Na plýtvání jídlem a potravinovém odpadu mají největší podíl domácnosti
Pozitivní podle Kubíčkové je, že autoři odborných studií poukazují na fakt, že většina lidí považuje plýtvání potravinami za nežádoucí jev, a v případě, že potravinami plýtvají, se kvůli tomu cítí špatně.
Ředitelka odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství Jitka Götzová považuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém, i přes fakt, že existují nástroje, které tomu zabraňují. "Například kupovat jen to, co skutečně spotřebuji, nepodléhat akcím a slevám ve velkém, plánovat si nákupy v klidu dopředu a zároveň sledovat datum minimální trvanlivosti a datum spotřeby. Takto lze snadno nejen snížit plýtvání potravinami, ale zároveň výrazně ušetřit finance za nákupy," řekla.
Každoročně se podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vyhodí jedna třetina vyprodukovaných potravin, která se osmi procenty podílí na produkci emisí oxidu uhličitého. V celosvětovém měřítku je odhadována uhlíková stopa produkovaných, avšak nezkonzumovaných potravin, na 3,3 gigatuny oxidu uhličitého, uvádí zpráva ministerstva životního prostředí. V EU se každoročně vyhodí téměř 59 milionů tun potravin, přibližně tedy 131 kilogramů odpadu na osobu. Plýtvání potravinami je mimo jiné neudržitelné, neboť jsou promarněny další zdroje jako půda, voda, energie a lidská práce.
"Z mnoha studií plyne, že ačkoliv mladší generace jeví větší zájem o životní prostředí a udržitelnost, přichází o zásadní schopnosti a informace a bohužel plýtvá potravinami ze všech nejvíce," uvedla Kubíčková. Některé studie se shodují, že mladí značně plýtvají potravinami, jelikož mají malé zkušenosti s hospodařením s potravinami.
EFSA pořádá letos kampaň s názvem #Safe2EatEU, která se tématu plýtvání potravin věnuje. "Přestože vidíme v posledních letech zlepšení, stále jsou čísla o množství vyhozených potravin alarmující. I proto bylo Česko opět vybráno jako jedna ze zemí, kde kampaň #Safe2EatEU probíhá i letos," dodala Götzová. Kampaň chce reagovat na otázky, jako kolik stojí plýtvání potravinami a kde ušetřit, co je dobrá investice do zdraví nebo co je výživná nebo nutričně vyvážená svačina. V Česku se lidé tyto a další informace mohou dozvědět na webech ministerstva zemědělství www.bezpecnostpotravin.cz a www.viscojis.cz.
S plýtváním jídlem bojují v Česku i různé platformy. Například Nesnězeno propojuje pomocí aplikace podniky a zákazníky, kteří si mohou se slevou koupit jídlo, které by se muselo nadcházející den vyhodit. Zachraň jídlo se zaměřuje na praktické informace a recepty pro spotřebitele a usiluje i o systémové změny a řešení. Projekt Smart Food učí děti, jak správně zacházet s potravinami.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Tonda Selektoda
28.5.2024 09:35Břetislav Machaček
28.5.2024 14:57 Reaguje na Tonda Selektodanevalné kvality, ale i psychologický efekt mít taky tak plnou spíž.
Je-li něco ve slevě, jak píšete před koncem záruky, tak to lidé
koupí a nasyslované zboží se jim zkazí až doma. Je to o marketingu
a bohužel o povaze člověka hromadit zboží i za cenu jeho vyhození.
Relativní nedostatek určitého zboží v minulosti tu možnost nedával
a regály nepřetékaly snadno zkazitelným zbožím jako nyní. Nebyla
nutnost používat nezdravé konzervanty, neboť od výroby ke konzumaci se výrobek v obchodě dlouho nezdržel. Tím, že byl některý výrobek nedostatkový, tak se jim neplýtvalo a byl zkonzumován beze zbytků.
Lehce dosažitelného zboží si mnozí neváží a proto ho kupují bez
rozmyslu a vyhazují. Na klasických vesnicích s chovem zvířat je
takové zboží alespoň zkrmeno, ale ve městech a satelitech je bez
užitku vyhozeno. Dalším zkreslujícím údajem o zboží je jeho stav
v době prodeje. Hmotnost kedlubnů je počítána s listím i slupkou,
které jsou odpadem, totéž listí květáku a ředkviček. No a pak ta
kvalita třeba u brambor, kdy jich často i polovina končí jako
odpad, protože jsou černé od potlučení a s jinými defekty. To se
vám u domácí produkce taky stane, ale je tu to zkrmení domácím
zvířectvem. U kuřat a jiného masa jsou do hmotnosti počítány i
kosti a ty přece člověk nekonzumuje. I ty na vesnici skončí po
rozdrcení v žaludku slepic a nikoliv v odpadu. Takže bych byl
velmi opatrný, který odpad nezapočítávat( listí, slupky, kosti)
a který je pouze plýtvání potravinami. No a na vesnicích to není
jen odpad, ale je i krmivo. Jinak je rozdíl domácnost a domácnost
i co do plýtvání. Kdo si peněz váží, tak si váží i potravin a kdo lehce nabyl, tak i lehce pozbyde. Nedaleko mne žijí v sociálním
bydlení nepřízpůsobiví bez vlastní popelnice a ti vyhazují do
tříděného papíru a plastů den staré pečivo a poloviny pizz a
jiných jídel ve dnech "hojnosti", kdy jim přistanou na účtech
bezpracné sociální dávky. To pak hýří, oslavují, nakupují a taky
vyhazují nesnězené potraviny. No a moje slepice mají na 14 dnů
pečivo ke zkrmení. Dělávám si legraci, že mé slepice jsou živy
ze sociálních dávek, ale ono je to bohužel krutá realita !