Na Šumavě se šíří vzácný brouk kornatec, naposledy tu byl před víc než sto lety

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jiří Procházka / Národní park Šumava

"Poslední záznamy o výskytu kornatce velkého na Šumavě jsou z let 1905 až 1907 z oblasti jižní Šumavy - z Plechého a Želnavy. V blízkých lokalitách jsme ho znovuobjevili v roce 2018,“ uvedl.

Zhruba 1,5 centimetru dlouhý plochý černý brouk je pralesní specialista, který se vyskytuje zejména v oblasti se stojícími torzy suchých jedlí nebo smrků, které obsadily dřevokazné houby troudnatci. Torza stromů navíc musí být alespoň deset let odumřelá a nejlépe osluněná. Vyhovují mu místa, kde umírá více stromů najednou, uvedl Dvořák. Přesně takový biotop vznikl také v okolí Modravy, v lokalitách Na Ztraceném a v okolí Ptačího potoka, kde v roce 2011 účastníci blokády vlastními těly bránili pokácení smrkových porostů napadených kůrovcem. Při monitoringu entomologové letos zjistili, že tento brouk se v této lokalitě vyskytuje právě na souších z roku 2009 až 2011, tedy na těch, které po orkánu Kyrill vznikly po kůrovcovém žíru, upřesnil Dvořák.

Přečtěte si také |

Blokáda na Ptačím potoce. Jak po 10 letech vypadá les, který před těžbou zachránila občanská neposlušnost?

První nálezy kornatce z roku 2018 a jeho dnes nejpočetnější populace je v oblasti Trojmezenského pralesa v jižní části parku, v roce 2020 se nejzápadnější nález potvrdil u Borových Lad, loni se první jedinci objevili v okolí Kvildy a také v pralesích na dohled od Roklanu či na Mezilesní slati. "V letošním roce jsme pak mohli potvrdit nálezy kornatců velkých nejen v oblasti Ztraceného a Ptačí nádrže, ale také v okolí Tmavého potoka mezi Javoří pilou a Poledníkem, a nejen na území národního parku, ale i v rezervacích na Boubínsku a v povodí Blanice,“ popsal Dvořák.

Po 113 letech objevili kornatce velkého v roce 2019 entomologové také na území Národního parku Bavorský les. I tam se šíří v bezzásahových smrkových lesích, které před zhruba deseti lety prošly kůrovcovou gradací.

"Je vzrušující každoročně pozorovat, jak se kornatec velký šíří z ohniska v prostoru Trojmezenského pralesa do lesů národního parku, ve kterých jsme přestali kácet kůrovcem napadené stromy. Kdyby blokáda kácení v roce 2011 na Ptačím potoce nebyla úspěšná a les bychom vytěžili, neměl by tam dnes kornatec žádnou šanci na úspěch. Ale realita je jiná a kornatec si už sám tento přírodní les našel," řekl ředitel správy parku Pavel Hubený. Lesy ponechané přírodním dějům tak podle něj dokazují, že jejich znovuzrození se netýká jen stromů, ale i spontánní obnovy původní pralesní druhové rozmanitosti.