Návrh zákona o obnovitelných zdrojích energie je před schválením
„Zákon má velkou šanci na schválení díky podpoře ministerstva životního prostředí (MŽP), ministerstva průmyslu, energetického regulačního úřadu ERÚ i celé řady nevládních organizací,“ nešetřil koncem ledna optimismem ministr životního prostředí Libor Ambrozek. „Na schválení zákona čekají desítky projektů,“ tvrdí Martin Bursík, který je autorem jak původního návrhu zákona, tak jeho aktuální přepracované verze. Ta by měla přinést lepší podmínky pro podnikání a především jistotu návratnosti vložených investic podnikatelům. Podle vládního návrhu bude každá nově vystavěná vodní elektrárna do výkonu 10 MW, větrný rotor nebo kotel na spalování biomasy moct počítat s patnáctiletou garancí pevné výkupní ceny. „To znamená příliv investic, současná praxe určování ceny regulačním úřadem vždy na jeden rok dopředu není pro investory zajímavá,“ říká Ambrozek.
Návrh zákona o obnovitelných zdrojích energie je před schválením. Na snímku větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem.
|
|
Foto: Martin Mach /Ekolist.cz |
Novinkou v návrhu zákona je možnost výrobce elektřiny vybrat si i systém „zelených bonusů“. Majitel distribuční sítě, který vykupuje elektřinu, se může dohodnou s výrobcem, že namísto pevně dané ceny bude prodávat jeho energii za tržní cenu. K ní přidá výrobci „bonusovou“ částku, tak aby celková cena byla vyšší než ta státem garantovaná. Zelenou prémii si do nákladů počítá distributor a její celkovou výši zaplatí odběratelé elektřiny. Podle MŽP je při dnešní ceně 2,66 Kč za kilowatthodinu částka navíc spojená s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů necelé dva haléře. „Chceme zaručit pevné ceny pro výrobce, kteří chtějí jistotu, a vyšší výnosy pro ty odvážnější“ vysvětluje Martin Bursík, který se inspiroval podobným systémem ve Španělsku. Podle odhadů by měl nový zákon přilákat investice za cca 49 miliard korun a vytvořit tisíce nových pracovních míst.
Nadšení ze zelené energetické budoucnosti chladí zpravodaj zákona Oldřich Vojíř (ODS), kterému se nelíbí, že zákon počítá s průmyslovým využitím energie a ne jen s využitím v malých lokálních zdrojích. Podle něj povedou v budoucnu nová pravidla výkupu k výraznému zvýšení cen i k nuceným investicím do přenosové soustavy, které nakonec zaplatí spotřebitelé. „Podpory deformují volný trh, energetický nevyjímaje. Skutečnost, že banky nechtějí obnovitelnou energii financovat, ukazuje na její nekonkurenceschopnost a nenávratnost vložených investic. Srovnejte si investici do uhelné elektrárny za přibližně 75 miliard bez jakékoli podpory a možná 49 miliard za předpokladu podpory a ochrany investice na dobu 15 let. Jaká je lepší cesta, především pro konečného zákazníka?“ ptá se Vojíř.
V ceně energie z neobnovitelných zdrojů ovšem nejsou započítány tzv. externality, tedy vedlejší škody například na zdraví lidí a životním prostředí, které při její výrobě vznikají. Podle nedávných výpočtů Centra pro otázky životního prostředí UK přitom tyto škody jen z české elektroenergetiky postavené na uhlí a jaderné energii představují desítky miliard korun ročně.
Biomasa stále s uhlím
Hospodářský výbor se nakonec přiklonil k variantě, která počítá pouze s podporou výroby elektrické energie, a nikoli tepla z obnovitelných zdrojů. Tím by se však v případě schválení podstatně snížil efekt celé právní úpravy, protože v ČR má z alternativních zdrojů největší potenciál pěstování biomasy právě pro účely vytápění.
Problémem také zůstává, proč návrh počítá s podporu výroby elektrické energie u vodních elektráren jen do výkonu 10 MW, ale zároveň umožňuje spoluspalování biomasy v uhelných elektrárnách bez omezení. Neela Winkelmannová-Heyrovská byla ještě jako vedoucí energetické sekce motorem protestů Strany zelených proti původnímu návrhu zákona, dokonce pro parlament vypracovala vlastní celkový pozměňovací návrh. Nicméně její funkční období skončilo těsně před volbami do předsednictva strany, do kterého byl místo ní zvolen Martin Bursík, autor obou verzí zákona. Podle jejího názoru se aktuální verze liší od té původní jen pramálo. „Stále diskriminuje nezávislé výrobce tím, že jim neumožňuje plánování projektů a protěžuje spalování biomasy s uhlím, které tak má na patnáct let zaručeno dnešní výnosy. Navíc je v návrhu hodně neprůhledností, které umožňují zdražování elektřiny. Ministerstva se zasloužila o to, aby ve výborech nebyly přijaty žádné zásadní pozměňovací návrhy,“ vypočítává nedostatky Winkelmannová-Heyrovská.
Zákon počítá s tím, že výrobu elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů v ČR pokryje především spalování biomasy, které by v roce 2008 mělo mít 40 % podíl. Malé a velké vodní elektrárny by měly pokrýt shodně po 21 % a větrné rotory obstarají 18 %.Podle ERÚ činil v ČR v roce 2004 podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů 3,7 %.
Tento článek je převzat z tištěného EkoListu březen 2005.
reklama