https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-plytvani-jidlem-a-potravinovem-odpadu-maji-nejvetsi-podil-domacnosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na plýtvání jídlem a potravinovém odpadu mají největší podíl domácnosti

28.5.2024 01:52 | PRAHA (ČTK)
Každoročně se podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vyhodí jedna třetina vyprodukovaných potravin.
Každoročně se podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vyhodí jedna třetina vyprodukovaných potravin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Každý Čech ročně vyhodí 91 kilogramů potravin, v celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně, vyplývá z dat ministerstva životního prostředí. V Evropě vzniká největší množství potravinového odpadu v domácnostech, na plýtvání jídlem se podílí z 53 procent. Dalších 31 procent odpadu jde na vrub zpracování a výrobě, devět procent ztrát připadá na restaurace a pohostinství a sedm procent na maloobchod a distribuci, uvedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
 
"Plýtvání potravinami je fenomén s významnými ekonomickými i společenskými důsledky. Neefektivní koncové využití potravin, plýtvání, s sebou nese významné environmentální dopady a k plýtvání potravinami dochází v rámci celého potravinového řetězce. Mnozí poukazují na fakt, že koncové prvky tohoto řetězce - domácnosti - se na něm podílejí zásadní měrou a udávají, že právě na úrovni domácností je produkováno nejvíce vyhnutelného potravinového odpadu," řekl ČTK Lea Kubíčková, která působí na Mendelově univerzitě v Brně.

Pozitivní podle Kubíčkové je, že autoři odborných studií poukazují na fakt, že většina lidí považuje plýtvání potravinami za nežádoucí jev, a v případě, že potravinami plýtvají, se kvůli tomu cítí špatně.

Ředitelka odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství Jitka Götzová považuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém, i přes fakt, že existují nástroje, které tomu zabraňují. "Například kupovat jen to, co skutečně spotřebuji, nepodléhat akcím a slevám ve velkém, plánovat si nákupy v klidu dopředu a zároveň sledovat datum minimální trvanlivosti a datum spotřeby. Takto lze snadno nejen snížit plýtvání potravinami, ale zároveň výrazně ušetřit finance za nákupy," řekla.

Každoročně se podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vyhodí jedna třetina vyprodukovaných potravin, která se osmi procenty podílí na produkci emisí oxidu uhličitého. V celosvětovém měřítku je odhadována uhlíková stopa produkovaných, avšak nezkonzumovaných potravin, na 3,3 gigatuny oxidu uhličitého, uvádí zpráva ministerstva životního prostředí. V EU se každoročně vyhodí téměř 59 milionů tun potravin, přibližně tedy 131 kilogramů odpadu na osobu. Plýtvání potravinami je mimo jiné neudržitelné, neboť jsou promarněny další zdroje jako půda, voda, energie a lidská práce.

"Z mnoha studií plyne, že ačkoliv mladší generace jeví větší zájem o životní prostředí a udržitelnost, přichází o zásadní schopnosti a informace a bohužel plýtvá potravinami ze všech nejvíce," uvedla Kubíčková. Některé studie se shodují, že mladí značně plýtvají potravinami, jelikož mají malé zkušenosti s hospodařením s potravinami.

EFSA pořádá letos kampaň s názvem #Safe2EatEU, která se tématu plýtvání potravin věnuje. "Přestože vidíme v posledních letech zlepšení, stále jsou čísla o množství vyhozených potravin alarmující. I proto bylo Česko opět vybráno jako jedna ze zemí, kde kampaň #Safe2EatEU probíhá i letos," dodala Götzová. Kampaň chce reagovat na otázky, jako kolik stojí plýtvání potravinami a kde ušetřit, co je dobrá investice do zdraví nebo co je výživná nebo nutričně vyvážená svačina. V Česku se lidé tyto a další informace mohou dozvědět na webech ministerstva zemědělství www.bezpecnostpotravin.cz a www.viscojis.cz.

S plýtváním jídlem bojují v Česku i různé platformy. Například Nesnězeno propojuje pomocí aplikace podniky a zákazníky, kteří si mohou se slevou koupit jídlo, které by se muselo nadcházející den vyhodit. Zachraň jídlo se zaměřuje na praktické informace a recepty pro spotřebitele a usiluje i o systémové změny a řešení. Projekt Smart Food učí děti, jak správně zacházet s potravinami.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TS

Tonda Selektoda

28.5.2024 09:35
Už je to tak, že nejvíc potravin se spotřebuje v domácnostech. Proto při přípravě pokrmů, vzniká i největší odpad právě v kuchyních domácností. Dále by si autor článku měl posvítit na kvalitu prodávaných potravin. Podívat se do regálů marketů: vepředu v regálu leží obvykle to nejstarší zboží, nějčersvější je obvykle vzadu, nebo vespod. A pokud hrozí překročení doporučené doby spotřeby: Akce! Pak není divu, že při doučasných cenách, zákazníci i takové zboží rychle vykoupí, a po pár dnech z něj velkou část již jen vyhodí. Hlavně, že to nemusel vyhodit market a místo ztráty, vydělal prodejem zboží před ukončenou životností! Pak si může nějaký redaktůrek kritizovat spotřebitele a brát ještě honorář za otištění svého dílka...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.5.2024 14:57 Reaguje na Tonda Selektoda
Tento systém přeplněných regálů má za následek nejen prodej zboží
nevalné kvality, ale i psychologický efekt mít taky tak plnou spíž.
Je-li něco ve slevě, jak píšete před koncem záruky, tak to lidé
koupí a nasyslované zboží se jim zkazí až doma. Je to o marketingu
a bohužel o povaze člověka hromadit zboží i za cenu jeho vyhození.
Relativní nedostatek určitého zboží v minulosti tu možnost nedával
a regály nepřetékaly snadno zkazitelným zbožím jako nyní. Nebyla
nutnost používat nezdravé konzervanty, neboť od výroby ke konzumaci se výrobek v obchodě dlouho nezdržel. Tím, že byl některý výrobek nedostatkový, tak se jim neplýtvalo a byl zkonzumován beze zbytků.
Lehce dosažitelného zboží si mnozí neváží a proto ho kupují bez
rozmyslu a vyhazují. Na klasických vesnicích s chovem zvířat je
takové zboží alespoň zkrmeno, ale ve městech a satelitech je bez
užitku vyhozeno. Dalším zkreslujícím údajem o zboží je jeho stav
v době prodeje. Hmotnost kedlubnů je počítána s listím i slupkou,
které jsou odpadem, totéž listí květáku a ředkviček. No a pak ta
kvalita třeba u brambor, kdy jich často i polovina končí jako
odpad, protože jsou černé od potlučení a s jinými defekty. To se
vám u domácí produkce taky stane, ale je tu to zkrmení domácím
zvířectvem. U kuřat a jiného masa jsou do hmotnosti počítány i
kosti a ty přece člověk nekonzumuje. I ty na vesnici skončí po
rozdrcení v žaludku slepic a nikoliv v odpadu. Takže bych byl
velmi opatrný, který odpad nezapočítávat( listí, slupky, kosti)
a který je pouze plýtvání potravinami. No a na vesnicích to není
jen odpad, ale je i krmivo. Jinak je rozdíl domácnost a domácnost
i co do plýtvání. Kdo si peněz váží, tak si váží i potravin a kdo lehce nabyl, tak i lehce pozbyde. Nedaleko mne žijí v sociálním
bydlení nepřízpůsobiví bez vlastní popelnice a ti vyhazují do
tříděného papíru a plastů den staré pečivo a poloviny pizz a
jiných jídel ve dnech "hojnosti", kdy jim přistanou na účtech
bezpracné sociální dávky. To pak hýří, oslavují, nakupují a taky
vyhazují nesnězené potraviny. No a moje slepice mají na 14 dnů
pečivo ke zkrmení. Dělávám si legraci, že mé slepice jsou živy
ze sociálních dávek, ale ono je to bohužel krutá realita !
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist