Blokáda na Ptačím potoce. Jak po 10 letech vypadá les, který před těžbou zachránila občanská neposlušnost?
4.10.2021 06:46 | MODRAVA
(Ekolist.cz)
Obnovující se les u Ptačího potoka v NP Šumava, kde v roce 2011 probíhala blokáda kácení stromů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Obnovující se les u Ptačího potoka v NP Šumava, zhruba 10 let po kůrovcové kalamitě. Stromy zde nebyly káceny a poskytly tak stín a živiny pro obnovu lesa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Les u Ptačího potoka, kde tehdejší Správa NP Šumava začala kácet stromy napadené kůrovcem, se úspěšně obnovuje. A protože od blokády v roce 2011 se v něm opravdu lesnicky nezasahuje a příroda neuklízí spadané kmeny uschlých stromů, je v oblasti nakupeno obrovské množství dřeva v různém stádiu života i rozkladu.
Ptačí potok a popadané kůrovcové souše.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
I ekologický aktivista se obtížně brání myšlence, že je tu bordel. Množství kmenů popadaných jeden přes druhý téměř znemožňuje lesem u Ptačího potoka na Šumavě projít. A také se sem až na výjimky nesmí, protože se jedná o území I. zóny národního parku, které je ponechané přírodě.
Exkurze do míst NP Šumava, kde probíhala blokáda kácení stromů v roce 2011.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Spor, který se tu o bezzásahovost vedl, přivedl v roce 2011 na Šumavu stovky občanů, kteří protestovali proti zasahování do přirozeného vývoje lesa. Tehdejší ředitel Správy Národního parku Šumava Jan Stráský byl zastáncem lesnického hospodaření a ochrany lesa motorovou pilou. A v bezzásahovém území zahájil kácení stromů napadených kůrovcem. Podle ekologických organizací a přírodovědců k tomu neměl nejen odborné důvody, ale ani potřebné výjimky ze zákona. Kácení stromů bylo napadeno u soudu, nicméně vedení parku na jeho rozsudek nečekalo.
Rok 2011 v oblasti Ptačího potoka. V některých částech lesa blokádníci kácení stromů nezabránili.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Kutal / Hnutí DUHA
Namísto Správy parku se tak za nezasahování postavili ekologičtí aktivisté, kteří v červenci zahájili občanskou blokádu lesa nazývaného Na Ztraceném. Trvala zhruba měsíc.
V místech, kde byly stromy pokáceny, odkorněny naležato a naporcovány, probíhá obnova lesa pomaleji. V místě je menší zástin, půda rychleji vysychá a mikroklima nepřeje půdním organismům.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Blokáda na Ptačím potoce 25. 7. 2011
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz
Účastníci blokády bránili kácení na území o velikosti cca 280 hektarů, s porostem horských podmáčených smrčin. Neubránili cca 32 hektarů lesa, kde smrky byly vykáceny.
Soudy daly zapravdu ekologickým aktivistům a potvrdily, že Správa Národního parku Šumava při lesnických zásazích překročila své pravomoci a mohla narušit fungování lesa a ochranu zvláště chráněných druhů.
Policie vyvádí z lesa účastníky blokády, kteří se pohybovali v protoru označené těžby stromů.
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz
Neuzavřený zůstává jediný soudní spor: žaloba proti postupu speciální policejní jednotky. Krajský soud v Plzni na podzim 2011 konstatoval, že policejní zásah byl nezákonný. Tento rozsudek ale rozporoval Nejvyšší správní soud, když na podzim 2015 vyhověl kasační stížnosti policie. Dnes je spor u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten má rozhodnout, zda blokáda byla projevem shromažďovacího práva či nikoli.
Blokáda Šumavy 2011
předchozí další 
Blokáda Šumavy 2011
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zuzana a Josef Havlínovi
Po blokádě v roce 1999 na Trojmezné, v roce 2003 na Pramenech Vltavy se jednalo o v pořadí třetí blokádu na Šumavě. Deset let vývoje lesa ukazuje, že přírodě tento krok občanského protestu prospěl.
Jeřáb jako pionýrská dřevina začal růst na holých plochách lesa, velká část z nich byla ale okousána zvěří a uhynula.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Z podoby lesa v různých lokalitách se dá číst, kam se těžaři s motorovou pilou dostali a jaké části lesa zůstaly částečně nebo úplně bez zásahu. V územích, kterým se lesnické zásahy vyhnuly, je velká řada nových stromků, které mohli pro svůj růst využít živiny a stín ze dřeva, které bylo v lokalitě ponecháno. Naopak v místech, které byla pro firmy provádějící těžbu dostupnější a bylo tam pokáceno, odkorněno a naporcováno větší množství stromů, se proces obnovy lesa zpomalil.
Na všech lokalitách ale zůstalo dřevo ležet a lebylo z lesa odvezeno. To zajistilo lepší podmínky pro obnovu lesa, než kdyby byl les "vyčištěn" a nezastíněná půda by vysychala.
Pod pojmem les jsme navyklí vnímat často jen vzrostlé stromy. Nicméně jak upozorňovali přírodovědci, les v některých případech prochází i stádii, kdy na čas přežívá v půdě - v živinách, semenech a fauně a flóře v půdě. A v národních parcích, které slouží ke studiu a ochraně přírodních procesů, se podle dnešního poznání vyplatí dát prostor přirozené obnově. Pokud jsou v lese ponechány mrtvé stromy, potenciál obnovy je velký.
Mrtvé dřevo podporuje obnovu lesa.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Blokáda na Ptačím potoce měla význam jak pro konkrétní lokalitu, o kterou se "bojovalo", tak pro další bezzásahová území v národních parcích. Spustila totiž sérii rozhodnutí, které vedly až k novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny, která nerušenému vývoji lesa v národních parcích přeje. Lokality ponechané přírodě by se podle něj měly postupně rozšiřovat.
Les u Ptačího potoka 2021
předchozí další 
Oblast Ptačího potoka dnes.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Ekologické hnutí hodnotí po deseti letech blokádu u Ptačího potoka jako úspěch. „Blokáda kácení u Ptačího potoka v roce 2011 se stala, stejně jako blokáda kácení Trojmezenského pralesa v roce 1999, významným milníkem vývoje Národního parku Šumava. A troufám si říci nejen Šumavy. Zastavila destrukci celého národního parku a vyvolala diskusi o významu a poslání národních parků a také diskusi o novém zákonu,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, který u počátků blokády stál.
reklama
Další informace |
Autorka se v roce 2011 účastnila blokády na Ptačím potoce jako blokádnice.
Dále čtěte |
Turistická trasa bývalé Zlaté stezky se u Strážného vyhne frekventované silnici
Šumavský národní park povolil na svém území řízený odstřel vlka
Šumavská horská služba zatím v letní sezoně měla 477 zásahů, více než loni
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (200)
TP
Tomáš Pilař
4.10.2021 08:13 Nedokážu odlišit jestli se plete nebo lžete, ale takovou snůšku "informací" zcela mimoběžných s realitou člověk nachází pouze v předvolebních letácích. Smyslem kalamitní těžby nikdy nebylo ochránit les na ploše kalamity, ale ochránit lesy v okolí před škůdci namnoženými na ploše kalamity. To ze necháte kalamitu doběhnout samospádem, znamená že odepíšete lesy v širokém okolí (uděláte lepší podmínky pro 1ha lesa a odepíšete dalších 20ha). Lesy se dobře obnovují na pasekách, ale špatně na velkoplošných holinách. Přístup "kalamitu pustíme samospádem" vyrobil velkoplošnou holinu prakticky z celé Šumavy. Nakonec se samozřejmě obnoví les i na velkoplošných holinách, ale trvá to dlouho ( třeba 3x déle) se zjevnými dopady na vodní režim a teplotní režim (obojí s přesahem daleko přes hranice Šumavy). To že se někdo velkoplošným a nepřehlédnutelným průserem chlubí jako správnou cestou, považuji za zcela neuvěřitelné. V mém světě jde o jasný důkaz ztráty soudnosti. Prosím projděte si Šumavu, najděte si kousek málo zničeného lesa (smrky mají ještě jehličí) sedněte si do stínu a jezte borůvky ( nebo přinesenou svačinu). Pak si přesedněte na holou pláň, tak aby na Vás svítilo slunce, fičel vítr a v noci mrzlo. Pokud tam nebudete schopna dost dlouho posedět, klidně vás tam dojdu vlastnoručně přivázat, abyste nepřišla o intenzitu zážitku. Bez tohoto prožitku asi nejste schopna pochopit, že vůbec k nějaké katastrofě došlo.
Jsem zahradní architekt správu krajiny je součástí mé profese. Šumava je odstrašující příklad, kam vede zaslepenost ideologií, rozhodně ne příklad hodný následování.
Odpovědět
Jsem zahradní architekt správu krajiny je součástí mé profese. Šumava je odstrašující příklad, kam vede zaslepenost ideologií, rozhodně ne příklad hodný následování.
ss
MU
Michal Ukropec
4.10.2021 13:39 Reaguje na Tomáš PilařZdeňka Kovaříková je ekologistka. Navíc rozpadem dřevní hmoty vznikají bez užitku jak CO2, tak skleníkový CH4 ( metan). Komunistická, fašistická i ekologistická revoluce může vyhrát pouze v nejslabším článku. Proto se řídí heslem: Čím hůře, tím lépe! Vy jste nečetl V.I.Lenina?
Odpovědět
LV
Luboš Vaněk
4.10.2021 17:04 Reaguje na Michal UkropecKomouši a fašouni (např. okamurovci, či Volný blok), jak známo, mají k ekologii stejný vztah, jako např. ODS. Že bys jako ideologickej fanatik používal kritické myšlení, není očekávatelné. Než se začneš veřejně ztrapňovat, zkus si přečíst, či poslechnout výroky těchto politiků na adresu ekologů.
Odpovědět
ss
LV
MU
Michal Ukropec
5.10.2021 06:27 Reaguje na Luboš VaněkTo není můj problém. Nejsem ideolog. A to, že Zdeňka Kovaříková lže, jsem tady už dokázal. Viz foto " Bulhary".
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
5.10.2021 07:25 Reaguje na Tomáš PilařMáte pravdu. Po revoluci takové svinstvo, které ničí naší přírodu není osamocené. Tedy Šumava, o které psalo mnoho spisovatelů. Zažila kalmitu v 19 století a byla znovu obnovena do stavu před ochranáři. Ochraně přírody se nelíbilo, že je to samí smrk, oni totiž neví, že strom roste dvě lidské generace. Oni žijí v představě dnes jsme ho zachránily, zapoměli jak jste správně řekl, že jeden strom mrtví kůrovcem napadá min. deset dalších stromů.
Jenže toto byly nevědomí a zblblí ochranaři z reklam a politizovaných ochránců, DUHA, DĚTI ZEMĚ atd. Jenže naprosto stejný sistém zavadlo Ministerstvo zemědělství jako zřizovatel Lesů České republiky. Oni zásluhou tzv. výběrových řízení po kalamitách v r.2006 až 2008, dali výpověď subjektům pro ně vykonávajících výrobu. Vyhlásily nové výb. řízení a bylo zaděláno na neskutečnou kůrovcovou kalamitu. Po odvolání firem, které prohráli se vše protahlo až do daleka, brouk se rozmnožil neúnosnou měrou a pak se nesměli zdělávat napadené stromy, ale jen ty již bez jehličí, dávno již vylítlé. Tato situace vznikla na Opavské lesní správě a nic se s tím nedělo. z malých ohnisek kůrovce popadaných stromů, vznikla obrovská kalamita, která se šířila po Moravě. Když se kůrovec objevil na Třebíčsku, myslel jsem si, že se naši páni na ministerstvu proberou vyhodí hlavně pana ochranaře, ten kdysi při prvních kalmitách 2006 a 08 napsal, brouk který je nalítlý ve stromech vylítne a přerojí se spátky do těchto padlích a mrtvích stromů a tím zahyne a bude po kalamitě. To se opravdu povedlo a je po lesích, plíce čech jsou skoro pryč, nyní mají novou likvidační metodu, kterou kdysi aplikovali a to feromon na stromé. Já zažil, když někdo roznosil po lesích co jsem spravoval feromony, brouk zde nastoupil obrovskou intenzitou, ale ne na místě, kde byl feromon, ale o kus dál. LČR v té době nedělali nic a čekali, psal se rok 2017 a 2018. U našich lesů v sousedství LČR, ale i o mnoho dál, kde jsme na ty lesy viděly. Oni začli dělat až brouk vylítl. Nevím napsal jsem toho již tolik, ale tady je to jen o tom, že si trochu ulevim, ale kolik lidí to čte, je to jen házení hrachu na stěnu. Pokud se lidi nevspamatují a odborníci, se nebudou bát mluvit, jinak stratí práci, vím o čem mluvím, považuji se jen za praktika po 36 letech praxe, je mi z toho smutno. Měli jsme jedny z nejkrásnějších lesů, vynikající a velká zásoba dřeva, nyní jsme ožebračeni, velká stráta vody, v tom máte nehoráznou pravdu. Víte v jednom lese, u jejedné obce, byla cesta i v tom největším suchu někdy v r.2015 zde tekla voda, přez to se jezdilo, měl jsem velký problé. V r.2019 zde les musel být vykácen, od stáří 140 let do 30 let, děkuji státu za tuto likvidaci. Tak zde se nedalo přejed, po vykácení ač je vody dost, obnovily se prameny, v letošním roce zde voda zmizela. Mysli, že za to měli přijít o místo všichni ministři a jejich podřízení od r. 2000, kdy se na kalmity začlo zadělávat. Je zvláštní, že nějak Duha a další ochránci mlčí. Jen kecají o zalesňování melioračních a zpevňujících dřevin, pojďte se podívat na poušť, kterou jste způsobili. Lituji našich dětí, toto žádné volby nezpraví.
Dnes nenávidím svou práci, kterou jsem miloval, neznal jsem žádnou dovolenou les byl pro mne vším a dnes, již nikdy nebudu mít ten nádherný chrám nad hlavou a budu vidět jen holé pláně, na které nestačíme, zarůstají vším možným a ministerstvo nás niní bude buzerovat. Tak to je.
Být členem některé takové ochranářské skupiny, hned vystoupím a budu brečet co jsem to způsobil a nebo nemají svědomí a cit pro krásu a nenávidí svoje děti...
Odpovědět
Jenže toto byly nevědomí a zblblí ochranaři z reklam a politizovaných ochránců, DUHA, DĚTI ZEMĚ atd. Jenže naprosto stejný sistém zavadlo Ministerstvo zemědělství jako zřizovatel Lesů České republiky. Oni zásluhou tzv. výběrových řízení po kalamitách v r.2006 až 2008, dali výpověď subjektům pro ně vykonávajících výrobu. Vyhlásily nové výb. řízení a bylo zaděláno na neskutečnou kůrovcovou kalamitu. Po odvolání firem, které prohráli se vše protahlo až do daleka, brouk se rozmnožil neúnosnou měrou a pak se nesměli zdělávat napadené stromy, ale jen ty již bez jehličí, dávno již vylítlé. Tato situace vznikla na Opavské lesní správě a nic se s tím nedělo. z malých ohnisek kůrovce popadaných stromů, vznikla obrovská kalamita, která se šířila po Moravě. Když se kůrovec objevil na Třebíčsku, myslel jsem si, že se naši páni na ministerstvu proberou vyhodí hlavně pana ochranaře, ten kdysi při prvních kalmitách 2006 a 08 napsal, brouk který je nalítlý ve stromech vylítne a přerojí se spátky do těchto padlích a mrtvích stromů a tím zahyne a bude po kalamitě. To se opravdu povedlo a je po lesích, plíce čech jsou skoro pryč, nyní mají novou likvidační metodu, kterou kdysi aplikovali a to feromon na stromé. Já zažil, když někdo roznosil po lesích co jsem spravoval feromony, brouk zde nastoupil obrovskou intenzitou, ale ne na místě, kde byl feromon, ale o kus dál. LČR v té době nedělali nic a čekali, psal se rok 2017 a 2018. U našich lesů v sousedství LČR, ale i o mnoho dál, kde jsme na ty lesy viděly. Oni začli dělat až brouk vylítl. Nevím napsal jsem toho již tolik, ale tady je to jen o tom, že si trochu ulevim, ale kolik lidí to čte, je to jen házení hrachu na stěnu. Pokud se lidi nevspamatují a odborníci, se nebudou bát mluvit, jinak stratí práci, vím o čem mluvím, považuji se jen za praktika po 36 letech praxe, je mi z toho smutno. Měli jsme jedny z nejkrásnějších lesů, vynikající a velká zásoba dřeva, nyní jsme ožebračeni, velká stráta vody, v tom máte nehoráznou pravdu. Víte v jednom lese, u jejedné obce, byla cesta i v tom největším suchu někdy v r.2015 zde tekla voda, přez to se jezdilo, měl jsem velký problé. V r.2019 zde les musel být vykácen, od stáří 140 let do 30 let, děkuji státu za tuto likvidaci. Tak zde se nedalo přejed, po vykácení ač je vody dost, obnovily se prameny, v letošním roce zde voda zmizela. Mysli, že za to měli přijít o místo všichni ministři a jejich podřízení od r. 2000, kdy se na kalmity začlo zadělávat. Je zvláštní, že nějak Duha a další ochránci mlčí. Jen kecají o zalesňování melioračních a zpevňujících dřevin, pojďte se podívat na poušť, kterou jste způsobili. Lituji našich dětí, toto žádné volby nezpraví.
Dnes nenávidím svou práci, kterou jsem miloval, neznal jsem žádnou dovolenou les byl pro mne vším a dnes, již nikdy nebudu mít ten nádherný chrám nad hlavou a budu vidět jen holé pláně, na které nestačíme, zarůstají vším možným a ministerstvo nás niní bude buzerovat. Tak to je.
Být členem některé takové ochranářské skupiny, hned vystoupím a budu brečet co jsem to způsobil a nebo nemají svědomí a cit pro krásu a nenávidí svoje děti...
SS
Stanislav Svoboda
5.10.2021 19:58 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNež se začnete veřejně vyjadřovat, tak ve vašem případě bylo velmi dobré, aby vám váš příspěvek zkontroloval po pravopisné stránce někdo, kdo je znalý českého jazyka.
Tolik pravopisných chyb kolik ho je ve vašem textu se jen tak nevidí.
O smysluplnosti vašeho příspěvku nemluvě.
Odpovědět
Tolik pravopisných chyb kolik ho je ve vašem textu se jen tak nevidí.
O smysluplnosti vašeho příspěvku nemluvě.
MK
Majka Kletečková
5.10.2021 22:34 Reaguje na Stanislav SvobodaSouhlasím s Vámi. Číst komentáře s takovou formou a obsahem je ztráta času.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
6.10.2021 07:56 Reaguje na Stanislav SvobodaMyslím,že to zde není o chybách, ale o tom jak je možné beztrstně ničit přírodu a přitom se ohánět ekologií. Smysluplnost příspěvku. To máte špatné vedení, nejspíš sedíte ve městě a mudrujete jak zachránit naši krajinu. Víte nejsem žádný češtinář, ani spisovatel, ale když se trochu rozlobim tak emoce dělají dost. Vemte si ten nápis, nechráníme kůrovce, chráníme Šumavu. Vidíte je tam nádherný les, který plní funkce právě ony ekologické. Chrání půdu, zadržuje vodu, dává krásu, to je málo. Pokud se v něm nebude hospodařit podle lesnických zásad a nechá se množit úmyslně kůrovec a bude se křičet nekácet, tak jste právě vy káceli a máte podíl na této ekologické katastrofě. Musíte hodně nenávidět přírodu, že ano. Víte tyto lesy prodělaly již několik generací, byly to lesy hospodářské, dříve se kácelo mnohem šetrněji než dnes, př. LČR paseka 1 ha., veškeré zmlazení zlikvidovat. U nás nyní rozvěsili feromony po stromech. Dnes to káceji, přijel harvestor, zmlazený smrk do 1 metru a buk 1,5 až 2 metry, ideální zalesnění bez nákladů. Vše zmizelo po těžbě a tanto zýden přijel drtič a zdrtil poslední zbytky buku, bravo. To jak jste reagovali na můj příspěvek, tak tohle je vaše káva, že. To chcete. Ještě jsem zapoměl, nyní se zde postaví oplocenka a zalesní bukem, vyůčtuje dotace.
Paní Kletečková, byla jste v takovém stresu, že jste chtěla vše ukončit. Nevite co to je. Možná jsem přeskakoval, udělal chyby ale nevíte ty emoce, kdy to co byl Váš život umírá a víte a znáte viníka, jelikož je chráněn státem tak nemáte šanci. Já už nikdy neuvidím tu krásu vysokého lesa, to byl chrám, lidé kteří se uzavřou do měst a vylezou jednou za čas, nemohou pochopit.
Odpovědět
Paní Kletečková, byla jste v takovém stresu, že jste chtěla vše ukončit. Nevite co to je. Možná jsem přeskakoval, udělal chyby ale nevíte ty emoce, kdy to co byl Váš život umírá a víte a znáte viníka, jelikož je chráněn státem tak nemáte šanci. Já už nikdy neuvidím tu krásu vysokého lesa, to byl chrám, lidé kteří se uzavřou do měst a vylezou jednou za čas, nemohou pochopit.
PJ
Pavel Jeřábek
6.10.2021 21:59 Reaguje na Stanislav SvobodaNěkdy je lepší číst obsah, o něm přemýšlet, než se šťourat v pravopisu.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
7.10.2021 06:34 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKZa totáče jsem spolupracoval s ČSOP a Brontosaury v Brně. To byly časy ochrany přírody, kdy se k tématu vyjadřovaly kapacity jako A. Einstein. Nyní jsou to ekologisti, cca pod vedením negramotné Grety, nebo lživého Bláhy.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
11.10.2021 17:22 Reaguje na Tomáš PilařJako zahradní architekt toho o přirozených a dlouhodobých procesech na Šumavě a ve smrčinách obecně víte hodně málo. Smrčiny do nížin nepatří. Takže pokud tam smrk vychcípá, je naše hloupost. Nad 900-1100m, kde se smrku (naše z.š.) daří, byl kůrovec se smrkem vždycky v proměnlivé rovnováze. Během 15 000 let existence smrku na Šumavě se jeho populace periodicky snižovala každých cca 200 let asi na polovinu.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilař
12.10.2021 18:59 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNení podstatné, že se pletete v datování (poslední doba ledová skočila asi před 12 tis roky, smrk se na Šumavě objevil až boreálu, cca před 6 tis roky), problém je že nečtete příspěvek. Použitá metoda (necháme všechno sežrat) byla asi dobrá/ přijatelná pro lokalitu Ptačího potoka, ale velmi špatná pro zbytek Šumavy. Pokud na části Šumavy je smrk jako drtivě převládající dřevina přirozený a na části jako lidskou péčí podmíněný porost, tak je potřeba se i k té přirozené části chovat jinak, protože nepodchycená rizika přetečou mimo a budou neřešitelná. To bylo bohužel předvedeno. Analogií je, že pokud Pepíček se učí kouřit v kupce sena na louce, tak ohrožuje jenom tu kupku (přinejhorším ta kupka shoří), pokud kouří ve formálně stejné hromádce sena ve stodole ohrožuje stodolu, stavení a možná celou vesnici. Formálně vzato stejný proces (prohřešek) má dramaticky různý dopad v závislosti na svém okolí. Výslovně jsem psal, že podstatný je prostorový kontext. Kduž už jme u toho, tak v rámci současné kalamity smrk rozhodně nebyl redukován na 50% populace, ale na praktickou 0% (ještě ne, je potřeba chvíli počkat), takže shodou okolností jde ukázat že jsme spolehlivě mimo "přirozený vývoj/ fluktuaci společestev" na který se odkazujete. Moje profese je vlastně nepodstatná, podstatný je ten příměr s kupkou sena ve které se Pepíček učí kouřit.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
11.10.2021 17:38 Reaguje na Tomáš PilařJá si naopak myslím, že článek je napsaný velmi dobře a odpovídá tomu, co od začátku tvrdili fundovaná vědci, kteří Šumavu dlouhodobě sledují. Například Botanický ústav.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
4.10.2021 09:44Celkem jasné závěry a fotografie to potvrzují, v horských smrčinách zmlazuje smrk pouze na padlých kmenech nejen kvůli živinám a teplu, ale hlavně na jaře nejsou maldé srmčny deformovány masami tajícího sněhu. Proto je zcela nesmyslné ty stromy odsud odvážet, pokud se jedná o rezervace..Lesnické pokusy o výsadbu do země, co jsme viděl v Beskydech (spíše hlavně kamenů,) byly žalostné..A to je tam v půdě více vápníku, jelikož geologické podloží tvoří pískovce, ne žula jako na Šumavě...Stejně to zmlazování přírodních smrčin 7. vegetačního stupně dle Zlatníka probíhá na podobných místech v Krkonoších, Beskydech či Jeseníkách....Ovšem tzv. lesáci, tedy spíše jen producenti dřeva budou zase něco kdákat, ale psi štěkají a karavana táhne dál. Jen houšť a větší kapky...
Odpovědět
TP
Tomáš Pilař
4.10.2021 11:00 Reaguje na Karel PavelkaMáte pravdu v tom, že se les lépe zmlazuje na padlých kmenech (protože živiny a pestrá mozaika mikrostanovišť a tak dál...), Platí to jenom tam, kde je zdoj diaspor (to to bývá lepší v údolí, kde je taky lepší mikroklima).Proto jsou obrázky z úspěšně se obnovující lesa na Ptačím potoce křiklavě nereprezentativním úpříkladem (byla to jedna z prvních lokalit, takže kolem byl zdroj diaspor, je to chráněné místo (údolí potoka) a tak. Běžte se podívat na Poledník, osamělý vrch, teď zcela bez stromové vegetace, v okruhu několika kilometrů žádný slušný zdoj diaspor, ponechané kmeny nic neřeší protože ne ně nemá co nalítnout.... Poledník není o tolik mladší než Ptačí potok, jenom má úplně jiné podmínky. Otázka nezní jestli Ptačí potok dopadl dobře (docela ano, pokud se budem koukat jenom na ochranu přírody a jenom na jednu rezervaci), ale jestli Ptačí potok stál za sežranou Šumavu ( a následně celou republiku). Tam prosím hlasité "NE!". Pokud v tom nevidíte kauzalitu "když hodně namnožíme kůrovce, tak ho nikdo nezastaví na hranicích přírodní rezervace" tak s Vámi nejde vést diskuse.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
4.10.2021 11:32 Reaguje na Tomáš PilařŽe by další zastánce teorie, že kůrovec se rozšířil do celé ČR z Šumavy? :-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.10.2021 11:55 Reaguje na Petr EliášJe prokázáno, že z přemnožení v lesích se kůrovec umí šířit vzdušnými proudy až na 50 - 100 kilometrů daleko a napadat tam stromy. Taky je veřejným tajemstvím, že po Stráském po nástupu zeleného vedení do NP Śumava se kůrovcový les kácel dál, ale tajně a bez publicity a kmeny těch stromů byly bez publicity až utajeně rozváženy po spousta malých pil na území celé ČR. Sám jsem v té době videl na jedné malé pile v podbeskydí tyto kmeny. Minimálně 60 - 80 centimetrů v průměru, takže z přestárlých porostů, kterých v BNeskydech moc není a hlavně neodkorněné, takže se jimi kůrovec mohl snadno rozvážet po celé ČR. Křížením šumavských kůrovců s místními pak klidně mohly vzniknout generace kůrovců F1, které jsou obecně velmi životaschopné a v případě kůrovce mnohem agresívnějí žravé než původní nekřížení kůrovci. Které mohly rozjet přemnožení kůrovce mimo Šumavu.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
4.10.2021 12:14 Reaguje na Radim PolášekAno, a proto počátek kůrovcové kalamity byl na jižní Moravě... Mohu vidět nějakou tu studii o tom jak vzdušné proudy roznášely kůrovce po ČR? Něco podobného už tu kdysi blábolil Šimůnek (prý lidé viděli ohromná mračna kůrovce), ale doložit to nedokázal. Tak možná Vy? Nebo byste mohl doložit to dřevo z Šumavy v Beskydech. :-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.10.2021 12:47 Reaguje na Petr EliášNo, když jdete na pilu koupit prkna a majitel vám řekne, že to řeže z nakoupeného šumavského dřeva převáženého přes celou republiku, ne toho z místních lesů a ty kmeny vám ukáže, tak asi běžný člověk žádné ukazování přepravních listů a podobných dokladů nepotřebuje. Ono by to nejspíš chtělo změnu vedení šumavského NP a následně odtajnění jeho archívu.
O rozšiřování kůrovce se psalo ve spoustě článků, těch, které nebyly psány zelenými fanatiky, ale seriózními novináři. A ostatně kůrovec je létající hmyz a většina létajícícho hmyzu ke svému šíření vzdušné proudy instinktivně využivá. Říká se tomu přirozený vývoj a konkurenční výběr, kdy časem ty linie živočišného druhu, které mají ve svých genech zakódovány efektivnější postupy pro jejich šíření a rozmnožování převládají a ty linie, které mají ty postupy méně efektivnější, stagnují z toho druhu mizí.
Odpovědět
O rozšiřování kůrovce se psalo ve spoustě článků, těch, které nebyly psány zelenými fanatiky, ale seriózními novináři. A ostatně kůrovec je létající hmyz a většina létajícícho hmyzu ke svému šíření vzdušné proudy instinktivně využivá. Říká se tomu přirozený vývoj a konkurenční výběr, kdy časem ty linie živočišného druhu, které mají ve svých genech zakódovány efektivnější postupy pro jejich šíření a rozmnožování převládají a ty linie, které mají ty postupy méně efektivnější, stagnují z toho druhu mizí.
PE
Petr Eliáš
4.10.2021 13:16 Reaguje na Radim PolášekTak samozřejmě když tu někdo bude tvrdit že to prostě viděl, tak to prostě viděl a hotovo. Je to prokázaná pravda. Přeci je absolutně normální, že když jedete pro prkna na pilu, tak vám majitel hned poví odkud a za kolik bere dřevo, že. :-) No a můžu nějaký ten článek/studii o tom jak se kůrovec v českých podmínkách šíří vzdušnými proudy ze Šumavy na vzdálenost 50-100 km vidět? Přece jich musí být hromada. Trochu se ale obávám, že vše bylo nejspíše utajeno po zásahu zelených iluminátů. :-(
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.10.2021 13:23 Reaguje na Radim PolášekProsím dejte odkaz na seriózní zdroj, podle kterého se lýkožrout smrkový umí šířit vzdušnými proudy až na 50 – 100 km daleko a napadat tam stromy. Vzpomínám si, že něco podobného tvrdil pan Šimůnek, ale ač k tomu byl několikrát vyzýván, nikdy nebyl schopen to doložit věrohodným zdrojem.
Předem děkuji za odpověď.
Odpovědět
Předem děkuji za odpověď.
MU
Michal Ukropec
4.10.2021 14:30 Reaguje na Majka KletečkováUž jsem měl několikrát žluté auto z prachu a písku ze Sahary. A ta je o kousek dál.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
4.10.2021 14:45 Reaguje na Michal UkropecA kolik váží zrnko prachu/písku a kolik váží kůrovec? :D :D
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
5.10.2021 06:30 Reaguje na Petr EliášAno. Písek je vzhledem k objemu mnohem těžší.
Odpovědět
PE
KP
Karel Ploranský
6.10.2021 06:56 Reaguje na Petr EliášŘekl bych, že je to hloupá otázka. S hmotností zrnek prachu či písku, ani s hmotností kůrovce problém vůbec nesouvisí.
Zrnko prachu nemá křídla. Brouk ano. Může tedy tomu, aby se někam dostal pomocí větru, aktivně a významně napomoci tím, že svými křídly mává...
Odpovědět
Zrnko prachu nemá křídla. Brouk ano. Může tedy tomu, aby se někam dostal pomocí větru, aktivně a významně napomoci tím, že svými křídly mává...
Karel Zvářal
6.10.2021 07:15 Reaguje na Karel PloranskýKdyž si člověk uvědomí, v jaké výšce loví aeroplankton rorýsi, vlaštovky a jiřičky, nevidím sebemenší důvod z něj vyloučit ani diskutovaného broučka. Cizokrajné druhy hmyzu se k nám dostávají stejným způsobem.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
6.10.2021 08:50 Reaguje na Karel PloranskýAch jo. Řeknu to jednoduše - srovnávat písek ze Sahary s kůrovcem a z toho odvozovat, že kůrovec se šíří 50-100 km daleko, je prostě pitomost. :-)
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.10.2021 12:14 Reaguje na Petr EliášNaprostý souhlas. Někteří diskutující zde (např. pan Radim Polášek a Michal Ukropec) si neuvědomují při svých tvrzeních, jak zásadní je z hlediska věrohodnosti rozdíl mezi pouhými domněnkami a doloženými a odbornou veřejností oponovanými fakty.
Odpovědět
Sl
Slovan
4.10.2021 14:40 Reaguje na Petr EliášPro místní diskuzní “odborníky”, kteří mají vystudovanou školu života, je to jen a jen ideologický boj. Jim nejde o Šumavu jako takovou. Nezajímají je fakta, které vědci popisují ve svých vědeckých výzkumech. Hájí zde jen dřevařské lobby, které by chtělo z horských smrčin udělat typický hospodářský les. A zároveň bojují proti zlým ekologům, kteří dle nich mohou za všechny problémy světa. Jestli někdo dělá chyby, je to člověk, ale ne příroda. V NP Bavorský les se ukazuje, že tato cesta je tou správnou. Polášek a někteří další jsou jako skalní komunista - můžete jim fakta ukazovat jak chcete. On ale stejně bude donekonečna tvrdit, že je to jen imperialistická propaganda. Ostatně to, že se kůrovec rozšířil ze Šumavy dál je milionkrát vyvrácená lež a logicky nesmysl.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
4.10.2021 17:08 Reaguje na SlovanKmeny ze Šumavy, se vozily na pily téměř po celé republice
neoloupané !
Odpovědět
neoloupané !
Sl
Slovan
4.10.2021 20:28 Reaguje na smějící se bestieTakže za to mohou lesníci... :) Měl byste poděkovat ochranářům, kteří odvozu těch kmenů zabránili :)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
5.10.2021 08:18 Reaguje na SlovanV době, kdy ž na Sumavě bylo zabydlené zelené ekologistické vedení NP.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
5.10.2021 08:25 Reaguje na SlovanKdyž půjdete do historie NP Bavorského lesa, tak tam najdete, že před vyhlášením bezzásahových prostorů se ty lesy na bavorské straně na bezzásahovost připravovaly přesně tak, jak to bylo o nějaké desetiletí připravováno na české straně Šumavy, selektivním kácením a dosazováním listnáčů. A teprve potom byla bezzásahovost vyhlášena. Takže sice někdy v osumdesátých letech minulého století lesáci na české straně Šumavy nadávali na kůrovce, který se tehdy k nám šířil z bezzásahových oblastí z bavorské strany, ale nikdy to nebylo tak kalamitní a na bavorské straně to nikdy nevyústilo v plošné zničení lesa. Možná proto, že tehdy zelení ekologičtí aktivisté ještě skutečně dělali to, co proklamovali a proklamují, skutečně chránili přírodu a ne ji svým působením ničili.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
5.10.2021 07:38 Reaguje na Petr EliášVážený pane PE jste mimo. Kůrovce na Moravě rozmnožili již jen Lesy české republiky, snad záměrně, nevím. Kalamita na Opavsku zde vše začalo, nikoliv kůrovec ze Šumavy, ano. LČR a výběrové řízení, první rok po kalamitách, které se nezpracovaly, se brok během jednoho roku namnožil min desetkrát a dál se množil, když se nesměly kúrovcem napadené stromy kácet, dokut brouk nevylítl, dakže se zpracovávali jen souše. To trvá dodnes, proto zničená Vysočina, nevím to nevidíte, že tohle můžete napsat. Nebo jste jeden z nich. Jinak napsal jsem LČR, ale nemohu to říci na celý personál, ale ty nahoře řízene min.zemědělství ano. Přeberte si to. Většina revírníků ví, co se děje a musí s tím žít. Víte je i mnoho míst, kde zůstaly tyto lesy, pokud vedení nerozhodne o jejich likvidaci, př. vyvěšení feromonu po stromech... zde je to průšvih, ale dnes se na tom živí obrovské množství firem a to je ten průšvih, ty nepůjdou ze strojů ke křoviňáku a motice...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
5.10.2021 08:31 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKLesy ČR se kvůli obvinění z konfliktu zájmů, které vyšlo od tuším hlavně Pirátů z poslanecké sněmovny, musely zbavit přidružených dřevařských provozů. Následkem toho museli likvidaci kůrovcových stromů soutěžit ve výběrových řízeních, což nešlo rychleji než za půl roku nebo ještě později. Následkem toho byla ochrana lesů proti kůrovci kácením napadených stromů úplně paralyzována. Považuji toto za vědomou sabotáž příslušných poslanců, která umožnila takové obrovské rozšíření kůrovcové kalamity. A propagandisticky a argumentačně podpořila šíření globálního alarmismu u nás.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
5.10.2021 08:46 Reaguje na Radim PolášekDěkuji za ta slova, jsem rád, že se mne někdo zastal, připadám si sám, když alarmuji proti této politice. Hlavně, že mne to stálo i práci v 60 letech.
Jenže ty výběrové řízení, bylo již při vytvoření LČR a LAS v době někdy 1994, tak nějak to bylo. Ještě asi deset let to docela fungovalo. Já jsem chtěl dělat dál po revoluci lesařinu, ale na moje místo přišel kádrovák. Dostal jsem se k LAS. Nakonec jsem tu lesařinu dělal. Nechal mě si to dělat po svém. Později se vše skazilo. Jenže v těchto letech těžba mýtní šla na hranu povolených těžeb, tedy hektar. Otevřeli se stěny a začali kalamity. Zákon tehdy nařizoval min. množství MZD, to se dodržovalo. Nebýt hlouposti, že po r.2000, najednou firmy po kalamitách dostávaly výpovědi a šlo se do nových výběr. říz. tím se vše prodlužovalo odvoláním, no a tak začla obrovská likvidace lesů. V 2009 jsem byl na semináři, kde LČR prosazovali snížení obmýtí na 60 let, tak dnes se jim to povedlo na nulu. Můžeme se jim poděkovat. Nebudem mít ani prkno na králíkárnu a nebo draze z Rakousk, možná něco ze Západních Čech. No nevím.
Rád bych viděl některého politika za tuto devastaci zodpovědného.
Odpovědět
Jenže ty výběrové řízení, bylo již při vytvoření LČR a LAS v době někdy 1994, tak nějak to bylo. Ještě asi deset let to docela fungovalo. Já jsem chtěl dělat dál po revoluci lesařinu, ale na moje místo přišel kádrovák. Dostal jsem se k LAS. Nakonec jsem tu lesařinu dělal. Nechal mě si to dělat po svém. Později se vše skazilo. Jenže v těchto letech těžba mýtní šla na hranu povolených těžeb, tedy hektar. Otevřeli se stěny a začali kalamity. Zákon tehdy nařizoval min. množství MZD, to se dodržovalo. Nebýt hlouposti, že po r.2000, najednou firmy po kalamitách dostávaly výpovědi a šlo se do nových výběr. říz. tím se vše prodlužovalo odvoláním, no a tak začla obrovská likvidace lesů. V 2009 jsem byl na semináři, kde LČR prosazovali snížení obmýtí na 60 let, tak dnes se jim to povedlo na nulu. Můžeme se jim poděkovat. Nebudem mít ani prkno na králíkárnu a nebo draze z Rakousk, možná něco ze Západních Čech. No nevím.
Rád bych viděl některého politika za tuto devastaci zodpovědného.
RP
Radim Polášek
8.10.2021 06:46 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNo u nás hodně dlouho po sametu byli místní "dřevorubci" prostě zaměstnanci lesů. Lesník tak prostě jen přikazoval, co a kdy mají kácet. Pak se jich lesy zbavovaly , protože se šetřily náklady, ale leckde zůstávali a nebyl problém je v případě potřeba zase jako zaměstnance přijmout. Někdy v letech 2016 - 17 nebo tak nějak vytáhli aktivisté onen střet zájmů, že údajně lesáci či lesní správa nesmí mít dřevaře jako zaměstnance, ale musí to být externí vysoutěžené firmy.
Dneska ti mistní "dřevorubci" jsou buď zaměstnanci něčeho jako technických služeb města a místo lesů kácejí a upravují zeleň v parcích a kolem cest nebo se z nich staly soukromé firmy obchodující s palivovým a podobným dřevem od drobných soukromých majitelů lesa.
Odpovědět
Dneska ti mistní "dřevorubci" jsou buď zaměstnanci něčeho jako technických služeb města a místo lesů kácejí a upravují zeleň v parcích a kolem cest nebo se z nich staly soukromé firmy obchodující s palivovým a podobným dřevem od drobných soukromých majitelů lesa.
PE
SP
Svatá Prostoto
5.10.2021 11:14 Reaguje na Radim PolášekMoment, Pirát jsou v PS první volební období, LČR přitom drtivou většinu prací realizují prostřednictvím externích dodavatelů už řadu let.
Do tohoto Piráty fakt netahejte, a to píšu jako jejich zavrzelý nevolič.
Odpovědět
Do tohoto Piráty fakt netahejte, a to píšu jako jejich zavrzelý nevolič.
RP
Radim Polášek
8.10.2021 06:50 Reaguje na Svatá Prostoto2016 nebo 2017 nebo tak nějak se téma střetu zájmů v lesích ČR dostalo až do parlamentu a obsáhle se o tom žvanilo snad na dvou schůzích parlamentu. A z toho vyšel pro Lesy ČR zákaz kvůli údajnému konfliktu zájmů zaměstnávat dřevaře. Piráti tehdy už v parlamentu byli a co jsem to sledoval, se svými bláboly o ten zákaz hodně zasloužili.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
5.10.2021 09:11 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKNo vždyť píšu že kalamita začala na Moravě a že zato nemůžu Šumava. :-) Jinak zkuste méně fabulování...
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
6.10.2021 08:02 Reaguje na Petr EliášOmlouvám se, jak říkám když jsem v ráži moc nepřemýšlím a pak prostě, je to jen o emocích.
Jsem rád, že to někdo ví, jenže proč to naši vědci nepoužijí na ochranu lesa, to je přeci neše bohatství. Víte kolik lidí si myslelo, že má uschovanou zásobu na horší časy, najednou nemají nic jen oči pro pláč.
Odpovědět
Jsem rád, že to někdo ví, jenže proč to naši vědci nepoužijí na ochranu lesa, to je přeci neše bohatství. Víte kolik lidí si myslelo, že má uschovanou zásobu na horší časy, najednou nemají nic jen oči pro pláč.
PJ
Pavel Jeřábek
6.10.2021 22:07 Reaguje na Petr EliášKdyž tornádo odnese krávu i s chlívkem o několik set metrů dál, tak proč by silný vítr neodnesl drobného broučka o několik desítek kilometrů.
A když vypadne na dobrý kus lesa, tak za několik let tam má celkem silně rozvinutou rodinu.
Odpovědět
A když vypadne na dobrý kus lesa, tak za několik let tam má celkem silně rozvinutou rodinu.
SP
Svatá Prostoto
7.10.2021 10:28 Reaguje na Pavel JeřábekOtázka v jakém budou stavu. Kráva, chlívek i brouk.
Když vypadne na dobrý kus lesa, tak za standardních podmínek a adekvátní péči o les se zas tak moc nestane. Ty potvory tu nejsou fakt pár let, ale asi dýl, než my.
Já nejsem lesník, ale Turčáni jo, a ten v několika rozhovorech říkal, že šíření brouka tímto způsobem je nesmysl.
Odpovědět
Když vypadne na dobrý kus lesa, tak za standardních podmínek a adekvátní péči o les se zas tak moc nestane. Ty potvory tu nejsou fakt pár let, ale asi dýl, než my.
Já nejsem lesník, ale Turčáni jo, a ten v několika rozhovorech říkal, že šíření brouka tímto způsobem je nesmysl.
RP
Radim Polášek
8.10.2021 04:25 Reaguje na Svatá ProstotoStejně jako je nesmysl tvářit se, že vzdušné proudy pomáhající šíření kůrovce neexistují.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilař
4.10.2021 13:57 Reaguje na Radim PolášekJe pravděpodobné, že kůrovec se dokáže vzdušnými proudy rozšířit o desítky km. Většinou to ale nedělá a přeletí jenom do sousedního lesa. Zrovna na Šumavě (letos v srpnu) byla k vidění řada případů na sebe navazujících etap kůrovcoké kalamity: holina pouze s kmeny, holina s kmeny s tlustými větvemi, holina s kmeny s tlustými větvemi a větvičkami, žlutý les, zelený les. Intepretovat tenhle obrázek jinak, než "Kůrovec sežral kus lesa/se namnožil a přeletěl o kus dál" (jasně odlišitelných bylo min 5 etap/ opakování) vyžaduje kreativitu kterou nedisponuju. Kůrovec většinou nepřeletí moc daleko, protože aby byl úspěšný (vyhrál nad smrkem) tak ho musí být spousta (jinak vyhraje smrk, který ho utopí ve smůle) a na velkou vzdálenost se většinou ta koordinovaná spousta nedostane.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
5.10.2021 08:34 Reaguje na Tomáš PilařSouhlasím, kůrovec se obvykle šíří do blízkého okolí. Pokud se ale sejde rojení kůrovce z napadených stromů, které je časově poměrně úzké a hodně větrné počasí, tak se to šíření kůrovce na velkou vzdálenost snadno stane.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
5.10.2021 08:53 Reaguje na Radim PolášekV letošním roce jsem si myslel, že mám u jedné obce zachráněný les. Mýlil jsem se.
Za prvé LČR má kousek odtud les tzv. po ůmrtí bez dědice, dotěžily ho a dřevo položily asi šedesát metrů od tohoto les, kúrovcového bylo tak dvacet kubíků a zdravého bez brouka asi stopadesát. Nechali ho zde znehodnotit, odvezli ho až v srpnu, brou knapadl náš les, kůrovec byl vytěžen asi 1500 m3, jenže dál ve vnitř, mám sem hrůzu jít, není odvolání, asi 500 m odtud, LČR nainstalovali po celém lese feromony na stojící stromy, oni mají po lese, ale mi i z druhé strany. Prostě není zájem to řešit. Nezajímá je důsledek.
Odpovědět
Za prvé LČR má kousek odtud les tzv. po ůmrtí bez dědice, dotěžily ho a dřevo položily asi šedesát metrů od tohoto les, kúrovcového bylo tak dvacet kubíků a zdravého bez brouka asi stopadesát. Nechali ho zde znehodnotit, odvezli ho až v srpnu, brou knapadl náš les, kůrovec byl vytěžen asi 1500 m3, jenže dál ve vnitř, mám sem hrůzu jít, není odvolání, asi 500 m odtud, LČR nainstalovali po celém lese feromony na stojící stromy, oni mají po lese, ale mi i z druhé strany. Prostě není zájem to řešit. Nezajímá je důsledek.
Jakub Graňák
5.10.2021 17:02 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKPane Ptáčníku, nechtěl bych být za hnidopicha, ale nechtěl by jste si to po sobě občas přečíst a opravit chyby, než to odešlete?
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
6.10.2021 22:03 Reaguje na Karel PavelkaNějaké stromky coby mlaďoch jsem vysadil, ale, že by byly deformované sněhem, to bych chtěl vidět kde.
Pokud jde o semenáčky na padlých kmenech - nemají dlouhou životnost. Sem tak se do vyššího věku takový semenáč dožije, ale většina časem uschne, vyvrátí se apod.
Odpovědět
Pokud jde o semenáčky na padlých kmenech - nemají dlouhou životnost. Sem tak se do vyššího věku takový semenáč dožije, ale většina časem uschne, vyvrátí se apod.
RP
Radim Polášek
8.10.2021 04:31 Reaguje na Pavel JeřábekTaky si myslím. Slušnou životnost mají stromečky zasazené do kmenů uměle, pokud jsou tyto kmeny zanořeny do země. Ale na kmenech jenom spadlých na zem je po většinu jejich životnosti horší kontakt s půdou a ty kmeny tak při delším suchu vyschnou podstatně dřív než půda pod nimi a s nimi i smrčky, co na nich případně rostou.
RP
Radim Polášek
4.10.2021 09:56Zelení aktivisté zpomalili obnovu přírodního lesa či pralesa o několik set let. Pro Šumavu byl pát let po sametu vypracován program, který spočíval v selektivním kácení smrkových monokultur a postupném dosazování mixu původních dřevin, geneticky správného smrku a příslušných listnáčů. Program měl trvat asi 50 let, v závislosti na tom, v jakém věku byla ta která smrková monokultura a kdy tam bude možné vyhlásit bezzásahovost. Mimo jiné měl tento program přínést taky zaměstnanost místních lidí a tím dlouhodobě vytvořit koexistenci místních obyvatel a bezzásahového prostředí.
Ekologičtí aktivisté způsobili, že ty vysázené smrkové monokultury byly totálně zničeny kůrovcem, stejně bylo kůrovcem zničeno těch pár posledních hektarů geneticky původních smrkových porostů, ze kterých by se jinak daly získat a rozmnožit geneticky původní šumavské smrky.
Na jejich místě z semen nyní vyrůstají následné smrkové monokultury zase oněch geneticky nevhodných nešumavských smrků. Obnova těch takhle pozměněných znovu vyrostlých pseudobezzásahových smrkových téměř monokultur do skutečně původní verze přírodního lesa, tedy než geneticky nevhodné nešumavské smrky přírodním výběrem zmizí a prosadí se genové varinty vhodné do tamějšího šumavského prostředí bude trvat minimálně 10 generací lesa, to je těch několik století. Podobně bude trvat, než se přirozeným způsobem do těch smrkových monokultur rozšíří listnáče. V tisku se dá občas najít, že se do těch smrkových monokultur občas místně za působení aktivistů, když asi mezi jinou činností zase škodící jinde mají čas, dosazují i listnáče, ovšem ta činnost je, na rozdíl od původního plánu, evidentně bodová, nekoordinová a nesystémová.
Odpovědět
Ekologičtí aktivisté způsobili, že ty vysázené smrkové monokultury byly totálně zničeny kůrovcem, stejně bylo kůrovcem zničeno těch pár posledních hektarů geneticky původních smrkových porostů, ze kterých by se jinak daly získat a rozmnožit geneticky původní šumavské smrky.
Na jejich místě z semen nyní vyrůstají následné smrkové monokultury zase oněch geneticky nevhodných nešumavských smrků. Obnova těch takhle pozměněných znovu vyrostlých pseudobezzásahových smrkových téměř monokultur do skutečně původní verze přírodního lesa, tedy než geneticky nevhodné nešumavské smrky přírodním výběrem zmizí a prosadí se genové varinty vhodné do tamějšího šumavského prostředí bude trvat minimálně 10 generací lesa, to je těch několik století. Podobně bude trvat, než se přirozeným způsobem do těch smrkových monokultur rozšíří listnáče. V tisku se dá občas najít, že se do těch smrkových monokultur občas místně za působení aktivistů, když asi mezi jinou činností zase škodící jinde mají čas, dosazují i listnáče, ovšem ta činnost je, na rozdíl od původního plánu, evidentně bodová, nekoordinová a nesystémová.
ss
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
5.10.2021 08:19 Reaguje na Radim PolášekDěkuji za tento příspěvek, jsem rád, že je někdo, kdo řekl něco tak pravdivého. Jenže kdo se to dozví, několik málo lidí. Jak to prezentovat naší veřejnosti, naš zpravodajství, veřejné. Není politický zájem, v těchto tzv. ochranářských skupinách jsou jiné politické zájmy. Poslechněte si zpravodajství jen změna kliomatu, na to se nabalují výrobci, všeho eko, letadla mají vliv na prostředí, když opominu vodní srážky, kde naše auta možná v celé republice eko. zátěž za rok, jako několik letadlo za den. Vím je to hrozně napsané, ale když se naštvu a mám toho tolik v hlavě to se nedá pár větami.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
5.10.2021 12:59 Reaguje na Radim PolášekNo tak těm nesmyslům, co tady píšete, neveříte ani Vy sám...
Odpovědět
Jakub Graňák
5.10.2021 17:05 Reaguje na Radim PolášekMohu se zeptat, jak daleko se s těmi plány na obnovu přírodního lesa dostali?
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
11.10.2021 17:35 Reaguje na Radim PolášekVy moc nevíte, o čem píšete. Na 900-1100m je smrková monokultura přirozená. Stejně jako kůrovcové epizody a následné polomové kalamity.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.10.2021 10:09Je taky otázka, jak bude veřejností i odborníky vnímán stav, kde se na části plochy původního lesa nový les vůbec neobnoví, protože jednoduše tam nejsou podmínky pro samovolné uchycení semen, , oproti vysazování. A to i když žula coby převládající podloží na Šumavě přináší svým rozkladem do horské půdy výrazně větší množství živin, fosforu, draslíku atd než třeba podloží z písčitých a jílovitých sedimentů třeba v Beskydech. Na těchto místech dlouhodobě bez lesa tak bude docházet k degradaci půdy, její nadměrnou erozi až časem k obnažení skalnatého podloží.
Pro neznalé turisty budou ty holá skaliska určitě pěkná kulisa k výletům, ale pro funce tamějšího horského lesa jakožto pro likvidaci emisí CO2, produkci kyslíku, zachycování a akumulaci vody a její postupné rovnoměrné uvolňování do vodních toků i v době sucha to bude znamenat docela výrazné omezení kapacity.
Odpovědět
Pro neznalé turisty budou ty holá skaliska určitě pěkná kulisa k výletům, ale pro funce tamějšího horského lesa jakožto pro likvidaci emisí CO2, produkci kyslíku, zachycování a akumulaci vody a její postupné rovnoměrné uvolňování do vodních toků i v době sucha to bude znamenat docela výrazné omezení kapacity.
PJ
Pavel Jeřábek
6.10.2021 22:42 Reaguje na Radim PolášekCo nezaroste stromy, zakryje třtina.
A dole v Praze se budou modlit, aby nepřišly delší lijáky, protože po velkých plochách třtiny voda do údolí sjede rychleji než si laik představí.
A potom zas přijdou jiní odborníci a prohlásí, že bezlesí na Šumavě je nutné zalesnit, a do strání nastoupí těžká technika, která bude bylinné drny roztrhávat, aby stromky měli šanci se udržet.
To tu už bylo, poučení jsme si nevzali, tak budeme si to muset zopakovat znovu.
Odpovědět
A dole v Praze se budou modlit, aby nepřišly delší lijáky, protože po velkých plochách třtiny voda do údolí sjede rychleji než si laik představí.
A potom zas přijdou jiní odborníci a prohlásí, že bezlesí na Šumavě je nutné zalesnit, a do strání nastoupí těžká technika, která bude bylinné drny roztrhávat, aby stromky měli šanci se udržet.
To tu už bylo, poučení jsme si nevzali, tak budeme si to muset zopakovat znovu.
DA
DAG
4.10.2021 10:46Podle mě čistě ideologický souboj. V obou případech nakonec z toho bude les, jen jiný v jiném časovém horizontu.
Pokud se rozhodne v NP všechno nechat na přírodě a sežrat kůrovcem, tak je to rozhodnutí NP. OK. Ale za žádných okolností to nesmí ovlivnit lesy v okolí NP a nebo používat nezákonné prostředky.
Odpovědět
Pokud se rozhodne v NP všechno nechat na přírodě a sežrat kůrovcem, tak je to rozhodnutí NP. OK. Ale za žádných okolností to nesmí ovlivnit lesy v okolí NP a nebo používat nezákonné prostředky.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
5.10.2021 08:23 Reaguje na DAGTen park má obrovskou rozlohu a proto se takto uvažovat nedá. Zprávně to popsal pan Radim Polášek, jenže to chce slyšet málo lidí, že. Hlavně nesmí trpět ego ochranářů.
Odpovědět
DA
DAG
5.10.2021 09:32 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKSamozřejmě, že nejde dodržet to co jsem napsal. Okolní vlastníky musí chránit lesnická opatření. Nicméně to je ta demokracie. Spravovat svůj majetek taky aby nezasahoval do majetku jiných.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.10.2021 11:02Předčasná radost. Smrky nahradily smrky a to jich ještě část zničí pádem
dosud stojící souše. Ano bude to prales se vším všudy. Změť padlin, buřeně
a mladých zmrzačených smrků. Pro oko ekoteroristy nádherný pohled, ale
pro oko normálního člověka zmar a zkáza. Teď ještě lesní požár, kdy
budou hořet suché traviny a stojící souše a dílo bude dokonáno. Naši
předci lesy uklízeli kvůli tomu, aby nekrmili požáry klestím, soušemi
a trávu v nich spásala zvěř a domácí zvířata. Ekologům přinášejí užitek
ale dotace na spolkovou činnost a nicnedělání. To je rozdíl mezi kdysi
a dnes. No a budoucnost? U nás pralesy a z cizích pralesů budeme dovážet řezivo a palivo pro teplárny. Naše dříví necháme v lesích zetlít i s uvolněním CO2, o kterém tak rádi ekologisti diskutují. Tu to asi neplatí
a nic se neuvolňuje. Les tu bude zase smrkový a sežere ho kůrovec zase
za pár let nanovo. Ano i toto bude "úspěch" nicnedělání, samovýsevu a bezzásahu, který by lenivci nejraději zavedli všude. Hospodářský les
staré Šumavy je nyní pralesem a to je ten úspěch? Smrkové dříví je rok
po kalamitě nedostatkové a to je taky úspěch? Už schází i dříví na štěpkování a to bude teprve "úspěch", až do kotelen přestavěných na
biomasu budeme dovážet štěpku od neekologických sousedů a z tropických pralesů. Tož si aktivisté zatleskejte, jak umíte hospodařit s tím,
co nám zanechali předci a co zůstane po vás! Věřte mi jedno, že máte
obrovské štěstí, že už nežijí ti lidé, kteří pro nás ty lesy sázeli, protože by jste nemohli na nakopané zadnici sedět u PC a psát tyto
samochvalné ódy, které z článku doslova páchnou.
Odpovědět
dosud stojící souše. Ano bude to prales se vším všudy. Změť padlin, buřeně
a mladých zmrzačených smrků. Pro oko ekoteroristy nádherný pohled, ale
pro oko normálního člověka zmar a zkáza. Teď ještě lesní požár, kdy
budou hořet suché traviny a stojící souše a dílo bude dokonáno. Naši
předci lesy uklízeli kvůli tomu, aby nekrmili požáry klestím, soušemi
a trávu v nich spásala zvěř a domácí zvířata. Ekologům přinášejí užitek
ale dotace na spolkovou činnost a nicnedělání. To je rozdíl mezi kdysi
a dnes. No a budoucnost? U nás pralesy a z cizích pralesů budeme dovážet řezivo a palivo pro teplárny. Naše dříví necháme v lesích zetlít i s uvolněním CO2, o kterém tak rádi ekologisti diskutují. Tu to asi neplatí
a nic se neuvolňuje. Les tu bude zase smrkový a sežere ho kůrovec zase
za pár let nanovo. Ano i toto bude "úspěch" nicnedělání, samovýsevu a bezzásahu, který by lenivci nejraději zavedli všude. Hospodářský les
staré Šumavy je nyní pralesem a to je ten úspěch? Smrkové dříví je rok
po kalamitě nedostatkové a to je taky úspěch? Už schází i dříví na štěpkování a to bude teprve "úspěch", až do kotelen přestavěných na
biomasu budeme dovážet štěpku od neekologických sousedů a z tropických pralesů. Tož si aktivisté zatleskejte, jak umíte hospodařit s tím,
co nám zanechali předci a co zůstane po vás! Věřte mi jedno, že máte
obrovské štěstí, že už nežijí ti lidé, kteří pro nás ty lesy sázeli, protože by jste nemohli na nakopané zadnici sedět u PC a psát tyto
samochvalné ódy, které z článku doslova páchnou.
KP
Karel Pavelka
5.10.2021 13:03 Reaguje na Břetislav MachačekOvšem za to mohou lesníci, kteří vysazovali smrkové monokultury desítky let a přes varování ekologů, že jednou přijde podobná katastrofa i v souvilosti se změnou klimatu. A pokud je tu řeč o oblastech, kde začala kůrovcová kalamita, kupodivu se shodují s grafickou předpovědí v publikaci Životní prostředí v Československu tuším z roku 1988....v kolektivu autorů byli Moldan a Vavroušek...
Odpovědět
JC
Jan Chloupek
4.10.2021 12:28Genitální vítězství ideologie zelených Khmérů. Stará smrková monokultura za obrovské národohospodářské škody se nahradila mladou smrkovou monokulturou a ještě tomu ti kluci zelení říkají, že to tak mysleli. O původním zeleném revolučním skoku ve stylu ala Mao-Cetung, který měl ideu o rychlé přeměně druhové skladby šumavského lesa, tak se nesmí mluvit, aby ti zelení mudrlanti nebyli veřejnosti pro smích ! Smrková monokultura narostlá během jedné dekády zcela utopila vznešenou myšlenku na věkově rozmanité lesní porosty ! Nedávná historie NP Šumavy je totální ochranářský průšvih, který se pořád vydává za ekologickou výhru Opak je pravdou !
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.10.2021 15:05 Reaguje na Jan ChloupekOno je to ve skutečnosti ještě o fous horší. A výkřiky jak smíšený les zabrání šíření kůrovce jsou k smíchu. Dost často tu různí takyochranáři volají po dokládání různých studií. Já si dovolím pujčit a citovat jednu pasáž z disertační práce pana ing. Pavla Matouška. POPULAČNÍ DYNAMIKA LÝKOŽROUTA SMRKOVÉHO
(IPS TYPOGRAPHUS L.) V RŮZNÝCH GRADAČNÍCH
FÁZÍCH......
No a mimno jiné se tam píše.
Jednoduchý návod na likvidaci lýkožrouta smrkového – přeměnit smrkové
monokultury na smíšené lesy, nemusí mít vždy úspěch. Svědčí o tom obrovské kalamity
lýkožrouta smrkového ve smrkovo-listnatých lesích středního Ruska, zatímco v čistých
smrkových lesích jižní tajgy je jeho význam podstatně nižší (SKUHRAVÝ, 2002)
Smrky se proti lýkožroutu brání vylučováním pryskyřice. Za "normálních" okolností
jsou lýkožrouti schopni napadat pouze uhynulé stromy. Malé zvýšení populace je vyrovnáno
negativní zpětnou vazbou - nedostatkem potravy. Pokud dojde k zvýšení populace, nastoupí
další efekt. Lýkožrout, který napadne strom, vylučuje feromony lákající k útoku další brouky.
Jakmile bude brouků v okolí určitá hustota, dokáží nakonec zlikvidovat i původně zdravý
strom. Lýkožrouti mají dostatek potravy, kladná zpětná vazba vede k jejich nárůstu. V určitý
okamžik začne další růst populace regulovat opět záporná zpětná vazba - nebude se dostávat
už žádných stromů (JAROŠÍK, 2005).
V NPŠ jsou stále desítky hektarů bezzásahových smrkových porostů, kde se může
lýkožrout bez lidského omezení množit, proto zde v současné době nehrozí záporná zpětná
vazba. Dříve nebo později budou všechny bezzásahové zóny bez smrků starších 60 – ti let.
To bude pravdu vítězství!
No a k výkřikům radosti, jak na mrtvém dřevě krásně zmlazují semenáčky a rostou mladé smrčky. Ono jde spíš o to, co tam nakonec vyroste. Stromů vyrostlých ze semenáčků na mrtvém dřevě ( většinou ve tvaru chůdovitých smrků) je nakonec jen mizivé procento. Nula,nula nic.
A otázka na paní blokádnici. To co je na fotkách ve vašem článku nazýváte les? To má být tím vítězstvím?
Odpovědět
(IPS TYPOGRAPHUS L.) V RŮZNÝCH GRADAČNÍCH
FÁZÍCH......
No a mimno jiné se tam píše.
Jednoduchý návod na likvidaci lýkožrouta smrkového – přeměnit smrkové
monokultury na smíšené lesy, nemusí mít vždy úspěch. Svědčí o tom obrovské kalamity
lýkožrouta smrkového ve smrkovo-listnatých lesích středního Ruska, zatímco v čistých
smrkových lesích jižní tajgy je jeho význam podstatně nižší (SKUHRAVÝ, 2002)
Smrky se proti lýkožroutu brání vylučováním pryskyřice. Za "normálních" okolností
jsou lýkožrouti schopni napadat pouze uhynulé stromy. Malé zvýšení populace je vyrovnáno
negativní zpětnou vazbou - nedostatkem potravy. Pokud dojde k zvýšení populace, nastoupí
další efekt. Lýkožrout, který napadne strom, vylučuje feromony lákající k útoku další brouky.
Jakmile bude brouků v okolí určitá hustota, dokáží nakonec zlikvidovat i původně zdravý
strom. Lýkožrouti mají dostatek potravy, kladná zpětná vazba vede k jejich nárůstu. V určitý
okamžik začne další růst populace regulovat opět záporná zpětná vazba - nebude se dostávat
už žádných stromů (JAROŠÍK, 2005).
V NPŠ jsou stále desítky hektarů bezzásahových smrkových porostů, kde se může
lýkožrout bez lidského omezení množit, proto zde v současné době nehrozí záporná zpětná
vazba. Dříve nebo později budou všechny bezzásahové zóny bez smrků starších 60 – ti let.
To bude pravdu vítězství!
No a k výkřikům radosti, jak na mrtvém dřevě krásně zmlazují semenáčky a rostou mladé smrčky. Ono jde spíš o to, co tam nakonec vyroste. Stromů vyrostlých ze semenáčků na mrtvém dřevě ( většinou ve tvaru chůdovitých smrků) je nakonec jen mizivé procento. Nula,nula nic.
A otázka na paní blokádnici. To co je na fotkách ve vašem článku nazýváte les? To má být tím vítězstvím?
Sl
Slovan
4.10.2021 16:09 Reaguje na Jarek SchindlerTam kde bude smrk bude i kůrovec. Rozdíl je v tom, že když uhynou smrky v smíšeném lese, tak to jaksi nebude mít zásadní vliv na stabilitu daného porostu.
Ze stejné práce (dal sem si totiž tu práci):
"Dlouhodobě udržitelnou strategií snižování rizika útoků lýkožrouta smrkového v obhospodařovaných smrkových lesích je snižování zastoupení smrků a tvorba různorodých oblastí. Několikadruhové lesy jsou často méně náchylné k útokům kůrovců. Může to být dáno zastoupením nižšího množství a méně náchylných hostitelských stromů, vlivem přirozených nepřátel nebo těkavých látek nehostitelských stromů, interferujících s feromonovou komunikací kůrovců"
a
"Lesy, ve kterých se nehospodaří, nemusí mít nezbytně vyšší populační stavy kůrovce oproti lesům hospodářským. Některé studie např. (SCHLYTER a LUNDGREN, 1993) ukazují, že denzita kůrovce je v neobhospodařovaných lesích stejná, nebo dokonce nižší než v okolních hospodářských lesích."
"Velké kůrovcem napadené plochy ohrožují okolní porosty do vzdálenosti až 500 m (SCHRÖTER, 1999; WICHMANN a RAVN, 2001). Hospodářské lesy sousedící s chráněnými územími mají vyšší riziko ohrožení kůrovcem (BECKER, 1999). Nicméně NEJSOU ohroženy výlučně migrací kůrovců z těchto chráněných území. Pokud je např. větrnou kalamitou spuštěno přemnožení kůrovce v rezervacích, pravděpodobně také okolní porosty jsou kalamitou oslabeny, a pak jsou tedy tyto porosty více náchylné k namnožení i lokálních populací kůrovce (WERMELINGER, 2004)."
Snažte se při tom vašem lhaní trošku sakra...
Odpovědět
Ze stejné práce (dal sem si totiž tu práci):
"Dlouhodobě udržitelnou strategií snižování rizika útoků lýkožrouta smrkového v obhospodařovaných smrkových lesích je snižování zastoupení smrků a tvorba různorodých oblastí. Několikadruhové lesy jsou často méně náchylné k útokům kůrovců. Může to být dáno zastoupením nižšího množství a méně náchylných hostitelských stromů, vlivem přirozených nepřátel nebo těkavých látek nehostitelských stromů, interferujících s feromonovou komunikací kůrovců"
a
"Lesy, ve kterých se nehospodaří, nemusí mít nezbytně vyšší populační stavy kůrovce oproti lesům hospodářským. Některé studie např. (SCHLYTER a LUNDGREN, 1993) ukazují, že denzita kůrovce je v neobhospodařovaných lesích stejná, nebo dokonce nižší než v okolních hospodářských lesích."
"Velké kůrovcem napadené plochy ohrožují okolní porosty do vzdálenosti až 500 m (SCHRÖTER, 1999; WICHMANN a RAVN, 2001). Hospodářské lesy sousedící s chráněnými územími mají vyšší riziko ohrožení kůrovcem (BECKER, 1999). Nicméně NEJSOU ohroženy výlučně migrací kůrovců z těchto chráněných území. Pokud je např. větrnou kalamitou spuštěno přemnožení kůrovce v rezervacích, pravděpodobně také okolní porosty jsou kalamitou oslabeny, a pak jsou tedy tyto porosty více náchylné k namnožení i lokálních populací kůrovce (WERMELINGER, 2004)."
Snažte se při tom vašem lhaní trošku sakra...
JS
Jarek Schindler
4.10.2021 17:15 Reaguje na SlovanAle ale Slovane. Jaké lhaní?
Co kdybyste si nejprve například přečetl Klostermanna. Tu pasáž kdy se tam mluví o tom proč Česká strana Šumavy už tenkrát byla povětšině jehličnatá. A je to bez vědců a odkazů na ně. Oni už tenkrát lidi věděli co HD při pohledu na fotky "krásného lesa" po blokádě, snad začíná teprve tušit. No a to tušení by se dalo popsat asi takto. Vše potřebuje v první řadě své a zbožné přání listnáče na tu Šumavu nezavane. No a těch pár jeřábů. Ty se najdou v každé horské smrčině.
Jinak k tomu "vašemu", nebude to mít zásadní vliv na stabilitu daného porostu, se směji. Praxe jasně ukazuje, že listnáče a další dřeviny v těchto porostech, po odstranění smrku tu stabilitu nemají. Pokud klesne zakmenění tak nakonec padá vše. Stačí aby fouklo.
"Lesy, ve kterých se nehospodaří, nemusí mít nezbytně vyšší populační stavy kůrovce oproti lesům hospodářským". To samozřejmě nemusí. No v těch hospodářských se stavy toho kůrovce ochrannými opatřeními snižují. Co snižuje stavy kůrovce v těch bezzásahových lesích? Pokud chcete říci příroda tak ta nerozlišuje mezi hospodářským lesem a lesem bezzásahovým.
Jak se nedávno tvářili Rakušané, když do jejich od kalamity a kůrovce vyčištěných lesů opětovně nalétával kůrovec z našich krásných bezzásahových pralesů?
Co že jste to mlel o lhaní pane Slovane?
Odpovědět
Co kdybyste si nejprve například přečetl Klostermanna. Tu pasáž kdy se tam mluví o tom proč Česká strana Šumavy už tenkrát byla povětšině jehličnatá. A je to bez vědců a odkazů na ně. Oni už tenkrát lidi věděli co HD při pohledu na fotky "krásného lesa" po blokádě, snad začíná teprve tušit. No a to tušení by se dalo popsat asi takto. Vše potřebuje v první řadě své a zbožné přání listnáče na tu Šumavu nezavane. No a těch pár jeřábů. Ty se najdou v každé horské smrčině.
Jinak k tomu "vašemu", nebude to mít zásadní vliv na stabilitu daného porostu, se směji. Praxe jasně ukazuje, že listnáče a další dřeviny v těchto porostech, po odstranění smrku tu stabilitu nemají. Pokud klesne zakmenění tak nakonec padá vše. Stačí aby fouklo.
"Lesy, ve kterých se nehospodaří, nemusí mít nezbytně vyšší populační stavy kůrovce oproti lesům hospodářským". To samozřejmě nemusí. No v těch hospodářských se stavy toho kůrovce ochrannými opatřeními snižují. Co snižuje stavy kůrovce v těch bezzásahových lesích? Pokud chcete říci příroda tak ta nerozlišuje mezi hospodářským lesem a lesem bezzásahovým.
Jak se nedávno tvářili Rakušané, když do jejich od kalamity a kůrovce vyčištěných lesů opětovně nalétával kůrovec z našich krásných bezzásahových pralesů?
Co že jste to mlel o lhaní pane Slovane?
MK
Majka Kletečková
4.10.2021 18:36 Reaguje na Jarek SchindlerProblémem dnes zůstávají hospodářské lesy – velké bloky stejnověkých smrkových monokultur uměle vysázených na lokalitách pro ně nepřirozených (vhodných pro smíšené nebo listnaté lesy).
Smrkové lesy na Šumavě se krásně zmlazují. Párkrát jsem nedavno byla v NPŠ na výletě, pokaždé na jiném místě, a žasla jsem, jak tam všechno bujně roste. Někde vyrůstaly nové stromky i přímo na vyšlapaných lesních pěšinách. Na vrcholech byly hlavně smrky, na odkrytějších místech v nižších polohách jsem viděla břízy a jeřáby, u říčních břehů pak i osiky a nějaké listnaté keře.
Odpovědět
Smrkové lesy na Šumavě se krásně zmlazují. Párkrát jsem nedavno byla v NPŠ na výletě, pokaždé na jiném místě, a žasla jsem, jak tam všechno bujně roste. Někde vyrůstaly nové stromky i přímo na vyšlapaných lesních pěšinách. Na vrcholech byly hlavně smrky, na odkrytějších místech v nižších polohách jsem viděla břízy a jeřáby, u říčních břehů pak i osiky a nějaké listnaté keře.
JS
Jarek Schindler
4.10.2021 19:04 Reaguje na Majka KletečkováTa Šumava snad nebyl hospodářský les ? Jen škrtem pera se z něj přes noc stal bezzásahový "prales". V lesích kam se jezdilo vybírat nejkvalitnější rezonanční dříví dnes obdivujeme semenáček na pařezu a boooom přirozeného zmlazení. To bohudík najdete i v těch hospodářských lesích. Samozřejmě, vaše nadšení pro bujný růst všeho vám neberu. Jen když se podívám z okna tak zjišťuji, že vlastně nikam jezdit nemusím. Mám ten bujný růst podstatně rozmanitějších druhů keřů a stromů, jak se říká přímo za humny. Jen jste mi připoměla, že musím před zimou ještě vyčistit rýny. Ty duby si nedají říci a každý rok tam nějaké ty semanáčky mám.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
6.10.2021 22:55 Reaguje na Majka KletečkováSemenáčky vyrostou na skoro každé odkácené ploše, kde není hustý bylinný porost a semínky stromů jsou v semenné bance.
Zásadní ale je, kolik semenáčků se dožije alespoň deseti let a v jakém sponu od sebe rostou.
Už na fotkách této reportáže je vidět, že někde jsou porosty semenáčků velmi husté, což není dobré, rostou vytažené stromky, a na jiných fotkách jsou naopak stromky tak daleko od sebe, že mezi nimi se daří bylinám brusinkám a agresivním travinám. Což zase jiný problém, po čase se vytvoří velmi řídký les, kde konkurence trav výrazně omezí vzklíčení zahuštění porostu.
To je známé už stovku let, je jen otázkou, zda takové lesy na tak velké ploše jako je Šumava chceme. Zejména když dřevo bude zřejmě jednou z velmi cenných surovin.
Na to si ale musíme odpovědět sami, jak vidíme vývoj a stav společnosti za sto let. Zda budeme mít dostatek materiálu z nerostných surovin, a nebo už budeme odkázání jen na to co nám vyroste.
Odpovědět
Zásadní ale je, kolik semenáčků se dožije alespoň deseti let a v jakém sponu od sebe rostou.
Už na fotkách této reportáže je vidět, že někde jsou porosty semenáčků velmi husté, což není dobré, rostou vytažené stromky, a na jiných fotkách jsou naopak stromky tak daleko od sebe, že mezi nimi se daří bylinám brusinkám a agresivním travinám. Což zase jiný problém, po čase se vytvoří velmi řídký les, kde konkurence trav výrazně omezí vzklíčení zahuštění porostu.
To je známé už stovku let, je jen otázkou, zda takové lesy na tak velké ploše jako je Šumava chceme. Zejména když dřevo bude zřejmě jednou z velmi cenných surovin.
Na to si ale musíme odpovědět sami, jak vidíme vývoj a stav společnosti za sto let. Zda budeme mít dostatek materiálu z nerostných surovin, a nebo už budeme odkázání jen na to co nám vyroste.
Sl
Slovan
4.10.2021 20:25 Reaguje na Jarek SchindlerNaznačujete, že práce Ing. Matouška podporuje vaše tvrzení, ačkoliv to není pravda. Stačí se podívat na celou tu práci.
Výzkum vědců Fakulty lesnické a dřevařské z ČZU:
"Naše zjištění tak významně mění pohled na šumavské horské smrčiny a vyvrací tradované přesvědčení o nepůvodních vysázených smrkových monokulturách pocházejících z konce 19. století a o významném vlivu člověka, který způsobil náchylnost lesa k plošným odumíráním. Minimálně třetina krajiny v polohách nad 1150 m n. m. pochází z období před systematickým lesním hospodařením a nebyla nikdy ovlivněna rozsáhlejší těžbou nebo výsadbou stromů, protože tyto porosty vznikaly v podstatě přirozeně po vichřicích a gradacích lýkožrouta. Je tedy vysoce pravděpodobné, že svými vlastnostmi (odolností proti narušení, věkovou strukturou atd.) odpovídají původním lesům, tj. samovolně se vyvíjejícím pralesům bez přímého vlivu člověka. Marginální vliv člověka v podobě pastvy hospodářských zvířat, lovu, případně těžby jednotlivých stromů nebo mrtvého dřeva nemohl ovlivnit přirozenou schopnost smrkových porostů se samovolně vyvíjet a obnovovat".
"Přirozená narušení mají v lese navíc zásadní vliv na biologickou rozmanitost, protože vytvářejí specifické biotopy, které využívají různé druhy organismů. Bylo například zjištěno, že v odumřelých porostech žije daleko více druhů hmyzu, pavouků, lišejníku, mechů a dalších skupin než v hustých živých porostech, které připomínají hospodářský les. Naše výsledky dokládající velmi častý výskyt narušení potvrzují, že narušení mají dominantní vliv na strukturu a biologickou rozmanitost lesa. Vichřice a gradace lýkožrouta byly tak časté, že neumožnily většině smrků dosažení absolutního stáří, které přesahuje 500 let. Stromy zde proto neodumíraly stářím a „pralesovitá“ struktura nebyla vytvářena sukcesí, ale různě silnými narušeními. To umožňuje existenci mnohým druhům organismů, které v běžných hospodářských lesích chybí".
Víc k tomu nemám. Všem kdo se o téma zajímají tento článek doporučuji k přečtení celý:
https://www.fld.czu.cz/cs/r-6826-veda-a-vyzkum/r-7819-publikacni-aktivity/r-8047-popularizace-vedy/r-11594-smrciny-sumavy-a-stromy-odpovedely
Odpovědět
Výzkum vědců Fakulty lesnické a dřevařské z ČZU:
"Naše zjištění tak významně mění pohled na šumavské horské smrčiny a vyvrací tradované přesvědčení o nepůvodních vysázených smrkových monokulturách pocházejících z konce 19. století a o významném vlivu člověka, který způsobil náchylnost lesa k plošným odumíráním. Minimálně třetina krajiny v polohách nad 1150 m n. m. pochází z období před systematickým lesním hospodařením a nebyla nikdy ovlivněna rozsáhlejší těžbou nebo výsadbou stromů, protože tyto porosty vznikaly v podstatě přirozeně po vichřicích a gradacích lýkožrouta. Je tedy vysoce pravděpodobné, že svými vlastnostmi (odolností proti narušení, věkovou strukturou atd.) odpovídají původním lesům, tj. samovolně se vyvíjejícím pralesům bez přímého vlivu člověka. Marginální vliv člověka v podobě pastvy hospodářských zvířat, lovu, případně těžby jednotlivých stromů nebo mrtvého dřeva nemohl ovlivnit přirozenou schopnost smrkových porostů se samovolně vyvíjet a obnovovat".
"Přirozená narušení mají v lese navíc zásadní vliv na biologickou rozmanitost, protože vytvářejí specifické biotopy, které využívají různé druhy organismů. Bylo například zjištěno, že v odumřelých porostech žije daleko více druhů hmyzu, pavouků, lišejníku, mechů a dalších skupin než v hustých živých porostech, které připomínají hospodářský les. Naše výsledky dokládající velmi častý výskyt narušení potvrzují, že narušení mají dominantní vliv na strukturu a biologickou rozmanitost lesa. Vichřice a gradace lýkožrouta byly tak časté, že neumožnily většině smrků dosažení absolutního stáří, které přesahuje 500 let. Stromy zde proto neodumíraly stářím a „pralesovitá“ struktura nebyla vytvářena sukcesí, ale různě silnými narušeními. To umožňuje existenci mnohým druhům organismů, které v běžných hospodářských lesích chybí".
Víc k tomu nemám. Všem kdo se o téma zajímají tento článek doporučuji k přečtení celý:
https://www.fld.czu.cz/cs/r-6826-veda-a-vyzkum/r-7819-publikacni-aktivity/r-8047-popularizace-vedy/r-11594-smrciny-sumavy-a-stromy-odpovedely
JS
Jarek Schindler
5.10.2021 10:08 Reaguje na SlovanNic nenaznačuji. Jen se podivuji nad tím, kam až jste schopen dojít a čím nakonec argumentovat. Já pokud se dobře pamatuji od začátku tvrdím, že ty porosty co byly vydávány za plantáže smrků v řádcích jsou z velké části porosty různověkými, kde je rozdíl i dvěstě třista let. Zároveň ale tvrdím, že pokud by se v minulosti i v těchto polohách nezasahovalo, vypadalo by to podstatně jinak. Kolik že se vytěžilo při té kalamitě kolem roku 1870? Hledat to nebudu v paměti mám nějakých +- 6 miliónů m3.
Jinak ty smrkové porosty které tam byly před Kyrilem byly klimaxové horské smrčiny a na ně navázaná společenstva. Pokud někdo jásá nad zvýšením biologické rozmanitosti likvidací ustálených klimaxových společenstev horských lesů tak ho nazvu troubou. Kolik těch opravdu zachovalých horských lesů u nás máme? Ano u nás je vrcholným stádiem vzrostlý les, který se obnovuje různě velkou disturbancí. Nic víc nic míń. Srovnejte si fotky před a po deseti letech. Před blokádou tam vidím opravdu měchy. Po deseti letech to začíná mohutně zarůstat travami. Jak vypadal ten travní drn například v Krušných horách na konci sedmdesátých let mimulého století vím. Tím drnem již žádná dřevina neprorostla.
Deset let po blokádě začínájí plochy zarůstat travami a stav se blíží těm Krušným horám. Ještě že je tam vzdoušek čistý a nepovalují se tam různobarevné mlhy.
Odpovědět
Jinak ty smrkové porosty které tam byly před Kyrilem byly klimaxové horské smrčiny a na ně navázaná společenstva. Pokud někdo jásá nad zvýšením biologické rozmanitosti likvidací ustálených klimaxových společenstev horských lesů tak ho nazvu troubou. Kolik těch opravdu zachovalých horských lesů u nás máme? Ano u nás je vrcholným stádiem vzrostlý les, který se obnovuje různě velkou disturbancí. Nic víc nic míń. Srovnejte si fotky před a po deseti letech. Před blokádou tam vidím opravdu měchy. Po deseti letech to začíná mohutně zarůstat travami. Jak vypadal ten travní drn například v Krušných horách na konci sedmdesátých let mimulého století vím. Tím drnem již žádná dřevina neprorostla.
Deset let po blokádě začínájí plochy zarůstat travami a stav se blíží těm Krušným horám. Ještě že je tam vzdoušek čistý a nepovalují se tam různobarevné mlhy.
JH
JH
5.10.2021 12:57 Reaguje na Jarek SchindlerPokud tam byl už dříve klimaxový smrkový les, tak už ho nejspíš několikrát v historii smetla vichřice a spásl kůrovec a les zase narostl. Myslíte, že nenaroste zas?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.10.2021 22:40 Reaguje na JHAle jo. Les zase naroste. když mu dáme takových 500-700 let tak se bude uplně pomaličku blížit stavu před Kyrilem. Zatím jsem se nikde nedočetl že by za posledních 500 let postihl Šumavu rozpad lesa na tak veliké ploše , navíc v nejvyšších polohách.
Odpovědět
JH
JH
6.10.2021 05:52 Reaguje na Jarek SchindlerZ těch 500 let by to tak 300 let nikdo neřešil. A les je tam pořád.
Odpovědět
Sl
Slovan
5.10.2021 16:51 Reaguje na Jarek Schindler"Zároveň ale tvrdím, že pokud by se v minulosti i v těchto polohách nezasahovalo, vypadalo by to podstatně jinak."
- To je ovšem jen váš názor nezakládající se na žádném faktu a důkazech. Vědci i jiní odborníci zkoumající ty oblasti tvrdí úplný opak. Proč bych tedy měl věřit někomu z diskuze na ekolistu a ne jim, kteří, při vší úctě k vám, mají bezesporu v dané oblasti větší znalosti?
"Pokud někdo jásá nad zvýšením biologické rozmanitosti likvidací ustálených klimaxových společenstev horských lesů tak ho nazvu troubou."
- Sorry, ale trouba jste vy, když vůbec něco takového napíšete...
"Každá disturbance vytváří v lesním ekosystému nové prostředí, které je z hlediska ochrany ekosystémových procesů i biologické rozmanitosti klíčové. Toto prostředí bývá označováno jako tzv. biologické dědictví (Franklin et al. 2007). Biologické dědictví obecně zahrnuje organismy, tj. přeživší dospělé i nedospělé jedince nebo odumřelé jedince, které zůstaly zachovány na místě po disturbanci. Biologické dědictví zahrnuje také nové struktury. Toto nově vzniklé prostředí plní v ekosystému širokou škálu funkcí: pomáhá při obnovních procesech, určuje míru resilience lesního ekosystému (schopnosti ekosystému udržet si po narušení nezbytné struktury a funkce), umožňuje mnoha druhům přežít a setrvat na narušených plochách nebo poskytuje prostředí pro znovu/osídlení druhy novými. Při kůrovcové gradaci celkově dochází k akumulaci odumřelého dřeva, přirozená obnova zůstává prakticky neporušena. Nové mikroklimatické podmínky jsou vhodné pro osídlení novými druhy a vznikají lepší světelné podmínky, které akcelerují růst čekajících malých smrků a jeřábů pod ještě nedávno živým mateřským porostem. Z ekosystémového hlediska není tedy přirozená disturbance katastrofou, ale novou příležitostí. Zároveň pro ochranu ekosystémových vazeb i biologické rozmanitosti je zásadní, jakým způsobem bude s biologickým dědictvím dál naloženo."
Viz. https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/lykozrout-smrkovy-v-horskych-smrcinach-hrozba-nebo-prilezitost/
" Kolik těch opravdu zachovalých horských lesů u nás máme?"
- Nečetl jste první článek?
"Deset let po blokádě začínájí plochy zarůstat travami"
- Jeďte na ta místa a vyfoťte je. Zatím jsem totiž viděl úplný opak.
Odpovědět
- To je ovšem jen váš názor nezakládající se na žádném faktu a důkazech. Vědci i jiní odborníci zkoumající ty oblasti tvrdí úplný opak. Proč bych tedy měl věřit někomu z diskuze na ekolistu a ne jim, kteří, při vší úctě k vám, mají bezesporu v dané oblasti větší znalosti?
"Pokud někdo jásá nad zvýšením biologické rozmanitosti likvidací ustálených klimaxových společenstev horských lesů tak ho nazvu troubou."
- Sorry, ale trouba jste vy, když vůbec něco takového napíšete...
"Každá disturbance vytváří v lesním ekosystému nové prostředí, které je z hlediska ochrany ekosystémových procesů i biologické rozmanitosti klíčové. Toto prostředí bývá označováno jako tzv. biologické dědictví (Franklin et al. 2007). Biologické dědictví obecně zahrnuje organismy, tj. přeživší dospělé i nedospělé jedince nebo odumřelé jedince, které zůstaly zachovány na místě po disturbanci. Biologické dědictví zahrnuje také nové struktury. Toto nově vzniklé prostředí plní v ekosystému širokou škálu funkcí: pomáhá při obnovních procesech, určuje míru resilience lesního ekosystému (schopnosti ekosystému udržet si po narušení nezbytné struktury a funkce), umožňuje mnoha druhům přežít a setrvat na narušených plochách nebo poskytuje prostředí pro znovu/osídlení druhy novými. Při kůrovcové gradaci celkově dochází k akumulaci odumřelého dřeva, přirozená obnova zůstává prakticky neporušena. Nové mikroklimatické podmínky jsou vhodné pro osídlení novými druhy a vznikají lepší světelné podmínky, které akcelerují růst čekajících malých smrků a jeřábů pod ještě nedávno živým mateřským porostem. Z ekosystémového hlediska není tedy přirozená disturbance katastrofou, ale novou příležitostí. Zároveň pro ochranu ekosystémových vazeb i biologické rozmanitosti je zásadní, jakým způsobem bude s biologickým dědictvím dál naloženo."
Viz. https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/lykozrout-smrkovy-v-horskych-smrcinach-hrozba-nebo-prilezitost/
" Kolik těch opravdu zachovalých horských lesů u nás máme?"
- Nečetl jste první článek?
"Deset let po blokádě začínájí plochy zarůstat travami"
- Jeďte na ta místa a vyfoťte je. Zatím jsem totiž viděl úplný opak.
Karel Zvářal
5.10.2021 19:46 Reaguje na SlovanByl jsem od začátku proti tomu, aby smrková monokultura byla vyhlášena za NP, měla zůstat CHKO, kde by šlo lesnicky hospodařit podle aktuálních problémů (potřeb).
A pokud nevidíte trávu, koukněte do leteckých na r. 2012 a 2018. Mezi těmi soušemi a padlými kmeny je trávy dostatek, zato stromečků minimum, a ty zřejmě jsou z valné části dosazované. Takže bezzásahovost jen naoko...
Odpovědět
A pokud nevidíte trávu, koukněte do leteckých na r. 2012 a 2018. Mezi těmi soušemi a padlými kmeny je trávy dostatek, zato stromečků minimum, a ty zřejmě jsou z valné části dosazované. Takže bezzásahovost jen naoko...
Sl
Slovan
5.10.2021 22:02 Reaguje na Karel ZvářalMožná jste proti tomu byl. Na to máte ostatně plné právo. Já zastávám opačný názor - NP měl na Šumavě vzniknout a jsem nesmírně rád, že i vznikl.
I na Bavorské straně se po vichřici v roce 1983 vedl stejný spor. I tam se zvedl proti postupu NP ponechat les přirozenému vývoji nemalý odpor. Ty diskuze však postupně opadly. Podobně jako opadají postupně i u nás. Každý se totiž může sám přesvědčit... jak u nás, tak v Bavorsku. Jeďte se podívat osobně. Ty letecké mapy vám totiž neřeknou vůbec nic.
Odpovědět
I na Bavorské straně se po vichřici v roce 1983 vedl stejný spor. I tam se zvedl proti postupu NP ponechat les přirozenému vývoji nemalý odpor. Ty diskuze však postupně opadly. Podobně jako opadají postupně i u nás. Každý se totiž může sám přesvědčit... jak u nás, tak v Bavorsku. Jeďte se podívat osobně. Ty letecké mapy vám totiž neřeknou vůbec nic.
JO
Jarka O.
5.10.2021 22:10 Reaguje na Karel ZvářalMáte pravdu. A tráva dokáže semenáčky a sazenicky zadusit nebo jejich růst hodně zpomalit.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
5.10.2021 23:10 Reaguje na Jarka O.Na Šumavě je opačný problém. Kdyby se neudržovaly pastviny pastvou dobytka a louky kosením, změnily by se poměrně rychle v lesy.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.10.2021 23:38 Reaguje na Majka KletečkováTo je tedy poznatek. Ale to všudéééééééé paní Kletečková.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.10.2021 09:11 Reaguje na Jarek SchindlerTak tak, i v Bílých Karpatech a Beskydech. Někde se zalesnily louky a vymizely orchideje. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
5.10.2021 23:14 Reaguje na Jarka O.Nedávno ukazovali, jak tlaktor s radlicí narušuje ten lesní drn, aby se obnažila půda, ve které semínka mohou vzklíčit. Pokud spadne smrkové, modřínové či březové semínko na slehlou stařinu, ta je spolehlivě zadrží. Louka je také důležitý ekosystém, a má své mechanismy, jak šíření lesa zabránit, či alespoň časově zpomalit. Sojky, myšice a veverky se v normálním smíšeném lese postarají, aby z části jejich ukrytých zásob vzklíčila nová generace semenáčků na nových místech.
Ze smrkové monokultury nic než smrková monokultura vyrůst nemůže. Proto jsem byl od začátku pro postupné zalesnění smíšenými porosty (alespoň na menší části) s tím, že postupně by se semena dostala do sousedních i vzdálenějších porostů. S takovou je to běh na dlouhou, ale opravdu velmi dlouhou, trať. Tj. místo desetiletí staletí. To šlo urychlit lesnickou prací, přičemž by velkou část nákladů pokryla odtěžená kúrovcová kulatina, která však na přání Prahe musela raději zetlít na místě. Lesu zdar a kůrovcovému zvlášť!
Odpovědět
Ze smrkové monokultury nic než smrková monokultura vyrůst nemůže. Proto jsem byl od začátku pro postupné zalesnění smíšenými porosty (alespoň na menší části) s tím, že postupně by se semena dostala do sousedních i vzdálenějších porostů. S takovou je to běh na dlouhou, ale opravdu velmi dlouhou, trať. Tj. místo desetiletí staletí. To šlo urychlit lesnickou prací, přičemž by velkou část nákladů pokryla odtěžená kúrovcová kulatina, která však na přání Prahe musela raději zetlít na místě. Lesu zdar a kůrovcovému zvlášť!
JS
Jarek Schindler
5.10.2021 23:53 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářal vy také??? Jaké smíšené porosty chcete na většině těch ploch v tamních polohách ( mimo nadmořské výšky i mrazové kotliny atd.) proboha pěstovat.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.10.2021 06:03 Reaguje na Jarek SchindlerNa 1100 m poměrně slušný výkon.
48.9747756N, 13.8103983E
Odpovědět
48.9747756N, 13.8103983E
JO
Jarka O.
6.10.2021 09:18 Reaguje na Karel ZvářalS 1.odstavcem souhlas, s 2. ne. To proto, že mám ráda smrky a kůrovci se dá bránit. Prací. Dřív bývaly na odkornování studentské brigády, dnes nevím. A smrky ve výškách? Ty se přece netěží. Proč jsou za problém?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.10.2021 12:20 Reaguje na Karel ZvářalK Vašemu prvnímu odstavci
Určitě je řada míst, kde jsou takováto opatření vhodná. V případě NPŠ je to zbytečné, tam probíhá bujné zmlazování na velkých plochách dobře i bez pomoci člověka.
Odpovědět
Určitě je řada míst, kde jsou takováto opatření vhodná. V případě NPŠ je to zbytečné, tam probíhá bujné zmlazování na velkých plochách dobře i bez pomoci člověka.
JS
Jarek Schindler
5.10.2021 23:35 Reaguje na SlovanChcete snad tvrdit pane Slovan, že mi chybí důkazy pro tvrzení, že se na Šumavě v případě předchozích kalamit a nemusely to být pouze kalamity, stačí nahodilé těžby, nezasahovalo? Ono již asanaci těch roztroušných vývratů a zlomů nebo kůrovcových stromů se předchází kalamitám většího rozsahu. Nebo mi chybí důkaz, že by to vypadalo, tedy pokud by se nezasahovalo, trochu jinak? No určitě by před pár lety brouček "nežral" 200 až 400 let staré smrky. Nějak se v těch vašich teoriích strácím.
Celkem ni stačí zjištění , že bezzásahovost zplodila nějakých 35 km2 lesa a mrtvým stromovým patrem v nejvyšších polohách. Opravte mě jestli je to číslo větší.
"Každá disturbance vytváří v lesním ekosystému nové prostředí, které je z hlediska ochrany ekosystémových procesů i biologické rozmanitosti klíčové".
Tady zase asi bude v první řadě záležet na velikosti té disturbance. Velké plochy možná nevadí někde na Sibiři ale vadí v Českých poměrech. Jaké nové prostředí proboha chcete v horském smrkovém lese? Jakou novou příležitost a hlavně k čemu, to má dát? Ano tohle považuji za nesmysl.Biologické dědictví a nové struktůry???? Jaké nové struktůry v těch polohách předpokládáte? Ekosystémové vazby odumřením stromového patra byly na dlouhou dobu přetrhány, atd.
K těm plochám zarůstajícím travami přidám ještě borůvku. Už se těším jak je časem začnou "ekologové" likvidovat. A fotky? Máte je v článku a řekl bych, že jsou dost vypovídající.
A ano, jen trouba odpovídá na otázku otázkou.
Odpovědět
Celkem ni stačí zjištění , že bezzásahovost zplodila nějakých 35 km2 lesa a mrtvým stromovým patrem v nejvyšších polohách. Opravte mě jestli je to číslo větší.
"Každá disturbance vytváří v lesním ekosystému nové prostředí, které je z hlediska ochrany ekosystémových procesů i biologické rozmanitosti klíčové".
Tady zase asi bude v první řadě záležet na velikosti té disturbance. Velké plochy možná nevadí někde na Sibiři ale vadí v Českých poměrech. Jaké nové prostředí proboha chcete v horském smrkovém lese? Jakou novou příležitost a hlavně k čemu, to má dát? Ano tohle považuji za nesmysl.Biologické dědictví a nové struktůry???? Jaké nové struktůry v těch polohách předpokládáte? Ekosystémové vazby odumřením stromového patra byly na dlouhou dobu přetrhány, atd.
K těm plochám zarůstajícím travami přidám ještě borůvku. Už se těším jak je časem začnou "ekologové" likvidovat. A fotky? Máte je v článku a řekl bych, že jsou dost vypovídající.
A ano, jen trouba odpovídá na otázku otázkou.
MK
Majka Kletečková
6.10.2021 12:22 Reaguje na Jarek Schindler„No určitě by před pár lety brouček "nežral" 200 až 400 let staré smrky.“
V okolí těchto smrků teď postupně vyrůstá spousta jejich potomků a mají se čile k světu. Tenhle přirozený koloběh na Šumavě probíhal už v době, kdy se tam ještě žádní homo sapiens nevyskytovali. Je vidět, že když lidé v těchto konkrétních místech do přírody nezasahují a ponechají ji jejímu vlastnímu vývoji, je to nejenom cenným zdrojem poznání, ale i místem, kde najdou útočiště mnohé velmi vzácné organismy (kdysi se u nás běžně vyskytující).
Odpovědět
V okolí těchto smrků teď postupně vyrůstá spousta jejich potomků a mají se čile k světu. Tenhle přirozený koloběh na Šumavě probíhal už v době, kdy se tam ještě žádní homo sapiens nevyskytovali. Je vidět, že když lidé v těchto konkrétních místech do přírody nezasahují a ponechají ji jejímu vlastnímu vývoji, je to nejenom cenným zdrojem poznání, ale i místem, kde najdou útočiště mnohé velmi vzácné organismy (kdysi se u nás běžně vyskytující).
JS
Jarek Schindler
6.10.2021 22:53 Reaguje na Majka KletečkováNo, zase takové ochranářské klišé. Vyrůstá SPOUSTA stromků co se má ČILE k světu. PŘIROZENÝ koloběh v dávno nepřirozeném a člověkem ovlivněném světě. ÚTOČIŠTĚ PRO MNOHÉ velmi VZÁCNÉ organismy atd. Uvažovala jste třeba o tom, že jiné vzácné organismy jsou vázané právě na stinné vlhké smrčiny se zeleným stromovým patrem. Tedy na to co bylo nyní s velkou slávou "nahrazeno" a té Šumavě se nyní nedostává.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.10.2021 23:41 Reaguje na Jarek SchindlerTěch stinných vlhkých smrčin se zeleným patrem je i přes jejich významný úbytek v NPŠ stále hodně. Alespoň zatím.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
5.10.2021 08:59 Reaguje na SlovanKolik znáte z let 1993 nehospodářských lesů, že si dovolí někdo tvrdit , že intenzita kůrovce je v neobhospodařovaných lesích stejná, nebo dokonce nižší než v okolních hospodářských lesích. To je pěkná hloupost. Právě v této době jsme viděli jak se krásně množí, že a to na KRÁSNÉ ZELENÉ ŠUMAVĚ....
Prosím myslete než něco napíšete. Před tímto zde nebylo ani promile procent neobhospodařovaných smrčin....
Odpovědět
Prosím myslete než něco napíšete. Před tímto zde nebylo ani promile procent neobhospodařovaných smrčin....
PE
Petr Eliáš
5.10.2021 09:04 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKMáte tam odkaz na studii, zkuste si ji přečíst...
Odpovědět
Sl
Slovan
5.10.2021 16:57 Reaguje na Petr EliášTi lidé to bohužel nečtou a pak to tak dopadá...
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
5.10.2021 09:15 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKJeště k té vzdálenosti doletu. Nedávno mi jeden hajný říkal, že ještě dávno vn oněkdy 70 až 80 léta, byl u nich nějaký vědec a tvrdil, že brouk je nejlínější tvor a dolétne do 300 m, po nějakém čase je znava oslovil a omluvil se, že prý chytli kůrovce ve výšce 2 km do nějakého balónu. Když si pak vezmete, že byli plné skládky dřeva, vlaky přeložené dřevem jezdí na jednu a na druhou stranu, nádraží přeložené dřevem, plno kamiónů na všechny strany, to se snad nerozšiřuje a jak, že. Ochrana neexistuje, není jed ůčinný, troufám si říct 5 procent, ale na devadesát procet vše co nám pomáhá, ptáci a další hmyz. Nejdříve se musíme zbavit škodné, vedení LČR tam na grn.ředitelství a těch na ministerstvu, kteří za to nesou zodpovědnost, včetně ministrů...
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
5.10.2021 08:34 Reaguje na Jarek SchindlerMáte pravdu. Jenže to nechce mnoho lidí slyšet. Měl jsem ve správě les, kde byl modřín, jedle, buk, smrk. Pak přišla skupina lidí a musel jsem odejít. Začla likvidace, protože zde byl kůrovec, ale podařilo se, že ne v celém lese, odejít jsem musel po tim, kdy jsem odmítl kácet zelený les, který nebyl zasažen kůrovcem. V tom místě co jsem popisoval, se najednou objevil harvestor a ty jednotlivé smrky likvidoval, došlo dost k velkému otevření toho lesa. Další rok vybírali modřín, jako po kalamitě, no a nyní padá buk, jedli nerozeznali od smrku. Vím je to trochu něco jiného než máte napsáno, ale jak se tyto porosty naruší, stejně nemají velkou šanci, Mimochodem v r.2008 v Železných horách popadaly buky možná 200 let starý, s tím přišla vyrobená kalamita LČR, zde se sice podařilo poprvé zamezit rozšíření kůrovce, ale stálo to místo správce.
K tomu smíšenému lesu. Pamatuji si jako kluk likvidaci jilmů, dnes je to jasan, před par lety dub, ten to naštěstí ustál, na začátku dvacátého století jedle, není vše tak jak si myslíme, že.
Odpovědět
K tomu smíšenému lesu. Pamatuji si jako kluk likvidaci jilmů, dnes je to jasan, před par lety dub, ten to naštěstí ustál, na začátku dvacátého století jedle, není vše tak jak si myslíme, že.
JO
Jarka O.
4.10.2021 20:52 Reaguje na Jan ChloupekŽiju v představě, že se o les vždycky starají lesáci, odborníci. Na šumavě o lesech v NP rozhodují ochranáři? Nebo takto se zeptám, ve Správě NP nebyli žádní lesáci, kteří by bezzásah v případě zrovna kůrovce zarazili? Na vysočině jsou kůrovcové holiny v CHKO i mimo CHKO, vypadá to, jakoby se bezzásahu podvolili i lesáci.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
8.10.2021 05:45 Reaguje na Jarka O.Rozdíl je v tom, že lesáci se starají o les neboli pracují s lesem, zatímco zelení se starají o zelenou ideologii neboli pracují s lidmi. Jenže nad lesáky starajícími se o les jsou lidi, kteří pracují s lidmi, rozhodují o tom, kteří lesáci či jiní lidi se budou starat o les. Pokud tedy zelená ideologie přeroste do té úrovně, ve výsledku se nakonec o les starají lidi podle zelené ideologie.
Je to v podstatě dost podobné jako během přebirání vlády komunisty v letech 1945 - 48. Původní lesáci, kteří se starali o lesy velkých soukromých majitelů, mohli po znárodnění zůstat, pokud souhlasili s novou komunistickou ideologií. U nových lesáků už to potom bylo automatické. Rozdíl byl v tom, že komunisté chápali, že péče o les je odborná věc a že ten smrk je stejný jako předtím, tak i ta péče o les musí být +- stejná jeko předtím.
Zatímco dnes se ideologie převládla i v takových odborných věcech jako je péče o les. Dneska, když se zeptáte v základní škole někde v Praze desetiletých děcek na les, tak vám okamžitě bez přemýšlení odpoví, že smrkový les je přežitek, že se musí přeměnit na bezásahový nebo na smíšený (Protože jinak nebudou světlé zítřky) Stejně jako třeba že fosilní energie se musí okamžitě přestat používat nebo že velké zemědělké lány se musí rozdělit na drobná políčka (obhospodařovaná asi ručně motykami) Co je v řeči odborníků směr, který se musí podložit množstvím výzkumů a realizovat množství podmínek, aby se tím směrem mohlo jít, jsou v očích těch mladých hesla, která stačí začít plnit a hned potom začnou "světlé zítřky".
V současnosti se už první takto vychovaná generace dostala na Západě do pozic, kde rozhoduje a letos zřejmě bezprostředně na vlastní kůži pocítíme následky takového rozhodování podle ideologických hesel, a to v energetice. Už ne pouze velmi zprostředkovaně a vzdáleně, jako například čím dál větší nedostupnost bydlení pro mladé i proto, že lesy byly zničeny kůrovcem a stavební dřevo je tak velmi drahé. Ale přímo tvrdý nedostatek energie, protože podle hesel, že fosil, uhlí, plyn a taky jádro je fuj, zatímco OZE enegie je huj a zajistí evropské světlé zítřky, se bez rozmyslu odstavovaly uhelné a leckde i jaderné elektrárny a smlouvy s Ruskem na dodávky plynu se ponížily,i když zásobníky plynu nejsou zaplněné. V letošní zimě tak budou muset teplo a elektřinu dodávat mnohem víc než předchozí roky OZE zdroje. A to přitom nyní je dlouhodobá meteorologická situace taková, že být taková v zimě , v lednu nebo únoru, budou tady u nás v Evropě dvaceti, třicetistupňové mrazy.
Odpovědět
Je to v podstatě dost podobné jako během přebirání vlády komunisty v letech 1945 - 48. Původní lesáci, kteří se starali o lesy velkých soukromých majitelů, mohli po znárodnění zůstat, pokud souhlasili s novou komunistickou ideologií. U nových lesáků už to potom bylo automatické. Rozdíl byl v tom, že komunisté chápali, že péče o les je odborná věc a že ten smrk je stejný jako předtím, tak i ta péče o les musí být +- stejná jeko předtím.
Zatímco dnes se ideologie převládla i v takových odborných věcech jako je péče o les. Dneska, když se zeptáte v základní škole někde v Praze desetiletých děcek na les, tak vám okamžitě bez přemýšlení odpoví, že smrkový les je přežitek, že se musí přeměnit na bezásahový nebo na smíšený (Protože jinak nebudou světlé zítřky) Stejně jako třeba že fosilní energie se musí okamžitě přestat používat nebo že velké zemědělké lány se musí rozdělit na drobná políčka (obhospodařovaná asi ručně motykami) Co je v řeči odborníků směr, který se musí podložit množstvím výzkumů a realizovat množství podmínek, aby se tím směrem mohlo jít, jsou v očích těch mladých hesla, která stačí začít plnit a hned potom začnou "světlé zítřky".
V současnosti se už první takto vychovaná generace dostala na Západě do pozic, kde rozhoduje a letos zřejmě bezprostředně na vlastní kůži pocítíme následky takového rozhodování podle ideologických hesel, a to v energetice. Už ne pouze velmi zprostředkovaně a vzdáleně, jako například čím dál větší nedostupnost bydlení pro mladé i proto, že lesy byly zničeny kůrovcem a stavební dřevo je tak velmi drahé. Ale přímo tvrdý nedostatek energie, protože podle hesel, že fosil, uhlí, plyn a taky jádro je fuj, zatímco OZE enegie je huj a zajistí evropské světlé zítřky, se bez rozmyslu odstavovaly uhelné a leckde i jaderné elektrárny a smlouvy s Ruskem na dodávky plynu se ponížily,i když zásobníky plynu nejsou zaplněné. V letošní zimě tak budou muset teplo a elektřinu dodávat mnohem víc než předchozí roky OZE zdroje. A to přitom nyní je dlouhodobá meteorologická situace taková, že být taková v zimě , v lednu nebo únoru, budou tady u nás v Evropě dvaceti, třicetistupňové mrazy.
JH
JH
8.10.2021 07:48 Reaguje na Radim PolášekNení nic lepšího než z každého, kdo má jiný názor udělat nepřátelského ideologa. Ta "zelená ideologie" je do značné míry reakcí na reálné problémy, které je potřeba nějak řešit. Že smrkový les má svoje mouchy můžete vdnes vidět v každém smrkovém lese, velké lány vyvolávají obří problémy s erozí a spalování fosilních paliv opravdu znečišťuje atmosféru. Že to někdo chápe trochu zkresleně a často se vymýšlejí nefunkční řešení, to je pravda, ale to ještě neznamená, že problémy, které se takto řeší, neexistují.
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.10.2021 11:40 Reaguje na JHCelkem se divím u čtení Vašich příspěvku. Názory na klimax, sukcesi, mouchy v lese, erozi a "lány" lesa. Znám lesy v kopcovité krajině, eroze není, tak nevím, kde je. Možná v přetěženém lese. Lesy se dosazovaly po okrajích pruhy mladých sazenic v několika patrech, aby vzrostlý les chránily třeba proti větru a vysušování. Na druhou stranu, zákony o lese jsou takové, jaké si je lesáci vydupou. Musí víc dupat, jestli jim opravdu jde o pěkné, ekologicky spravované lesy, jako byly před 30 lety.
Odpovědět
JH
JH
8.10.2021 11:53 Reaguje na Jarka O.Myslel jsem mouchy neboli problémy toho lesa, ne mouchy v lese a erozi na velkých lánech polí, ne lesa. Byla to reakce na poznámku o velkých lánech, kterou psal o odstavec výše pan Polášek.
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.10.2021 12:12 Reaguje na JHPak ano. Ty mouchy = problémy jsem pochopila, erozi a lány ne. I tak se moc neshodnem:-)
Odpovědět
JH
JH
8.10.2021 13:59 Reaguje na Jarka O.Na velkých lánech je často velká eroze. S tím, že se neshodneme vám asi nepomůžu.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
8.10.2021 13:09 Reaguje na JHVyjádřil jste to výstižně. Také to tak vnímám.
Odpovědět
kk
karel krasensky
4.10.2021 14:09Totalní snuška lži a ekoteroristické plky.Těžila a odkornovala se aktivní kurovcová hmota,aby se zabranilo dokončení vývoje lýkožrouta a omezení jeho dalšího šíření.Veterinář Zbabělý veterinář Blaha z hnutí Duha dokazal mladým,městským lidém,kteří nepoznají buk od habru výmyt mozečky a ti se začli přivazovat.Sám tu odvahu neměl a jenom zpovzdalí pokřikoval jako pepa Goebels
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
5.10.2021 13:06 Reaguje na karel krasenskyA uštěkaný pes si zaštěkal, nic víc...
Odpovědět
kk
MK
RP
Radim Polášek
8.10.2021 05:48 Reaguje na karel krasenskytak tak, Bláha je jeden z těch skůdců, lidské společnosti i životního prostředí . Ten se se svou činností na těch lesích podepsal dost.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.10.2021 14:28Považuji za dobrou věc, že v bezzásahovém území NP bylo úspěšně bráněno nelegálnímu kácení stromů. Naopak mne mrzí, že nebyly včas osvědčenými a tradičními lesnickými postupy ošetřeny proti kůrovci mnohé hospodářské lesy po celé ČR.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
4.10.2021 15:13Pokud se něco jmenuje bezzásahové území, tak by se na ně měl člověk vykašlat, ať se děje co se děje. Od toho jsou ta další území/pásma ... argument, že tam se na to třeba dlabalo je možná pravdivý, nevím, nebydlím tam, ale úplně na nic.
Já bezásahové území beru jako svým způsobem laboratoř, kde si matka Příroda hraje a my čumíne. Že se nám na tom třeba i mnohé nebude líbit je možné, ale to už k tomu patří. Od líbení tu mají být, a taky jsou, jiné lokality.
Ale čistě můj názor, že se nebude řadě lidí líbit mi je jasné ... a je mi to fuk, stejně má šance o tom byť částečně rozhodovat je nulová:-).
Odpovědět
Já bezásahové území beru jako svým způsobem laboratoř, kde si matka Příroda hraje a my čumíne. Že se nám na tom třeba i mnohé nebude líbit je možné, ale to už k tomu patří. Od líbení tu mají být, a taky jsou, jiné lokality.
Ale čistě můj názor, že se nebude řadě lidí líbit mi je jasné ... a je mi to fuk, stejně má šance o tom byť částečně rozhodovat je nulová:-).
Sl
JS
Jarek Schindler
4.10.2021 17:37 Reaguje na Svatá ProstotoProblém vidím v tom, že bezzásahovým územím to nebylo vždy. Také nevím proč jako laboratoř mají sloužit donedávna nejkvalitnější a rozlohově největší horské lesy u nás. Matka příroda si mohla hrát na spoustě jiných lokalit. Třeba taková stará zapomenutá skládka. Člověk se až diví jaké množství života je schopna nabídnout. Toto by měla být parketa pro ochranáře. No a vaše nulová šance o podobných věcech rozhodovat? Měla by být asi stejná jako u experta na lesy, veterináře a zázračného množitele vlastních nemovitostí Bláhy.
Odpovědět
JH
JH
4.10.2021 19:39 Reaguje na Jarek SchindlerTen les byl bezzásahový po většinu své existence, hospodářský les tam byl jen pár století. Když tam bude zase prales, ono vám toho dřeva zase tolik neubude.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
5.10.2021 08:43 Reaguje na JHBezzásahový les na Šumavě skončil, když se kvůli sklárnám a později hutím vykácela původní listnatá směs buků, javorů klenů atd se smrkem a nasadila se smrková monokultura. Od té doby se šumavské smrky několikrát pokácely a znova nasadily. Jediné původní bezzásahové porosty bylo pár hektarů na obtížně dostupných vysokohorských místech, kde byl problém to dřevo odvézt a kde tak zůstaly původní šumavské smrky.
Odpovědět
JH
JH
4.10.2021 19:41 Reaguje na Jarek SchindlerA příroda dostává dost zabrat v hospodářských lesích, tak proč ji kousek lesa nenechat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.10.2021 10:14 Reaguje na JHMůžete mi říci kolik takových horských klimaxových lesů se společenstvy na ně navázanými, u nás máme?
Odpovědět
JH
JH
5.10.2021 11:55 Reaguje na Jarek SchindlerZáleží na tom, čemu říkáte klimax. Chcete tím říct, že ten bezzásahový les není klimaxový?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.10.2021 23:59 Reaguje na JHKdyž už nic jiného tak bych rozlišoval mezi klimaxem a ranným sukcesním stadiem.
Odpovědět
JH
JH
6.10.2021 05:47 Reaguje na Jarek SchindlerJá bych řekl, že v daném případě je to spíš obnova klimaxového společenstva. Sukcese by byla když louka zaroste lesem.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.10.2021 12:26 Reaguje na JHNo a tady v první řadě zarůstá les ( lesní půda)travami a borůvkou.
Odpovědět
JH
JH
6.10.2021 13:23 Reaguje na Jarek SchindlerAv byl to, jak píšete "klimaxový" les? Ten by si měl s kůrovcem poradit. Jinak nechápu, jak se tam mohl les udržet tisíce let předtím, než tam poprvé vstoupil lesák.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.10.2021 00:14 Reaguje na JHKde jste na to přišel? Tedy hlavně na to, že by si ten "klimaxový" les měl poradit s kalamitními vlivy.
No já zase nechápu jak mohla příroda u nás vůbec do dnešní doby přežít bez ochrany kovaného ekologa.
Jinak ten lesník se po těch lesích pohybuje tři sta let a lesy se zatím zelenaly. Tedy do doby než nastoupil ekolog. Ten se ve zvýšeném zastoupení vyskytl před třiceti lety a vypadá to tak, že pokud se nevrátíme zpátky na stromy nebo alespoň do jeskyní tak podle něj příroda nepřežije.
Odpovědět
No já zase nechápu jak mohla příroda u nás vůbec do dnešní doby přežít bez ochrany kovaného ekologa.
Jinak ten lesník se po těch lesích pohybuje tři sta let a lesy se zatím zelenaly. Tedy do doby než nastoupil ekolog. Ten se ve zvýšeném zastoupení vyskytl před třiceti lety a vypadá to tak, že pokud se nevrátíme zpátky na stromy nebo alespoň do jeskyní tak podle něj příroda nepřežije.
JH
JH
7.10.2021 05:37 Reaguje na Jarek SchindlerJá myslím, že kůrovec, větrné kalamity a další pohromy se vyskytovaly už dávno předtím, než se v nich objevil první lesník a lesy se zelenaly. A klimaxový les je nejen vzrostlý les ale i jeho vývojové fáze - když vykácíte v lese paseku tak je to snad taky pořád les.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.10.2021 19:11 Reaguje na JHPojem klimax a jeho vývojové fáze? No já na rozdíl od vás považuji klimax za finální stádium sukcese, vyznačující se stabilním společenstvem s převahou dlouhověkých druhů .
Pokud vykácím les tak je to paseka = holina. Tedy sice lesní půda ale les? Vy na té pasece , pokud se tam nenachází zmlazení a pokud není následně zalesněna snad nějaký strom vidíte? Les jsou v první řadě snad živé stromy. No a klimaxový les je potom les plodící, samovolně se obnovující atd. Souše se již samovolně obnovovat nebudou.
No a jinak pokud myslíte? Zajímavé je, že jen co nastoupil první ochranář se nám to tu tak nějak všechno se.e. Dokonce i paseku považujeme(tedy považujete) za klimax.
Vše se najednou musí chránit protože bez ochrany uvědomělého ochranáře to nemůže přežít již ani minutu. No a pokud to nevyjde tak se uvědomělý ochranář zahledí o kousek vedle na další zachovalý kousek přírody a zase zpívá stejnou písničku. Paráda.
Odpovědět
Pokud vykácím les tak je to paseka = holina. Tedy sice lesní půda ale les? Vy na té pasece , pokud se tam nenachází zmlazení a pokud není následně zalesněna snad nějaký strom vidíte? Les jsou v první řadě snad živé stromy. No a klimaxový les je potom les plodící, samovolně se obnovující atd. Souše se již samovolně obnovovat nebudou.
No a jinak pokud myslíte? Zajímavé je, že jen co nastoupil první ochranář se nám to tu tak nějak všechno se.e. Dokonce i paseku považujeme(tedy považujete) za klimax.
Vše se najednou musí chránit protože bez ochrany uvědomělého ochranáře to nemůže přežít již ani minutu. No a pokud to nevyjde tak se uvědomělý ochranář zahledí o kousek vedle na další zachovalý kousek přírody a zase zpívá stejnou písničku. Paráda.
JH
JH
7.10.2021 20:28 Reaguje na Jarek SchindlerTak abych řekl pravdu, tím klimaxem si úplně jistý nejsem, možná máte i pravdu. Ale pokud jde o váš názor na ochranáře, tak si s nimi můžou lesáci klidně podat ruce. Vy zase tvrdíte, že les nevydrží minutu bez lesníka. A když ochranáři někde chtějí trochu jiný les než pole na dřevo, jsou lesáky hned označeni za blbce. A kolik lesa sežral kůrovec lesníkům přes veškerou lesní péči, to se mi nechce připomínat.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
8.10.2021 05:58 Reaguje na JHNo, dříve za komunistů i ještě před komunisty a ještě takových 10 let po sametu, dokud ochranáři neměli vliv, platilo, že pokud byla kůrovcová kalamita, se okamžitě tvrdě kácelo a kůrovcové smrky se asanovaly. Takže jaksi toho lesa sežraného kůrovcem bylo o řády méně než v posledních desetiletích. Potlačovat kůrovce se dařilo i například v druhé polovině vlády komunistů, kdy byly lesy plošně oslabovány až místně k plošným úhynům smrků kyselými emisemi z uhlí.
Tehdy jsme měli uhlí, dnes ochranáře a ti ochranáři z hlediska zničeného lesa vycházejí podstatně hůř.
Odpovědět
Tehdy jsme měli uhlí, dnes ochranáře a ti ochranáři z hlediska zničeného lesa vycházejí podstatně hůř.
JH
JH
8.10.2021 07:34 Reaguje na Radim PolášekOchranáři někdy bránili kácení kůrovcem napadených smrků? A jestli smrk zničí kůrovec nebo kyselé emise je stromu asi jedno.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
8.10.2021 13:15 Reaguje na Radim PolášekPokud vím, tak ochranáři v hospodářských lesích nikdy kácení kůrovcem napadených stromů nebránili.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.10.2021 19:04 Reaguje na JHNe. Les vydrží jak bez lesníka tak bez ochranáře. Jen si je potřeba uvědomit jaký to je nebo bude les. No a není les jako les. Jsme moc malí na to aby u nás probíhaly pokusy ala Sibíř. Tam opravdu pár tisíc km nehraje roli. Problém je ten, že u nás na té malé ploše bychom chtěli mít vše. Přirodní a přirozené lesy společně s lesy produkujícími dřevo ve kterých se neztratí houbař a na turistu nespadne souš. Proč například v NP a jeho bezzásahových zonách kacejí kolem stezek souše? Má to snad být bezzásahové. K tomu sežranému lesu. Myslím že mnoho majitelů v počátcích kalamity narazilo například na AOPK a ČIŽP. Zatímco majitel věděl, že pokud chce zastavit kůrovce musí vyhledávat stromy v kterých se vyvíjí a ty jsou v té chvíli zelené. Kolik majitelů dostalo pokutu za těžbu těchto napadených zelených stromů? Kolik majitelů dostalo pokutu , že přiřadilo holinu k ještě nezajištěné kultůře? Kolik majitelů dostalo pokutu za překročení pro holinu povoleného hektaru. Tam byly počátky kalamitního šíření kůrovce.
Odpovědět
JH
JH
9.10.2021 07:18 Reaguje na Jarek SchindlerLes vydrží bez lesníka i bez ochranáře, ale nemusí se nám líbit, jak takový les bude vypadat, v tom s vámi souhlasím. Ale je otázka, jestli lesy na Šumavě mohly být po zásahu zelenější. Odpůrci zásahů z řad vědců měli řadu celkem racionálně vypadajících argumentů, proč nezasahovat. Navíc měly zdejší lesy řadu dalších problémů, především poškození kyselým deštěm. I ten zásah by byl tak trochu "pokus". Totéž platí i pro ostatní smrkové lesy u nás - někdy se škůdce prostě zastavit nedá.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
5.10.2021 11:20 Reaguje na Jarek SchindlerNebylo.
To prakticky nikde nic. I mé oblíbené Kérkonoše:-) ... Š nějak iracionálně moc nemusím ... naši dávní předkové vykáceli komplet.
Nicméně Š dostala jistou šanci ... paradoxně díky rudému xindlu, který její značnou část zadrátoval ... a nechala se celkem dlouho relativně na pokoji. Tedy je otázkou, zda tohoto fakt nevyužít.
Já jsem pro, ale beru, že někdo jiný bude proti. Které území má být bezzásahové bude vždy v demokratické (ještě dejme tomu, chvíli:-) společnosti otázkou politickou.
Ale KDYŽ UŽ se tedy nějaká oblast za bezásahovou označí, tak by to prostě tam mělo být, ať se děje co se děje. Když se to bude co pár let měnit, tak z toho bude akorát tak bordel a nebude to k ničemu.
Odpovědět
To prakticky nikde nic. I mé oblíbené Kérkonoše:-) ... Š nějak iracionálně moc nemusím ... naši dávní předkové vykáceli komplet.
Nicméně Š dostala jistou šanci ... paradoxně díky rudému xindlu, který její značnou část zadrátoval ... a nechala se celkem dlouho relativně na pokoji. Tedy je otázkou, zda tohoto fakt nevyužít.
Já jsem pro, ale beru, že někdo jiný bude proti. Které území má být bezzásahové bude vždy v demokratické (ještě dejme tomu, chvíli:-) společnosti otázkou politickou.
Ale KDYŽ UŽ se tedy nějaká oblast za bezásahovou označí, tak by to prostě tam mělo být, ať se děje co se děje. Když se to bude co pár let měnit, tak z toho bude akorát tak bordel a nebude to k ničemu.
JS
Jarek Schindler
6.10.2021 00:15 Reaguje na Svatá ProstotoTak samozřejmě, "od zdi ke zdi" není racionální řešení. Jde o to, aby se podobné experimenty neopakovaly jinde. Ono v těch vysokých polohách nejde ani tak o to dřevo ale o to zachovat tam zdravý vysoký les. Bezzásahovost ho dlouhodobě nezachová. No a potom jde asi i o to, jak jdou brát podobné články.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
6.10.2021 10:31 Reaguje na Jarek SchindlerJá si myslím, že bezzásahovost tam zachová to, pro co ta v daném období jsou ideální podmínky ... prostě matička příroda si vždy poradí, stačí se jí do toho nemontovat. A i tak jí je to jedno, bo si poradí i s náma:-).
Zda se nám to bude líbit je věc jiná, rozhodně to nebude vyhovovat každému, ale o tom je to primární rozhodnutí, politické rozhodnutí ... zda to má být fakt free, nebo hlavně hezké (u NP neřeším ekonomickou efektivitu).
Ten váš požadavek je s bezzásahovostí v rozporu, ale ok, já vám ji nenutím. Když ten váš cíl lehounce přeženu, tak je to vlastně takový lesní park ... nic proti němu! Ale tam já vidím dva problémy. První je změna vnějších vlivů, tedy počasí/klima. Prostě to se mění ... je jedno čí zásluhou ... a to, co nejen v podmínkách Š fungovalo předchozích pár století už fakt nemusí fungovat dnes a zítra. Takže snaha o jakýsi návrat do doby "před broukem" může být objektivně nerealizovatelná. Další věcí je, že za stávajících podmínek by ten lesní park vyžadoval opravdu značné úsilí/práci, na které nejsou ani lidi, ani peníze.
Článek je vždy jen úvodem k diskuzi ... takový úvodní výkop:-))).
Odpovědět
Zda se nám to bude líbit je věc jiná, rozhodně to nebude vyhovovat každému, ale o tom je to primární rozhodnutí, politické rozhodnutí ... zda to má být fakt free, nebo hlavně hezké (u NP neřeším ekonomickou efektivitu).
Ten váš požadavek je s bezzásahovostí v rozporu, ale ok, já vám ji nenutím. Když ten váš cíl lehounce přeženu, tak je to vlastně takový lesní park ... nic proti němu! Ale tam já vidím dva problémy. První je změna vnějších vlivů, tedy počasí/klima. Prostě to se mění ... je jedno čí zásluhou ... a to, co nejen v podmínkách Š fungovalo předchozích pár století už fakt nemusí fungovat dnes a zítra. Takže snaha o jakýsi návrat do doby "před broukem" může být objektivně nerealizovatelná. Další věcí je, že za stávajících podmínek by ten lesní park vyžadoval opravdu značné úsilí/práci, na které nejsou ani lidi, ani peníze.
Článek je vždy jen úvodem k diskuzi ... takový úvodní výkop:-))).
JS
Jarek Schindler
6.10.2021 13:24 Reaguje na Svatá ProstotoLesní park? To zavání Stromovkou nebo lesíky kolem Prahy. V horských podmínkách ten park nikdy nebude asi tím "parkem" a ani o to nejde. Jde jen o to zabránit rozvratu lesa , pokud to tedy jde, na velké ploše. Pokud je zachováno zelené stromové patro jde pořád mluvit o lese a jeho dalších funkcích. Pokud to uschne nebo spadne tak už nevidím velký rozdíl mezi pasekou a například vývratištěm. Jen ta paseka se bude za pár let zase zelenat stromky, kdežto přes to bezzásahové vývratiště minimálně dvacet let nikdo normálně nepřejde. No a nikde není dáno že za dalších dvacet let tam bude nějaké stromové patro. No a pokud jde o peníze? Řekl bych, že normální hospodaření by na sebe mělo vydělat. Tedy vydělat i na ten "park" a jeho "údržbu".
.
Odpovědět
.
SP
Svatá Prostoto
6.10.2021 13:52 Reaguje na Jarek SchindlerJá to tušil, že to bude takto pochopeno:-).
Bylo to myšleno samozřejmě v nadsázce, pointa byla, že vy máte nějakou představu, více či méně podrobnou, jak by ta krajina/lokalita měla vypadat, a na základě té konáte, tedy zasahujte tak, abyste uvedeného cíle dosáhl.
V zásadě je to zcela legitimní cíl, ale samozřejmě je otázkou co vlastně od těch klidových zón NP chceme.
Normální hospodaření ano, ale zde se pořád bavíme o NP a jeho TOP zóně. Tam ta pracnost bude výrazně vyšší a hlavně i v případě , že by ke kácení došlo, tak jsem toho názoru, že po odkornění (NP, takže opět šetrným způsobem=ručně) by tam do dřevo mělo zůstat.
V těchto lokalitách vás ten les bude jen hodně stát a nevydělá lautr nic. Což je ale ok. Požadavek na to, aby si NP svým hospodařením vydělaly i na tyto, objektivně jednoznačně ztrátové činnosti je podle mne dost nereálný a je otázkou, zda je to vůbec žádoucí.
Odpovědět
Bylo to myšleno samozřejmě v nadsázce, pointa byla, že vy máte nějakou představu, více či méně podrobnou, jak by ta krajina/lokalita měla vypadat, a na základě té konáte, tedy zasahujte tak, abyste uvedeného cíle dosáhl.
V zásadě je to zcela legitimní cíl, ale samozřejmě je otázkou co vlastně od těch klidových zón NP chceme.
Normální hospodaření ano, ale zde se pořád bavíme o NP a jeho TOP zóně. Tam ta pracnost bude výrazně vyšší a hlavně i v případě , že by ke kácení došlo, tak jsem toho názoru, že po odkornění (NP, takže opět šetrným způsobem=ručně) by tam do dřevo mělo zůstat.
V těchto lokalitách vás ten les bude jen hodně stát a nevydělá lautr nic. Což je ale ok. Požadavek na to, aby si NP svým hospodařením vydělaly i na tyto, objektivně jednoznačně ztrátové činnosti je podle mne dost nereálný a je otázkou, zda je to vůbec žádoucí.
SP
Svatá Prostoto
6.10.2021 13:55 Reaguje na Jarek SchindlerJinak na doplnění, je to pořád to samé, resp. ty dva základní přístupy/možnosti.
1) vím jak by to mělo vypadat a snažím se o to
2) chci vědět jak si s tím příroda poradí a jen to sleduji, ať se děje co se děje.
Chápu oba přístupy, ale vždy je prostě si vybrat jeden a toho se držet. A ne jedno dvě volební období.
Odpovědět
1) vím jak by to mělo vypadat a snažím se o to
2) chci vědět jak si s tím příroda poradí a jen to sleduji, ať se děje co se děje.
Chápu oba přístupy, ale vždy je prostě si vybrat jeden a toho se držet. A ne jedno dvě volební období.
JS
Jarek Schindler
7.10.2021 00:37 Reaguje na Svatá ProstotoV zásadě se asi nemáme o co přít. V praxy je to ale o tom, že u nás všude žijí lidé. A ti by si měli sami rozhodnout jak chtějí aby jejich okolí vypadalo. Tedy o tom jak a kam pujdu "do lesa" by měl v první řadě rozhodovat "místní". "Ekolog" z druhé strany republiky tam potom může přijít jako turista. Určitě by neměl mít možnost diktovat svou představu, jak to tam má vypadat.
Jinak už to striktně neberu jako diskuzi o NP ale všeobecně o lesích podobných poloh. No a ekolog do toho, jak by se mělo v takových lesích hospodařit, mluví stále víc a víc.
Odpovědět
Jinak už to striktně neberu jako diskuzi o NP ale všeobecně o lesích podobných poloh. No a ekolog do toho, jak by se mělo v takových lesích hospodařit, mluví stále víc a víc.
SP
Svatá Prostoto
7.10.2021 10:37 Reaguje na Jarek SchindlerV tomto máte pravdu, ale přeci jen v případech, které jsou celospolečensky významné (což je bezesporu případ NP) to tak úplně nejde, aby o tom rozhodovali jen ti, co v bezprostředním okolí bydlí.
Samozřejmě, čím větší celospolečenský význam, tím větší část občanů sátu by do toho měla mít možnost "kecat" (zákonem upravenou formou) a naopak ... čistě lokálním záležitostem by měl být vymezen nějaký úplně základní právní rámec a zbytek ať si řeší fakt jen místní.
K tomu poslednímu odstavci ... tam jde o to, jaké jsou primární fce lesa. Pokud připustíme, že postupně ustupuje hospodářská fce lesa a stále většího významu nabývají fce jiné ... krajinná, rekreační a podobně ... tak i vliv jednotlivých skupin se nutně mění a tu změnu odráží.
Samozřejmě, magor a pošuk je problém vždy a všude, ať už jako lesní hospodář, myslivec nebo ekolog.
Odpovědět
Samozřejmě, čím větší celospolečenský význam, tím větší část občanů sátu by do toho měla mít možnost "kecat" (zákonem upravenou formou) a naopak ... čistě lokálním záležitostem by měl být vymezen nějaký úplně základní právní rámec a zbytek ať si řeší fakt jen místní.
K tomu poslednímu odstavci ... tam jde o to, jaké jsou primární fce lesa. Pokud připustíme, že postupně ustupuje hospodářská fce lesa a stále většího významu nabývají fce jiné ... krajinná, rekreační a podobně ... tak i vliv jednotlivých skupin se nutně mění a tu změnu odráží.
Samozřejmě, magor a pošuk je problém vždy a všude, ať už jako lesní hospodář, myslivec nebo ekolog.
JS
Jarek Schindler
7.10.2021 15:13 Reaguje na Svatá ProstotoNeřekl bych, že hospodářská funkce lesa ustupuje. Tedy ano, různí ochranáři se o to snaží již hezkých pár let. No ve skutečnosti to bude asi právě naopak. Dříví jako obnovitelný zdroj půjde asi těžko nahradit. Spíš zase narazíme na to základní. Nikdo zatím nevyčíslil ty primární fce lesa. No a kdo je bude platit? Ekolog co požaduje x plm dřeva na broukoviště nebo chce z lesa vytvořit bezzásahovou divočinu? Turista, sběrač malin a borůvek, fitnes běžec či cyklista co po tom lese rád jezdí? Přibližně 50% lesů je soukromých. O státním bych se nebavil. Stát na to peníze možná najde. Otázkou ale je ,má snad soukromý majitel lesa dotovat ostatním ty další fce?
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
8.10.2021 10:35 Reaguje na Jarek SchindlerUstupuje není úplně nej výraz, přesnější je, že přestává být prioritní a na její úroveň, přinejmenším, se dostávají i fce další. Samozřejmě vždy to bude záležet na konkrétním případě, jiná bude situace v NP, jiná třeba v CHKO a jiná v "běžném" hospodářském lese.
O významu dřeva jako suroviny samozřejmě není sporu.
Co se týče financování, tak u NP není co řešit, jejich území je prakticky celé (a klidová území ze 100%) "na státním". V případě CHKO by samozřejmě k nějakým kompenzacím v oprávněných případech docházet mělo, v případě běžného hospodářského lesa rovněž. Vždy by ale mělo záležet na míře, do jaké toho majiteli stát kecá.
Volný pohyb bych do toho netahal, ten tu máme od dob osvícené Marušky a ač se vždy mezi lidmi najdou hovada, celkově si myslím, že díky za něj.
Odpovědět
O významu dřeva jako suroviny samozřejmě není sporu.
Co se týče financování, tak u NP není co řešit, jejich území je prakticky celé (a klidová území ze 100%) "na státním". V případě CHKO by samozřejmě k nějakým kompenzacím v oprávněných případech docházet mělo, v případě běžného hospodářského lesa rovněž. Vždy by ale mělo záležet na míře, do jaké toho majiteli stát kecá.
Volný pohyb bych do toho netahal, ten tu máme od dob osvícené Marušky a ač se vždy mezi lidmi najdou hovada, celkově si myslím, že díky za něj.
JS
Jarek Schindler
10.10.2021 04:00 Reaguje na Svatá ProstotoSouhlasím, že cesta mezi ploty není to pravé ořechové. Tady ale jde o kompenzaci těch mimoprodukčních funkcí lesa. Cizí lesy využívá mnoho lidí no ale co majitel? Náklady na to aby ten les nějaké další funkce plnil a nic dál. ještě jsou lidé ( rozumějte ochranáři a ekospolky)do toho, když to hodně zjednoduším, majiteli kecat a nařizovat co smí a nesmí. Jediným , pro majitele závazným by přitom měl být zákon o lesích a HP.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
10.10.2021 17:23 Reaguje na Jarek SchindlerPokud ten ZoL, já jej nijak podrobně nastudovaný nemám, bere v úvahu odlišnost hospodaření například v té CHKO/NP/PR a podobně, tak ano. Je ale možné, že toto je upraveno v zákonech jiných a majitel to samozřejmě musí respektovat.
Souhlas ale v tom, že stav fakt není ideální a majitelům by se mělo jasně říci co se po nich chce a jak se jim případné zvýšené náklady/škody budou kompenzovat.
Odpovědět
Souhlas ale v tom, že stav fakt není ideální a majitelům by se mělo jasně říci co se po nich chce a jak se jim případné zvýšené náklady/škody budou kompenzovat.
JŠ
Jaroslav Štemberk
4.10.2021 18:32 Reaguje na Svatá ProstotoOtázka je, jestli bylo správné dělat bezzásahové území z hospodářských lesů. Jde o území, kde byl kdysi dávno vykácen původní prales a vysazen hospodářský smrkový les. Možná ano, ale je potřeba si uvědomit, že to bude trvat stovky let, než se obnoví přirozený ekosystém.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.10.2021 18:45 Reaguje na Jaroslav Štemberkhttps://www.youtube.com/watch?v=G_k4Sj-txfI
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.10.2021 23:35 Reaguje na Majka KletečkováV odkazu jsou cca mezi 18 až 22 minutou zmíněny dendrologické analýzy. Podle letokruhů zjistili vědci z ČZU a MENDELU nezávisle na sobě, že na Šumavě je i spousta stromů dvě stě let starých, pocházejících z původních pralesů. Mezi 150letými stromy, které kolem pralesovitých zbytků dominují, našli 300 – 400 – 600 let staré stromy, na hřebenech hospodářský les nebyl. I za Klostermanna se na řadě míst Šumavy les obnovoval přirozeně, protože nebylo tolik sazenic a lidských pracovních sil všude vysazovat smrky uměle.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.10.2021 08:12 Reaguje na Majka KletečkováZa toho Klostermanna se v první řadě zpracovávala kalamita a to jak živelná tak i následně kůrovcová. Ano to že, se nechaly sežrat i ty několikasetleté smrky co přežily i ty minulé kalamity je zvláště smutné. Klostermanna přežijí Hnutí duha je pro ně hrob.Dobrá vizitka. Jo a kde tam máte ty několikasetleté listnáče z těch vašich původních smíšených lesů?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
5.10.2021 11:48 Reaguje na Jarek SchindlerPřed tím jste, myslím, psal v souvislosti s NP Šumava o KLIMAXOVÝCH (nebo vysokohorských?)smrčinách.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.10.2021 00:22 Reaguje na Majka KletečkováJá ano . To vy neustále, jako kovaná okoložka horujete pro smíšený les. Tak jsem si dovolil se optat kde že ty staré listnáče máte. No jak je vidět vy je nemáte.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.10.2021 12:25 Reaguje na Jarek SchindlerV případě klimaxových smrčin na daných místech NPŠ jsem nikdy pro smíšený les nehorovala. To jste si mne s někým spletl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.10.2021 00:40 Reaguje na Majka KletečkováHledat to nebudu. Ztráta času. Až ale na to "horování" narazím, tak určitě připomenu.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
5.10.2021 00:13Takže místo stejnověkého hospodářského lesa, nepůvodního a nevhodného smrku tam budeme mít
fanfáry
virbl
stejnověký nepůvodní smrkový les trochu promíchaný s trochou jeřábů, bříz a osik.
A až příště přijde kůrovec na hostinu, bude mít stůl připravený.
Odpovědět
fanfáry
virbl
stejnověký nepůvodní smrkový les trochu promíchaný s trochou jeřábů, bříz a osik.
A až příště přijde kůrovec na hostinu, bude mít stůl připravený.
VŠ
Viktor Šedivý
5.10.2021 00:13Takže místo stejnověkého hospodářského lesa, nepůvodního a nevhodného smrku tam budeme mít
fanfáry
virbl
stejnověký nepůvodní smrkový les trochu promíchaný s trochou jeřábů, bříz a osik.
A až příště přijde kůrovec na hostinu, bude mít stůl připravený.
Odpovědět
fanfáry
virbl
stejnověký nepůvodní smrkový les trochu promíchaný s trochou jeřábů, bříz a osik.
A až příště přijde kůrovec na hostinu, bude mít stůl připravený.
PW
Peter .Wolf
5.10.2021 20:20Blokády jsem se osobně zúčastnil, naneštěstí na opačné straně než autorka.
Nicméně, při pohledu na fotografii a přečtení článku mi připomněla podobně připitomělé děvče (údajně s studentku Vysoké školy lesnické), se kterou jsem měl na Ptačím potoce menší výměnu názorů a její kolegové ji laskavě zvěčnili na YouTube, i když tedy sestříhanou a bez předehry, která by jim samotným mohla uškodit.
"Dřevorubec supluje policii...."
No, jelikož hlavně v prvních dnech bylo policistů na místě málo, takže ani nestihli zmizet za obzorem s jedním inteligentem a už na nás nabíhal další, tak holt nebylo zbytí.
Že nám brali výdělek, zatím co oni si užívali ubytování a jídlo na útratu Duhy, kasali se mírumilovností zatim co jiní házeli kameny na naše loupače a tři naši kluci utrpěli nepěkné šrámy na hlavách, kolega při dokacování neudržel pilu, protože se přímo ve směru padajícího stromu objevil další z těchto "ekologů" a ve snaze ho aspoň upozornit skončil kolega v nemocnici, bohudík "jenom" s několika stehy na břiše....
Ale pardon za odbočení.
Jestli to, co tady autorka propaguje, je úspěšné zmlazení, těch pár zákrsků které očividně většinou nedosahují ani tří metrů, tak by měla nejspíš opět navštívit očního.
Já žil v lese po celý svůj život a i když jsem původem z opačné strany bývalého Československa, je mi do breku jak vypadá Šumava teď, právě díky jejich vítěznému tažení.
Jediné co si přeji je, aby se skutečné zelené Šumavy dožili aspoň její vnoučata.
Pak možná některému z nich dojde, kde bábi udělala chybu
Odpovědět
Nicméně, při pohledu na fotografii a přečtení článku mi připomněla podobně připitomělé děvče (údajně s studentku Vysoké školy lesnické), se kterou jsem měl na Ptačím potoce menší výměnu názorů a její kolegové ji laskavě zvěčnili na YouTube, i když tedy sestříhanou a bez předehry, která by jim samotným mohla uškodit.
"Dřevorubec supluje policii...."
No, jelikož hlavně v prvních dnech bylo policistů na místě málo, takže ani nestihli zmizet za obzorem s jedním inteligentem a už na nás nabíhal další, tak holt nebylo zbytí.
Že nám brali výdělek, zatím co oni si užívali ubytování a jídlo na útratu Duhy, kasali se mírumilovností zatim co jiní házeli kameny na naše loupače a tři naši kluci utrpěli nepěkné šrámy na hlavách, kolega při dokacování neudržel pilu, protože se přímo ve směru padajícího stromu objevil další z těchto "ekologů" a ve snaze ho aspoň upozornit skončil kolega v nemocnici, bohudík "jenom" s několika stehy na břiše....
Ale pardon za odbočení.
Jestli to, co tady autorka propaguje, je úspěšné zmlazení, těch pár zákrsků které očividně většinou nedosahují ani tří metrů, tak by měla nejspíš opět navštívit očního.
Já žil v lese po celý svůj život a i když jsem původem z opačné strany bývalého Československa, je mi do breku jak vypadá Šumava teď, právě díky jejich vítěznému tažení.
Jediné co si přeji je, aby se skutečné zelené Šumavy dožili aspoň její vnoučata.
Pak možná některému z nich dojde, kde bábi udělala chybu
JO
Jarka O.
5.10.2021 22:04 Reaguje na Peter .WolfNo, tak tohle jsem chtěla slyšet -jak to vypadalo na místě. V tom případě jsou duhy teroristi a ti patří víte kam a jaktože tam Bláha není? Jinak Duha, odkud vlastně pochází to slovo, z německé DUH? Styl by totiž odpovídal. Spíš nepochopím, co stojí za tím, že se nechají terorismem zastrašit zodpovědni lidi, hlavně vláda, když přece s teroristy se nevyjednává.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.10.2021 00:03 Reaguje na Peter .WolfTo, že ochránci bezzásahového území národního parku házeli kameny na vaše loupače, moc pěkné nebylo. Zřejmě je k tomu hnal strach z toho, že nezabrání nelegálnímu kácení. Odpovědnost za šrámy na hlavách a stehy na břiše několika dřevorubců vidím hlavně na straně těch, kteří vás na ono zákonem nepovolené kácení navedli.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.10.2021 09:09 Reaguje na Majka KletečkováNení pěkné, když se "ze strachu" hází kameny na chlapa s motorovou pilou v ruce, který dělá nařízenou práci. Ale les stejně musí někdo kontrolovat a co když zjistí kůrovce? Jak je kalamita ošetřená v zákoně o bezzásahových územích, víte to? Já ne. K Vašim jiným příspěvkům: V půlce 17. stol. byla Evropa odlesněná a vylidněná. Obnovy trvaly 10letí. Ano, částečně přirozeně, ale proto, že nebyli lidi. V Evropě vznikly postupně hospodářské lesy a fungovaly do 90. let podobně a dobře. Vyvinula se znalost, jak se o ně starat. Smrk je ve stř. Evrope normální a vhodný. Proč se má ta znalost zahodit, na dostupné lidské síly se vykašlat a vracet se do středověku? Z příspěvků vidim, že s blokádami práce lesáků se začalo v Bavorském lese. Kde jinde? V 90kách začlo zpochybnování práce lesáků. Proč, lesy byly tehdy hezké, plnily své funkce. Dnes jsou v zoufalém stavu a funkce jsou v háji. To potěsí ekologa? Jiné lidi z toho jímá hrůza.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.10.2021 12:32 Reaguje na Jarka O.„Jak je kalamita ošetřená v zákoně o bezzásahových územích, víte to? Já ne.“
Kalamita v bezzásahových územích NPŠ ošetřená v zákoně byla. Aby mohl někdo legálně takovým způsobem kácet v těchto bezzásahových územích, musel už tehdy mít povolení. Hádám, že od MŽP (?). A to povolení v případě Ptačího potoka nikdy vydáno nebylo.
Odpovědět
Kalamita v bezzásahových územích NPŠ ošetřená v zákoně byla. Aby mohl někdo legálně takovým způsobem kácet v těchto bezzásahových územích, musel už tehdy mít povolení. Hádám, že od MŽP (?). A to povolení v případě Ptačího potoka nikdy vydáno nebylo.
SP
Svatá Prostoto
6.10.2021 10:49 Reaguje na Majka Kletečková" Zřejmě je k tomu hnal strach z toho, že nezabrání nelegálnímu kácení."
No to je fakt omluva jak cyp.
Odpovědnost je zde zcela jasná a nese ji výlučně ten idiot, který ten kámen hodil.
Odpovědět
No to je fakt omluva jak cyp.
Odpovědnost je zde zcela jasná a nese ji výlučně ten idiot, který ten kámen hodil.
SP
Svatá Prostoto
6.10.2021 10:47 Reaguje na Peter .WolfNezlobte se na mne, ale za to si můžete sami ... nemáte co suplovat švestky.
V práci jste byli, byli jste po všech stránkách připraveni ji vykonávat a objednavatel/zaměstnavatel (nevím, jaké tam byly smluvní vztahy) nezajistil podmínky, abyste ji mohli vykonávat. Plnění ze smlouvy vám náleželo a o víc jste se neměli starat. Váš les to nebyl. Pokud po mě někdo při práci hází šutry a odmítá toho nechat, volám PČR a do té doby ne to vyřeší prostě nedělám. Jakkoli vás lidsky mohu chápat, jakkoli jiný postup je nepřípustný.
Já nevím jak to tam reálně bylo, nebyl jsem tam, ale podle toho, co popisujete se zjevně dvě skupiny sešly.
Odpovědět
V práci jste byli, byli jste po všech stránkách připraveni ji vykonávat a objednavatel/zaměstnavatel (nevím, jaké tam byly smluvní vztahy) nezajistil podmínky, abyste ji mohli vykonávat. Plnění ze smlouvy vám náleželo a o víc jste se neměli starat. Váš les to nebyl. Pokud po mě někdo při práci hází šutry a odmítá toho nechat, volám PČR a do té doby ne to vyřeší prostě nedělám. Jakkoli vás lidsky mohu chápat, jakkoli jiný postup je nepřípustný.
Já nevím jak to tam reálně bylo, nebyl jsem tam, ale podle toho, co popisujete se zjevně dvě skupiny sešly.
VŠ
Viktor Šedivý
6.10.2021 17:11 Reaguje na Svatá ProstotoKdyž po mně někdo hází kamení v okamžiku, kdy mám v ruce pilu a vedle nohy sekeru, je přiměřené řešení nasnadě.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
7.10.2021 10:44 Reaguje na Viktor ŠedivýTo je hezká teorie, ale u soudu se pak v podobných případech lidí docela diví.
Aby bylo jasno, jak jsem psal, dokážu to lidsky pochopit. Na druhou stranu je taky pravda, že házeči ... a byli to pitomci, o tom žádná ... chtěli docílit jen přerušení práce, ne primárně poškodit/zranit dřevaře. Pokud by tito s kácením přestali, přestalo by házení.
Zde je z pohledu zákona opravdu jediný akceptovatelný postup, a to vyprdnou se na to, zavolat PČR a dát si svačinu.
Jakákoli "svépomoc" je v tomto případě v rozporu se zákonem. Tečka.
Odpovědět
Aby bylo jasno, jak jsem psal, dokážu to lidsky pochopit. Na druhou stranu je taky pravda, že házeči ... a byli to pitomci, o tom žádná ... chtěli docílit jen přerušení práce, ne primárně poškodit/zranit dřevaře. Pokud by tito s kácením přestali, přestalo by házení.
Zde je z pohledu zákona opravdu jediný akceptovatelný postup, a to vyprdnou se na to, zavolat PČR a dát si svačinu.
Jakákoli "svépomoc" je v tomto případě v rozporu se zákonem. Tečka.
VŠ
Viktor Šedivý
7.10.2021 22:54 Reaguje na Svatá ProstotoTo je mi jasné, že postupy soudů při hodnocení obrany bývají velmi často hrůzné.
Pokud bych ovšem přijal Vaši logiku (chtěli docílit jen přerušení práce), stejně dobře bych měl obhajovat třeba dřevorubce mávajícího sekyrou - jen chtěl docílit vyklizení pracovního prostoru.
Odpovědět
Pokud bych ovšem přijal Vaši logiku (chtěli docílit jen přerušení práce), stejně dobře bych měl obhajovat třeba dřevorubce mávajícího sekyrou - jen chtěl docílit vyklizení pracovního prostoru.
SP
Svatá Prostoto
8.10.2021 10:26 Reaguje na Viktor ŠedivýTo jste moji logiku nepřijal. Ta totiž spočívala v tom, že pokud na mne někdo hází cosi, abych něčeho nechal ... a dopouští se tak samozřejmě protiprávního jednání ... tak vzít na něj klacek, například, je sice jednání lidsky celkem pochopitelné, ale úplně stejně protiprávní.
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.10.2021 11:23 Reaguje na Viktor ŠedivýTo má SP pravdu. Jednak byly obě ty skupiny stejně ne/vinné, jen pěšáci, vinní jsou jejich šéfové. Osamělý mstitel je nezákonný, nejsme v Hollywoodu.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.10.2021 00:04Občas jezdím na výlet na různá místa v NPŠ. Všude, kde jsem byla, se les samovolně obnovuje překvapivou rychlostí. Každý rok tam přibývají tisíce stromků, které člověk nesázel. Stačí se tam vypravit a přesvědčit se na vlastní oči. Kdyby tomu člověk na vybraných místech nebránil, tak skoro celá Šumava poměrně rychle zaroste lesem.
Odpovědět
va
vaber
6.10.2021 09:10strašlivé množství odborníků všeho druhu se zde pustilo do prý zničené Šumavy a obvinilo ze všeho ochránce přírody ,
nevím kolik se jich opravdu po Šumavě prošlo a vidělo stav na vlastní oči,
zcela však ignorují situaci na jiných místech, kde žádní aktivisté nebyli a situace je stejná nebo i horší, stačí se rozhlédnout a podívat se na bývalé malé lesíky ze kterých zbylo jen několik stromů, které podivně trčí nad zarůstajícím okolím,
kůrovec se chová jak kovid, dělá si co chce a člověk na to má malý vliv,
všude máme tolik odborníků, každý mele něco jiného a realita jsou těžce poškozené lesy,
lesy na svoji ochranu a obnovu žádné odborníky nepotřebují, narostou přesně podle zákonů přírody ,
jen odborníci a ti co chtějí vytřískat z lesů zisk, nebudou spokojeni a to je jediný problém ,protože člověk a všichni odborníci stále nejsou tak moudří jak příroda a nikdy nebudou
Odpovědět
nevím kolik se jich opravdu po Šumavě prošlo a vidělo stav na vlastní oči,
zcela však ignorují situaci na jiných místech, kde žádní aktivisté nebyli a situace je stejná nebo i horší, stačí se rozhlédnout a podívat se na bývalé malé lesíky ze kterých zbylo jen několik stromů, které podivně trčí nad zarůstajícím okolím,
kůrovec se chová jak kovid, dělá si co chce a člověk na to má malý vliv,
všude máme tolik odborníků, každý mele něco jiného a realita jsou těžce poškozené lesy,
lesy na svoji ochranu a obnovu žádné odborníky nepotřebují, narostou přesně podle zákonů přírody ,
jen odborníci a ti co chtějí vytřískat z lesů zisk, nebudou spokojeni a to je jediný problém ,protože člověk a všichni odborníci stále nejsou tak moudří jak příroda a nikdy nebudou
JO
Jarka O.
6.10.2021 11:23 Reaguje na vaber"...jen odborníci a ti co chtějí vytřískat z lesů zisk, nebudou spokojeni.." nesouhlasím. Nejsem ani odbornice ani nechcu vytřískat zisk a stejně mě likvidace lesa, plic krajiny a estetického prvku kulturní krajiny mrzí. At si jsou taky hospodářské, to snad něčemu vadí, které funkci to vadí? Les se nesklízí 1x za rok, mohl by žít věčně.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.10.2021 12:37 Reaguje na Jarka O.Drtivá většina lesů v ČR je hospodářských. U hospodářských lesů mne také mrzí, že u mnohých z nich došlo na velkých plochách k jejich likvidaci. Nejenom kvůli jejich estetické funkci, i kvůli ekonomickým ztrátám.
Odpovědět
va
vaber
7.10.2021 09:05 Reaguje na Jarka O.pokud budeme v lese jen těžit ,dopadne po čase jak naše pole, kde bez chemie už nic nevyroste ,
les je jako pole, chová stejně, jen celý proces je v lese mnohem pomalejší
Odpovědět
les je jako pole, chová stejně, jen celý proces je v lese mnohem pomalejší
RP
Radim Polášek
8.10.2021 06:31 Reaguje na vaberNaše pole jsou úplně v pořádku. Pokud se nebere v úvahu zelená ekologistická propaganda.
Totéž je s produkčními lesy.
Odpovědět
Totéž je s produkčními lesy.
JH
JH
8.10.2021 08:00 Reaguje na Radim PolášekNaše pole mají problémů celkem dost, třeba nedostatečné vstupy organické hmoty, omezené osevní postupy, erozi a o té chemii by se také dalo dlouze diskutovat. Jak dlouho vydrží půda být takhle "v pořádku" je otázka.
Odpovědět
MK
JS
Jarek Schindler
6.10.2021 12:52 Reaguje na vaberNo máte pravdu v tom, že například já na Šumavě již pár roků nebyl a ani v blízské budoucnosti se tam nechystám. Stačilo. Osobně si vystačím s Jeseníky. I přes výkřiky jak jsou kůrovcem sežrané , zde vidím pořád a to i přes letité snahy různých ochranářů o založení NP či omezení lesnictví, zelené lesy. Jinak ty malé lesíky , již z principu věci, jsou na tom při jakékoliv kalamitě špatně. Nejedná se o souvislé kilometry lesa.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.10.2021 13:12 Reaguje na vaberOdborníci - ekologové, lesníci, hydrobiologové, odborníci přes půdu, mykologové, entomologové apod. - situaci v bezzásahových územích pravidelně monitorují. Myslím, že víceméně všichni vědci v ČR, kteří se nyní aktivně věnují dané problematice a rozumí jí, ponechání přírody jejímu přirozenému vývoji v bezzásahových oblastech NPŠ podporují.
Odpovědět
KT
Karel Tejkal
6.10.2021 14:55 Reaguje na Majka KletečkováVědci, kteří ponechání přírody jejímu přirozenému vývoji v bezzásahových oblastech NPŠ nepodporují, problematice nerozumí?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
7.10.2021 00:40 Reaguje na Karel TejkalMyslím, že velká většina vědců, kteří se dané problematice aktivně věnují a mají přehled o tom, jak to v NPŠ pokračuje, procesu na Šumavě fandí. Nevím, jak stávající vývoj na Šumavě teď hodnotí např. geobotanik doc. Jan Jeník nebo hydrolog doc. Jan Pokorný, když už jsou k dispozici několikaleté zkušenosti a data s ponecháním lesa přirozenému vývoji. Obou těchto pánů si velice vážím. Domnívám se, že ve vědecké komunitě odpor i té dřívější menšiny postupně opadl.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
8.10.2021 06:13 Reaguje na Majka KletečkováPro vědce to je žeň, protože který jiný majitel lesa než český stát si nechá dobrovolně udělat škodu snad mnoha miliard Kč, aby měli vědci k dispozici to, s čím se jinde nikdy a nikde nesetkají. Z tohoto pohledu je Šumava úplně ideální.
Mimochodem, krátce po Kyrilovi po rozjetí kůrovcové kalamity na Šumavě se ve sdělovacích prostředcích blábolilo o tom, že prý vědci, snad z Jihočeské Univerzity, bádají kolem jakýchsi hub, které prý údajně napadají kůrovcové brouky, pokud se tito přemnoží a prý potom redukují počty kůrovců a regulují tak přemnožení kůrovce. Nevíte někdo, s jakým výsledekm ten výzkum skončil?
Odpovědět
Mimochodem, krátce po Kyrilovi po rozjetí kůrovcové kalamity na Šumavě se ve sdělovacích prostředcích blábolilo o tom, že prý vědci, snad z Jihočeské Univerzity, bádají kolem jakýchsi hub, které prý údajně napadají kůrovcové brouky, pokud se tito přemnoží a prý potom redukují počty kůrovců a regulují tak přemnožení kůrovce. Nevíte někdo, s jakým výsledekm ten výzkum skončil?
JH
JH
8.10.2021 09:30 Reaguje na Radim PolášekTi vědci tam především odvedli kus práce a udělali plno zajímavých výzkumů (tím nemyslím jenom ty houby na kůrovce). Škody vznikly nezávisle na nich, kůrovce tam nevysadili.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.10.2021 04:06 Reaguje na JHNikdo se nepře o to, že by tam měli vědci kůrovce vysadit. Ten je součástí každého lesa ( svého broučka má každý druh stromu) a v základním stavu neškodí. Jde o to jak a proč se z jeho normálního stavu stal stav kalamitní.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
11.10.2021 17:30 Reaguje na Jarek SchindlerProtože jde o přírodní procesy. Kalamity tohoto typu byly na Šumavě opakovaně vždycky (za posledních 15 000 let asi 50-100x). Kyselé deště a další nevhodné zásahy to podpořily a urychlily, ale pokud má smrk ještě přirozenou tendeci k obnově, nechal bych to na něm.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
8.10.2021 06:06 Reaguje na vaberMalé lesíky mají vesměs majitele. A ten vyseká třeba pžemnožené bezy, zasadí nové stromky a les bude za nějaké roky zpátky. Asi trochu jiný, víc listnatý, ale bude.
Odpovědět
KP
PK
Pavel Karel
7.10.2021 12:23Policie ČR ať okamžitě pochytá a zavře management a zaměstnance Lesů ČR. Zároveň ať DUHA okamžitě zorganizuje celonárodní blokádu lesů ve vlastnictví státu. Od této chvíle jakákoliv těžba začne až po důkladné kontrole nevýhodných smluv s těžaři dřeva. Průběh těžby a kontrola devastace lesa podléhá osobní kontrole členů DUHA s velkými sankcemi za poškození biotopů. TOTO JE JEDINÁ CESTA JAK ZACHOVAT V ČR LESNÍ POROSTY!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.10.2021 15:25 Reaguje na Pavel KarelTěžba dřeva má podléhat osobní kontrole členů DUHA???????
A velké sankce, pane jó. O jejich výši bude rozhodovat také Duha?
Můžete mi prozradit z jaké to výšky jste upadl na hlavičku pane Pavle Karle?
Druhou možností by potom bylo.... má snad Bláha ještě málo?
Odpovědět
A velké sankce, pane jó. O jejich výši bude rozhodovat také Duha?
Můžete mi prozradit z jaké to výšky jste upadl na hlavičku pane Pavle Karle?
Druhou možností by potom bylo.... má snad Bláha ještě málo?
SS
Stanislav Svoboda
7.10.2021 17:29 Reaguje na Jarek SchindlerTo je od Pavla Karla myšleno ironicky. Neberte to tak doslovně pane Schindlere.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.10.2021 11:39 Reaguje na Stanislav SvobodaSamozřejmě, je to možné pane Svobodo. Mě se prostě zdá , že tady ta ironie se velice přibližuje konání a myšlení té Duhy. Navíc provázanost mezi Duhou a například AOPk je, řekl bych, dost velká.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
8.10.2021 06:27 Reaguje na Pavel KarelAno, to je jediná šance, jak sabotéry, ztroskotance a zaprodance starých lesnických pořádků udržet na uzdě a zabránit jejich nekalým rejdům odporujícím našim dnešním obnovitelným a alarmistickým ideálům. Zastánci starých prohlilých pořádků neprojdou a budou vždycky poraženi a zničeni! Naše mladá generace vychovaná v duchu marxismuleninismu , co to kecám, vychovaná v duchu ekologismu a aktivismu tyto reakcionáře porazí a zatlačí do jejich tmavých rozpadajících se tepelnými žárovkami osvětlených doupat!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.10.2021 09:40 Reaguje na Radim PolášekTak nějak to vidím taky. Ode zdi, ke zdi a za každou
cenu. My chceme bezzásahovost i kdyby tam neměl být už
nikdy žádný les. Prostě to necháme na přírodě a budeme
"zkoumat", jak místo zdravého lesa vyrůstají mrzáčci,
které zmrzačí zbylé padající souše, poláme sníh a nebo
je zaroste a zahluší buřeň a tráva. Je to přece pokus
na celém pohoří, místo nějaké rezervace, či pralesa.
Ono revolučnost je o tom, že musíme popřít vše minulé
a prosadit vše nové, třebas by to byly totální bludy.
Pouze tak dokážeme revolučnost a nový pohled na přírodu.
Kompromis je známkou slabosti a DUHA je přece silná.
Mimochodem se říká, že silný, bývá často ale blbý.
No a slabý ustupuje tak dlouho, až mu prdnou nervy a
připoutanému aktivistovi zalomí ve visacím zámku sirku.
Tem si pak může ten svůj protest užít dosyta a opodál
mohu pracovat bez mamlasů, kteří po mě házejí kamení.
Odpovědět
cenu. My chceme bezzásahovost i kdyby tam neměl být už
nikdy žádný les. Prostě to necháme na přírodě a budeme
"zkoumat", jak místo zdravého lesa vyrůstají mrzáčci,
které zmrzačí zbylé padající souše, poláme sníh a nebo
je zaroste a zahluší buřeň a tráva. Je to přece pokus
na celém pohoří, místo nějaké rezervace, či pralesa.
Ono revolučnost je o tom, že musíme popřít vše minulé
a prosadit vše nové, třebas by to byly totální bludy.
Pouze tak dokážeme revolučnost a nový pohled na přírodu.
Kompromis je známkou slabosti a DUHA je přece silná.
Mimochodem se říká, že silný, bývá často ale blbý.
No a slabý ustupuje tak dlouho, až mu prdnou nervy a
připoutanému aktivistovi zalomí ve visacím zámku sirku.
Tem si pak může ten svůj protest užít dosyta a opodál
mohu pracovat bez mamlasů, kteří po mě házejí kamení.
PH
Petr Hariprasad Hajič
11.10.2021 17:25 Reaguje na Břetislav MachačekVy jste neviděl tu fotodokumentci? Fakt to nevidíte? Zajeďte si tam.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilař
12.10.2021 19:11 Reaguje na Petr Hariprasad HajičProsím zajeďte si na Šumavu, zavádějící fotky umím udělat taky). Je tam pár lokalit, které se dobře zmlazují (ty jsou předkládané jako důkaz) a většina dalších, které mají velký problém (mimořádnost je předváděná jako pravidlo). Problémy jsou dva.
1) první padlé lokality se zmlazovali v situaci, kdy bylo kolem spoustu živých smrků(spousta semínek). To pro další lokality neplatí
2) dobře se zmlazují pouze plochy , které jsou (na poměry Šumavy) vlhké a živné ( a splňují podmínku "1" = mají zdroj diaspor). Podívejte se na Poledník (a další vršky kolem Modravy), tak tam to nejde vůbec (nezmlazuje se).
Odpovědět
1) první padlé lokality se zmlazovali v situaci, kdy bylo kolem spoustu živých smrků(spousta semínek). To pro další lokality neplatí
2) dobře se zmlazují pouze plochy , které jsou (na poměry Šumavy) vlhké a živné ( a splňují podmínku "1" = mají zdroj diaspor). Podívejte se na Poledník (a další vršky kolem Modravy), tak tam to nejde vůbec (nezmlazuje se).
PH
Petr Hariprasad Hajič
11.10.2021 17:23Dost dobře napsaný článek zachycující, jak fungují přírodní procesy. Bez zásahů člověka, bez financování a dotování pochybných firem, naprosto dokonale.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilař
12.10.2021 19:15 Reaguje na Petr Hariprasad HajičTeď už mám definitivně pocit, že se pokoušíte rozpoutat flame. Článek je maximálně tendenční, ignoruje podstatné a opírá se o malichernosti (plošně nepodstatné věci). Prosím udělejte si výlet na Šumavu, hodnoťte Šumavu a ne článek. Článek je vnitřně konzistentní, protože pracuje s pečlivě vybranými daty (ve skutečnosti mylný/ lživý)
Odpovědět
