https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-breclavsku-uhynuly-kvuli-nedostatku-kysliku-ryby-zrejme-nekolik-tun
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Břeclavsku uhynuly kvůli nedostatku kyslíku ryby, zřejmě několik tun Aktualizováno

21.7.2022 01:10 | BŘECLAV (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Odhadované množství uhynulých ryb v Dyji na Břeclavsku, které hasiči začali odklízet ve středu večer, jsou desítky tun. ČTK to dnes řekla mluvčí Břeclavi Jana Pelcová. Odstraňování podle ní potrvá minimálně týden. Leklé ryby se objevily v Bulharech i v Břeclavi. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře je důvodem úbytek kyslíku v souvislosti s přemnožením sinic.
 

Velké množství uhynulých ryb se v předešlých dnech objevilo v Bulharech, kde s odklízením začali rybáři, a následně také v Břeclavi, kde se zapojili hasiči. Podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky jen ve středu večer hasiči v Břeclavi vylovili asi 250 kilogramů leklých ryb. "Dnes se bude pokračovat. Budou to desítky tun ryb. Ryby jsou ale i na dně a musíme počkat, až vše vyplave. Budeme to dělat minimálně týden," uvedla Pelcová. Na odstraňování se budou podílet rybáři i hasiči.

Podle starosty Bulhar Jiřího Osičky jsou mezi uhynulými rybami kapři, candáti, sumci, amuři, tolstolobici nebo cejni. Příčinou úhynu ryb je kyslíkový deficit kvůli přemnožení sinic, které v noci spotřebovávají kyslík, uvedl Chmelař. "Sinice mají příznivé podmínky pro rozmnožení kvůli horkému počasí, nízkým průtokům a živinám. Hlavní živinou je fosfor, který se dostává do řek nejčastěji proto, že čistírny nedostatečně fosfor odstraňují při čištění," řekl Chmelař.

Velký úhyn ryb v kraji zaznamenali v roce 2018 rybáři na rybníku Nesyt na Hodonínsku. Vlivem sucha a poklesu vody tam tehdy uhynula většina z bezmála 150.000 nasazených ryb. Rybářství Hodonín tehdy posbíralo přes 100 tun uhynulých ryb, škoda byla v milionech korun.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

21.7.2022 08:22
Nemá tam někde poblíž Babiš svoji chemičku?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.7.2022 18:02
Opticky čistá voda z čističek opět úřaduje výkrmem sinic, které snižují
obsah kyslíku ve vodě. Končit ty "vyčištěné" vody plné živin jako závlahy
polí, sadů atd., tak netvoří tak velký podíl vody v řekách. Spodní odtok
studené vody z přehrad může tlumit vývoj sinic v teplé vodě, ale to by
musel někdo změnit regulační řád vodních elektráren přehrad a myslet!
Jiné řeky to čeká taky, pokud nezaprší, protože v některých už tečou
pouze "vyčištěné" splašky. Prostě bez akumulace vody v přehradách pro
nadlepšení průtoků v dobách extrémního sucha se do budoucna neobejdeme
i kdyby se jejich odpůrci na hlavu stavěli.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

23.7.2022 14:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Vážený pane Machačku,
v příspěvku od začátku až po "vyčištěné splašky" máte recht, ale teze "Prostě bez akumulace" už správně není.
V tomto konkr. případě Dyje jsou naopak Nové Mlýny důležitou a nezastupitelnou příčinou. Nikoli hlavní (P z komunálu), ani bezprostřední (noční respirace neskutečné biomasy Aphanizomenon flos aque nafoukané během víkendu 15.-17.7. ke hrázi a nateklé do celého úseku Dyje pod nádržemi). Takže bez nich by tato situace nenastala.

Ten fosfor z komunálních zdrojů se musí realizovat a v řece obecně nejsou primárním uživatelem sinice, ale biofilm. Až když tu řeku zastavíte a tím i prohřejete ... čili nádrže (a jezy). A to by si všichni jejich apriorní zastánci měli uvědomit. Že znečištěné nádrže v kritický okamžik zásadním způsobem razantně zhoršují situaci.
Před výstavbou, ne až potom.

Měřil jsem teplotu, kyslík i NH4-N na celém úseku od NM III po Soutok. Bohužel, nemáte v té poslední tezi pravdu. Nestavím se na hlavu, ale pláču. A přál bych si, aby lidé se zkušenostmi a otevřenou hlavou, mezi něž Vás řadím, byli se mnou už v tu neděli, kdy to začalo. Novináři a k mému smutku a překvapení i rybáři se proberou, až když už je vymalováno. Podívejte se, kdy vyšly první články (znojemský deník) ... marnost. V neděli mi ještě nadávali.

Lidi u té řeky jsou denně a nezareagují. Obávám se proto, že tomu nerozumí. Teď pláčou nad rybami, ale nikdo nevolá na ČOV Brna, Jihlavy, Třebíče, Veverské Bítýšky a stovek dalších. Nikdo nevolá k zodpovědnosti stavitele gigantického inkubátoru. Nikdo nevynadá rybářům, jak prasí řeky a rybníky ... protože by se dříve či později dovolal sám sobě ...
S úctou D. Fiala
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.7.2022 18:28 Reaguje na Daniel Fiala
Máte pravdu i s těmi N. Mlýny, které jsou akumulátorem
těch živin z čističek, ale zde je vina na povodí, že se
neprovádějí např. v době povodní průplachy dna spodními
odtoky. I v létě je možno měřit množství kyslíku v řece
a alespoň ji ochladit spodní vodou z přehrady. Uvedu vám jako příklad vodárenský Kružberk před postavením Slezské Harty. Sinice ohrožovaly kvalitu surové pitné vody a po
postavení rekreační Slezské Harty nad ním, lze tak dnes
regulovat teplotu vody na Kružberku odtokem studené spodní
vody ze Slezské Harty. Podobně taky Harta zachytí kalné
povodňové vody a podle množství kalu ve vodním sloupci se
odpouští vždy ta méně zakalená. Dyji znám a vám o čem
jsou Novomlýnské nádrže a i Vranov nad nimi. On je už
plný sinic i hluboký Vranov a řešení vidím v použití
"vyčištěných" splaškových vod v místě vzniku k závlahám
a nikoliv v jejich vypouštění do řek. V mnoha tocích
tak už tečou pouze "vyčištěné" splašky s malým procentem vody pramenité, či alespoň srážkové. Něco pravdy je i na
hojnosti rybí obsádky některých vod, protože ty živiny
jim do určité chvíle svědčí, ale od určitého okamžiku
je zabíjí. Jakékoliv místo v řece se stojatou vodou je
kritické i v zimě a je to vše pouze dílo koncentrace
škodlivin v daném místě. O nedokonalých čistírnách
odpadních vod a často i ochozech čističek rovnou do řek
tu píši opakovaně. Zastávám názor, že buď tou vodou
zavlažovat půdu a nebo mít povinně před výpustí do řeky
retenční nádrž s rybami a pak se teprve ukáže jaký sajrajt vypouštějí.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist