MSNBC: "Sčítání lidu" v arktickém moři
Mnoho druhů vodních živočichů dokázalo přežít miliony let v izolaci od okolního světa. Biologové, fyzikové a geologové z více než 50 zemí světa doufají, že zkoumání lokality Canada Basin přinese nové poznatky v oblasti genetiky druhů, které dokáží dlouhodobě přežít v extrémních podmínkách.
 |
|
| Špicberky, Norsko. | |
| Foto: Pavel Činčera/EkoList |
Celý výzkum uspíšilo tání ledové pokrývky v polárních oblastech a projekt se zapojil do celosvětového "Sčítání mořských živočichů", akce na jejíž realizaci se podařilo shromáždit miliardu dolarů. Poslední podobný pokus ve vodách Arktického moře přinesl překvapivé číslo, žilo zde na 5000 druhů známých vícebuněčných organizmů. "Skutečně to není žádná poušť, jak si mnoho lidí myslí," říká Russ Hopcroft, mořský ekolog z Aljašské univerzity a ředitel projektu. "Arktická oblast je takovou chladničkou světa a všechny změny se zde dějí daleko pomaleji, než v jiných oceánech".
Podle něj nastává čas, kdy je potřeba daleko přísněji chránit arktickou populaci, pro kterou jsou klimatické změny velmi nebezpečné, neboť kvůli nim přicházejí o ledovou pokrývku, která je chránila po dlouhou řadu let. "Místní zvířata jsou úžasně adaptována na život pod ledovým příkrovem. Jestliže bude pokračovat trend posledních let, kdy každý rok během léta ledovce ubývají, zdejší fauna vyhyne," dodává Hopcroft.
"Od poloviny sedmdesátých let klesá ledová pokrývka Arktidy o 2 - 3 % během každého desetiletí," říká Rolf Gradinger, ekolog z Aljašské univerzity. Vědci tvrdí, že bez masy ledu, která odráží sluneční světlo zpět do atmosféry, přijímá země větší množství tepla, což přispívá k dalšímu oteplování a klimatickým změnám. Ledové kry jsou krom toho i domovem pro velké obyvatele ledových moří, jako jsou mroži nebo tuleni. Jestliže dojde k úplnému roztátí ker v arktickém moři, ztratí se důležitá součást přírody. "A každá změna v ledových mořích vyvolá dominový efekt," potvrzuje Rolf Gradinger.
Vědci mají v plánu se také zaměřit na řeky, které ústí do Arktického moře z územní Kanady a Ruska. Podle odhadů se odtud dostane každý rok do moře více než 2 biliony tun sladké vody. Klimatické změny mohou přinést ještě bohatší přítok, což by vyvolalo změny v druhové rozmanitosti. Modely OSN odhadují, že arktická léta by kvůli klimatickým změnám mohla být po roce 2100 zcela bez ledu.
Podle textu MSNBC News Services 25. 06. 2004.
reklama
