Návrh pravidel dotací chce MZe poslat Evropské komisi do konce ledna Aktualizováno
Nekula připomněl, že strategický plán měla ČR předat Evropské komisi už počátkem roku. Nový návrh po změnách, které odmítají Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, stát podle ministra pošle do konce ledna "v náhradním termínu". "Je potřeba nadále tento návrh projednat v rámci Evropské komise. Budeme čekat na připomínky," řekl. Připomínky očekává asi po třech měsících a potom podle něj poběží šestiměsíční lhůta schvalování.
Podle Sekáče se během této doby budou s nevládními organizacemi nebo ministerstvem životního prostředí probírat další dílčí parametry tak, aby mohla být nová pravidla známá už v prvním pololetí. Farmáři tak podle náměstka dostanou čas na ně reagovat, aby mohli například změnit osevní postupy.
Proti novým pravidlům, která mimo jiné podle ministerstva odstraní zvýhodnění zemědělských podniků s větší plochou obhospodařované půdy v tom, kolik podpory dostávají na hektar, svolaly Agrární komora a Zemědělský svaz ve čtvrtek protesty. Podle Nekuly komora a svaz při dnešním jednání zůstaly na svých stanoviscích. Nepředpokládá ale, že by jejich výhrady mohly ovlivnit jednání s Evropskou komisí.
Vznik dotační kalkulačky, ve které by si zemědělské podniky spočítaly provozní podporu podle nových pravidel, požadovaly všechny zemědělské organizace. Podle Nekuly si v ní zemědělci budou moct namodelovat, jaké dotace mohou od příštího roku očekávat, a zjistit, jaké benefity by jim mohl přinést přechod do ekologického zemědělství.
Ministr před novináři zdůraznil, že hlavní změny ve strategickém plánu vycházejí z dřívějších připomínek nevládních organizací, ekologů, ministerstva životního prostředí a Evropské komise. "Námi předložený kompromis respektuje reálnou situaci v našem zemědělství a změní jej správným směrem. Naším cílem je mít zdravější vodu, zdravější potraviny, lépe chceme pečovat o půdu a celkově se chovat šetrněji ke krajině," řekl Nekula.
Agrární komora a Zemědělský svaz kritizovaly už předchozí návrh dotačních pravidel, který počítal se stanovením horní hranice pro přímé platby velkým zemědělským podnikům. Po jednání zástupců vládní koalice ministerstvo od záměru ustoupilo, zvýšil se ale podíl z přímých plateb pro menší zemědělce a také se omezila maximální investiční dotace na jeden projekt ze 150 na 30 milionů korun. Nekula dnes řekl, že stát bude monitorovat, zda se velké podniky ve snaze zvýšit si přímé dotace účelově nerozdělují na jednotlivé farmy.
Sekáč zopakoval, že velké podniky si pokles v platbách na plochu obhospodařované půdy mohou kompenzovat z Programu rozvoje venkova, kde má v příštím dotačním období podle návrhu stoupnout míra spolufinancování na 65 procent z dosavadních 35 procent. Asociace soukromého zemědělství ČR, jejímiž členy jsou zejména menší soukromí zemědělci, návrh dotačních pravidel nerozporuje.
Nový návrh počítá také s větší podporou ekologického zemědělství. Farmáři budou moci čerpat až 20.000 korun na jeden hektar obhospodařovaný ekologickým způsobem a zemědělské firmy budou moct fungovat v takzvaném duálním režimu, takže jeden podnik může na oddělených farmách hospodařit ekologicky a jinde konvenčně. V místech silně ohrožených půdní erozí bude maximální plocha jedné plodiny omezená na deset hektarů, řekl Sekáč.
Na dotace zemědělcům v ČR půjde v letech 2023 až 2027 zhruba 140 miliard korun z EU, český stát přidá dalších 60 miliard Kč. Ročně má směřovat na přímé platby zemědělcům asi 21 miliard korun a 19 miliard korun na Program rozvoje venkova.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Katka Pazderů
21.1.2022 17:45Jakub Graňák
21.1.2022 19:29 Reaguje na Katka PazderůKatka Pazderů
22.1.2022 17:05 Reaguje na Jakub GraňákJenže ta řepka a pšenice jsou nejlepší komodity, snáze zpeněžitelné, nemusíte se hádat o cenu se supermarketem, jako v případě brambor nebo v případě vepřového s masokombinátem či v případě mléka s Madetou.
Jakub Graňák
22.1.2022 19:42 Reaguje na Katka PazderůMůj otec blahé paměti už v první polovině devadesátých let tento vývoj předvídal (dnes ho okolní malí zemědělci považují za proroka), tehdy jsme prodávali cca 150 prasat ročně ze dvora a co čtrnáct dnů býka. Měli jsme v plánu vybudovat i malou mlékárnu, protože odbyt byl katastrofální, nakonec na to nedošlo vlivem nesplacených pohledávek ze strany mlékárny ve výši kolem 3 milionů a to byly tehdy sakra prachy. Takhle se ve zlatých devadesátkách nahlíželo na "potravinovou soběstačnost". A od té doby je to pořád stejné - ti velcí napřed zlikvidovali konkurenci a pak začali chrlit komodity. Do dneška pamatuju jednoho místního agrobarona, jak se nám vysmíval za produkci mlíka a masa ... "budoucnost je přece ve velkoprodukci krmné pšenice a kosení tisíců ha luk bez živky". Je dost k smíchu poslouchat tyhle vyžírky typu Tomana... jak blákají o potravinové soběstačnosti, když se sami významně podíleli na její likvidaci. Dneska si hrajou na spasitele.
Ps: u nás ve slezsku už nikdo mléko do tuzemských mlékáren nedodává, tuzemští producenti už sklízí jenom opovržení, všechno skoupí za solidní peníz polák