https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nemecko-resi-kdy-skonci-s-uhlim-rysuje-se-rok-2035
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Německo řeší, kdy skončí s uhlím; rýsuje se rok 2035

29.11.2018 00:30 | BERLÍN (ČTK)
V Německu se má příští rok rozhodnout o tom, kdy země přestane využívat energii z uhlí. / Ilustrační foto
V Německu se má příští rok rozhodnout o tom, kdy země přestane využívat energii z uhlí. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V Německu se má příští rok rozhodnout o tom, kdy země přestane využívat energii z uhlí. Jako nejpravděpodobnější se zatím jeví rok 2035. Už před koncem letoška měla konkrétní návrh předložit takzvaná uhelná komise, kvůli sporům to ale nestihne a jednat bude až do února 2019. Na co nejdelší využití uhelné energie tlačí především trojice východoněmeckých zemí, které hovoří o termínu až kolem roku 2040. V oblasti provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.
 

Uhelná komise, v níž zasedají zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, sice o konci uhelné energie v Německu nerozhodne sama - tato zodpovědnost připadne vládě a parlamentu - přesto je ale její role klíčová, protože se počítá s tím, že se politici jejím doporučením budou řídit.

Vedle stanovení konečného data má komise, která působí od letošního června, přijít také s návrhy, jak dotčené regiony transformovat, jak změny v nich financovat, a zároveň jak v oblasti uhelné energie co nejlépe splnit klimatické cíle, k nimž se spolková republika zavázala.

Předběžné plány komise, která se oficiálně jmenuje Růst, strukturální změny a zaměstnanost, počítají podle magazínu Der Spiegel s tím, že se v první fázi do roku 2022 uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu pěti gigawattů na západě země. Za každý gigawatt má přitom provozovateli připadnout odškodnění ve výši 600 milionů eur (15,5 miliardy korun).

Hlavní fáze odklonu od uhelné energetiky se má odehrát v letech 2022 až 2030. Komise přitom zvažuje, že v tomto období budou provozovatelé elektráren dostávat odškodnění v závislosti na tom, kdy přesně je uzavřou. Kdo tak učiní dříve, dostane větší peníze. Také v těchto letech se opatření budou týkat především západu spolkové republiky.

Na východní oblasti, tedy především spolkové země Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dojde nejspíš po roce 2030. Organizace na ochranu životního prostředí požadují, aby konečným datem byl právě rok 2030, premiéři východoněmeckých zemí ale lobbují za dobu kolem roku 2040, kdy stejně v regionu vyprší většina povolení k těžbě.

"Dřívější odklon by vedl k vysokým cenám elektřiny a ohrozil průmyslové lokality na východě," míní braniborský ministerský předseda Dietmar Woidke, který v září o tématu jednal také s českým prezidentem Milošem Zemanem. Ten se o situaci zajímal zřejmě i kvůli investici Křetínského, jehož EPH v roce 2016 v konsorciu s finanční skupinou PPF Investments koupila doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf.

Postoj Křetínského k německému rozhodování o konci uhlí je také jasný. "Bez hnědého a černého uhlí by se zítra Německo zastavilo," řekl podle včerejšího vydání listu Süddeutsche Zeitung německým novinářům. Vyjádřil také přesvědčení, že by debata v Německu měla být vedena racionálněji.

Tato debata zatím většinově směřuje k roku 2035, kdy by podle předběžného plánu komise měly skončit všechny uhelné elektrárny, možná s výjimkou několika, které by ještě pár let byly připravené v pohotovosti pro případ, že by byl momentální nedostatek větrné energie.

S tímto datem ale zatím zástupci východoněmeckých spolkových zemí souhlas nevyjádřili. Aby tak mohli učinit, musí podle nich být jasně stanovena částka, která půjde na obnovu a zvládnutí strukturálních změn v regionu, kde jen EPH zaměstnává na 8000 lidí. Podle trojice východoněmeckých spolkových zemí bude potřeba kolem 60 miliard eur na příštích 30 let.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Martin Weiser
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (13)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

29.11.2018 11:09
Opravdu ambiciozni. Do roku 2035 bez jadra a uhli! Putin se muze tesit na Nordstreamy 3-9.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.11.2018 12:15 Reaguje na Jiří Svoboda
No pokud se chceme aspoň pokusit zachránit sami sebe i celou planetu, tak jsou takové "ambiciózní" plány nutností... a co se závislosti na plynu týče, tak to se ještě uvidí.. teď prostě bude doba prověřování všech vhodných možností.

Navíc, čím větší podíl obnovitelných zdrojů, tím větší energetická nezávislost....



Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2018 13:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To snad nemyslite vazne: "Navíc, čím větší podíl obnovitelných zdrojů, tím větší energetická nezávislost." Tim vice musite okolni zeme vydirat aby vam pomahali s bezpecnosti dodavek energie.

Avizovany ustup od jadra je asi ta nejvetsi pitomost. Samozrejme, nikdy nerikej nikdy. Je ale otazkou zda v Nemecku doba prověřování všech vhodných možností vubec nastane. Je to velmi podivna zeme!
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

29.11.2018 14:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Uvažujete o roku 2035, jako o roku 2019. Skladování a úspory energie mají velký potenciál.

Pálení uhlí je skutečně neperspektivní a krajně nebezpečné v dnešní situaci. Jádro je zase příliš nákladné. Německo není podivná země. To spíš my trpíme přehnanou opatrností.
Odpovědět
ig

29.11.2018 17:17 Reaguje na Šimon Špidla
V čem je jádro nákladné? Ceny elektřiny nám zvýšily oze, a ne jádro. Uranu jsou všude tři prdele, umíme ho použít, incidence sedmičkových havárií elektráren je už slušně zkalibrovaná a stále se snižuje, v Německu nehrozí nedodržování provozních předpisů, ale oni to přesto zaříznou. To už je potřetí za sto let co se Němci nechali ovládnout ideologií :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2018 17:45 Reaguje na Šimon Špidla
A zarizeni na skladovani energie taky neco stoji a ma nejakou uhlikovou stopu ci omezenou zivotnost. Dnes neni problem zvladnout denni cyklus vyroby/spotreby elektriny ale dlouhodobejsi tydenni az sezonni rozdily mezi poptavkou a nabidkou. A tam OZE delaji obrovske problemy. Kdo zafinancuje skladovani energie na nekolik mesicu dopredu? Postavite precerpavaci elektrarnu, kterou za rok petkrat napustite a vypustite?
Odpovědět
ig

29.11.2018 17:21
Rozumné řešení je přes individuální snížování spotřeby paliv na základě zdanění. Na fotce moudré obyvatelstvo nadšeně vítá plán vlády na zavedení uhlíkové daně.
http://1gr.cz/fotky/pes/18/113/pgal/WAG77a3ae_nepokoje.jpeg
[zdroj: neviditelnypes.cz]
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.11.2018 17:44 Reaguje na
Nepletete si nahodou uhlikovou dan se spotrebni dani na pohone hmoty?
Odpovědět
ig

29.11.2018 20:21 Reaguje na Jiří Svoboda
Doznávám, že přesně nevím, co to v té Francii měli. To měla být jen ilustrace, jak lid vnímá opatření vedoucí ke snížení produkce CO2. Holt se na ně nesmí takhle humpolácky :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.11.2018 08:43 Reaguje na
Jasne. Ta politika se musi delat inteligentneji a systemoveji.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.11.2018 08:45 Reaguje na
Toto melo byt i u nas kvuli nezakonne a protiustavni podpore OZE. Kupodivu toto nikomu nevadi.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.11.2018 08:17
@ig
Ve Francii se bouří střední třída, protože Macron chce od Nového roku zavést speciální ekologickou daň na benzín a naftu, která má znepoužitelnit klasická auta (s čímž se nijak netají). Vyzývá majitele aut, aby přešli na elektromobily (to jsou ty křápy, co si kupují multimilionářské rodiny jako druhé nebo třetí auto, protože nic neuvezou vzhledem k váze baterií a nikam nedojedou vzhledem k jejich kapacitě).
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.12.2018 08:22
@Šimon Špidla 29.11.2018
Německo je skutečně podivná země, protože nedokázalo přehodnotit své "ekologické" aktivity, přestože prokazatelně vedou ke zvyšování produkce CO2. Podobně stáli až do hořkého konce i za Hitlerem, aniž by reflektovali negativa s ním spojená.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist