https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mongabaycom-mizejici-led-muze-dat-vzniknout-narlugam-a-strakatym-medvedum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mongabay.com: Mizející led může dát vzniknout narlugám a strakatým medvědům

30.12.2010 11:29 | WASHINGTON/HODONÍN (Ecomonitor)
V roce 1980 byla nalezena lebka první „narlugy“ – křížence narvala a běluhy, častější je ale křížení ledních medvědů s hnědými. Na fotografii Běluha.
V roce 1980 byla nalezena lebka první „narlugy“ – křížence narvala a běluhy, častější je ale křížení ledních medvědů s hnědými. Na fotografii Běluha.
Tání ledového krunýře v polární oblasti může výrazně pozměnit tradiční zvířecí obyvatele této oblasti. Mizející ledový příkrov, ovlivněný klimatickými změnami, sloužil totiž i jako bariéra migrace jednotlivých populací. Po celá tisíciletí se izolované poddruhy a lokální variety živočichů nemohly spolu pářit, nyní k tomu podle studie uveřejněné na serveru Mongabay.com mají větší příležitost.
 

Národní americká oceánská a atmosférická asociace (NOAA) publikovala studii v prestižním časopise Nature a dokládá i příklady zaznamenané hybridizace. Živočichové jsou ohrožení v důsledku možného křížení zánikem vlastních adaptivních charakteristik.

„Sezónní tání ledu vlastně urychluje evoluci,“ říká nadneseně hlavní autor studie NOAA Brendan Kelly. Celkem 22 druhů, zejména medvědů, velryb a tuleňů (pochopitelně ne navzájem) se může křížit v nových 34 kombinacích.

V roce 1980 byla nalezena lebka první „narlugy“ – křížence narvala a běluhy, častější a opakovaně pozorované je křížení ledních medvědů s hnědými, naposled v roce 2006. Strakatí potomci medvědů nejsou dobře kryti ve svém přirozeném prostředí a jejich delší přežití je zatím otázkou náhody. Andrew Whitely, genetik z univerzity v Massachusets, vysvětluje, že hybridizace sice nabízí určitý potenciál pro záchranu druhů, na druhé straně dochází k potlačení adaptivních znaků, které jim umožňovaly přežití.

Vědci se v současné době snaží namodelovat scénář, podle něhož bude patrné na základě řady faktorů jako odlednění, oceánografie, topografie a genomiky, ve kterých oblastech bude hybridizace nejpravděpodobnější.

„Lidé často hovoří o adaptaci druhů v souvislosti se změnou klimatu, ale je nutné si uvědomit, že k tomu může dojít, jen pokud nové geny vyhovují změněnému prostředí lépe než ty staré,“ vysvětluje skepticky Kelly. „Jedinci se geneticky neadaptují. Populace ano. Bude potřeba řada generací, spousta času, navíc medvědi, velryby i tuleni se množí pomalu – k adaptaci ale potřebují století. My tu ale hovoříme o ztrátě letního ledu v následujících desetiletích, takže čas pro adaptivní odpověď zkřížených jedinců nejspíš nenastane.“

Článek byl uveřejněn na serveru Mongabay.com dne 22. 12. pod názvem „Disappearance of arctic ice could create 'grolar bears', narlugas; trigger biodiversity loss.“.


reklama

 
Radomír Dohnal
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist