Nové centrum při České zemědělské univerzitě chce řešit adaptaci krajiny na změnu klimatu
Česká krajina na více než 80 procentech rozlohy nezvládá sucho v kombinaci se stále častějšími povodněmi. Podle Skleničky je nutné krajinu na klimatickou změnu adaptovat, což zahrnuje opatření z oblastí politiky, legislativy, dotačních pravidel, vzdělávání či výzkumu. Česko má podle rektora sice mnoho dobrých strategií, koncepcí či generelů, problémem je ale absence pilotních projektů adaptačních opatření.
Centrum chce akcentovat výzkum, vzdělávání, poradenství i realizaci opatření. "Jednotlivé relevantní výzkumné týmy ČZU spojujeme a hledáme komplexní řešení na pomezí aplikovaného výzkumu a praxe. Naším odběratelem musí být ministerstvo zemědělství, jednotliví zemědělci a jejich farmy, lesní hospodáři a jejich lesní správy, obce nebo projektanti pozemkových úprav," řekl Sklenička. Centrum dále spolupracuje s řadou dílčích týmů z významných institucí v Česku i zahraničí.
Hlavním směrem činnosti centra má být koncept Chytré krajiny. Principem je vytvoření dostatečně velkých retenčních a akumulačních prostorů pro zachycení vody především z přívalových srážek. Vyspělým závlahovým systémem se pak voda musí rozvádět po celé krajině v době sucha. Důležité je podle Skleničky například také celý systém i jeho prvky dimenzovat na období po roce 2030 a později nebo vytvořit nový sofistikovaný vodohospodářský systém. V případě realizace má být výsledkem unikátní krajina v evropském měřítku.
V současnosti centrum začíná pracovat na projektech Chytrá krajina I až III. "Jde o projekty tří typů: zemědělské, lesní a urbanizované krajiny. Všechny projekty startujeme na pozemcích ČZU, abychom to, co vyprojektujeme, mohli okamžitě realizovat a monitorovat," doplnil Sklenička.
Finance na tento aplikovaný výzkum a realizaci byly dosud poskytnuty z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a z Technologické agentury ČR. O úzké spolupráci ČZU jedná s ministerstvy zemědělství a životního prostředí a Lesy ČR. Pro realizaci opatření se předpokládá čerpání peněz z Programu rozvoje venkova, Operačního programu Životní prostředí i z přislíbené podpory soukromých investorů.
reklama
Hladina Visly ve Varšavě klesla na doposud nejnižší úroveň
Povodí Dyje by mohla pomáhat voda z Dunaje, vzniknou první studie
Průtoky v řekách v povodí Moravy jsou podprůměrné, šestina profilů hlásí sucho