https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nekteri-vcelari-maji-letos-desetinu-produkce-medu-proti-normalu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Někteří včelaři mají letos desetinu produkce medu proti normálu

22.8.2021 17:17 | KOLEČ (ČTK)
Foto | estelheitz / Pixabay
Někteří včelaři mají letos desetinu produkce medu proti normálu. Podle včelaře Jiřího Tůmy z kolečské organizace Českého svazu včelařů je hlavním důvodem přibližně o tři týdny kratší sezona, během níž včely mohly nosit nektar. Jarní měsíce byly chladné a rostliny nemohly takzvaně medovat. Nektar potřebný pro výrobu medu z rostlin také smýval častý déšť. Letos bude cena medu okolo 200 korun za kilogram, před dvěma lety to bylo 150 či 160 korun, řekl ČTK Tůma.
 

Běžně včelaři med stáčejí dvakrát ročně, poprvé koncem června a podruhé koncem července. "Já jsem letos vytáčel jenom jednou. Tím, jak sezona byla zkrácená, bylo všechno do sebe hrozně nahuštěné. Všechny včely jsem musel zakrmovat, aby mi nepadly, aby vůbec vydržely mezeru v nedostatku potravy," uvedl Tůma. Podle něj některým včelařům, kteří nezakrmovali, včelstva uhynula. Navíc včely po zakrmení nejsou v tak dobré kondici jako při přirozené stravě, a i to se následně projevuje v produkci medu.

Některá včelstva v minulých letech zdecimovala varroáza, parazitární onemocnění včel. Zatímco běžná roční ztráta včel bývá podle předsedy kolečské organizace do 30 procent, při předloňském rozšíření nemoci stavy včel v regionu klesly o 50, 80 či dokonce 100 procent. "Mně se stalo něco podobného. Včelařím deset let a za devět let předtím jsem ztratil jeden úl. Před dvěma lety jsem ztratil všechny," řekl Tůma.

Dlouhodobým problémem jsou též pesticidy na polích a nedostatečné informování včelařů zemědělci o přesném termínu postřiků. Produkci medu podporuje pestřejší skladba zemědělských ploch včetně takzvaného greeningu - což je systém hospodaření, při kterém se střídají plodiny, udržují stanovené plochy trvalých travních porostů a některé pozemky jsou vyčleněny například pro krajinné prvky včetně alejí. Vhodné je sázení ovocných stromů či pěstování svazenky na polích. Tato rostlina se využívá jako pícnina či zelené hnojení a produkuje velké množství nektaru. Naopak některé nové odrůdy řepky mají výrazně méně nektaru. Objevují se i nové plodiny, které jsou pro včely nebezpečné, například druh lípy obsahující látku, která včely omámí a ony následně hynou, uvedl.

Negativní vliv má i sucho, při kterém rostliny takzvaně nemedují, včely pak nemají dost potravy a snižuje se počet včelstev. Ideální také není kumulace včelstev v některých částech krajiny, včelaři mají úly většinou ve vesnici a mimo ni chovají včely spíše výjimečně. Důvodem jsou mimo jiné obavy z krádeží úlů, které v dnešní době nejsou výjimkou.

Kolečská organizace včelařů má kolem 40 členů. Před pěti lety byla na hranici zavření, nyní včelařů výrazně přibylo včetně mladých lidí, včelaření se stává i moderní záležitostí. Je to i díky tomu, že se lidé více zajímají o ekologii. Český svaz včelařů navíc zajišťuje svým členům nejen vzdělávání, ale třeba také organizaci léčení nákaz.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

V

Vladimir Mertan

22.8.2021 21:12
No zjavne sa neprekrýva klimatický a včelársky normál. :-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.8.2021 10:13 Reaguje na Vladimir Mertan
To je dost plytké vysvětlení, do velikosti snůšky vstupuje daleko více proměnných, my jsme kupříkladu měli letos snůšku nadprůměrnou, stejně tak i loni, naopak v předchozích suchých a horkých letech to bylo výrazně horší
Odpovědět
va

vaber

23.8.2021 08:30
nerozumím tomu ,jen se zeptám ,
včelaři seberou včelám med,potom je nakrmí cukrem ,včely z toho udělají něco jako med a potom jim to zase seberou a opět je nakrmí cukrem?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.8.2021 08:52 Reaguje na vaber
Včelaři seberou včelám med, potom je zakrmí cukrem a ty včely na tom cukru sedí až do jara, kdy začnou zase produkovat med - ve zkratce
Odpovědět
va

vaber

23.8.2021 09:07 Reaguje na Jakub Graňák
včely sedí na cukru? tak včelám dávají včelaři cukr aby si poseděly?
nemám nic proti včelařům ,jsou to většinou dobří lidé
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

23.8.2021 10:05 Reaguje na vaber
http://www.pv.sk/vcely/prax_clanky045.asp Často sa diskutuje o vhodnosti zimovania rodín na mede. Veď koniec koncov je med ich prirodzený produkt, takže to znie logicky, ponechať včelám ako zásoby na zimu plásty s medom. Ale odoborníci varujú pred nepremysleným zimovaním na mede. Vo voľnej prírode si včely ukladajú zásoby medu po celú sezónu, tým vlastne vzniká zmes rôznych medov. Ale ak včelár ponechá včelám na zimu len jeden druh medu, tak sa môžu vyskytnúť problémy. Medy s vysokým obsahom glukózy v plástoch skyštalizujú a v zime včely nemajú možnosť doniesť vodu, aby takýto med rozpustili. Repkový, lesný a vresoviskový med je najnevhodnejší ako zásoba na zimu, lebo rýchlo zkryštalizuje, alebo obsahuje priveľa minerálnych látok, ktoré sú pre včely nestráviteľné a zatažujú ich výkalový vačok. Keď včelám med skryštalizuje, môže sa pritrafiť, že uhynú od hladu na plných plástoch.
Pre včely veľmi dobre stráviteľný je med z facélie, agáta, lipy, alebo zvyšky z jarnej a letnej znášky.
Pozor na med, ktorý začal kvasiť! Kvasinky sa v úli rozmnožia a napadnú aj ostané zásoby. Môžu v úli prežiť až do jari a pustiť sa do novej znášky, čím zničia úrodu medu. Kvasinky takžiež počas zimy zatažujú včelám trávenie.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.8.2021 11:14 Reaguje na Vladimir Mertan
A to bylo hezké děkuji za rozšíření obzorů, t jsem vůbec netušil.

Omluvou mi budiž to, že med nerad:-))).
A jo, já vím že je zdravý a fajn a super a tak. I tomu věřím. Ale prostě mi nechutná, to je marný.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

23.8.2021 11:36 Reaguje na Vladimir Mertan
Jen bych dodal, že běžný zcukernatělý med nebývá považován za problém (nakonec ona i pampeliška aj. do zimy zpravidla zcukernatí, včely si s tím ale poradí).
Problémem jsou tzv. melecitózní medy, melecitóza má původ v některých medovicích (často se uvádí modřín).
A obecně jsou pozdní medovicové (zpravidla tmavší) medy považovány za méně vhodné, kvůli většímu obsahu minerálních látek. Ovšem udává se, že naše původní (vyhynulá resp. vyhubená) včela snášela zimování na medovicových medech lépe. Dnes se můžeme setkat i s tím, že některým liniím včel dělá problémy jakýkoliv med. Ovšem včely zimující na cukru mají zase chudší mikrobiom trávicí soustavy.. Těch proměnných je v té problematice opravdu obrovské množství.
Jak se říká, co včelař, to dva názory..
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.8.2021 10:08 Reaguje na vaber
To byl jenom takový popkulturní obrat, ony ho samozřejmě až do jara papají. Co je však v této věci poměrně paradoxní je fakt, že jim ten cukr jako zimní zásoba svědčí víc, než ponechané zásoby medu (ale to je na delší povídání)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.8.2021 10:10 Reaguje na Jakub Graňák
Tak než jsem to dopsal, tak si Vladimír Mertan dal tu práci s obsáhlejším vysvětlením:-)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist