Národní seznam nepůvodních druhů se zavádět nebude, o počtech vlka, čápa černého, vydrách a bobrech se diskutuje
8.3.2019 10:02 | PRAHA
( ČTK)
Na seznamu invazních druhů je například ondatra nebo bolševník. Tyto druhy se nemají hromadně likvidovat, pouze ve volné přírodě omezovat. Jak omezení budou vypadat, si každý stát určuje sám právě zákonem, který ČR zatím nemá. Licence | Volné dílo (public domain)
Ministerstvo životního prostředí nebude zavádět český národní seznam nepůvodních invazních druhů, na kterém by byly druhy zvířat či rostlin nad schválený seznam na evropské úrovni. ČTK to dnes sdělil náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Na včerejší tiskové konferenci platformy Hospodáři v krajině se proti myšlence zavést tento seznam ohradili zástupci myslivců, rybářů nebo včelařů. Platforma podle nich sdružuje 750.000 zástupců svazů, mnozí členové se však překrývají, jsou například myslivci a rybáři nebo včelaři zároveň.
Novelu zákona, kterou už stát připravuje několik let, by mělo ministerstvo podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty předložit v brzké době do meziresortního připomínkového řízení.
"S prostorem pro budoucí možné vytvoření národního seznamu v aktuálním návrhu změny zákona o ochraně přírody a krajiny nepočítáme. Tuto možnost, kterou členským státům dává evropské nařízení, jsme nabídli hospodářům v krajině jako speciální nástroj pro potírání invazních druhů, které jim způsobují škody, ale nejsou na seznamu unijním, a také jako záruku pro možné budoucí poskytování dotací, protože, jak předpokládáme, boj proti invazním druhům bude v budoucnu dotován na základě evropského a případně národního seznamu," sdělil Dolejský. Podobné seznamy jsou nyní podle něj zaváděny na Slovensku nebo v Polsku.
Schválený seznam nepůvodních invazních druhů, který je odsouhlasený na evropské úrovni, je podle Janoty dostatečný, není podle něj třeba, aby byla ČR k evropské legislativě "papežštější než papež".
Hospodáři také chtějí, aby ministerstvo životního prostředí co nejrychleji připravilo pravidlo pro povolování umisťování včelínů v chráněných územích. Podle Dolejského jsou pravidla jasně daná zákonem. "Pokud je nám známo, problém není v systému, ale za poslední léta v několika málo excesech, kdy po nás někteří rádoby včelaři chtěli schválit načerno postavenou stavbu s vybetonovanými pozemky jimi prezentovanou jako včelín. MŽP umísťování včelínů v krajině a včelařské aktivity naopak velmi vítá," dodal.
Jedním z požadavků platformy je také stanovení maximálních výdajů na chráněné druhy a jejich počty - jde o vydry, bobry, vlky a čápy černé. Ministerstvo podle náměstka s odborníky diskutuje. "V textu dnešního prohlášení hospodářů v krajině nás velmi nemile překvapilo, že požadují maximální počty, o kterých s nimi diskutujeme, nově i pro ikonického čápa černého. Tedy druh, který byl pro svou unikátnost před pěti lety vyhlášen 'ptákem roku' a na nějž chráněné oblasti, v nichž je zabydlený, lákají milovníky přírody," uzavřel Dolejský.
"Na úrovní EU žádáme o prosazování pozice ČR jako členského státu EU tak, aby příští společná zemědělská politika EU 2021 - 2027 byla méně zaměřena na byrokracii a sankce, a naopak byla přizpůsobena tak, aby lépe podporovala zvýšení biodiverzity a pestrosti krajiny," dodávají v dopise, který adresovali jak jednotlivým ministerstvům, tak vládě nebo Sněmovně.
Ministerstvo životního prostředí už několik let připravuje novelu zákona, kterou by implementovalo evropskou směrnici, která stanovuje nepůvodní invazní druhy v ČR. Na seznamu je například ondatra nebo bolševník. Tyto druhy se nemají hromadně likvidovat, pouze ve volné přírodě omezovat. Jak omezení budou vypadat, si každý stát určuje sám právě zákonem, který ČR zatím nemá.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
Nevím proč ministerstvo překvapuje požadavek na určitou regulaci čápa černého. Jeho příliš vysoká koncentrace v některých místech ohrožuje stavy jiných chráněných živočichů, zejména obojživelníků, měkkýšů, ryb a raků.
Odpovědět
Překvapuje to, jelikož v přírodě se vytváří samovolně rovnováha mezi predátory a jejich kořistí. Nikdy nedojde k úplnému vylovení žádného druhu, neboť již při poklesu množství kořisti klesá počet predátorů. Jen člověk - idiot, často " "ochránce" přírody má nutkání do toho zasahovat.
Odpovědět
Jenomže on do toho člověk zasahuje a tím rovnováhu narušuje. Když jsme zregulovali vodní toky a vysušili mokřady, pak nemůžeme chtít stavy čápa černého jako byly před tím. Ony by se sice jejich stavy samy zregulovaly, ale až poté, co by čápi některé vzácné druhy vyžrali úplně a stavy těch běžnějších kriticky zdecimovali.
Odpovědět
Černý čáp žije hlavně v lesích, kde žádné regulace nejsou. Jejich počet mírně stoupl, tzn. že potravy mají dostatek. V ČR je odhadován počet párů na něco přes 500, což je dost malé číslo. S tou jejich "vysokou koncentrací " jste to dost pohnojil, protože je to teritoriální pták, chránicí si své území před jinými. Používáte argumentaci lidí, co se do něčeho chtějí mermomocí vměšovat - varujete před něčím, co se nikdy nestalo, ale "co by, kdyby..."
Odpovědět
Dobrý večer, vážený pane Štemberku, prosím mohl byste mi uvést příklady Vámi zmiňovaných míst, kde příliš vysoká koncentrace čápů černých ohrožuje stavy jiných chráněných živočichů. Sledování čápů černých se věnuji již několik desítek let a taková místa zatím neznám. Děkuji předem za odpověď a zdravím. František Pojer
Odpovědět
Tak se musím omluvit za svůj včerejší trochu ironický příspěvek k avizované tvorbě seznamu nepůvodních druhů. Konečně se i na tomto státním úřadě našel někdo s obyčejným selským rozumem a odvahou nebýt papežtější než bruselský úředník.
Odpovědět
Za prvé - to, že si žádný predátor nevyloví svoji kořist, je neustále papouškovaný nesmysl ! Orální vakcinace lišek v 90. letech a jejich následné přemnožení vedlo /aspoň tady u nás/ k totálnímu vyhubení koroptví a nic na tom nezměnil fakt, že hlavní potravou lišky jsou myšovití hlodavci a těch mají lišky stále dost. Za druhé - regulace čápa černého v současné době je nesmysl ! Daleko víc by bylo potřeba regulovat volavku popelavou, která sice samozřejmě patří do rybničních oblastí, ale dnes se již rozšiřuje i do hor a podhůří, je jich daleko víc než černých čápů a pro pstruhové potoky - vlásečnice - jsou hotovou pohromou. Volavky, vydry a kormoráni, to jsou dnes nejhorší škůdci ryb a černého čápa, jakož i dalšího rybožrouta - ledňáčka - bych ponechal v režimu přísné ochrany. Mimochodem ledňáčků ubývá právě proto, že generační pstruhy vyloví volavky, norci a zejména vydry, v pstruhových potocích chybí potěr a ledňáček nemá čím krmit mláďata.
Odpovědět
Fesoj - skvěle a věčně napsáno. Souhlasím s tebou. Jsem jen zvědavý co nám sem k tomu napíšou bezmozci.
Odpovědět
Horské a podhorské oblasti by měly být ponechány svému přirozenému vývoji, a to včetně potoků. Pokud vím, pstruh se chová i na farmách a dá se tedy koupit v obchodě. Že by byl problém, že se za něho tak musí zaplatit?
Odpovědět
Tak tohle co jste napsal je už vrchol blbosti. To snad ani není možné! Jde o to aby ti pstruzi byli v potoce, ne na talíři! A ukažte kde se chovají a prodávají jako tržní ryba pstruzi potoční? Jste BEZMOZEK!
Odpovědět
Ryby v potocích byly vždy a zároveň vždy byly druhy, které je loví. Člověk do ničeho nezasahoval, pouze ulovil něco málo pro svou potřebu. Hubení určitých skupin zvířat jen aby se mohla přemnožit skupina jiná - to je naprostá tupost. Jestli vám nejde o lov, tak vám může být jedno, kolik je v potoce pstruhů. Bude jich tam tak akorát. A jestli z některých potoků ryby mizí, tak je to snížením průtoku a s tím spojená horší kvalita vody. Znám potoky, kde byly vždy pstruzi, a nyní každoročně v řadě letních dnů průtok vody ustane. Samozřejmě tam pstruh není ani jeden.
Odpovědět
Takže by měla být tupost i přemnožit skupinu zvířat (např.zbytečnou ochranou) aby se zase jiná skupina hubila, ne?
Odpovědět
Když budete chodit do přírody jen s dalekohledem, bez nutkání něco střílet - tomu říkáte "zbytečná ochrana"? Uvědomte si, že příroda vás a vaše myšlení nepotřebuje a nejvíce jí prospějete, když se budete doma dívat na fotbal.
Odpovědět
https://www.crsplzen.cz/inpage/chov-ryb-ve-vodarne-na-homolce-exkurze-rybarskeho-krouzku/
Odpovědět
Tohle jste pane Mozek napsal jinde na téma nepůvodních druhů "Jestli se již určitý druh zabydlel v lokalitách, kde původně nežil, má právo na stejnou ochranu jako druh původní. Pokud se týká jen ČR, neexistuje "nepůvodní" živočich, u kterého by byly skutečně prokázány jakékoliv škody. Introdukce cizích druhů přispěla k lepší biodiverzitě a zvyšuje početní základnu, což je nutné k přežití druhu." Vy jste průkopník, a rebel, takový další Cimrmann české ekologie. Vaše tvrzení jsou velmi odvážné, už jste to někde prezentoval mimo anonymitu internetu nebo za zdmi blázince?
Odpovědět
Co kdybyste, místo pokusů o urážky, mé tvrzení vyvrátil skutečnými, doloženými argumenty?
Odpovědět
Já si myslím a to se určitě shodneme, že to ve vašem případě nemá cenu.
http://invaznidruhy.nature.cz/caste-invazni-druhy-v-cr/
Odpovědět
No, na tom se neshodneme. Nemáte argumenty žádné. A ty stránky znám. Podle nich tzv. invazní druhy škodí jen tím, že někde vyrostou nebo žijí. Ale žádná škodlivost opravdová, skutečná.
Odpovědět
Přesně jak jsem čekal. Žádná opravdová škodlivost? Čekám na vaše argumenty.
Odpovědět
A zajímal by mně konkrétní příklad k téhle části tvrzení "Introdukce cizích druhů přispěla k lepší biodiverzitě a zvyšuje početní základnu, což je nutné k přežití druhu.".
Odpovědět
Pro návštěvníka přírody je určitě lepší, když během jedné procházky v lese uvidí lišku, psíka mývalovitého a mývala místo tří lišek. Množství ulovené kořisti čili vliv na vztahy v přírode zůstává stejný.
Odpovědět
Já vím, že teď je oficiálně prosazován jiný názor, ale když se zamyslíte, dáte mi za pravdu.
Odpovědět
K té druhé části: některé druhy vlivem ztráty prostředí činností člověka nebo lokální změnou klimatu mizí z určitých území a najdou vhodné prostředí jinde. Nelze je hubit jako nepůvodní, neboť časem mohou vymizet z původních území úplně. Proto je důležité, aby každý druh měl co nejširší rozšíření.
Odpovědět
Argumenty o škodlivosti byste měl přinést vy. To, že tzv. invazivní druh "zabírá" místo původnímu nepovažuji za důkaz škodlivosti. Naopak se tím zvyšuje pestrost přírody.
Odpovědět
A jsme u toho, proč jsem psal, že to ve vašem případě nemá cenu. Když např.zoolog AOPK tvrdí ,že např. psík mývalovitý požírá chráněné druhy obojživelníků a bezobratlých, kvůli němu ubývají také ptáci žijící na zemi nebo v nižších křovinách.Nemá přirozené nepřátele a je výjimečně konkurenčně schopný vůči ostatním šelmám. Hlavně tím, že je výborným predátorem a že má široké potravní spektrum. Navíc se dožívá dlouhého věku. Dochází ke skokovému nárůstu jeho populace, protože na rozdíl od jiných druhů savců má velký počet mláďat atd..., tak to není důkaz škodlivosti a naopak zvyšuje pestrost přírody podle vás. Když je rybník plný karasů stříbrných místo očekávané obsádky, tak je to obzvlášť velké zpestření hlavně toho výlovu.
Odpovědět
Stříbřití karasi jsou blbostí dotyčného, kdo si je nevědomky nasadí, jelikož je nepozná od kapra. Někteří jsou tak pitomí, že se svojí hloupostí i chlubili v TV. Mývalovce a mývaly vysadili úmyslně lovci ve snaze vylepšit evropfaunu, jelikož chtěli lovit cennou kožku. Dneska tito hubí lovnou vodní drůbež, tak myslivci naříkají. Nikde se už běžný člověk nedoví, že před staletím jim otevírali přenosky právě jejich předchůdci.
Odpovědět
To je mozna vsechno pravda, ale tady resime, ze pan Mozek to povazuje rozhodne za plus a zpestreni nasi prirody jako by ta nemela svych starosti dost. Jinak s temi myvali a myvalovci to neni tak uplne presne, do Evropy se dostali za ucelem chovu nanaale farmach,ale ne ve volne prirode. To ze se do ni dostali podobne jako norci neni rozhodne vina nejakych myslivcu. Psika vysadili v Rusku a rozsiril se na zapad.
Odpovědět
Pane Matoušek, ono to fakt je asi diagnóza. Tihle ekologičtí aktivisté nejsou schopni normální věcné diskuse podložené pravdivymi argumenty. A pro jejich škodu tu pravdu slyšet nechtějí. To co tady placa docent BEZMOZEK je ubohost. Jediný na světě pochvaluje nepůvodní druhy... To je prostě magor. Stejně tak ty slinty o tom, že pstruzi v potocich být nemusí... Ekolist.cz to je skutečně přehlídka odborníků.
Odpovědět
Nazvat pana Mozka ek.aktivistou je urazka tech aktivistu.
Odpovědět
Tak celkem nedávno o tom byl film, kde byly použity origfilmdokumenty z jejich vypouštění v Německu poč. 30. let. Ale přiznali, že to bylo i ještě několikrát v průběhu několika desetiletí před tímto experimentem, v 2. půlce 19. st. - a to oba druhy. Velkým podporovatelem tohoto byl Goring. Takže máte dosti nepřesné info.
Odpovědět
Nazev filmu? Ja tehdy nezil, ale cetl jsem ze to bylo v 30.letech v evropske casti Ruska, odsud se dostal na zapad, mysleno psik ci myvalovec. Ale neoponuju vasemu infu, mohlo to byt klidne takto. Tato diskuze, jak jsem psal, je ale o necem jinem.
Odpovědět
Psík mývalovitý - kolik jich žije u nás , desítky nebo snad stovky? Třeba lišku jsem v životě viděl dvakrát, jednou na samém kraji města, kde už si nikdo nedovolil střílet, a podruhé, když myslivci nesli pytel s vykopanými liščaty domů, aby je předhodili svým psům na potrénování. Když ji částečně nahradí psík, není s tím spojen žádný problém. Obojživelníci mizí kvůli suchu, ne kvůli nim. Karasovi stříbřitému vyhovují změněné vlastnosti vod více než původním rybám. Chcete hubit něco, co se množí samo a platit za chov něčeho jiného? To je snad na hlavu. Když chcete speciální rybu, tak si ji kupte, nebo jezte karase stříbřitého a ať manželka použije lepší koření.
Odpovědět
No pokud se pri svych tvrzenich ridite a za dukaz povazujete ze jste neco (ne)videl, tak to potes prso. Jinak jste opravdovy prukopnik, takove nazory jsem jeste neslysel.
Odpovědět
Zkuste se zamyslet nad každým konkrétním případem zvlášť a odpovědět si, proč by vlastně měla vadit přítomnost nějakého druhu jen proto, že je nepůvodní? V principu platí, že počet predátorů se nezvýší. Je jich jen tolik, kolik se uživí.
Odpovědět
To možná platí v prirozenem ekosystemu bez přímého i nepřímého vlivu lidí. Ne v našich podmínkách, kde populace predatoru často koreluji s činností cloveka a ten je buď chrání nebo reguluje.
Odpovědět
Třeba u komerčního chovu ryb chápu nevraživost ke kormoránům, i když ty uváděné škody považuji za velmi nadhodnocené. Nějaká forma plašení je, dejme tomu, na místě. U vyder nevím, dlouho o nich nebylo nic slyšet a najednou jich je prý taky strašně moc. To je divné.
Odpovědět
Kromě rybníků a rybožravých predátorů nevidím jiný důvod zasahování do přirozeného chodu. Myslivci mají zadání lovit prase a vysokou, na nic jiného by si neměli hrát.
Odpovědět
Docente bezmozku. Líheň pstruhu potocnich znám, je jich několik po celé republice. Zkuste do některé dojít a chtít si koupit pstruha potocniho v tržní velikosti na gril. Pak už vás snad konečně zavřou do ústavu pro stejný magory.
Odpovědět
Tak si ho kupte v Kauflandu, tam už je vykuchaný. Volavka tu možnost nemá.
Odpovědět
Docente bezmozku, já si žádnou rybu ty magore kupovat nechcu. Diskuze byla o pstruzich v potocich. Jen idiot může napsat že si ho mám koupit v Kauflandu.
A že ty jsi neviděl lišku - já za rok 2018 jsem jich viděl kolem 50. Psíky 2. Takže jsi jen pako co sedí u PC a placa blbosti. Musíš zvednout prdel a chodit ven, pravidelně, několikrát týdně, ve dne i v noci. Za každého počasí. Pak trochu poznáš jaká je příroda.
Počítám že toho nejsi schopen, stejně jako ostatní zvrhlí ekoteroristé.
Z toho co píšeš musí být normálním lidem jasný, že je to na doktora.
Odpovědět
Když ty ryby nechceš tahat z potoka a nosit domů, tak co je ti potom, kolik jich tam je? Je v pořádku, že chodíš do přírody, tak tam choď relaxovat a pozorovat a ne vymýšlet kraviny, co tam "vylepšit" .
Odpovědět
Cit.:"A že ty jsi neviděl lišku - já za rok 2018 jsem jich viděl kolem 50." - vy jste asi především rybář. Že?
Odpovědět
Především nejsem zmagořelý ekoterorista co plácá blbosti na internetu a v přírodě nebyl.
Taky jsem viděl za minulý rok asi 12 sov, mnoho káňat, jednoho orla, jestřába při lovu a mnoho dalších. Myslíte že jsem teda ornitolog?
Jen prostě nejsem kokot jako vy, běžte v noci ven do přírody. Tam ji poznáte, doma u pc budete pořád jen ubohý ekoteroristi.
Odpovědět
Ornitolog nejste, jste obyčejné pako, co tu zase plácá hloupé myslivecké nesmysly a, jako většina zelenokloboučníků, rád přeháníte - hlavně počty škodné. Těch 50 lišek jste vyplašil kde? Vidět v zimě větší množství kání nebo srnčího není zas až takový problém. Věřím i těch 12 sov, ale rozhodně to nebylo v revíru na poli, nýbrž někde ve městě. Jedině přes zimu jste mohl vyplašit pustovky ve vyšší trávě - pochybuji ale, že jich bylo 12 najednou neboť letos nikde jejich invaze nebyla a vždy se jednalo o jednotlivce.
Odpovědět
Nauč se číst blbečku. Reagoval jsem na příspěvek bezmozka, který tvrdil, že lišky nejsou, protože viděl jen jednu. To co jsem psal jsou počty za rok 2018 - psal jsem to tam dvakrát, tak si to aspoň přečti než napíšeš blbost. Ale hlavně honem honem něco napsat, a hlavně ať je to co největší kravina. Ukazujete veřejně svojí vlastní hloupost.
Odpovědět
No, blbcem, a to pořádným, tu nejsem já, ale ten, kdo tu psal, že viděl 50 lišek, cit.:"já za rok 2018 jsem jich viděl kolem 50." Kdo pořádně neumí česky a neumí se vyjadřovat z nás dvou, zase nejsem já, yntelegente. A schovávat svoji hloupost za nadávky je taky ubohé, ujetý myslivečku. Já loni třeba taky nenarazil na žádnou lišku, viděl jsem leda stopy v různých částech honitby. A dle toho usuzuji, že se mohlo jednat max. tak o 5 - 6 jedinců. Taky to ale mohla být polovina. Jistá je leda očividná pára v kaňkování - větší a menší stopa čárovala vedle sebe. A ty ostatní stopy mohly být klidně produktem migrace těchto obeznalých jedinců - tak bych si nikdy nedovolil napsat kravinu, že jsem viděl stopy od 50 lišek, když ty stopy byly s největší pravděpodobností stále od stejných zvířat.
Odpovědět
Ty troubo, co sem pleteš stopy? Jaké stopy? Napsal jsem to jasně, česky a srozumitelně. Za rok 2018 jsem viděl kolem 50 lišek. Ne stop, ale lišek. To je takový to zvířátko co dělá liščí stopu. Už jsi to pochopil?
Odpovědět
Jo, jo. A pak jsi se probudil a ruka v nočníku. Mně kdysi jeden podobný žvanil taky tvrdil, že viděl stádo 100-vky jelenů. Když jsem se ho zeptal, jestli jich bylo fakt 100 ks, tak řekl, že jich teda asi 100 nebylo, ale určitě se tam cosi šustlo. 50 ks lišek - to jste asi prošel půlku okresu nebo liščí farmu s pesci, než je zrušili. Jen tak pro zajímavost - jak velký máte ten revír?
Odpovědět
Jaký revír? Psal jsem jasně, že jsem za rok 2018 viděl kolem 50 lišek. Co se ti na tom nezdá? Nesmíš to brát podle sebe, v poledne z gauče žádnou nevidíš. Víš jak je dlouhý rok? Víš kolik je to dnů? Týdnů? Asi ti to hlava nebere, nechápeš že třeba někdo chodí pravidelně i v týdnu do lesa... V bytovce na gauči to nevidíš.
Odpovědět
Jo, jo. Kecy v kleci. Pak se hochu nediv, že myslivce nikdo nebere vážně. Já takto zase leda za letošní zimu viděl daleko přes 5000 ks srnčího. A stačilo mi k tomu vždy pár desítek minut, než jsem je vždy všechny stačil spočítat.
Odpovědět
Hochu si říkej smradum doma. Asi jsi se neměl srát do diskuze jiných. Reagoval jsem na keci docenta bezmozka - viděl jednu lišku v životě, a podle toho je mu jasný, že jich je málo. 5000 kusů srnčího je nějak málo. Každý rok jich autem zabíjí řidiči mnohem více. Co dalšího zkusíte debilkove?
Odpovědět
Reagoval jsem tu na strejcovinu jednoho de.ila, co tu viděl loni 50 lišek. Nic víc.
Odpovědět
|
|