Na Islandu odhalí památník za roztátý ledovec. Nese poselství příštím generacím
Okjökull, dokud tedy ještě byl ledovcem, pokrýval na západním úbočí islandských kopců plochu 15 čtverečních kilometrů a dosahoval „hloubky“ padesáti metrů. V posledních letech se ale zmenšil. A když jeho výměra poklesla na méně než 1 kilometr čtvereční (a 15 metrů hloubky), pozbyl tím svůj status.
Podobný osud by mohl v následujících dvou staletích čekat na dalších 400 islandských ledovců. Což nechtějí klimatologové z univerzity v texaském Houstonu, spolu s kolegy z Islandu, geology a meteorology (a také několika místními slavnými spisovateli) ponechat bez povšimnutí. Proto u jezírka s bílou tající kostkou hodlají 18. srpna odhalit pomník, určený příštím generacím.
Dvoujazyčná plaketa ponese text: „Tento monument je pro příští generace důkazem, že jsme věděli, co se děje a co je třeba udělat. A jen vy budete vědět, jestli se nám to povedlo.“ Mimo jiné je tu vepsána hodnota 415 ppm CO2, která upozorňuje na „rekordní“ obsah uhlíkových částic, zaznamenaný zde letos v květnu. „Bude to vlastně první takový pomník na celém světě, což doufáme, přitáhne pozornost k závažnosti celého problému,“ uvádí Cymene Howe, docent antropologie v texaském Rice. Ten, spolu s kolegou Dominicem Boyerem, zkoumá praktické sociální a ekonomické dopady mizejících ledovců na blahobyt islandských komunit.Ve vztahu k již neexistujícímu Okjökull často zmiňují termín „mrtvý led“. Tak jsou označovány ledovce, které přes léto ztratí táním více objemu/vody, než kolik jí dokáží v zimě akumulovat. Island je takových plný.
Jón Gnarr, bývalý starosta Reykjavíku, nebude u odhalení chybět. „Pomníky se nestaví jen pro vzpomínku a slávu mrtvých, tenhle je určený především živým. Je třeba upozornit na to, že rychlá ztráta ledovců v důsledku klimatických změn je skutečně problém. A že není v pořádku, když jeden ledovec zmizí. Okjökull byl první a bylo by fajn, kdyby byl posledním.“reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Čeští a němečtí ochránci přírody obnoví biodiverzitu kolem Liberce a Žitavy
Německá města bojují s housenkami, jejichž jedovaté chlupy působí alergické reakce
Benátská populace plameňáků nachází útočiště v zotavujících se mokřadech

Komu patří bizoni? Politika se vede kolem vlastnictví, ve skutečnosti jde o budoucnost krajiny
Stromy bez vody nám s emisemi oxidu uhličitého moc pomáhat nebudou
Na pohlaví záleží možná víc, než by se zdálo. Hlavně při pozorování ptáků