https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-broumovsku-pribyva-dukazu-o-trvalem-vyskytu-vlku-tamni-populace-je-stabilni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Broumovsku přibývá důkazů o trvalém výskytu vlků, tamní populace je stabilní

3.1.2024 10:45 | ADRŠPACH (ČTK)
Signálů o tom, že Broumovsko se stalo domovem vlka obecného, přibývá. Počínaje stopami přes záznamy z fotopastí až po zbytky jejich kořisti. Koordinátor tzv. vlčích hlídek Hnutí Duha na Broumovsku Jan Koranda sleduje v terénu vlky od roku 2016, kdy bylo v regionu potvrzeno jejich rozmnožování. S vlky se několikrát setkal, pokaždé to byl pro něj silný zážitek. Od vlků lidem na Broumovsku nebezpečí nehrozí, řekl ČTK Koranda. Před několika dny jednu vlčí hlídku za účasti zpravodaje ČTK zorganizoval.
 

"Jsme v teritoriu vlků, mimo turistické trasy, je velmi pravděpodobné, že jde o vlčí trus. Jsou v něm patrné zbytky srsti divoké zvěře a úlomky kostí. Zaznamenám pomocí GPS souřadnic místo nálezu a genetický vzorek pošleme do laboratoře," řekl ČTK Koranda k nálezu v pohraniční oblasti lesů, obtížně přístupných roklí a luk nad Horním Adršpachem.

Vlčí hlídka vyrazila z Horního Adršpachu do teritoria vlků z Vraních hor, trasa měřila 15 kilometrů a většinou vedla volným terénem, mimo lesní cesty a turistické trasy. Cílem vlčích hlídek je dozvědět se o vlcích co možná nejvíce a také je chránit. Monitoringu vlků na Broumovsku se účastní dobrovolníci, které proškolili zoologové a ochranáři z Hnutí Duha. Při sběru informací používají předem danou metodiku.

Fotopast je připnutá popruhy na kmeni stromů ve výšce dospělého člověka, zaznamenává pohyb v tůni napájené vodou z tajícího sněhu a jejím nejbližším okolí. Chvíle napětí, než se paměťová karta z fotopasti spáruje s mobilním telefonem a ochranářům se naskytne pohled do tajemného vlčího světa. Fotopast zachytila na snímcích i videu čtyři mladé vlky, záznam je z poloviny listopadu. Nedaleko je další bakelitová fotopast, ta je asi 20 cm nad zemí. "Jsou na ní patrné stopy po vlčích zubech, jak ji vlci zkoumali," řekl ČTK Koranda.

Součástí pozorování vlků na Broumovsku je také tzv. akustický monitoring, kdy stopař napodobuje vytí vlků a čeká na jejich odezvu. "Vlci často reagují na napodobování vlčího vytí. Pomáhá nám to určit vhodné místo pro umístění fotopasti, ale i odhadnout počet vlků v místě," popisuje Koranda.

Trvalý výskyt vlka byl na Broumovsku zaznamenán po 250 letech v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Vlci na Broumovsku patří ke třem přeshraničním smečkám, ve kterých převažuje nížinná populace vlka obecného, původem z polsko-německého pomezí, doplňují ji jedinci podruhu vlka karpatského, ti tvoří asi jedno procento místní populace.

"Na Broumovsku se aktuálně může vyskytovat ve třech smečkách celkem 15 až 20 vlků. V roce 2023 jsme zaznamenali asi o třetinu méně vlků než v předchozím roce. Ve smečce v Javořích horách mláďata potvrzena nebyla, březí vlčice z tamní smečky uhynula, chytila se do pytláckého oka," řekl Koranda. Ve Vraních horách a okolí podle něj žije asi osm vlků, v polském národním parku Góry Stolowe pět až deset jedinců a dva v Javořích horách.

Situace v Javořích horách podle něj ukazuje skrytý problém – nezákonné zabíjení těchto šelem. "Odstřel vlků či jejich jiná nezákonná likvidace nic nevyřeší. Oslabenou smečku často doplní vlci odjinud, vybitou smečku většinou nahradí jiná," řekl ČTK. Podle něj se populace vlků ve střední Evropě stává stabilní a je otázkou času, kdy se vlci z pohraničních hor rozšíří i do vnitrozemí Čech. "Je proto na čase, aby se s tím lidé vyrovnali a naučili se s vlky vycházet. Vlci jsou pro přírodu, a tudíž i pro lidi přínosem," míní Koranda. Někteří farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků, ochranáři ale opakovaně uvádějí, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.

"V jídelníčku vlků na Broumovsku převažuje přemnožená jelení a srnčí zvěř, která tvoří asi 80 procent potravy, na stržená hospodářská zvířata připadá nejvýše pět procent. Počty zadávených hospodářských zvířat v poslední době výrazně nerostou, drží se zhruba na stejné úrovni, v průměru mezi 50 až 70 kusy ročně, převážně jde o ovce a kozy," uvedl Koranda.

Na Broumovsku jsou zdokumentovány zatím dva případy s podezřením na nelegální usmrcení vlka obecného. V březnu roku 2022 se u Heřmánkovic našly ostatky vlka se zbytky kovových částic, které ukazovaly na nelegální zástřel. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) podala v červnu 2023 trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli uhynutí březí vlčice u obce Šonov, nedaleko Heřmánkovic, která se chytila do pytláckého oka. Oba případy policie odložila, protože se nezjistilo, že skutek spáchal konkrétní člověk.

Kolem vlků se podle Korandy šíří mnoho legend - že vlci ztrácejí plachost a že jde o křížence vlků a psů. "Jsou to nesmysly. Když stopuji na Broumovsku vlky, tak čím dále častěji pozoruji, že vlci, když se přibližují k lidským obydlím, tak procházejí místy, kde jsou domy od sebe co nejdále, při přechodu krajinou si vybírají nejméně osídlená místa. Čím déle tady vlci žijí, tím více si drží distanc od lidí," řekl ČTK ochranář.

Ojediněle se podle něj mohou vyskytnout mladí nezkušení vlci, kteří se ze zvědavosti mohou přiblížit k lidským obydlím. "Druhý rok z toho zpravidla vyrostou, aniž by k tomu potřebovali zásadní střet s člověkem, přirozeně se stáhnou do ústraní. Na Broumovsku nepozoruji, že by vlci ztráceli plachost," dodal Koranda.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (80)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

3.1.2024 12:08
Stabilní = přemnožená !
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.1.2024 14:39
Ve středu 27.9.2023 proběhla v prostorách auly ČZU v Praze v rámci programu generálního zasedání FACE konference zabývající se problematikou medvěda, vlka a rysa v rámci Evropy. Zazněla tam informace od českých myslivců, že na území našeho státu je dneska aŽ 900 vlků, zatímco MŽP uvádí pouhých 150 kusů. I kdyby byla pravdou polovina počtu uváděného myslivci, jedná se o stejně velikou populaci jako ve Švédsku, které má ovšem proti České republice zhruba 6,5 krát větší rozlohu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.1.2024 15:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
900 vlků u nás? Toto číslo uváděné myslivci považuji za nesmyslné. Můžete konkretizovat zdroj?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.1.2024 15:36 Reaguje na Jarek Schindler
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2023/Listopad-2023/Mezinarodni-konference-FACE-o-velkych-selmach
Odpovědět
Anyr

Anyr

3.1.2024 15:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Super zdroj. Tak teď ještě článek či studii o prospěšnosti kouření od společnosti Philip Morris a o extrémní české chudobě od ANO nebo SPD, prosím :))
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.1.2024 15:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
1* To je tak, když Všeználek nečte ani vlastní plátek?-))
Odpovědět

Radek Čuda

3.1.2024 16:12 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím jestli jej čte, ale realita je taková, že v tom článku je to numero sice uvedeno, ale jak němu Janota přišel a proč je tak odlišné od toho, co je udáváno AOPK, o tom není v článku ani ťuk ... a bez toho je to numero tak trochu naprd.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.1.2024 16:19 Reaguje na Radek Čuda
Ale v tom článku to je. Uvádějí to myslivci, čili lidé, kteří jsou třeba i denně v terénu a mají celkem dobře obeznané své revíry. To se nedá říct o ouřadech z AOPK, kteří většinu času prosedí v kanclech, kde vymýšlejí nejrůznější předpisy a další pitomosti.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

3.1.2024 19:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pokud zdroj je od myslivců, tak u šelem a dravců tak stav nebude ani desetina toho, co uvedli.
Pokud by se jednalo o vysokou a další "jedlou" zvěř, tak naopak, stav bude třikrát větší, než uvádějí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.1.2024 19:45 Reaguje na Pavel Jeřábek
Zkuste si dát do souvislosti ten článek a tvrzení o Broumonsku, které níže uvádím.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.1.2024 22:11 Reaguje na Pavel Jeřábek
Přesně!
Odpovědět
kk

karel krasensky

4.1.2024 14:00 Reaguje na Majka Kletečková
paní Klečková,dnes je čtvrtého ledna tak je pořad ještě čas na novoroční předsevzetí.Dejte si prosím předsevzetí,že budete letos jíst více ryb.Obsahují totiž fosfor ,který zlepšuje činnost mozku.Ve vašem případě by měly dostačovat dvě velryby střední velikosti.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 10:52 Reaguje na Pavel Jeřábek
Trochu si odporujete. Všude slyším jak chtějí myslivci jenom střílet a plnit mražáky. No a pokud chtějí střílet tak přece nebudou zatajovat stavy podle kterých se výše toho odstřelu stanovuje.
Odpovědět

Radek Čuda

4.1.2024 12:05 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V článku je numero a nic víc.

"V této souvislosti poukázal Jiří Janota na realitu v ČR, kdy MŽP udává 150 vlků, myslivci argumentují ale počtem až 900 vlků."

Vot i vsjo.
To je na nějakou diskuzi trochu málo.

Aby bylo jasno, třeba má Janota pravdu. Ale třeba ji nemá. Z té jedné věty to ale nezjistí ani děd Vševěd, sorry jako.

Tím vám samozřejmě neberu věřit víc Janotovi než agentuře, ale na víru fakt nehraju.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.1.2024 12:19 Reaguje na Radek Čuda
Jádro pudla je v tom, že už současný stav je dostačující a převyšující země s mnohem větší divočinou. To už tak v životě bývá, že protistrany se nikdy neshodnou, každá si pojede svou. Vlky nikdy na kus přesně nespočítáte, to hned chytrolíni se vytasí s identifikací pomoci DNA - a jste v háji. Jeden kus nafocený na dvou místech vypadá už po měsíci odlišně, takže nějaká databanka (např dle skvrn či pruhů) je zde těžko představitelná.
Odpovědět

Radek Čuda

4.1.2024 17:07 Reaguje na Karel Zvářal
Jádro pudla je v tom, že my ten současný stav neznáme ... odhady se diametrálně liší a mení úplně jasné, na základě čeho je jednotlivé subjekty učinily. A nejde o rozdílu v kusech, ale násobcích.

Plus pokud vím, chybí nějaká ofiko politika, jaký by měl být cílový stav a jak řešit situace, kdy vývoj bude jiný.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 09:25 Reaguje na Karel Zvářal
Od té doby co tam začali otiskovat články typu ala Zvářal a dalších " renomovanýách " autorů už opravdu vše nečtu a dávám přednost časopisu Svět myslivosti. Lepší papír i tisk a hlavně podstatně kvalitnější články.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 09:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Čekal jsem , že ten stav bude trochu rozvedený. Tady jde o jednu větu, kde počet asi vychází ze statistiky. No a statistika je hodně nadsazená. Tak rychle se asi ani vlk u nás nemnoží.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.1.2024 17:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tomu snad nemůžou věřit ani myslivci samotní… každému je jasné, že to číslo je naprosto vycucané. Ale co… když se chce někdo veřejně ztrapnit, budiž mu to dopřáno.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.1.2024 18:48 Reaguje na Slovan
Určitě máte to své tvrzení podloženo argumenty. Měl byste nás teď seznámit s tím, kolik stovek polesí jste důkladně zmapoval, abyste zjistil pravý stav vlků na dotyčné lokalitě. Kolik stovek fotopastí jste umístil, abyste svůj průzkum podpořil i fotodokumentací. Jak jste získaná data zaznamenal a kde si je můžeme prostudovat, abychom si mohli udělat obrázek o pravdivosti Vašeho tvrzení.
Co?
Nic z toho nemáte. Na rozdíl od těch myslivců, kteří poctivě mapují své revíry, Vy akorát sedíte u počítače a kdákáte pitomosti.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.1.2024 19:44 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Mohl byste tedy dodat odkaz na studii provedenou myslivci Vy? Se všemi náležitostmi, které se k takové odborné studii vážou - genetickou analýzou počínaje a analýzou záběrů z těch stovek fotopastí po celé republice konče. V odkaze jsem se dozvěděl pouze krátkou větičku, že myslivci “odhadují”. Odhadují asi myslivci kvalit toho, co nerozeznal lišku od bordel kolie…

P.S. O tom jak často jsem v lesích s nejvyšším výskytem vlků u nás víte s prominutím “houno”… ale věřte, že tam sem víc než 99% myslivců, kteří na nějaké babetě dojedou na poset a zpět. Já chodím pěšky desítky km, mám na to fyzičku a vlka sem neviděl bohužel ani jednou. A že se snažím…
Odpovědět
Sl

Slovan

3.1.2024 19:46 Reaguje na Slovan
posed*
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.1.2024 19:47 Reaguje na Slovan
Takže vlci podle Vás tady nejsou a chovatelé si ty škody vycucali z palce.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.1.2024 20:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Teď “nerozumím myšlení vašeho kmene”. Pouze tvrdím, že 900 jich tady není ani náhodou. Kdyby ano, počet pozorování laickou veřejností, sražených zvířat nebo samotných škod na hospodářských zvířatech by byl několikanásobně větší. Proboha, tohle je tak nesmyslný číslo, že tomu můžete fakt věřit jenom Vy. Nebo spíš chcete? No klidně můžete, máte na to plné právo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.1.2024 20:34 Reaguje na Slovan
To, že jste ani jednou neviděl vlka, i když dle vašeho tvrzení nachodíte desítky km, tomu se divíte? To se tedy zase divím já vám, že vám taková jednoduchost nedojde. Jen tak pro zajímavost- já jsem v lese také ob den, i když desítky km nechodím. V lese a u rybníka žijí desítky divokých prasat a představte si, že jsem je také viděl málokdy. Jako pozorovatel, samozřejmě, nikoliv jako lovec-myslivec, kterým nejsem. To číslo 900 vlků může být přehnané, to jistě, ale vemte jed na to, že se od reálu moc lišit nebude. A nemusíme se bavit o vlcích, možná byste se divil, kolik lišek se dokáže namnožit na ploše o rozměrech 5x 4 km. Můžu vás ubezpečit, že sami myslivci na to dost zírali.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.1.2024 20:45 Reaguje na pavel peregrin
S těmi přemnoženými liškami máte pravdu, k tomu vysoké stavy černé, hejna krkavců... to těm orlům moc masa z těch padlin nezůstane. A skutečné stavy vlků budou někde mezi uváděnými ciframi, jedni jsou ůskromní", druzí přikrašlují (započítávají vícekrát).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.1.2024 09:42 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě před takovými osmi lety zde byl krkavec vzácností, před týdnem při procházce lesem mi jich nad hlavou kroužilo zhruba třicet.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.1.2024 20:51 Reaguje na Slovan
Podle Vašeho argumentu - jediný rys, kterého jsem kdy v přírodě viděl, byl na Slovensku v Tatrách. Po Vašem vzoru mohu směle tvrdit že v Čechách rysi nežijí.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.1.2024 08:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Víte Vy vůbec na co to byla reakce? Zřejmě ne. Byla to reakce na to Vaše tvrzení, že zatímco já sedím u počítače, páni myslivci mají dokonale promapované své revíry. Inu, fakt ne. Zvlášť u nás ne, kde jsou celkem prudké kopce. Děláte zde z myslivců skoro přírodovědce co jsou každý den hodiny v “jejich” lese. Realita je ale o dost jiná. A to fakt nechci nijak snižovat znalosti některých jedinců.
Pokud mají myslivci důkazy o přítomnosti vlků tam, kde je dosud ochranáři nezaznamenali, jistě by byli za takovou zprávu rádi. Proč je tedy neposkytnou? Kde jsou ty data ze kterých p. Janota čerpá? S takovým počtem (900) by byli rozšířeni po celé republice včetně Brd a jiných vnitrozemských oblastí po celé zemi. Jenže to realita není, že jo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.1.2024 12:32 Reaguje na Slovan
Určitě budu více věřit člověku, který je denně v terénu, než byrokratovi, který prosedí většinu doby v kanclu. A co se týče toho monitorování, tak neziskovky jsou za to královsky placeny, tak by měly odvádět kvalitní práci. Jenže kdyby řekly skutečný stav vlků, možná by tento druh vypadl ze seznamu přísně chráněných živočichů a ekoteroriti by přišli o dotace za sledování tohoto druhu. No a kapři si svůj rybník nevypustí.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.1.2024 13:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Kolik % myslivců je denně v terénu? Můj tip je, že denně tam není ani jeden a že drtivá většina nedojde dál než k posedu či krmelci. Sorry jako, ale tohle je má zkušenost od nás - neříkám, že se výjimky nenajdou. V lese jako takovém sem nikdy myslivce neviděl. Vždy sem je viděl na fichtlu po louce směr posed nebo na posedu jako takovém. Natož Janota, který je v tom kanclu drtivou většinu doby. Tam Vám to ale z nějakého důvodu nevadí. Vskutku zajímavé. Takže odkud čerpají ty údaje? Zatím jsem od Vás nedostal jedinou kloudnou odpověď.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.1.2024 13:27 Reaguje na Slovan
Z FT. A dají je jim i chataři i starousedlíci, neb dnes není problém hlídat okolí elektronicky.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.1.2024 14:41 Reaguje na Karel Zvářal
Tak ať to zveřejní, udělají souhrn (studii) a k foto/videím přidají místo pořízení. V čem je problém? Řekl bych že pouze v tom, že kromě potvrzených míst nic jiného nemají a když, tak maximálně migrující jedince.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 10:19 Reaguje na Slovan
Zajímavé pane Slovane. Ti co se s podporou tučných dotací a grantů "vlky živí" nebo ti pro které by měl být monitoring vlků náplní práce, žádnou takovou studii zatím nezvěřejnili. Nejsou schopni ani jasně říci kde vlka chtějí a kam už nepatří. O počtech nemluvě. No a po myslivcích chcete studie? To číslo 900 vychází pravděpodobně ze sčítání. No a to bude u vlka problém. Výsledky se nedají porovnávat a konzultovat v rámci jednotlivých honiteb a jejich sousedů. Ten vlk má podstatně větší rádius a je schopen denně překonat hranice x honiteb. Čím budou honitby menší tím větší číslo to nakonec bude. Ano, myslivecká statistika je přesný součet nepřesných čísel. Pořád to ale bude přesnější číslo než čísla ochranářů. Rok 2014-13 vlků, 2015-30 vlků, 2016-61 vlků, 2017-118 vlků, 2018-329 vlků, 2019-412 vlků, 2020 -550 vlků, 2021-740 vlků. 2022-986 vlků. Řekl bych, že do roku 2017 byl počet vlků udávaný myslivci reálný. Problém vidím ve skokovém nárůstu mezi roky 2017 a 2018. No a potom hlavně nárůst od roku 2021. Víc vlků a jejich migrace bude přímo úměrná možnosti větší duplicity.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.1.2024 12:27 Reaguje na Jarek Schindler
Ti, co mají na starosti monitoring dávají k dispozici data, ať už záběry z fotopastí, pobytových znaků či genetické studie - takto sledují i početnost, protože se nestane, že se daný jedinec započítá 2x, 3x i vícekrát. Lidé z UK nebo ČZU jsou členy databáze CEwolf konsorcium, tedy skupiny vědců z celé Evropy, kteří genetiku evropských vlků studují a mohou tak porovnávat a sledovat pohyby. Dnes jsou také někteří jedinci vlka sledováni přes telemetrické obojky. Tam se ale výsledky zveřejňují po delší době až se nasbírá dostatek dat. U rysa sem už výsledky např. pohybu z podobného projektu viděl.
Jsem přesvědčen, že ochranáři mají lepší údaje a hlavně, že myslivci těžce přestřelují u masožravých druhů obecně. Je naprosto nereálné mít u nás 900 kusů. Což vlastně sám uznáváte. Ještě dodám to, že nějaké počty, nebo kde ano a kde ne, jsem dosud neviděl ani z druhé strany. Proč?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 13:57 Reaguje na Slovan
Je sice pravda, že při stanovení četnosti z genetických vzorků se nestane, že se daný jedinec započítá 2x, 3x i vícekrát. Na druhou stranu ale zase záleží na počtu sebraných vzorků. Na kolik ty vzorky představují skutečný počet jedinců a na vzorci ( metodě) kterým se dopočítává zbytek populace. Ono stačilo to stanovení početnosti populace slovenských medvědů. Co vím tam například na Polaně dělali následně sčítání a sečetli jen tam přes 300 medvědů. Tedy jen na Polaně je pomalu třetina populace spočítané z genetických vzorků pro celé Slovensko. Zajímalo by mě kolik medvědů přisoudilo tamní oblasti to "vědecké sčítání"? Na to, že od sčítání v roce 2014 tam nedošlo podle vědců k žádnému nárůstu se výrazně rozšiřuje medvědí teritorium. Takže já odhaduji tamní stavy někde uprostřed. To samé potom budou vlci u nás.
Odpovědět
Sl

Slovan

6.1.2024 07:50 Reaguje na Jarek Schindler
Kdo to dopočítával a jak to dopočítával? Já nevěřím těm, jejichž jedinou metodou jsou jejich oči. Myslivci žádná konkrétní data nezveřejnili ani u nás ani na Slovensku. Jejich počty predátorů člověk vždy musí několikrát dělit, protože pokud by ta čísla byla reálná, pak by společnost daný druh potkávala několikanásobně častěji, stejně jako by škody jimi způsobené byli několikanásobně větší a počet dopravních nehod stejně tak. Ti vědci to mají aspoň něčím podložené, aspoň reálně tu populaci zkoumají nějakými metodami a tak si čísla necucají z prstu.
Takže u nás je dle vás cca. 500 vlků? Když vědci uvádí cca. 150 a myslivci cca. 900? A není to málo? Proboha, vlk je teritoriální zvíře - ať myslivci doloží nové smečky z celé republiky, protože bez toho je k smíchu jak 900 tak 500…
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.1.2024 14:09 Reaguje na Slovan
Kdo to dopočítával a jak to dopočítával? To se ptáte na "vědce" či myslivce? Jak sčítali na Polaně? Tak píší: "Pozorovatelia obvodných poľovníckych komôr boli 2. septembra rozmiestnení v jednotlivých revíroch, na každom plánovanom stanovišti v časoch od 18. hodiny do 22. hodiny – využívala sa moderná technika, napr. poľovnícka termovízia či nočné videnie, vďaka čomu mohli zúčastnení ľudia pracovať efektívnejšie. Zaznamenávali sa všetky jedince, vrátane detailnejších informácií – sfarbenie medveďa, odhadovaná veľkosť, pohlavie, počet ich mláďat a iné, aby sa v čo najväčšej možnej miere dalo zabrániť opakovanému započítaniu rovnakého medveďa". To bude asi podstatně přesnější než stanovení počtu na základě dvou tisíc gen. vzorků z celého Slovenska. Nezapomínejte navíc na to, že dnešní noční vidění či termovize mají záznamové zařízení.
No a výsledek. "Bolo zaznamenaných 426 jedincov medveďa hnedého – ide o nárast o viac ako 100 jedincov oproti minulému roku, kedy na tomto území zaznamenali 324 jedincov. Medvede neboli zaznamenané v štyroch revíroch na Poľane.
No a porovnání s Štátnej ochrany prírody hovorí o počte 1012 až 1275 medveďov na území Slovenska, pričom najviac jedincov evidovali práve v Chránenej krajinnej oblasti Poľana s počtom 278 medveďov.
Můžeme se dohadovat jak chceme, jsem ale přesvědčen, že myslivecká statistika která na Slovensku počítá se stavem 3160 jedinců, bude podstatně přesnější než předražené sčítání ochranářů.
Jinak opět slovaní demagogie. Ona snad polovina z 900 je 500? Ne, já stav vlků u nás odhaduji na 400 až 450.
Odpovědět
Sl

Slovan

7.1.2024 08:56 Reaguje na Jarek Schindler
Aha, takže klasika - průzkum alá “myslivecké oči”. V jeden den, pár hodin. Ne, já jim nevěřím ani trošku. Zaprvé “kvalitu” jejich očí nám někteří ukazují pravidelně - tu trefí psa místo lišky, tu rybáře/turistu místo prasete a občas si spletou i sami sebe bůhví s čím. Zadruhé to s aspoň trošku kvalitním průzkumem nemá nic společného a zatřetí si myslivci rádi u těchto druhů přidávají. A zrovna na Slovensku to o medvědů platí obzvlášť.
Pochopil sem to tak, že to číslo bude někde uprostřed mezi odhadem ochranářů a mezi odhadem myslivců. Tak či tak je ten váš odhad stejně mimo jako těch myslivců. Kde je ten dvojnásobný počet smeček oproti těm, které potvrzují ochránci? To by mě fakt zajímalo…
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.1.2024 11:48 Reaguje na Slovan
Klasické je spíš to, že na jednu stranu mluvíte o duplicitě mysliveckého sčítání a pokud se provede sčítání tak, aby to co možná nejvíce vyloučilo tu duplicitu, zase se vám to nelíbí. Ano, těch podle vás " jen pár hodin" z velké části vylučuje možnost opakovaného sčítání. Spíš se nesečte vše. Ještě jste zapomněl zmínit, že všichni ti sčítači museli být nutně ožralí. Toto tvrzení je také běžným argumentem protimyslivecky orientovaných "ochranářů". Jinak je usměvné jak sníte o kvalitním ˇochranářském výzkumu" a potom sám napíšete , že číslo bude někde uprostřed. To tedy na objektívní, kvalitní ochranářský výzkum asi moc nevypadá.
No a jestli jste, jak sám píšete pochopil, že to číslo bude někde uprostřed mezi odhadem ochranářů a mezi odhadem myslivců, tak můžete sám uvést kde se asi ti vlci, co je ochranáři zatajují, nakonec vyskytují. To by mě také fakt zajímalo.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.1.2024 11:24 Reaguje na Jarek Schindler
To si mě asi s někým pletete. Já opravdu nejsem člověk “protimyslivecký”, dokonce si myslím, že by byla škoda, kdyby ten spolek do budoucna zanikl. Na druhou stranu nějaké ty lidi z jejich komunity taky znám a nedělám si žádné iluze o jejich názorech, postojích nebo odborných kvalitách. No a pokud nejvyšší představitel této organizace řekne, že je zde 900 vlků, pak si normálně uvažující člověk musí ťukat na čelo. U nich to chce hlavně změnu myšlení - otázkou je, zda je to možné, když tam mladý lidi nechtějí a tak myslivci stárnou a vlastně vymírají.
Já tvrdím, že těch zvířat tady nebude víc jak 200 - monitoring je tu dostatečný po celé zemi (od amatérů až po ochranáře s myslivci), aby byla nová smečka “objevena” a potvrzena. Podle vás je tu však několik desítek smeček tajně a podle myslivců snad 100. Takže je na vás mi ukázat, kde ty nepotvrzené smečky žijí, protože v potvrzeném areálu je to nemožný! To číslo, že to bude někde uprostřed, jste napsal vy.

Vy nevěříte ochranářům, já zase myslivcům. Ani jeden toho druhého asi nepřesvědčí.
Odpovědět
Ra

Radek

10.1.2024 15:34 Reaguje na Slovan
Nevím jak kde ale u nás mají mladí šanci , moc jich ale není a když už nějaký přijde , dlouho nevydrží . Prostě po roce plnění lovu a to hlavně zvěře hole ,přijde že nemá čas a další okolnosti mu v tom brání ….brigáda na sušení sena a nedej bůh aby se sušily letniny a další jak se dnes nosí zbytečnosti pro zvěř 😊 Jinak si myslím že hned jak bude schválený nový zákon o MS , bude vše v pořádku . Všechny problémy ,všechny které vás napadnou tím dnem budou vyřešeny .
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.1.2024 15:35
Je třeba nejprve připustit, že o počtech jsou potřeba tvrdá data a to bez telemetrických obojků nejde objektivizovat.
A dále že:
-ochrana pastvy je neobyčejně nákladná
-vlci omezují drobnou volnou pastvu= včetně vypásání chráněných území a ty zarůstají
-vlci si zvykají na lidi a tím zvyšují nebezpečí napadení
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

3.1.2024 19:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Chráněná území by zarůstala tak jako tak, pokud jde o pastvu, tak je stejně nákladná jako sečení.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.1.2024 13:15 Reaguje na Pavel Jeřábek
Sečení je lepší než drátem do oka, ale vypásání to není. Koně a kozy žerou obvykle jednoděložné a keře a rozdupávají drn.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.1.2024 08:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Telemetrický obojek vám určí kudy vlk chodí. Kde se vyskytuje. Určitě vám ty vlky nespočítá.
Odpovědět
kk

karel krasensky

3.1.2024 16:24
Kangala do každé domacnosti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.1.2024 18:26
Lidé z DUHY už mají z vlků pomalu živnost. Ti kritičtí k vlkům nebudou a
budou je vychvalovat i tehdy, kdy evidentně někomu škodí. Nejhezčí je ale
tvrzení, že likvidují přemnoženou jelení a srnčí zvěř, což doloží trusem
po zkonzumovaní zvěře. Ono zadávená ovce se při vyplašení vlků z ohrady
v trusu těžko objeví. A když, tak jich zadáví deset a jednu zkonzumují.
V tom je rozdíl u zvěře, kterou po pracném lovu nenechají ležet jako
ovce v ohradě. Navíc kolik té zvěře konzumují ve formě kadavérů při
jejím usmrcení na silnicích a jiným úhynům, nelze rozlišit od zvěře
jimi ulovené. Nebo snad z trusu poznají, zda zvěř ulovili a nebo ji
našli u silnice? Další je potom spektrum té zvěře, kde převládají
mladé kusy a březí samice. Na dospělé zdravé kusy si často nedovolí
a když, tak třeba v blízkosti krmelců pro zvěř v době nouze. Odtud
ji vyženou a podepisují se na špatné kondici veškeré zvěře, která
nenalézá klid ani při přijímání potravy. Celkový výsledek bude ten,
že v dané oblasti zvěř časem vymizí, přemístí se mimo dosah smečky
a nebo vymře při absenci mláďat a březích matek stářím. Co bude se
smečkou pak? Půjde za zvěří jinam a nebo za domácími zvířaty třeba
až do vnitrozemí? Pak teprve nastane skutečný problém, kdy si žádný
chovatel na celém území nebude jistý, že k němu vlci nedorazí a
bude tu plot na plotě jako někde v ZOO naruby. Kořist uvnitř a
predátoři vně. Leckde dojde na budování obor, pokud bude chtít
vlastník udržet třeba muflony a daňky a nebo pouze srnčí a jeleny.
Rýsuje se zde nádherná budoucnost naší přírody s tisíci kilometrů
plotů, tisíci pasteveckých psů, kteří se při pouhé prevenci ani nikdy
s vlky nesetkají a z nudy napadnou kohokoliv. A to vše proč? Kvůli
údajně podle ochranářů pouhým 150 vlkům? Ano, oni se časem namnoží
a budou se šířit i tam, kde s nimi dnes nikdo nepočítá a věřte mi
nebo ne, já ty vlky přeji i těm oborám s velkými kopytníky, aby si
jedna z ochranářských větví užila ikon větve jiné. Když jim vyplašení
zubři prorazí ohradu, tak si oni i okolí užijí pořádnou "zábavu"!
No a škody? Až se kvůli vlkům zmrzačí, či uhynou závodní koně, tak
se za nos chytí i ministr financí. Celkový přínos pro společnost?
No přece odbyt na ploty a na jejich montáž, odbyt pro chovatele
pasteveckých psů, odbyt potravy a na veterinární služby pro ty psy
a nakonec zaměstnanost pro ochránce vlků ať profesionální a nebo
jen pro dotované spolky amatérů. No a k tomu ztráty prostupnosti
krajiny a pokles pastevectví, které mnozí vzdají. No a taky ta
odškodnění a dotace na ploty, psy atd. Tak drahé zvíře, jako je vlk
v kulturní krajině neexistuje a je opravdu k zamyšlení, zda naši
předci pochybili a nebo zda měli více rozumu, než my nyní!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.1.2024 18:56 Reaguje na Břetislav Machaček
1**
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.1.2024 22:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Prvotřídní blábol, jako obvykle.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.1.2024 09:44 Reaguje na Majka Kletečková
Mohla byste tedy přesně specifikovat, v čem pan Machaček blábolí? Mám rád konkrétno, nikoliv výkřiky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2024 10:32 Reaguje na pavel peregrin
Ta paní je typický produkt masáže aktivistů, který
čerpá z příruček aktivistů moudra bez konkrétních
znalostí problematiky hlavně malochovů ovcí a koz.
Nikdy mi nebyla schopna odpovědět jak má zabezpečit
malochovatel deset ovcí před vlky, aby se mu to
vůbec vyplatilo. Dva Kavkazany na hlídání deseti
ovcí? Ty hlídat on, aby oni nenapadli turisty?
A co ploty kolem pastvin na kamenité půdě, kde je
problém zarazit do země sloupek, natož zakopat po
celé délce plot 30 cm hluboko proti podhrabání?
Když to neví, tak ať raději mlčí, protože vypadá
jako ta naříkající žena na proklatém voze, jejíž
naříkání nic neřeší a pouze uvádí vystresovaného manžela k nepříčetnosti. Tak chápou ty rady DUHY
ti malochovatelé a uvádějí je do stavu zoufalé
nepříčetnosti, která může vyústit k zoufalým činům.
Jinak pochybuji, že se já nebo vy dočkáme nějaké
odpovědi. To spíše Slovan něco sesmolí a ona napíše,
že s tím souhlasí. Co taky mohu od paní Kletečkové čekat!
Odpovědět

Radek Čuda

4.1.2024 12:14 Reaguje na pavel peregrin
Za blábol bych to neoznačil, nicméně v případě Macháčka je dlouhodobě zjevné, že on je prostě na druhém břehu a byl by nejraději, kdyby vlci u nás nebyli ve volné přírodě vůbec.

Což je prostě druhý extrém a extrémy jsou obecně na pikaču.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.1.2024 14:18 Reaguje na Radek Čuda
Samozřejmě nejsem schopen provést genezi všech příspěvků p. Machačka, nicméně zdá se mi, že my, kteří jsme asi na tom druhém břehu, nejsme zase tak fanatičtí. Již několikrát zde padlo- pokud vlky, dobře, ale v omezeném množství, pouze toloik, aby ta zvířata měla vůbec prostor pro svůj přirozený život. Protože, zdá se mi, právě ta bezbřehá podpora pro vlky hraničí podle mě s týráním- naše krajina je co pět kilometrů vesnice, zkulturněná, vždyť to pro ta zvířata musí být svým způsobem utrpení- a toto si "ochránci" neuvědomují?
Odpovědět

Radek Čuda

4.1.2024 17:17 Reaguje na pavel peregrin
Zásadním problém je, že pokud vím, tak neexistuje nějaká obecná ucelená koncepce co s vlkem jako takovým. Platí nejen pro vlka.

Pak by bylo možno aspoň o něčem diskutovat. Takhle jsou ty názory jen nějaká subjektivní stanoviska, někdy se střetávají, někdy jsou v souladu, někdy se míjejí, a výsledkem je akorát tak diskuzní bordel.

Bezbřehá podpora je samozřejmě nesmysl, ale nesmysl je podle mne i požadavek, aby kdokoli mohl nechat pást třeba ovce na volno a nic se jim nestalo. Ale jak píšu, pro nějakou smysluplnou diskuzi tady zatím chybí nějaký racionální rámec.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.1.2024 06:26 Reaguje na Radek Čuda
Souhlasím, a ten racionální rámec chybí nejen v případě vlků.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 10:30 Reaguje na Radek Čuda
Bohužel. Otázka je kdo za to může, že neexistuje.....Proč není jasně dáno tady vlky chceme a tady již ne? Proč není dávno dán jejich, pro ČR, únosný počet? Místo toho se veškerá diskuze scvrkne na ochranářské klišé " vlků není nikdy dost a myslivci chtějí všechny vlky opět vyhubit". Řekl bych, že sami ochranáři nyní prokazují vlkům v pravdě službu medvědí. Čím později se začne problém se stavy vlka řešit, tím to bude pro vlka horší. No a ovce na volno? Opravdu kvůli vlkům zadrátujeme naší krajinu?
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 12:40 Reaguje na Jarek Schindler
Kdo je jasné. MŽP ČR ... jeho odpovědnost je zcela nesporná. I když beru, že rozdávání dotací je větší zábava ... a rozhodně lukrativnější.

No, zase tolik těch ovcí není, a pokud bude zajištěna dostatečná prostupnost krajinou, tak těch pár ohrad přežiju. Pastviny pro krávy jsou zadrátované taky a i když s báglem na zádech ten ohradník není zeď, tak přeci jen by mi to přišlo blbé. Navíc jogging s nasranou krávou není úplně to pravé:-))).
O oborách pak už vůbec nemluvím, a za kauzu Jelenice by si měl jít někdo sednout.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2024 16:36 Reaguje na Radek Čuda
Od začátku tvrdím, že bych nebyl proti vlkům v NP
Šumava a NP Krkonoše. Zbylé NP jsou na to malé a
smečky by škodily i v okolí. No a pak tvrdím budiž
vlci i jinde a "vychovávat je". To si představuji tak, že chovatel, který přistihne vlka v ohradě,
tak ho může i zastřelit jako výstrahu pro ostatní
členy smečky, že v ohradě nemají lovit zvířata.
No a nebo jim všem dejte výcvikové obojky, které
dají vlku elektrický výboj, když dojde k vysílači
u ohrady se zvířaty. Na těch údajných 150 vlků to
bude pakatel a chovatel si rád koupí levný vysílač
místo drahých plotů a ovčáckých psů. Takže ANO v
NP a nebo možnost "výchovy" , aby se pastvinám
obloukem vyhýbali! Jinak to skončí, jak popisuji!
Odpovědět

Radek Čuda

4.1.2024 17:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Já si zase myslím, že to zase až tak dramatické nebude. Ale já ovce nechovám, kozy také ne a v sobotu jsem u nás v lese (spíš lesíčku:-) potkal akorát divá prasata.-), a o ta fakt strach nemám.
Takže mně ti vlci ve volné přírodě nijak moc netrápí a nemyslím si, že trápit budou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2024 09:29 Reaguje na Radek Čuda
A nebudou vás trápit zarůstající louky, až přestanou drobnochovatelé chovat ovce a kozy? Přemýšlejte v souvislostech a nikoliv pouze sobecky, že vám to nevadí! Vy sdílíte názor těch magorů, kteří radí chovat k deseti ovcím dva Kavkazany a do plotů investovat milion? Ti chovatelé to
zapíchnou a budou jako vy bez ovcí a koz
a taky už jim bude vlk ukraden. Jen se ale změní krajina díky dalším plotům a
místy ty louky zarostou nálety. To si opravdu přejete? Lidem z měst vlci vadit nebudou do té doby, než se s nimi potkají na výletě a nebo možná i v městském parku. Kdysi byla liška, kuna, či černá ve městech neznámou zvěří a dnes? Ono za
potravou tam přijde i vlk a přijde i do ohrad s koňmi(hříbata) a hovězím včetně těch velkých kopytníků. No a to bude asi teprve procitnutí i pro ty, kterým to
zatím nevadí.
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 12:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Klidně, mně nálety neva:-). Aspoň nemusím řešit ovčí bobky pod karimatkou:-))).

A vy to tak barvitě líčíte, až sem zamáčkl slzu ... jako když toho Kocába slyším ... krysy už jsou tady, je jich plno všady:-).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 10:34 Reaguje na Radek Čuda
Vlci netrápí mnoho lidí. Je ověřeno, že podpora vlků vzrůstá se zvyšující se vzdáleností od míst s výskytem vlků. Čím je vlk dál tím má větší podporu.
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 12:50 Reaguje na Jarek Schindler
Třeba jednou změním názor, ale myslím, že ještě hodně dlouho si budu dávat mnohem víc kua bacha na divoká prasata, než na vlky a osobně si myslím, že face to face jsou ta prasata o hubu podstatně víc, než ten vlk.
A vzdálenost byla v sobotu tak 20 m:-) ... ale čuníci vědí, že moudřejší ustoupí, tak jsme se blíž nekamarádili:-))).

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 14:08 Reaguje na Radek Čuda
No a já zase nemám problém s divočáky. Dvě bachynky jsem odchoval od selete a pohoda. Chytřejší než pes. Větší nebezpečí může být jelen a naštěstí u nás minimálně rozšířený los. V každém případě to nejsou vrcholní predátoři. U vlka platí" čeho se nebojí může být pro něj potencionální kořist" a " pokud vám žere z ruky , bude vám žrát i z nohy".
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 14:36 Reaguje na Jarek Schindler
U losa bych si asi měnil prádlo, na jeleny jsem měl zatím asi kliku. U těch divočáků to není strach, ale přiznávám, že respekt tam prostě cítím.
U vlka by to vylo obdobné, on je prostě značný rozdíl mezi respektem a strachem. Jo, a v lese nekrmím zásadně nic, bo sám mám málo:-).
Fakt strach mám u nás jedině z klíšťat, bo jedna borelióza stačila:-/.
Odpovědět
Sl

Slovan

6.1.2024 07:56 Reaguje na Radek Čuda
Mám podobný názor. Strach není nutný, zato respekt ano. A platí to u všech zvířat, ať už u divočáka, vlka, jelena nebo i čehokoli jiného. Respekt je za mě asi to nejdůležitější, co by člověk chodící do přírody měl mít :)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.1.2024 12:33 Reaguje na pavel peregrin
Kletečková pouze konstatuje. Na zdůvodnění nemá argumenty a mozek.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2024 09:49 Reaguje na Majka Kletečková
Znáte tu country píseň o proklatém voze? Na vás sedí ten
text, který pronáší hlava rodiny ke své ženě. Ve zkratce
pro country hudby neznalé diskutéry je to takto: Zalez
do vozu ženo a zatáhni za sebou plachtu.
Ono co taky odpovědět na ty glosy, kterými jste zde
proslulá. Prosím o vyvrácení všech mých argumentů, ale
asi by to dopadlo jako kdysi, kdy jste na všechny mé
dotazy odpovídala NEVÍM. Kdo nic neví, tak by se měl
zdržet komentářů a nekonkrétní kritiky, protože vypadá
jako ta žena z písně se svým nářkem.
Odpovědět
kk

karel krasensky

4.1.2024 13:54 Reaguje na Majka Kletečková
Vrrr,haf,haf
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.1.2024 19:43
Abyste si udělali představu jak nám lžou neziskovky jako hnutí Duha a MŽP.
Předloni tady byl oslavný článek, že jenom na Broumovsku se v roce 2022 narodilo přes dvacet vlčat. Kolik je v republice oblastí, kde žijí vlci a množí se? 15? 20?
Kdyby se v každé oblasti narodilo průmerně deset vlčat, tak to je nějakých 180 - 200 vlčat za rok. Což je jenom vlčat mnohem více než nám udávají ekoteroristické neziskovky a MŽP dospělých vlků. Takže těch vlků tady musí být několikanásobně více. Jinými slovy, uvedené organizace nám tady úplně sprostě lžou.
Odkaz na to Broumovsko:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-broumovsku-se-letos-narodilo-pres-20-vlcat-populace-vlku-je-stabilni
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.1.2024 20:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Zapomínáte na vysokou mortalitu vlčat, ale i tak odhaduji, že jich bude více, než je zveřejňováno. Ví se o několika smečkách/ teritoriích, které na neaktuální mapě nejsou, k tomu dosti samotářů z mnoha fotopastí (vícekrát započítaný), takže vychází cca 300-350 vlků.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.1.2024 20:31 Reaguje na Karel Zvářal
https://hnutiduha.cz/aktualne/pocet-vlcich-teritorii-se-v-cesku-rozrostl-o-dve-potvrdil-kazdorocni-monitoring

mapka se s odkliknutím nepřipojila
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.1.2024 20:57 Reaguje na Karel Zvářal
Tím počtem 350 vlků se dost blížíte tomu, co jsem napsal v prvním příspěvku. V každém případě je to o dost více než těch vylhaných 150 vlků.
A mimochodem, myslíte, že se někdy dočkáme toho, že bude stanovane hranice, kolik vlků je pro naši zemi dost?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.1.2024 21:28 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Netajím se tím od začátku, za sebe považuji bezproblémové soužití člověka s vlkem + "dostatek genotypu" někde mezi 150-200 ks. Více málopočetných smeček, ale škola střelbou hned od prvních pokusů zabíjet ovce aj. domácí zvířectvo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2024 10:15 Reaguje na Karel Zvářal
Na fotopastech mají zachycené samotáře i myslivci a to
i tam, kde o nich nemají ochranáři ani ponětí. Je pouze otázkou času, kdy utvoří nové smečky, ale pokud není žalobce, tak není soudce a smečky neutvoří. Myslivců
je násobně více, než aktivistů, kteří neuhlídají vlky
po celém území republiky. To není návod k nelegálnímu
lovu, ale realita a taky to, že se samotář živící se kadavéry stane obětí nehody. Dokoná někde ve skrytu
beze stop, protože se nikdo nechlubí vlkem v revíru,
který tam uhynul a on pak čelil podezření, že mu k
tomu dopomohl. Spraví to rýč a je po senzaci s vlkem ve
vnitrozemí. S přesnými součty nepřesných čísel je to
jako v každé statistice, kdy si každý přeje jiný výsledek.
A je to jako na honu, kdy je na výřadu 10 zajíců, ale po
honu je to v hospodě zajíců 30. On ten samotář je jeden
den u Karviné , druhý den u Hlučína a třetí u Suchdolu nad Odrou. Spočítat lze odhadem smečku v době rozmnožování,
když se drží kvůli mláďatům na místě, ale jinak je i ta
mimo tu dobu v pohybu, pokud nenašla zdroj potravy jako
na Jablunkovsku u malých chovatelů, kde je vysoký plot
a pastevečtí psi na deset ovcí iluzí Kletečkové a Kutala.
Odpovědět
kk

karel krasensky

4.1.2024 19:00 Reaguje na Břetislav Machaček

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2024 09:49 Reaguje na karel krasensky
To se mi nelíbí, protože smrt má být rychlá a bez
zbytečného utrpení. Vlk není hloupý a po zastřelení
jednoho v ohradě při napadení ovcí si to ostatní
sakra rozmyslí a pokud pokračují, tak je to známka
ztráty jejich plachosti a do přírody nepatří. Tak
to bývalo v minulosti a je tam, kde mají vlky bez
přerušení dodnes. Tam se vlci drží od stád daleko
a když ne, tak se chovatel dvakrát nerozmýšlí.
Střelí prvého co uvidí a je zase klid. Výchova je
u psovitých šelem možná a nutná je i u domácích
mazlíčků, kteří když zjistí, že mohou být vůdci
smečky(rodiny) oni, tak se toho ujmou. No a pak
jim radí váš jmenovec napravující chování psů a nebo končí jako nezvladatelní v útulcích. Takže
ano, ale rychle a bez velkého utrpení, kterým je
rána na měko z brokovnice. Kdysi to sice taky
naši předci dělali pomocí ptačích broků, kterými
takzvaně jen vlkům "vyprášili" kožich. V podkoží brok bolel, ale zvíře nezabil a většinou ani moc
nezmrzačil. Byl ale výchovným zásahem a pak už
pouze stačila ovčákova hůl připomínající ručnici
a nebo poplašná pistole. Stačil zvuk výstřelu a
vlci mazali od ohrady jako zběsilí. Tuto praxi
jsem před revolucí viděl na Slovensku a platila
i na medvědy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2024 16:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Doplním pouze to, že prásknutí honáckého biče
věrně imitovalo výstřel z pušky a bývalo to
celkem hojné vybavení pastevců po celém světě.
Odpovědět
Radek Novák

Radek Novák

8.1.2024 09:39
https://vlktravunezere.cz/
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist