Myslivci odmítají novelu zákona o myslivosti. Podle nich neřeší příčiny přemnožení zvěře
Za nestandardní považují myslivci také to, že ministerstvo zemědělství (MZe) po vypořádání připomínek k novele nepředložilo návrh zpět Legislativní radě vlády a požádalo o urychlené projednání upraveného znění návrhu zákona na nejbližší schůzi vlády. Předseda rady vlády Michal Šalomoun (Piráti) neprojednání odůvodnil časovou naléhavostí přijetí zákona. K novele zákona by měl Šalomoun vypracovat stanovisko a doporučuje v dalším legislativním procesu text návrhu zkontrolovat a případně upravit.
"Reakci pana předsedy Janoty chápu jako snahu shodit novelu pod stůl a zachovat současný stav, který možná vyhovuje části myslivců, ale zcela neodpovídá situaci v našich lesích. Není možné systém, který je zjevně nefunkční, udržovat další desítky let beze změny," řekl ČTK Výborný.
MZe už dříve uvedlo, že přemnožená zvěř poškodí až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila v Česku škody minimálně za 25 miliard korun. "Snahou jednoty je pouze brzdit celý legislativní proces tak, aby jako už šestkrát v minulosti dokázali i posedmé zabránit nutné změně pravidel v myslivosti," doplnil ministr.
Janota uvedl, že pokud Výborný i nadále prosazuje zákon pouze silou politické moci, bez odborně vypořádaných připomínek, jsou myslivci rozhodnutí všemi zákonnými prostředky zabránit přijetí novely. Dříve na dotaz ČTK řekl, že jsou připraveni vytvořit petici a svolat demonstraci. Vyjádření Janoty, že novelu zákona prosadil Výborný silou politické moci bez odborně vypořádaných připomínek, ministr "kategoricky odmítl". Na přípravě podle něj pracovaly desítky expertů, nevládních organizací i univerzit a vychází z odborných podkladů.
Přečtěte si také |
Přemnožená zvěř ničí třetinu mladých lesů, uvedlo ministerstvo zemědělství
Výborný připustil, že v zákoně jsou části, o kterých se ještě bude muset jednat ve Sněmovně. Výhrady k novele měl také Český svaz ochránců přírody. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová na síti X oznámila, že společně s předsedou zemědělského výboru Michalem Kučerou (oba TOP 09) podá ve Sněmovně k novele pozměňovací návrh k ukončení norování, tedy způsob lovu lišek a jezevců jejich vyháněním z nory.
reklama
Dále čtěte |
V Anglii je populace vysoké zvěře větší než kdykoli za posledních 1000 let. Propaguje se tu zvěřina
Žádný ze 14 divočáků ulovených policisty na Jablonecku neměl africký mor
Policejní střelci odlovili na Jablonecku jen čtyři divočáky, přesunou se jinamOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
Radek
13.6.2024 20:35Jaroslav Řezáč
13.6.2024 21:49 Reaguje na RadekRadim Polášek
14.6.2024 08:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčHonitba pod 500 hektarů je tak na drobnou zvěř, podle druhu. na divokého králíka, pokud u nás ještě v přírodě existuje, by možná stačila honitba o nižších jednotkách hektarů, pro zajíce a kachny tak asi od 50 - 100 hektarů výš, totéž pro křepelky, pro bažanta asi stovky hektarů.
Plus navíc většina honitby těch nejmenších rozloh musí být správný biotop, kde ta zvěř žije. Například křepelky a koroptve vyžadovaly drobná pole oddělená mezemi a drobnými krajinnými prvky, když toto z krajiny zmizelo, vymizely i oni. Bažant a zajíc jsou poměrně tvární, mohou žít i na poli, pokud není intenzívně chemicky obděláváno častými zásahy zemědělce i v nějaké lesotravnaté oblasti s převahou lesa, kombinaci lesíků a křovisek a otevřených travnatých ploch. Kachny vyžadují logicky vhodnou vodu s jejich potravou, ideálně víc hektarů a víc ploch, kde mohou na vzdálenost vyšších stovek metrů po vyrušení přetahovat. Srnčí vyžaduje členitější lesíky, kde nachází kryt a otevřenou plochu s trávou nebo pícninami, kde se pase, ale údajně taky umí žít v polních oblastech úplně bez lesů. Pokud tam jsou meze a drobné krajinné prvky a pole zase není mnoha zásahy, hlavně chemickými intenzívně obděláváno.
