Ministerstvo životního prostředí podpořilo dálnici D3 přes Posázaví kolem Jílového
Stanovisko ministerstva vydala Jaroslava Honová, která je ředitelkou odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC a zároveň členkou zastupitelstva Středočeského kraje. Podle odpůrců dálnice přes Posázaví tím porušila zákon o volbách do zastupitelstev krajů.
Ve stanovisku stojí, že varianty nulová, Promika a stabilizovaná (viz mapa) nebudou dále sledovány. Územní plán má obsahovat koridor pouze ve variantě Zenkl-Vyhnálek, subvariantě Drachkovské s východní subvariantou obchvatu Miličína. Zároveň ministerstvo upouští od posuzování rozšíření stávající silnice I/3, která tak zůstane i po úpravách dvoupruhá.
Skutečnost, že Jaroslava Honová je ředitelkou odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC a zároveň členkou zastupitelstva Středočeského kraje, se nelíbí sdružení obcí Klid, které proti variantám vedení dálnice D3 přes Posázaví protestuje. Starostové Libeře a Psár proto požádali ministra životního prostředí o opravu stanoviska. Jaroslava Honová podle nich nejspíš rozhodla jako zastupitelka za ODS. „V jejím postavení zastupitelky kraje a zároveň zástupkyně MŽP vidíme politicky i věcně zcela nepřijatelný střet zájmů,“ řekl starosta Libeře Otakar Beck. Podobně se na situaci dívá i Petr Štěpánek ze sdružení Oživení. Ten navíc požaduje, aby ministerstvo přezkoumalo všechna stanoviska jejího odboru, která se týkají Středočeského kraje a přilehlých oblastí.
 |
|
| Mapy s variantami dálnice D3 a rychlostní silnice R3 ve Středočeském kraji si můžete prohlédnout v rozměrech 771x1515 pixelů (500 KB) nebo v rozměrech 1541x3029 pixelů (1 MB). | |
| Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
|
V zákoně o volbách do zastupitelstev krajů stojí, že funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná s funkcí vykonávanou na ministerstvu, obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním. Ředitelé odborů jsou na ministerstvu jmenováni.
Ministerstvo se brání tím, že Jaroslava Honová byla pouze pověřena řízením odboru, a na takovou situaci se zákon formálně nevztahuje. Řízením odboru byla pověřena v lednu 2003, jmenována ředitelkou pak byla letos v červenci. Stanovisko MŽP vydala v srpnu. Sama Jaroslava Honová prostřednictvím mluvčí MŽP Karolíny Šůlové EkoListu sdělila, že 10. září na zasedání krajského zastupitelstva (tedy na nejbližším zasedání zastupitelstva po svém jmenování ředitelkou odboru) podala rezignaci na členství v zastupitelstvu s tím, že nebyl projednáván žádný bod, v němž by byla ve střetu zájmů.
Souborné stanovisko k územnímu plánu musí ještě odsouhlasit zastupitelstvo Středočeského kraje. To už se o to pokusilo na onom zářijovém zasedání. Nakonec ale schválení dokumentu, který předurčí další vedení trasy dálnice v Pražském regionu, a tím i v Posázaví, odložilo a bude o něm rozhodovat nové zastupitelstvo, které vzejde z listopadových komunálních voleb. Středočeský kraj prosazoval variantu stabilizovanou.
Kde nastane kolaps?
Ještě ve stanovisku k územnímu plánu Benešovska z prosince loňského roku mělo ministerstvo zato, že možnosti využití stávající trasy nebyly vyčerpány, a proto souhlasilo se „zkapacitněním“ I/3 a dalšími úpravami této silnice. Až po vyčerpání těchto možností by ministerstvo souhlasilo s vedením dálnice D3 v koridoru Zenkl-Vyhnálek, připouštělo i variantu Promika. V nejnovějším stanovisku už o rošíření I/3 řeč není. Proč MŽP změnilo názor?
„Ve vyjádření z prosince 2003 MŽP nevyloučilo žádnou z variant. Proto nelze hovořit o změně názoru MŽP. Z hlediska vlivů na jednotlivé složky životního prostředí byly z nejlépe hodnoceny varianta stabilizovaná a Zenkl-Vyhnálek,“ stojí ve vyjádření, které nyní EkoListu poslal ministerský odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC.
Podle mluvčí ministerstva Karolíny Šůlové by vedení silnice ve stávajícím koridoru kolem Benešova představovalo velký dopad na obyvatele v této hustě osídlené oblasti. „Tato varianta navíc nesplňuje technické parametry pro dálnici,“ řekla Ekolistu Karolína Šůlová. „Samozřejmě, ani varianta Zenkl-Vyhnálek není ideálním řešením. Tím by asi bylo novou dálnici nestavět vůbec. Ovšem v situaci, kdy usnesení vlády stanoví dálniční koridor směrem na jih vybudovat, je jedinou možností minimalizovat dopady stavby na přírodu i obyvatele. V této situaci je varianta Zenkl-Vyhnálek přijatelnou možností,“ dodala.
Bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart se snažil výstavbě dálnice D3 přes Posázaví zabránit kvůli jejímu silně negativnímu dopadu na tamější relativně neporušenou krajinu a upřednostňoval vedení silnice v současném koridoru. Proto společně s bývalou náměstkyní Evou Tylovou přišli s myšlenkou rozšířit I/3 s tím, že trasa přes Posázaví by se posoudila až za přibližně 15 let.
Podle bývalého ředitele oddělení SEA na MŽP Martina Říhy, který je podepsán pod loňským prosincovým stanoviskem MŽP, nebyl v době měření před několika lety na benešovské silnici tak silný provoz, aby se kvůli tomu musela stavět dálnice. „Na dopravní zatížení v nejbližších 15 letech by rozšíření benešovské silnice stačilo,“ řekl EkoListu Martin Říha. To potvrdila i studie Zenkl-Vyhnálek, která obsahuje nejen variantu kolem Jílového, ale i návrh rozšíření I/3 včetně technických řešení, která by výrazně snížila negativní dopady silnice na okolní obyvatelstvo (například obchvaty obcí nebo tunel u Benešova).
Podle obhájců D3 kolem Jílového by ale rozšíření benešovské silnice na čtyřpruh příliš zatížilo brněnskou dálnici D1 před Prahou a v tomto úseku by hrozily velké dopravní kolapsy. Naopak obce z jižní části Pražského regionu se obávají, že po vybudování dálnice D3 v novém koridoru se ještě zhorší už teď špatná dostupnost Prahy. „Dálnice má totiž končit v místě, kde ten největší problém, totiž jak se dostat z jižního okraje směrem do města, teprve začíná,“ varoval starosta Psár Jiří Janata.
reklama
