za zmatečnou odpověď
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist