https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nejvetsi-ledovec-sveta-se-dal-u-brehu-antarktidy-po-vice-nez-30-letech-do-pohybu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Největší ledovec světa se dal u břehů Antarktidy po více než 30 letech do pohybu

24.11.2023 13:12 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Vincent van Zeijst / Wikimedia Commons
Největší ledovec světa se dal do pohybu poté, co byl přes tři desítky let usazen na mořském dně. Obří kus ledu pojmenovaný A23a o rozloze téměř 4000 kilometrů čtverečních se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny, brzy však zakotvil ve Weddellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem. V uplynulém roce však začal být unášen značnou rychlostí pryč a nyní se chystá vyplout mimo vody Antarktidy. Píše o tom zpravodajský server BBC News.
 

A23a je opravdovým kolosem, jeho celková plocha odpovídá zhruba rozloze Zlínského kraje. A neudivuje jen svou rozlohou - jeho tloušťka dosahuje přibližně 400 metrů. Pro srovnání, Žižkovský vysílač, nejvyšší stavba v Praze, měří "pouhých" 216 metrů.

Ledovec A23a se odloupl jako jeden z mnoha z antarktického Filchnerova šelfového ledovce. Názvy plovoucích ledovců vznikají podle oblasti, kde byly poprvé zaznamenány, číslo určuje jejich pořadí. Pokud se dále rozlomí, přidávají se další písmena na konec názvu. V době, kdy se oddělil tento ledovec od bílého kontinentu, nacházela se na něm sovětská výzkumná stanice, což jen dokresluje, jak dávno k této události došlo.

Moskva tehdy vyslala expedici, aby ze základny Družnaja 1 odvezla vybavení, protože se obávala, že o něj přijde. Placatý ledovec však neodplul daleko od pobřeží, jeho hluboký kýl brzy pevně zakotvil na bahnitém dně Weddellova moře.

Proč se tedy dnes, po téměř 40 letech, rozhodl dát do pohybu?

"Ptal jsem se na to několika kolegů, zajímalo mne, zda to nemohla vyvolat například změna teploty vody u šelfu, ale všichni se obecně shodli, že prostě nastal jeho čas," řekl Andrew Fleming ze společnosti British Antarctic Survey, který se specializuje na dálkové snímání pohybu ledovců. "Od roku 1986 seděl na dně, ale tak dlouho se zmenšoval, až se odlepil a dal se do pohybu. První pohyb jsem zaznamenal už v roce 2020," dodal.

V posledních měsících pak A23a přidal na rychlosti, poháněn větrnými a mořskými proudy, a v současné době už míjí severní cíp Antarktického poloostrova. Podobně jako většina ledovců z oblasti Weddellova moře i tento téměř jistě vypluje do antarktického cirkumpolárního proudu, který ho poté nasměruje k jižnímu Atlantiku na dráhu, pro niž se vžil název "ledovcová alej".

Dříve či později pak bude stejně jako všechny ledovce, jakkoli veliké, odsouzen k tomu, aby postupně roztál a rozplynul se v oceánu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

mara polasek

mara polasek

25.11.2023 06:27
Ptal jsem se na to několika kolegů, zajímalo mne, zda to nemohla vyvolat například změna teploty vody u šelfu, ale všichni se obecně shodli, že prostě nastal jeho čas. .... marny pokus to navlect na go. nastesti je dost vedcu co se nenechaji manipulovat. senzace skoncila proste teleni ledovcu je prirozeny jev.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.11.2023 08:53 Reaguje na mara polasek
Tohle je pěkná demagogie typu "půlpravdy".Tání ledovců je sice přirozený jev na celém světě, ovšem vám zase schází ta druhá polovina - růst ledovců, který se dnes už nějak příliš nekoná. Navíc nevím, kdo to chce navléci na go, když v článku o tom není zmínka.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist