https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-sumave-se-siri-vzacny-brouk-kornatec-naposledy-tu-byl-pred-vic-nez-sto-lety
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Šumavě se šíří vzácný brouk kornatec, naposledy tu byl před víc než sto lety

18.10.2022 01:55 | MODRAVA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Procházka / Národní park Šumava
Významnou populaci velmi vzácného brouka kornatce velkého pozorují biologové poslední čtyři roky v Národním parku Šumava, kam se vrátil po víc než sto letech. Mimořádné vzácný živočich se v Česku vyskytuje pouze na několika místech - v Žofínském pralese v Novohradských horách a v Moravskoslezských Beskydech. Tamní populace mají maximálně stovky jedinců. Šumavská populace se už počítá na tisíce a je jedinečná v celé střední Evropě. Šíření na Šumavě pomohla před 11 lety i blokáda v okolí Modravy, informoval ČTK Vladimír Dvořák ze správy parku.
 

"Poslední záznamy o výskytu kornatce velkého na Šumavě jsou z let 1905 až 1907 z oblasti jižní Šumavy - z Plechého a Želnavy. V blízkých lokalitách jsme ho znovuobjevili v roce 2018,“ uvedl.

Zhruba 1,5 centimetru dlouhý plochý černý brouk je pralesní specialista, který se vyskytuje zejména v oblasti se stojícími torzy suchých jedlí nebo smrků, které obsadily dřevokazné houby troudnatci. Torza stromů navíc musí být alespoň deset let odumřelá a nejlépe osluněná. Vyhovují mu místa, kde umírá více stromů najednou, uvedl Dvořák. Přesně takový biotop vznikl také v okolí Modravy, v lokalitách Na Ztraceném a v okolí Ptačího potoka, kde v roce 2011 účastníci blokády vlastními těly bránili pokácení smrkových porostů napadených kůrovcem. Při monitoringu entomologové letos zjistili, že tento brouk se v této lokalitě vyskytuje právě na souších z roku 2009 až 2011, tedy na těch, které po orkánu Kyrill vznikly po kůrovcovém žíru, upřesnil Dvořák.

První nálezy kornatce z roku 2018 a jeho dnes nejpočetnější populace je v oblasti Trojmezenského pralesa v jižní části parku, v roce 2020 se nejzápadnější nález potvrdil u Borových Lad, loni se první jedinci objevili v okolí Kvildy a také v pralesích na dohled od Roklanu či na Mezilesní slati. "V letošním roce jsme pak mohli potvrdit nálezy kornatců velkých nejen v oblasti Ztraceného a Ptačí nádrže, ale také v okolí Tmavého potoka mezi Javoří pilou a Poledníkem, a nejen na území národního parku, ale i v rezervacích na Boubínsku a v povodí Blanice,“ popsal Dvořák.

Po 113 letech objevili kornatce velkého v roce 2019 entomologové také na území Národního parku Bavorský les. I tam se šíří v bezzásahových smrkových lesích, které před zhruba deseti lety prošly kůrovcovou gradací.

"Je vzrušující každoročně pozorovat, jak se kornatec velký šíří z ohniska v prostoru Trojmezenského pralesa do lesů národního parku, ve kterých jsme přestali kácet kůrovcem napadené stromy. Kdyby blokáda kácení v roce 2011 na Ptačím potoce nebyla úspěšná a les bychom vytěžili, neměl by tam dnes kornatec žádnou šanci na úspěch. Ale realita je jiná a kornatec si už sám tento přírodní les našel," řekl ředitel správy parku Pavel Hubený. Lesy ponechané přírodním dějům tak podle něj dokazují, že jejich znovuzrození se netýká jen stromů, ale i spontánní obnovy původní pralesní druhové rozmanitosti.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

rl

rýpal lesní

18.10.2022 06:50
V českém jazyce se šíří především škůdce, kdežto u nového objevení nebo zachycení existujícího druhu se používá třeba byl zaznamenán. Při spojení šíří se z ohniska je pejorativnost přímo zřejmá.
Rád bych v Ekolistu zaznamenal zlepšení kvality článků, ovšem zatím se zde šíří jen hloupost. I proto má vnímavý čtenář zablokovány reklamy, nechce krmit nekvalitu.
Mimochodem, ponechávám naprosto mimo rozdílný pohled lesníka, dřevaře, lesního hospodáře, ekologa a výrobce nábytku, onen brouk není chráněný ani endemický. Naštěstí si zatím Peltis grossa žije bez velké pozornosti novinářů, tedy nechť nechají brouka žít.
<rýpal lesní>
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

18.10.2022 21:36
Kornatec velký má nyní na Šumavě ideální podmínky. Co se s jeho populací stane za 40 nebo 60 let po velkoplošném rozpadu smrkových lesů? Vhodné pahýly a souše asi většinou budou ležet nebo budou zastíněné mladými stromy a všude okolo bude růst relativně stejnověký smrkový les. Nebylo by pro dlouhodobé zachování populace takového brouka vhodnější, pokud by odumíraly postupně měnší skupiny přestárlých stromů? Kde se tyto vezmou v "mladých" lesích? A ještě poznámka k tomu "návratu" po sto letech. Bylo by vhodnější napsat, že jeho populace přežívala v nějakém "utlumeném" stavu v šumavských přirozených lesích (bývalé NPR) a proto patrně dlouho unikala lidské pozornosti. Brouci jistě nehybernovali přes sto let, čekaje na vhodné souše, a ani neoživli z praletých muzejních sbírek... odkaz na výzkum zde:https://conbio.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/csp2.612
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist