Na Broumovsku přibývá důkazů o trvalém výskytu vlků, tamní populace je stabilní
"Jsme v teritoriu vlků, mimo turistické trasy, je velmi pravděpodobné, že jde o vlčí trus. Jsou v něm patrné zbytky srsti divoké zvěře a úlomky kostí. Zaznamenám pomocí GPS souřadnic místo nálezu a genetický vzorek pošleme do laboratoře," řekl ČTK Koranda k nálezu v pohraniční oblasti lesů, obtížně přístupných roklí a luk nad Horním Adršpachem.
Vlčí hlídka vyrazila z Horního Adršpachu do teritoria vlků z Vraních hor, trasa měřila 15 kilometrů a většinou vedla volným terénem, mimo lesní cesty a turistické trasy. Cílem vlčích hlídek je dozvědět se o vlcích co možná nejvíce a také je chránit. Monitoringu vlků na Broumovsku se účastní dobrovolníci, které proškolili zoologové a ochranáři z Hnutí Duha. Při sběru informací používají předem danou metodiku.
Fotopast je připnutá popruhy na kmeni stromů ve výšce dospělého člověka, zaznamenává pohyb v tůni napájené vodou z tajícího sněhu a jejím nejbližším okolí. Chvíle napětí, než se paměťová karta z fotopasti spáruje s mobilním telefonem a ochranářům se naskytne pohled do tajemného vlčího světa. Fotopast zachytila na snímcích i videu čtyři mladé vlky, záznam je z poloviny listopadu. Nedaleko je další bakelitová fotopast, ta je asi 20 cm nad zemí. "Jsou na ní patrné stopy po vlčích zubech, jak ji vlci zkoumali," řekl ČTK Koranda.
Součástí pozorování vlků na Broumovsku je také tzv. akustický monitoring, kdy stopař napodobuje vytí vlků a čeká na jejich odezvu. "Vlci často reagují na napodobování vlčího vytí. Pomáhá nám to určit vhodné místo pro umístění fotopasti, ale i odhadnout počet vlků v místě," popisuje Koranda.
Trvalý výskyt vlka byl na Broumovsku zaznamenán po 250 letech v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Vlci na Broumovsku patří ke třem přeshraničním smečkám, ve kterých převažuje nížinná populace vlka obecného, původem z polsko-německého pomezí, doplňují ji jedinci podruhu vlka karpatského, ti tvoří asi jedno procento místní populace.
"Na Broumovsku se aktuálně může vyskytovat ve třech smečkách celkem 15 až 20 vlků. V roce 2023 jsme zaznamenali asi o třetinu méně vlků než v předchozím roce. Ve smečce v Javořích horách mláďata potvrzena nebyla, březí vlčice z tamní smečky uhynula, chytila se do pytláckého oka," řekl Koranda. Ve Vraních horách a okolí podle něj žije asi osm vlků, v polském národním parku Góry Stolowe pět až deset jedinců a dva v Javořích horách.
Situace v Javořích horách podle něj ukazuje skrytý problém – nezákonné zabíjení těchto šelem. "Odstřel vlků či jejich jiná nezákonná likvidace nic nevyřeší. Oslabenou smečku často doplní vlci odjinud, vybitou smečku většinou nahradí jiná," řekl ČTK. Podle něj se populace vlků ve střední Evropě stává stabilní a je otázkou času, kdy se vlci z pohraničních hor rozšíří i do vnitrozemí Čech. "Je proto na čase, aby se s tím lidé vyrovnali a naučili se s vlky vycházet. Vlci jsou pro přírodu, a tudíž i pro lidi přínosem," míní Koranda. Někteří farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků, ochranáři ale opakovaně uvádějí, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.
"V jídelníčku vlků na Broumovsku převažuje přemnožená jelení a srnčí zvěř, která tvoří asi 80 procent potravy, na stržená hospodářská zvířata připadá nejvýše pět procent. Počty zadávených hospodářských zvířat v poslední době výrazně nerostou, drží se zhruba na stejné úrovni, v průměru mezi 50 až 70 kusy ročně, převážně jde o ovce a kozy," uvedl Koranda.
Na Broumovsku jsou zdokumentovány zatím dva případy s podezřením na nelegální usmrcení vlka obecného. V březnu roku 2022 se u Heřmánkovic našly ostatky vlka se zbytky kovových částic, které ukazovaly na nelegální zástřel. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) podala v červnu 2023 trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli uhynutí březí vlčice u obce Šonov, nedaleko Heřmánkovic, která se chytila do pytláckého oka. Oba případy policie odložila, protože se nezjistilo, že skutek spáchal konkrétní člověk.
Kolem vlků se podle Korandy šíří mnoho legend - že vlci ztrácejí plachost a že jde o křížence vlků a psů. "Jsou to nesmysly. Když stopuji na Broumovsku vlky, tak čím dále častěji pozoruji, že vlci, když se přibližují k lidským obydlím, tak procházejí místy, kde jsou domy od sebe co nejdále, při přechodu krajinou si vybírají nejméně osídlená místa. Čím déle tady vlci žijí, tím více si drží distanc od lidí," řekl ČTK ochranář.
Ojediněle se podle něj mohou vyskytnout mladí nezkušení vlci, kteří se ze zvědavosti mohou přiblížit k lidským obydlím. "Druhý rok z toho zpravidla vyrostou, aniž by k tomu potřebovali zásadní střet s člověkem, přirozeně se stáhnou do ústraní. Na Broumovsku nepozoruji, že by vlci ztráceli plachost," dodal Koranda.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (80)
Zbyněk Šeděnka
3.1.2024 14:39Jarek Schindler
3.1.2024 15:12 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
3.1.2024 15:36 Reaguje na Jarek SchindlerAnyr
3.1.2024 15:42 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKarel Zvářal
3.1.2024 15:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaRadek Čuda
3.1.2024 16:12 Reaguje na Karel ZvářalZbyněk Šeděnka
3.1.2024 16:19 Reaguje na Radek ČudaPavel Jeřábek
3.1.2024 19:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPokud by se jednalo o vysokou a další "jedlou" zvěř, tak naopak, stav bude třikrát větší, než uvádějí.
Zbyněk Šeděnka
3.1.2024 19:45 Reaguje na Pavel Jeřábekkarel krasensky
4.1.2024 14:00 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
5.1.2024 10:52 Reaguje na Pavel JeřábekRadek Čuda
4.1.2024 12:05 Reaguje na Zbyněk Šeděnka"V této souvislosti poukázal Jiří Janota na realitu v ČR, kdy MŽP udává 150 vlků, myslivci argumentují ale počtem až 900 vlků."
Vot i vsjo.
To je na nějakou diskuzi trochu málo.
Aby bylo jasno, třeba má Janota pravdu. Ale třeba ji nemá. Z té jedné věty to ale nezjistí ani děd Vševěd, sorry jako.
Tím vám samozřejmě neberu věřit víc Janotovi než agentuře, ale na víru fakt nehraju.
Karel Zvářal
4.1.2024 12:19 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
4.1.2024 17:07 Reaguje na Karel ZvářalPlus pokud vím, chybí nějaká ofiko politika, jaký by měl být cílový stav a jak řešit situace, kdy vývoj bude jiný.
Jarek Schindler
5.1.2024 09:25 Reaguje na Karel ZvářalJarek Schindler
5.1.2024 09:21 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSlovan
3.1.2024 17:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
3.1.2024 18:48 Reaguje na SlovanCo?
Nic z toho nemáte. Na rozdíl od těch myslivců, kteří poctivě mapují své revíry, Vy akorát sedíte u počítače a kdákáte pitomosti.
Slovan
3.1.2024 19:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaP.S. O tom jak často jsem v lesích s nejvyšším výskytem vlků u nás víte s prominutím “houno”… ale věřte, že tam sem víc než 99% myslivců, kteří na nějaké babetě dojedou na poset a zpět. Já chodím pěšky desítky km, mám na to fyzičku a vlka sem neviděl bohužel ani jednou. A že se snažím…
Zbyněk Šeděnka
3.1.2024 19:47 Reaguje na SlovanSlovan
3.1.2024 20:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnkapavel peregrin
3.1.2024 20:34 Reaguje na SlovanKarel Zvářal
3.1.2024 20:45 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
4.1.2024 09:42 Reaguje na Karel ZvářalZbyněk Šeděnka
3.1.2024 20:51 Reaguje na SlovanSlovan
4.1.2024 08:03 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPokud mají myslivci důkazy o přítomnosti vlků tam, kde je dosud ochranáři nezaznamenali, jistě by byli za takovou zprávu rádi. Proč je tedy neposkytnou? Kde jsou ty data ze kterých p. Janota čerpá? S takovým počtem (900) by byli rozšířeni po celé republice včetně Brd a jiných vnitrozemských oblastí po celé zemi. Jenže to realita není, že jo.
Zbyněk Šeděnka
4.1.2024 12:32 Reaguje na SlovanSlovan
4.1.2024 13:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKarel Zvářal
4.1.2024 13:27 Reaguje na SlovanSlovan
4.1.2024 14:41 Reaguje na Karel ZvářalJarek Schindler
5.1.2024 10:19 Reaguje na SlovanSlovan
5.1.2024 12:27 Reaguje na Jarek SchindlerJsem přesvědčen, že ochranáři mají lepší údaje a hlavně, že myslivci těžce přestřelují u masožravých druhů obecně. Je naprosto nereálné mít u nás 900 kusů. Což vlastně sám uznáváte. Ještě dodám to, že nějaké počty, nebo kde ano a kde ne, jsem dosud neviděl ani z druhé strany. Proč?
Jarek Schindler
5.1.2024 13:57 Reaguje na SlovanSlovan
6.1.2024 07:50 Reaguje na Jarek SchindlerTakže u nás je dle vás cca. 500 vlků? Když vědci uvádí cca. 150 a myslivci cca. 900? A není to málo? Proboha, vlk je teritoriální zvíře - ať myslivci doloží nové smečky z celé republiky, protože bez toho je k smíchu jak 900 tak 500…
Jarek Schindler
6.1.2024 14:09 Reaguje na SlovanNo a výsledek. "Bolo zaznamenaných 426 jedincov medveďa hnedého – ide o nárast o viac ako 100 jedincov oproti minulému roku, kedy na tomto území zaznamenali 324 jedincov. Medvede neboli zaznamenané v štyroch revíroch na Poľane.
No a porovnání s Štátnej ochrany prírody hovorí o počte 1012 až 1275 medveďov na území Slovenska, pričom najviac jedincov evidovali práve v Chránenej krajinnej oblasti Poľana s počtom 278 medveďov.
Můžeme se dohadovat jak chceme, jsem ale přesvědčen, že myslivecká statistika která na Slovensku počítá se stavem 3160 jedinců, bude podstatně přesnější než předražené sčítání ochranářů.
Jinak opět slovaní demagogie. Ona snad polovina z 900 je 500? Ne, já stav vlků u nás odhaduji na 400 až 450.
Slovan
7.1.2024 08:56 Reaguje na Jarek SchindlerPochopil sem to tak, že to číslo bude někde uprostřed mezi odhadem ochranářů a mezi odhadem myslivců. Tak či tak je ten váš odhad stejně mimo jako těch myslivců. Kde je ten dvojnásobný počet smeček oproti těm, které potvrzují ochránci? To by mě fakt zajímalo…
Jarek Schindler
8.1.2024 11:48 Reaguje na SlovanNo a jestli jste, jak sám píšete pochopil, že to číslo bude někde uprostřed mezi odhadem ochranářů a mezi odhadem myslivců, tak můžete sám uvést kde se asi ti vlci, co je ochranáři zatajují, nakonec vyskytují. To by mě také fakt zajímalo.
Slovan
9.1.2024 11:24 Reaguje na Jarek SchindlerJá tvrdím, že těch zvířat tady nebude víc jak 200 - monitoring je tu dostatečný po celé zemi (od amatérů až po ochranáře s myslivci), aby byla nová smečka “objevena” a potvrzena. Podle vás je tu však několik desítek smeček tajně a podle myslivců snad 100. Takže je na vás mi ukázat, kde ty nepotvrzené smečky žijí, protože v potvrzeném areálu je to nemožný! To číslo, že to bude někde uprostřed, jste napsal vy.
Vy nevěříte ochranářům, já zase myslivcům. Ani jeden toho druhého asi nepřesvědčí.
Radek
10.1.2024 15:34 Reaguje na SlovanSlavomil Vinkler
3.1.2024 15:35A dále že:
-ochrana pastvy je neobyčejně nákladná
-vlci omezují drobnou volnou pastvu= včetně vypásání chráněných území a ty zarůstají
-vlci si zvykají na lidi a tím zvyšují nebezpečí napadení
Pavel Jeřábek
3.1.2024 19:13 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
4.1.2024 13:15 Reaguje na Pavel JeřábekJarek Schindler
7.1.2024 08:40 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
3.1.2024 18:26budou je vychvalovat i tehdy, kdy evidentně někomu škodí. Nejhezčí je ale
tvrzení, že likvidují přemnoženou jelení a srnčí zvěř, což doloží trusem
po zkonzumovaní zvěře. Ono zadávená ovce se při vyplašení vlků z ohrady
v trusu těžko objeví. A když, tak jich zadáví deset a jednu zkonzumují.
V tom je rozdíl u zvěře, kterou po pracném lovu nenechají ležet jako
ovce v ohradě. Navíc kolik té zvěře konzumují ve formě kadavérů při
jejím usmrcení na silnicích a jiným úhynům, nelze rozlišit od zvěře
jimi ulovené. Nebo snad z trusu poznají, zda zvěř ulovili a nebo ji
našli u silnice? Další je potom spektrum té zvěře, kde převládají
mladé kusy a březí samice. Na dospělé zdravé kusy si často nedovolí
a když, tak třeba v blízkosti krmelců pro zvěř v době nouze. Odtud
ji vyženou a podepisují se na špatné kondici veškeré zvěře, která
nenalézá klid ani při přijímání potravy. Celkový výsledek bude ten,
že v dané oblasti zvěř časem vymizí, přemístí se mimo dosah smečky
a nebo vymře při absenci mláďat a březích matek stářím. Co bude se
smečkou pak? Půjde za zvěří jinam a nebo za domácími zvířaty třeba
až do vnitrozemí? Pak teprve nastane skutečný problém, kdy si žádný
chovatel na celém území nebude jistý, že k němu vlci nedorazí a
bude tu plot na plotě jako někde v ZOO naruby. Kořist uvnitř a
predátoři vně. Leckde dojde na budování obor, pokud bude chtít
vlastník udržet třeba muflony a daňky a nebo pouze srnčí a jeleny.
Rýsuje se zde nádherná budoucnost naší přírody s tisíci kilometrů
plotů, tisíci pasteveckých psů, kteří se při pouhé prevenci ani nikdy
s vlky nesetkají a z nudy napadnou kohokoliv. A to vše proč? Kvůli
údajně podle ochranářů pouhým 150 vlkům? Ano, oni se časem namnoží
a budou se šířit i tam, kde s nimi dnes nikdo nepočítá a věřte mi
nebo ne, já ty vlky přeji i těm oborám s velkými kopytníky, aby si
jedna z ochranářských větví užila ikon větve jiné. Když jim vyplašení
zubři prorazí ohradu, tak si oni i okolí užijí pořádnou "zábavu"!
No a škody? Až se kvůli vlkům zmrzačí, či uhynou závodní koně, tak
se za nos chytí i ministr financí. Celkový přínos pro společnost?
No přece odbyt na ploty a na jejich montáž, odbyt pro chovatele
pasteveckých psů, odbyt potravy a na veterinární služby pro ty psy
a nakonec zaměstnanost pro ochránce vlků ať profesionální a nebo
jen pro dotované spolky amatérů. No a k tomu ztráty prostupnosti
krajiny a pokles pastevectví, které mnozí vzdají. No a taky ta
odškodnění a dotace na ploty, psy atd. Tak drahé zvíře, jako je vlk
v kulturní krajině neexistuje a je opravdu k zamyšlení, zda naši
předci pochybili a nebo zda měli více rozumu, než my nyní!
Majka Kletečková
3.1.2024 22:22 Reaguje na Břetislav Machačekpavel peregrin
4.1.2024 09:44 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
4.1.2024 10:32 Reaguje na pavel peregrinčerpá z příruček aktivistů moudra bez konkrétních
znalostí problematiky hlavně malochovů ovcí a koz.
Nikdy mi nebyla schopna odpovědět jak má zabezpečit
malochovatel deset ovcí před vlky, aby se mu to
vůbec vyplatilo. Dva Kavkazany na hlídání deseti
ovcí? Ty hlídat on, aby oni nenapadli turisty?
A co ploty kolem pastvin na kamenité půdě, kde je
problém zarazit do země sloupek, natož zakopat po
celé délce plot 30 cm hluboko proti podhrabání?
Když to neví, tak ať raději mlčí, protože vypadá
jako ta naříkající žena na proklatém voze, jejíž
naříkání nic neřeší a pouze uvádí vystresovaného manžela k nepříčetnosti. Tak chápou ty rady DUHY
ti malochovatelé a uvádějí je do stavu zoufalé
nepříčetnosti, která může vyústit k zoufalým činům.
Jinak pochybuji, že se já nebo vy dočkáme nějaké
odpovědi. To spíše Slovan něco sesmolí a ona napíše,
že s tím souhlasí. Co taky mohu od paní Kletečkové čekat!
Radek Čuda
4.1.2024 12:14 Reaguje na pavel peregrinCož je prostě druhý extrém a extrémy jsou obecně na pikaču.
pavel peregrin
4.1.2024 14:18 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
4.1.2024 17:17 Reaguje na pavel peregrinPak by bylo možno aspoň o něčem diskutovat. Takhle jsou ty názory jen nějaká subjektivní stanoviska, někdy se střetávají, někdy jsou v souladu, někdy se míjejí, a výsledkem je akorát tak diskuzní bordel.
Bezbřehá podpora je samozřejmě nesmysl, ale nesmysl je podle mne i požadavek, aby kdokoli mohl nechat pást třeba ovce na volno a nic se jim nestalo. Ale jak píšu, pro nějakou smysluplnou diskuzi tady zatím chybí nějaký racionální rámec.
pavel peregrin
5.1.2024 06:26 Reaguje na Radek ČudaJarek Schindler
5.1.2024 10:30 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
5.1.2024 12:40 Reaguje na Jarek SchindlerNo, zase tolik těch ovcí není, a pokud bude zajištěna dostatečná prostupnost krajinou, tak těch pár ohrad přežiju. Pastviny pro krávy jsou zadrátované taky a i když s báglem na zádech ten ohradník není zeď, tak přeci jen by mi to přišlo blbé. Navíc jogging s nasranou krávou není úplně to pravé:-))).
O oborách pak už vůbec nemluvím, a za kauzu Jelenice by si měl jít někdo sednout.
Břetislav Machaček
4.1.2024 16:36 Reaguje na Radek ČudaŠumava a NP Krkonoše. Zbylé NP jsou na to malé a
smečky by škodily i v okolí. No a pak tvrdím budiž
vlci i jinde a "vychovávat je". To si představuji tak, že chovatel, který přistihne vlka v ohradě,
tak ho může i zastřelit jako výstrahu pro ostatní
členy smečky, že v ohradě nemají lovit zvířata.
No a nebo jim všem dejte výcvikové obojky, které
dají vlku elektrický výboj, když dojde k vysílači
u ohrady se zvířaty. Na těch údajných 150 vlků to
bude pakatel a chovatel si rád koupí levný vysílač
místo drahých plotů a ovčáckých psů. Takže ANO v
NP a nebo možnost "výchovy" , aby se pastvinám
obloukem vyhýbali! Jinak to skončí, jak popisuji!
Radek Čuda
4.1.2024 17:12 Reaguje na Břetislav MachačekTakže mně ti vlci ve volné přírodě nijak moc netrápí a nemyslím si, že trápit budou.
Břetislav Machaček
5.1.2024 09:29 Reaguje na Radek Čudazapíchnou a budou jako vy bez ovcí a koz
a taky už jim bude vlk ukraden. Jen se ale změní krajina díky dalším plotům a
místy ty louky zarostou nálety. To si opravdu přejete? Lidem z měst vlci vadit nebudou do té doby, než se s nimi potkají na výletě a nebo možná i v městském parku. Kdysi byla liška, kuna, či černá ve městech neznámou zvěří a dnes? Ono za
potravou tam přijde i vlk a přijde i do ohrad s koňmi(hříbata) a hovězím včetně těch velkých kopytníků. No a to bude asi teprve procitnutí i pro ty, kterým to
zatím nevadí.
Radek Čuda
5.1.2024 12:53 Reaguje na Břetislav MachačekA vy to tak barvitě líčíte, až sem zamáčkl slzu ... jako když toho Kocába slyším ... krysy už jsou tady, je jich plno všady:-).
Jarek Schindler
5.1.2024 10:34 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
5.1.2024 12:50 Reaguje na Jarek SchindlerA vzdálenost byla v sobotu tak 20 m:-) ... ale čuníci vědí, že moudřejší ustoupí, tak jsme se blíž nekamarádili:-))).
Jarek Schindler
5.1.2024 14:08 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
5.1.2024 14:36 Reaguje na Jarek SchindlerU vlka by to vylo obdobné, on je prostě značný rozdíl mezi respektem a strachem. Jo, a v lese nekrmím zásadně nic, bo sám mám málo:-).
Fakt strach mám u nás jedině z klíšťat, bo jedna borelióza stačila:-/.
Slovan
6.1.2024 07:56 Reaguje na Radek ČudaZbyněk Šeděnka
4.1.2024 12:33 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
4.1.2024 09:49 Reaguje na Majka Kletečkovátext, který pronáší hlava rodiny ke své ženě. Ve zkratce
pro country hudby neznalé diskutéry je to takto: Zalez
do vozu ženo a zatáhni za sebou plachtu.
Ono co taky odpovědět na ty glosy, kterými jste zde
proslulá. Prosím o vyvrácení všech mých argumentů, ale
asi by to dopadlo jako kdysi, kdy jste na všechny mé
dotazy odpovídala NEVÍM. Kdo nic neví, tak by se měl
zdržet komentářů a nekonkrétní kritiky, protože vypadá
jako ta žena z písně se svým nářkem.
Zbyněk Šeděnka
3.1.2024 19:43Předloni tady byl oslavný článek, že jenom na Broumovsku se v roce 2022 narodilo přes dvacet vlčat. Kolik je v republice oblastí, kde žijí vlci a množí se? 15? 20?
Kdyby se v každé oblasti narodilo průmerně deset vlčat, tak to je nějakých 180 - 200 vlčat za rok. Což je jenom vlčat mnohem více než nám udávají ekoteroristické neziskovky a MŽP dospělých vlků. Takže těch vlků tady musí být několikanásobně více. Jinými slovy, uvedené organizace nám tady úplně sprostě lžou.
Odkaz na to Broumovsko:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-broumovsku-se-letos-narodilo-pres-20-vlcat-populace-vlku-je-stabilni
Karel Zvářal
3.1.2024 20:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKarel Zvářal
3.1.2024 20:31 Reaguje na Karel Zvářalmapka se s odkliknutím nepřipojila
Zbyněk Šeděnka
3.1.2024 20:57 Reaguje na Karel ZvářalA mimochodem, myslíte, že se někdy dočkáme toho, že bude stanovane hranice, kolik vlků je pro naši zemi dost?
Karel Zvářal
3.1.2024 21:28 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaBřetislav Machaček
4.1.2024 10:15 Reaguje na Karel Zvářali tam, kde o nich nemají ochranáři ani ponětí. Je pouze otázkou času, kdy utvoří nové smečky, ale pokud není žalobce, tak není soudce a smečky neutvoří. Myslivců
je násobně více, než aktivistů, kteří neuhlídají vlky
po celém území republiky. To není návod k nelegálnímu
lovu, ale realita a taky to, že se samotář živící se kadavéry stane obětí nehody. Dokoná někde ve skrytu
beze stop, protože se nikdo nechlubí vlkem v revíru,
který tam uhynul a on pak čelil podezření, že mu k
tomu dopomohl. Spraví to rýč a je po senzaci s vlkem ve
vnitrozemí. S přesnými součty nepřesných čísel je to
jako v každé statistice, kdy si každý přeje jiný výsledek.
A je to jako na honu, kdy je na výřadu 10 zajíců, ale po
honu je to v hospodě zajíců 30. On ten samotář je jeden
den u Karviné , druhý den u Hlučína a třetí u Suchdolu nad Odrou. Spočítat lze odhadem smečku v době rozmnožování,
když se drží kvůli mláďatům na místě, ale jinak je i ta
mimo tu dobu v pohybu, pokud nenašla zdroj potravy jako
na Jablunkovsku u malých chovatelů, kde je vysoký plot
a pastevečtí psi na deset ovcí iluzí Kletečkové a Kutala.
karel krasensky
4.1.2024 19:00 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Břetislav Machaček
5.1.2024 09:49 Reaguje na karel krasenskyzbytečného utrpení. Vlk není hloupý a po zastřelení
jednoho v ohradě při napadení ovcí si to ostatní
sakra rozmyslí a pokud pokračují, tak je to známka
ztráty jejich plachosti a do přírody nepatří. Tak
to bývalo v minulosti a je tam, kde mají vlky bez
přerušení dodnes. Tam se vlci drží od stád daleko
a když ne, tak se chovatel dvakrát nerozmýšlí.
Střelí prvého co uvidí a je zase klid. Výchova je
u psovitých šelem možná a nutná je i u domácích
mazlíčků, kteří když zjistí, že mohou být vůdci
smečky(rodiny) oni, tak se toho ujmou. No a pak
jim radí váš jmenovec napravující chování psů a nebo končí jako nezvladatelní v útulcích. Takže
ano, ale rychle a bez velkého utrpení, kterým je
rána na měko z brokovnice. Kdysi to sice taky
naši předci dělali pomocí ptačích broků, kterými
takzvaně jen vlkům "vyprášili" kožich. V podkoží brok bolel, ale zvíře nezabil a většinou ani moc
nezmrzačil. Byl ale výchovným zásahem a pak už
pouze stačila ovčákova hůl připomínající ručnici
a nebo poplašná pistole. Stačil zvuk výstřelu a
vlci mazali od ohrady jako zběsilí. Tuto praxi
jsem před revolucí viděl na Slovensku a platila
i na medvědy.
Břetislav Machaček
5.1.2024 16:10 Reaguje na Břetislav Machačekvěrně imitovalo výstřel z pušky a bývalo to
celkem hojné vybavení pastevců po celém světě.