Myslivci odmítají novelu zákona o myslivosti. Podle nich neřeší příčiny přemnožení zvěře
Za nestandardní považují myslivci také to, že ministerstvo zemědělství (MZe) po vypořádání připomínek k novele nepředložilo návrh zpět Legislativní radě vlády a požádalo o urychlené projednání upraveného znění návrhu zákona na nejbližší schůzi vlády. Předseda rady vlády Michal Šalomoun (Piráti) neprojednání odůvodnil časovou naléhavostí přijetí zákona. K novele zákona by měl Šalomoun vypracovat stanovisko a doporučuje v dalším legislativním procesu text návrhu zkontrolovat a případně upravit.
"Reakci pana předsedy Janoty chápu jako snahu shodit novelu pod stůl a zachovat současný stav, který možná vyhovuje části myslivců, ale zcela neodpovídá situaci v našich lesích. Není možné systém, který je zjevně nefunkční, udržovat další desítky let beze změny," řekl ČTK Výborný.
MZe už dříve uvedlo, že přemnožená zvěř poškodí až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila v Česku škody minimálně za 25 miliard korun. "Snahou jednoty je pouze brzdit celý legislativní proces tak, aby jako už šestkrát v minulosti dokázali i posedmé zabránit nutné změně pravidel v myslivosti," doplnil ministr.
Janota uvedl, že pokud Výborný i nadále prosazuje zákon pouze silou politické moci, bez odborně vypořádaných připomínek, jsou myslivci rozhodnutí všemi zákonnými prostředky zabránit přijetí novely. Dříve na dotaz ČTK řekl, že jsou připraveni vytvořit petici a svolat demonstraci. Vyjádření Janoty, že novelu zákona prosadil Výborný silou politické moci bez odborně vypořádaných připomínek, ministr "kategoricky odmítl". Na přípravě podle něj pracovaly desítky expertů, nevládních organizací i univerzit a vychází z odborných podkladů.
Přečtěte si také |
Přemnožená zvěř ničí třetinu mladých lesů, uvedlo ministerstvo zemědělství
Výborný připustil, že v zákoně jsou části, o kterých se ještě bude muset jednat ve Sněmovně. Výhrady k novele měl také Český svaz ochránců přírody. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová na síti X oznámila, že společně s předsedou zemědělského výboru Michalem Kučerou (oba TOP 09) podá ve Sněmovně k novele pozměňovací návrh k ukončení norování, tedy způsob lovu lišek a jezevců jejich vyháněním z nory.
reklama
Dále čtěte |
Počty zastřelené černé zvěře v Karlovarském kraji rostou, pomohly i dotace
Myslivci označili odstřel divočáků policií na Jablonecku za neefektivní
Lesní správa Lány ukončila kvůli ztrátám provoz bažantnice AmálieOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
Radek
13.6.2024 20:35Jaroslav Řezáč
13.6.2024 21:49 Reaguje na RadekRadim Polášek
14.6.2024 08:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčHonitba pod 500 hektarů je tak na drobnou zvěř, podle druhu. na divokého králíka, pokud u nás ještě v přírodě existuje, by možná stačila honitba o nižších jednotkách hektarů, pro zajíce a kachny tak asi od 50 - 100 hektarů výš, totéž pro křepelky, pro bažanta asi stovky hektarů.
Plus navíc většina honitby těch nejmenších rozloh musí být správný biotop, kde ta zvěř žije. Například křepelky a koroptve vyžadovaly drobná pole oddělená mezemi a drobnými krajinnými prvky, když toto z krajiny zmizelo, vymizely i oni. Bažant a zajíc jsou poměrně tvární, mohou žít i na poli, pokud není intenzívně chemicky obděláváno častými zásahy zemědělce i v nějaké lesotravnaté oblasti s převahou lesa, kombinaci lesíků a křovisek a otevřených travnatých ploch. Kachny vyžadují logicky vhodnou vodu s jejich potravou, ideálně víc hektarů a víc ploch, kde mohou na vzdálenost vyšších stovek metrů po vyrušení přetahovat. Srnčí vyžaduje členitější lesíky, kde nachází kryt a otevřenou plochu s trávou nebo pícninami, kde se pase, ale údajně taky umí žít v polních oblastech úplně bez lesů. Pokud tam jsou meze a drobné krajinné prvky a pole zase není mnoha zásahy, hlavně chemickými intenzívně obděláváno.
