Ministr Schling trvá na výstavbě vodních děl na dolním Labi
"O výhodnosti stavby vodních děl a jejich ekonomice nehodlám s ekology diskutovat. Obě vodní díla pomohou vytvořit na dolním Labi mnohem kvalitnější plavební podmínky, srovnatelné se standardy Evropské unie," uvedl Schling. Jak dále řekl, na západ od našich hranic představuje říční doprava podstatně významnější segment dopravní politiky než v České republice. "Proto i u nás chceme posílit význam lodní dopravy," upřesnil.
Ministerstvo životního prostředí dnešním stanoviskem defacto potvrdilo postoje ekologických sdružení Přátelé přírody nebo Arnika k výstavbě vodních děl Malé Březno a Prostřední Žleb. Stejně jako ekologičtí aktivisté Kužvartův úřad místo staveb jezů doporučil nahradit v lodním parku rejdařských společností současná plavidla loděmi s nižším ponorem. Zastupitelé Úřadu Ústeckého kraje v závěru února 2002 podpořili výstavbu uvedených vodních děl na dolním Labi jako stavby v rámci veřejného zájmu. Dopravní priority krajské samosprávy se tak v podstatě shodují se stanoviskem ministra Schlinga. Stavba za 6,2 miliardy korun by měla být hotova v roce 2007. Návratnost investice má být 18 let. S tím ale nesouhlasí Nejvyšší kontrolní úřad. Podle něj se kvůli zvýšeným nákladům a prodloužení doby výstavby návratnost investic do zlepšení plavebních podmínek na Labi snížila na minimum.
reklama