Na mezinárodní den mokřadů byl vyhlášen pátý ročník soutěže Adapterra Awards
Minulý rok se přihlásilo 67 projektů, ze kterých porota vybrala 18 finalistů. Odborná porota jako jednoho z vítězů zvolila například revitalizaci krajiny a hospodaření s vodou v Ořechově na Brněnsku. Veřejnost udělila cenu za revitalizace Sedmihradských mokřadů na Semilsku.
Letos se bude udělovat devět cen. Čtyři základní kategorie zůstávají stejné jako v minulých letech - volná krajina, zastavěné území, náš domov a pracovní prostředí. Finalisty soutěže vybere odborná porota, která také určí vítěze jednotlivých kategorií. O ceně za nejsympatičtější projekt rozhodne v internetovém hlasování veřejnost. Kromě toho pořadatelé udělí speciální ocenění nejlepším projektům z Prahy, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje či regionů sousedících s Rakouskem. Finalisty soutěže organizátoři zveřejní na začátku srpna, vítěze pak 1. listopadu v Praze.
Soutěž si klade za cíl ukazovat příklady dobré praxe, které mohou být vzorem pro další lidi, firmy a samosprávy ve snaze připravit přírodu, města i budovy na dopady klimatické změny. Ta s sebou přináší v českých podmínkách především větší riziko sucha, letní vlny horkého počasí a vyšší pravděpodobnost přívalových dešťů a bleskových povodní.
Jedním z klíčových adaptačních opatření je tak lepší hospodaření s vodou v krajině i ve městech, a i proto Nadace Partnerství vyhlásila další ročník u příležitosti Světového dne mokřadů. "Ty jsou významnými prvky v krajině, protože pomáhají zadržovat vodu, vytvářet její zásoby pro období sucha i zmírňovat důsledky přívalových srážek. Navíc poskytují domov mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů," řekla koordinátorka soutěže Andrea Křivánková.
Mokřady mají velký význam pro biodiverzitu jako přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem, kde voda neproudí, ale po většinu roku zůstává. Řadí se mezi ně rašeliniště, slatiny, prameniště nebo například mrtvá ramena řek a bažiny.
V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů, například Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustava tůněk v Sedlčanech, nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna.
Podle sborníku Ekologická obnova v České republice Agentury ochrany přírody a krajiny ČR bylo v 50. letech 20. století v české krajině zhruba 1,3 milionu hektarů mokřadů, dnes jich je zhruba 350 000 hektarů, když polovinu zmizelých mokřadů zabrala orná půda. Negativní vliv to má mimo jiné na úbytek vodního ptactva.
Náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dnes řekl, že obnovu mokřadů a vodních prvků ministerstvo dlouhodobě podporuje a na další roky jsou připraveny stovky milionů korun v různých programech. "V národním plánu obnovy je to téměř půl miliardy Kč," doplnil. Uvedl, že Agentura ochrany přírody již otevřela výzvu na projekty do pěti milionů Kč a rozdělí 500 milionů Kč. Připravuje se podle něj také další výzva pro obnovu a tvorbu přírodně blízkých vodních prvků pro projekty nad pět milionů Kč, ve které se rozdělí 700 milionů Kč.
V ČR je nyní 14 lokalit s mokřady mezinárodního významu, největší je mokřad na dolním Podyjí o rozloze 11 525 hektarů.
reklama
Silničáři provedli první etapu obnovy starobylé aleje z Bohdanče do Neratova
V Česku se od roku 2003 podél silnic vykácelo více stromů než vysadilo
Arboristé po 10 letech přeměřili nejvyšší strom ČR, vyrostl o 2,67 m na 66,72 m