Myslivci v uplynulé sezoně zastřelili dosud nejvíc daňků, jelenů a divočáků
"V minulé lovecké sezoně byly evidovány rekordní odstřely u více druhů srstnaté zvěře. Úlovky pernaté zvěře, jako jsou bažanti a divoké kachny, lze naopak označit za podprůměrné," řekl Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
Počet ulovených muflonů vzrostl za uplynulou sezonu o 788 na 11 033 muflonů, podle statistiků se jedná se o rekordní úlovek, oproti roku 2014 je to téměř o 2000 muflonů více. V porovnání s rokem 2014 byl v minulém období téměř trojnásobný počet ulovených daňků. Výrazný meziroční nárůst zaznamenali statistici také u prasete divokého, a to o 80.376 na více než 250.000. Před deseti lety byl počet zhruba o 90.000 nižší. Odstřel srnců se meziročně zvýšil o 9,5 procenta na 124.897. Vzrostly i počty ulovených lišek, jezevců, kormoránů nebo kun.
Daňky, muflony, jeleny evropské a jeleny sika mohou myslivci lovit od 1. července. Počet ulovené jelení, daňčí a mufloní zvěře dosáhl v uplynulé sezoně 92 147 kusů, což je oproti předešlé sezoně nárůst úlovků o 10 000. V roce 2014 dosahoval počet úlovků zmíněné zvěře necelých 50 000.
Naopak pokles úlovků za minulou sezonu zaznamenali statistici u takzvané pernaté zvěře, která zahrnuje bažanty, koroptve, kachny nebo husy divoké. Myslivci odstřelili 370 284 bažantů, meziročně o 8065 bažantů méně. U kachny divoké eviduje ČSÚ meziroční pokles o devět procent na 201 582 odstřelených kachen. V roce 2014 jich myslivci ulovili o 30 procent více, což je v porovnání s uplynou sezonou rozdíl více než 60 000 odstřelených kachen divokých.
Podle ministerstva zemědělství je spárkatá zvěř, mezi níž patří jeleni, daňci, nebo los a prase divoké, v českých lesích přemnožená. Ministerstvo proto chce, aby v novele mysliveckého zákona byly zakotveny minimální počty zvěře, které budou muset myslivci ulovit. Návrh novely v červnu schválila vláda, musí jí ještě projednat Poslanecká sněmovna.
Myslivecké honitby v minulé sezoně dosahovaly plochy přes 6,8 milionu hektarů, celkem jich bylo 5765, z toho 196 obor a 284 bažantnic. Počet držitelů platných loveckých lístků s právem myslivosti meziročně klesl o 152 na 88.337, v roce 2014 mělo platný lístek 92.247 myslivců. Pokles zaznamenali statistici také u loveckých psů, jejich počet dosáhl 29 738, meziročně o 169 méně. Nejčastěji se jednalo o ohaře.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
Karel Zvářal
27.8.2024 20:24Radek
27.8.2024 21:45Dále myslivci loví zvěř , povolenou zákonem ,starou , slabou , nemocnou , podílí se tím jako jediní na ochraně přírody jako celku . Patří jim za to velký dík , protože to dělají jako jediná organizace , ve svém volném čase a za darmo . Dělají tím pro společnost důležitou službu . Další organizace co se věnují ochraně přírody potřebuji značné dotace a granty , vytvořili si z toho bohužel hlavní příjem , chrání pouze dravce a šelmy , Bobra . Je škoda že se tahle skupina lidí rozhodla nespolupracovat z myslivci , dělá to špatný dojem u laické veřejnost , která se v tom nedokáže zorientovat . Výsledný obraz na ochranu přírody z toho vychází negativně , bohužel . Přitom jedno bez druhého nejde dělat .
Střílí jen zvěř dle příslušných plánů, nic jiného, nemá potřebu si vystřelit na cokoliv.
Karel Zvářal
28.8.2024 07:52 Reaguje naJestliže specialista je schopen ulovit za sezonu 50-60 lišek - co dělal zbytek sdružení??? A nejsou to jen lišky, ale jiní predátoři, mnozí chránění, kteří způsobují rozvrat v zavedeném řádu a "vymizení" dříve hojných druhů. Žádná "změna klimatu", ale špatný management! Ale asi tuto etapu je nutné absolvovat, aby se slepýšům rozsvítilo. Doufejme, tedy...
Břetislav Machaček
28.8.2024 09:39 Reaguje na Karel Zvářalbyl specialistou myslivec v důchodu, jehož syn pracoval v dnes vytunelované Rybeně Bohumín. Měl z Rybeny rybí odpady a těmi lišky lákal k "bunkru"
ve svahu postaveném z pražců i s gaučem.
Měl šikovného jezevčíka, který hlídal příchod
lišky a mohl klidně pochrupávat. Pes ho vzbudil
a on lišku ulovil. Byl zároveň zručným koželuhem
a jeho žena se naučila kožešnické řemeslo. Takže
za socíku šili pro známé kožichy a límce z toho,
co ulovil. Počtem zastřelených lišek se stal
pověstný a bylo to znát na stavech drobné zvěře.
Lovil na břehu hraniční řeky s Polskem, odkud se
stavy lišek stále doplňovaly. Po jeho smrti po
revoluci povodeň v roce 1997 zničila "bunkr" a
zájem lovit nikdo neměl. Ti co celý den dřeli
v práci se raději šli v noci vyspat do postele
a byla i ta absence rybích odpadů, když Rybena
po povodních zanikla. Dnes celkem hodně lišek
střílí jeden důchodce rovnou ze své zahrady
u které instaloval dokonce osvětlení újediště.
Vše ale před ochranáři tají a proto se o tom
nebudu více rozepisovat. Chce to prostě být
specialistou a mít na to čas. On tam má dnes
samozřejmě fotopast a dokud na ní není liška
pravidelně zachycena, tak ani lovit nejde.
Když se objeví na tom místě opakovaně, tak si
na ní v pohodlí zahradní chatičky počká a je
hotovo. Liškám nevadí ani osvětlená újeď a on
nepotřebuje drahé noční vidění. Jiní ale ty
možnosti nemají a tak mrznou mnoho nocí bez
efektu. Takže mnohým se nedivím, že nestřelí
za celý rok nic, protože obeznat lišku a její
lovecké trasy není tak jednoduché jako třeba
u jezevce, jehož umetené chodníčky ukazují kam
a kdy chodí. Když mu na chodníček dáte večer
větévku a ta je ráno uklizená, tak je jasné,
že tamtudy v noci šel. Pokud takovým způsobem zjistíte, že tak koná pravidelně, tak si stačí
počkat a je hotovo. U lišky ten úklid ale není
a nezbývá než čekat často mnoho nocí zbytečně.
A o tom to je.
Karel Zvářal
28.8.2024 10:15 Reaguje na Břetislav MachačekPři odchytu sov mi liška kolikrát dojde až pod zadek, leží jak přikovaná a zvědavě mě sleduje. Na zpáteční cestě potkám pravidelně až pět lišek, jak prohledávají příkopy nebo navštěvují okraje dědin a čistí misky od granulí.
Změna zákona je nutná, ovšem ne kvůli zmenšení honiteb, ale lovu druhů, které zákon dosud nepovoluje, včetně motivace zástřelného u těch, které se loví "svátečně", viz např dva výše uvedené.
A co se týká "dohody" jinde zmíněné, myslivci to opakovaně navrhovali - není zájem. Proto také je tristní stav v porovnání s minulostí, kdy platily jiné zákony a myslivost provozovalo mnohem více poctivě aktivních členů. Pokud se řady cechu neomladí, těžko lze očekávat výraznější změny k lepšímu. Za současné konstelace jsou dosažené výsledky lovu povzbudivé, ale je to nikdy nekončící práce. A pro dnešní "displejáře" příliš náročná a neatraktivní. Pro ty, kteří pravidelně usedají na žebř, to znamená zvýšené úsilí.
Radek
28.8.2024 09:18 Reaguje naPokud k tomu přistoupíme tak že výkon práva myslivosti je odborná činnost , potom by jsme si mohli dát odměnu na hodinu 300kč , to jsme ve spodní hranici .
Řekněme že ten váš známí potřebuje 20 h +- času na ulovení jednoho kusu . Vy mu dáte 1000 +- kč za kus srnčího (to je dnes nejvíc ceněná zvěřina ) , to je ta odměna. Každý soudný člověk musí uznat že to myslivci dotují a to z velké části ze svých financí . Takže to dělají ve svém volném čase pro společnost za darmo .
Víte , mě napadlo se na tu věc podívat z tohoto uhlu až začali různé organizace co si říkají ochránci přírody zbrojit proti myslivosti a dělat z nás vrahy zvířátek , to byl začátek . Potom to otočili a dělají z nás lidi kvůli kterým se nemůže obnovit les , po kurovcové kalamitě , bo málo lovíme ……..
Když to začalo tak jsem nevěděl proč to dělají , dnes už to vím , oni si z toho udělali výdělečnou činnost . Je to taková hra na ochranu přírody , kdy chráním nekompromisně vybrané a zbytek mě nezajímá .
Ti co to dělají komplexně jim stojí v cestě a to jsme my myslivci , jinak se to v naší krajině a podmínkách dělat prostě nedá a je na čase se na tom domluvit .
Jana K
28.8.2024 16:41 Reaguje na RadekCeny zvěřiny moc neznám, ten známý za ni rezolutně odmítl peníze, tak nějak jsem vycítila, co by chtěl, takže odměnu dostává v mé ložnici.
Za svůj obraz před veřejností si myslivci můžou do značné míry sami, to je můj názor, možná by se mohli držet trošku zpátky, nevnucovat své postoje tak násilně a nepasovat se do role jediných a největších odborníků .
Také lpění na přežitcích z minulosti není dobré, např. Norování by v této době už existovat nemělo, to prostě veřejnosti nikdy nevnutíte, aby se s tím smířila. Je otázka, jestli vůbec myslivci stojí o to, aby je veřejnost brala lépe, mně připadá, že je jim to jedno.
Radek
28.8.2024 20:30 Reaguje na Jana KK norování , je to účinný způsob tlumení škodné , přenašeče vztekliny a tasemnice liščí , obě nákazy jsou pro člověka smrtelné . Lovecky vedený pes ,který musí složit zkoušku z norování v noře zabije během chvilky liščata , může to působit na laickou veřejnost špatně , to uznávám . Dobře to nepůsobí i díky některým poslanců , ti z dané téma sbírají voliče . Každopádně se lišky uloví ročně 100 000 , bez lovců co ji loví se přemnoží a potom se to nebude líbit ani ledem co jsou teď proti jejímu lovu .
Podle toho co píšete moc myslivců neznáte , jste ovlivněná médii , je to škoda .
Radek
28.8.2024 20:54 Reaguje na RadekKarel Zvářal
28.8.2024 21:01 Reaguje na RadekRadek
28.8.2024 21:14 Reaguje na Karel ZvářalCo ale nechápu je kritika od ochranářů a dalších organizací , pár jich znám a musím uznat že jsou to odborníci jenže jsou to i myslivci a sokolníci :-)
Jana K
29.8.2024 01:40 Reaguje na RadekMédii se necítím ovlivněna, názor si vytvářím sama, závisí to samozřejmě na informacích, které se ke mně dostanou. Vztah k přírodě a zvířatům mám odmala, ale chápu, že vysoká a černá se musí redukovat, ale třeba lovu bažantů moc nerozumím. Za mého dětství jsem jej viděla nebo slyšela denně, a nedávno jsem ho v téže oblasti zahlédla po dvou letech. Takže za poměrně krátkou dobu - teď je mi 35 let - docela velká změna.
Asi jsou velké rozdíly co se týká početnosti v různých oblastech.
Ještě k liškám - nedaří se jim dobře kvůli přemnoženým hrabošům? Často jezdím stopem, takže mohu pozorovat krajinu a vícekrát jsem viděla lišku lovit na posečených loukách nebo polích v blízkosti lesa.
Radek
29.8.2024 08:34 Reaguje na Jana KBažanty nevidíte protože vidíte na každé mezi lišku , kunu nad hlavou krkavce , káňata , další šelmy bažantí kuřátka mají na jídelníčku , na jejich stavech se podílí mnoho faktorů , změna životního prostředí a nadužívání všech možných pesticidu , díky ochranářům se přestali nosit kožichy , není zájem o kůže , neochota mladých myslivců lovit právě lišku a další ….pokud to bude pokračovat tímto směrem dál , tak si zvykejte že za nějakou dobu budete potkávat v krajině jen lišky , vlky a brumly jsou krásní přímo k polaskání , jen nevím co budou všichni ti co je ochranáři za každou cenu chrání , budou žrát …. .:-)))
Peter Sládek
29.8.2024 12:04 Reaguje na Radekv Rumunsku to už fičí a prvé ochutnávky boli aj u nás.
Robert Jirman
28.8.2024 10:08Radek
28.8.2024 12:16 Reaguje na Robert Jirmantaké mě zajímá proč vám to vadí , děkuji .
Robert Jirman
28.8.2024 15:47 Reaguje na RadekKarel Zvářal
28.8.2024 16:39 Reaguje na Robert JirmanJestli v lese nic nevezmou, ani tam nelákají příkrmem spárkatou, tak projít snad můžou. Nebo v čem je problém? Já jako nevědec a neználek nikdy při průchodu krajinou nepátrám, na čím jsem pozemku a zatím se to obešlo bez incidentů. Měl bych své chování změnit?-)
Radek
28.8.2024 20:35 Reaguje na Robert JirmanRadek Čuda
29.8.2024 13:47 Reaguje na Robert JirmanS myslivostí toto nemá co dělat.