Německo řeší, kdy skončí s uhlím; rýsuje se rok 2035

V Německu se má příští rok rozhodnout o tom, kdy země přestane využívat energii z uhlí. Jako nejpravděpodobnější se zatím jeví rok 2035. Už před koncem letoška měla konkrétní návrh předložit takzvaná uhelná komise, kvůli sporům to ale nestihne a jednat bude až do února 2019. Na co nejdelší využití uhelné energie tlačí především trojice východoněmeckých zemí, které hovoří o termínu až kolem roku 2040. V oblasti provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.

Uhelná komise, v níž zasedají zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, sice o konci uhelné energie v Německu nerozhodne sama - tato zodpovědnost připadne vládě a parlamentu - přesto je ale její role klíčová, protože se počítá s tím, že se politici jejím doporučením budou řídit.

Vedle stanovení konečného data má komise, která působí od letošního června, přijít také s návrhy, jak dotčené regiony transformovat, jak změny v nich financovat, a zároveň jak v oblasti uhelné energie co nejlépe splnit klimatické cíle, k nimž se spolková republika zavázala.

Předběžné plány komise, která se oficiálně jmenuje Růst, strukturální změny a zaměstnanost, počítají podle magazínu Der Spiegel s tím, že se v první fázi do roku 2022 uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu pěti gigawattů na západě země. Za každý gigawatt má přitom provozovateli připadnout odškodnění ve výši 600 milionů eur (15,5 miliardy korun).

Hlavní fáze odklonu od uhelné energetiky se má odehrát v letech 2022 až 2030. Komise přitom zvažuje, že v tomto období budou provozovatelé elektráren dostávat odškodnění v závislosti na tom, kdy přesně je uzavřou. Kdo tak učiní dříve, dostane větší peníze. Také v těchto letech se opatření budou týkat především západu spolkové republiky.

Na východní oblasti, tedy především spolkové země Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dojde nejspíš po roce 2030. Organizace na ochranu životního prostředí požadují, aby konečným datem byl právě rok 2030, premiéři východoněmeckých zemí ale lobbují za dobu kolem roku 2040, kdy stejně v regionu vyprší většina povolení k těžbě.

"Dřívější odklon by vedl k vysokým cenám elektřiny a ohrozil průmyslové lokality na východě," míní braniborský ministerský předseda Dietmar Woidke, který v září o tématu jednal také s českým prezidentem Milošem Zemanem. Ten se o situaci zajímal zřejmě i kvůli investici Křetínského, jehož EPH v roce 2016 v konsorciu s finanční skupinou PPF Investments koupila doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf.

Postoj Křetínského k německému rozhodování o konci uhlí je také jasný. "Bez hnědého a černého uhlí by se zítra Německo zastavilo," řekl podle včerejšího vydání listu Süddeutsche Zeitung německým novinářům. Vyjádřil také přesvědčení, že by debata v Německu měla být vedena racionálněji.

Tato debata zatím většinově směřuje k roku 2035, kdy by podle předběžného plánu komise měly skončit všechny uhelné elektrárny, možná s výjimkou několika, které by ještě pár let byly připravené v pohotovosti pro případ, že by byl momentální nedostatek větrné energie.

S tímto datem ale zatím zástupci východoněmeckých spolkových zemí souhlas nevyjádřili. Aby tak mohli učinit, musí podle nich být jasně stanovena částka, která půjde na obnovu a zvládnutí strukturálních změn v regionu, kde jen EPH zaměstnává na 8000 lidí. Podle trojice východoněmeckých spolkových zemí bude potřeba kolem 60 miliard eur na příštích 30 let.

---

reklama

---