https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/novym-sefem-np-ceske-svycarsko-se-stane-petr-kriz-ministr-ho-jmenuje-ve-stredu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Novým šéfem NP České Švýcarsko se stane Petr Kříž, ministr ho jmenuje ve středu

22.11.2022 10:23 | DĚČÍN (ČTK)
Marriina vyhlídka v Národním parku České Švýcarsko.
Marriina vyhlídka v Národním parku České Švýcarsko.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Novým ředitelem Správy Národního parku České Švýcarsko se stane Petr Kříž ze Správy CHKO České středohoří. Ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ho jmenuje ve středu, oznámilo ministerstvo životního prostředí. Kříž ve funkci vystřídá Pavla Bendu, kterého ke konci září odvolala tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Podle ní Benda nedostatečně komunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení.
 

Ministerstvo uvedlo, že Jurečka jmenuje nového ředitele Správy NP České Švýcarsko Petra Kříže ve středu na MŽP ve 12:30. Současně se uskuteční krátká tisková konference, při které Kříž představí své vize dalšího směrování národního parku.

V současné době Kříž, který se narodil v roce 1975 v Děčíně, vede regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO České středohoří. V předchozích letech pracoval i na Správě CHKO Labské pískovce. Vedle péče o území CHKO a výkonu státní správy se podílel mimo jiné na realizaci projektů z Operačního programu Životní prostředí a z programu Life a je členem Rady NP České Švýcarsko, doplnilo MŽP.

V Českém Švýcarsku vypukl koncem července rozsáhlý lesní požár, který zasáhl přes 1000 hektarů. Hasiči bojovali s plameny v těžko přístupném terénu 20 dní. Starostové některých obcí v Českém Švýcarsku si opakovaně stěžovali na nedostatečnou komunikaci se správou parku už před vypuknutím požáru. Benda vedl národní park od července 2008, skončil 30. září. Po jeho odvolání MŽP vypsalo na obsazení uvolněného místa výběrové řízení.

"Od nového ředitele si slibujeme lepší komunikaci ve směru k obcím a zlepšení postavení obcí v radě parku," řekl ČTK starosta Krásné Lípy Jan Kolář (Sdružení 2022). "V případě pana Kříže se jedná o zkušeného pracovníka ochrany přírody, věříme, že do problematiky národního parku se dostane lehce," uvedl. Doplnil, že obce v Českém Švýcarsku nyní společně řeší prevenci před požáry.

Na jmenování nového ředitele národního parku a nového ministra životního prostředí netrpělivě čeká Hřensko. "Jmenování nového ředitele je pro nás zásadní a dobrá zpráva. Konečně budeme mít oficiálního partnera, s nímž můžeme jednat," řekl ČTK starosta Hřenska Zdeněk Pánek (Soutěsky-věc veřejná). "Potřebujeme se co nejdříve sejít a vytyčit strategii, jakým způsobem se přikročí k obnově soutěsek. Zatím nemáme vůbec jasno, kdy se tam bude co dít," uvedl starosta. Obec provozuje plavbu na lodičkách po říčce Kamenice mezi soutěskami. "Geologové tam provádí průzkum. Potřebujeme být pravidelně informováni o dění, abychom věděli, kdy tam můžeme pustit na opravu přístaviště naše lidi. Moc bychom si přáli, aby se provoz lodiček obnovil na startu nové turistické sezony," uvedl starosta.

Národní park České Švýcarsko je nejmladší národní park v Česku, má rozlohu zhruba 79 kilometrů čtverečních. Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony, rokle a neporušené nebo jen málo pozměněné původní ekosystémy. Oblast je součástí Česko-saského Švýcarska, přičemž na německé straně je o deset let déle chráněna jako Národní park Saské Švýcarsko.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

22.11.2022 11:30
Bývalý ředitel NP České Švýcarsko pořád nechápe, proč jej bývalá ministryně životího prostředí odvolala. Takže jenom pro objasnění - náklady na uhašení požáru v Českém Švýcarsku vystoupaly na více než 220 miliónů korun. A to jsou jenom náklady na hašení. Kdo vyčíslí celkovou škodu?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2022 16:51
No náklady na zhořený les jsou 0. Nebyl hospodářský. Mělo by se ale ihned a skutečně intenzivně zalesňovat listnáči, a nenechat rozrůst extra hořlavou směs bříza, smrk, borovice. Zalesnění listnáči taky nejsou náklady na požár.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.11.2022 17:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud vím, tak tam shořely i nějaké nemovitosti. A ty milióny kubíků dřeva, které tamy byly v metrech, případně na stojáka, se mohly prodat aspoň jako dřevo na topení a ze získaných peněz se mohla zaplatit výsadba smíšeného lesa.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.11.2022 18:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Třeba Vy konkrétně nemůžete vyčítat žádné zemi na světě, že ničí lesy/pralesy ve jménu zisku, protože byste sám chtěl mít z každého kousku lesa zisk stůj co stůj. Kolik je v naší republice lesů čistě hospodářských a kolik lesů, které jsou v režimu samovolného vývoje? Řekl bych, že ten poměr je brutálně ve prospěch lesů hospodářských.
Chcete podpořit vznik smíšeného lesa? Co takhle nasadit na kmeny některých stromů nádoby se semeny z MÍSTNÍCH stromů? Taková jedna sojka si schová klidně 10 000 semen a spotřebuje cca. 2000. Za rok! Ten zbytek zůstane v půdě a ve vhodném prostředí začne růst. Ušetří se peníze, bude to přirozenější, stromky nebudou mít poškozené kořeny hned po vysazení, budou disponovat "pamětí" svého rodiče (např. místní klimatické podmínky - protože i strom si pamatuje, učí se, přizpůsobuje a všechny ty své znalosti pak předává dál svým "dětem"), nebudou od mládí dopováni hnojivy a vodou jako uměle vypěstované stromky (takže budou mnohem lépe umět hospodařit s oběma složkami) atd. Ony i ty břízy, osiky a jiné pionýrské dřeviny poskytnou alespoň stín s vláhou.
Jenže to by nebylo asi vono, kdyby do toho člověk neměl strkat přímo své pazoury.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2022 18:17 Reaguje na Slovan
Sázet les sojkami - proč ne. Ale nechat vysemenit břízu a jehličiny je akorát základ dalšího požáru v krátké době.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.11.2022 19:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejenom sojkami. Obecně zvěří, která to umí a dělá.
A k té druhé větě - v tom případě máme jaksi problém po celé republice. Jaké je řešení? Vykácet?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2022 19:42 Reaguje na Slovan
Bavíme se o hospodářské plantáži nebo NP?
Hospodářská plantáž se určitě poměrně rychle vykácí (obmýtí 50-80 let + kůrovec). Co si pak nasadí majitel se uvidí.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.11.2022 21:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Obecně. Vy máte stejně stejné řešení pro NP i hospodářský les.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.11.2022 08:28 Reaguje na Slovan
Ale to vy. Já to rozlišuji. O NP je třeba se starat tak, jak to činila příroda dříve s existencí magafauny= řídký vypásaný prales. O plantáž se stará majitel.
Odpovědět
Sl

Slovan

23.11.2022 19:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Aha, aha a jak to chcete udělat prakticky?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.11.2022 20:31 Reaguje na Slovan
A nezdá se Vám, že vyhlásit národní park v lokalitě, kde je uměle vysázená smrková monokultura, je kreténismus?
Odpovědět
Sl

Slovan

22.11.2022 21:44 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Když se podíváte na fotky, na které jsem (i jiní) dával odkaz v jiných diskuzích, tak je docela jasně vidět, že to zdaleka není pouze ta smrková monokultura. Těch listnatých stromů tam není zase tak málo, což byste mimochodem viděl sám, kdybyste tu oblast někdy navštívil. Doporučuji sledovat na fb Václava Sojku.
Ano, NPČŠ je území nemálo ovlivněné člověkem - není důvod tvrdit opak. Proto se ale v NPČŠ praktikuje obnovní managment, jehož cílem je danou oblast dostat přeci jenom do přirozenějšího stavu. To se prostě děje a dít bude. Nerozumím ale tomu, proč by se to mělo praktikovat všude. Jsou vybrané cílové plochy, kde se "řeklo", že se to tam dělat prostě nebude (asi je k tomu důvod). Ostatně - jak v uměle vysázeném lese zjistíte např. konkurenční vztahy mezi dřevinami? No nijak. Tady je problém prostě jediný - spousta lidí je netrpělivých a příroda "pomalá". Některým se prostě čekat nechce.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.11.2022 08:24 Reaguje na Slovan
Vy jste totálně mimo mísu. Máte představu, kolik stojí osivo takových stromů jako jsou duby, buky a podobně? Podle Vašeho plánu by se to osivo muselo nejdříve nasbírat, pak ošetřit a pak v nádobách umístit na kmeny stromů, aby zvěř a ptáci mohli provést výsev. A myslíte si, že efektivita takového výsevu bude vysoká? Promrhá se hromada peněz a osiva jenom proto, že Vy máte nějakou ujetou vizi. Nebylo by jednodušší, tam poslat pár lidí, kteří by ta semena nastrkali do země? Nebo ještě lepší varianta, kdy by se stromky předpěstovaly ve školce. A mimochodem, když člověk tu lokalitu zničil a to poměrně rychle, tak by se měl taky poměrně rychle postarat o nápravu. Je zajímavé, že takové vysazovací projekty na obnovu pralesů běží celkem úspěšně v různých tropických oblastech, ale podle Vás je to pitomost.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.11.2022 09:19 Reaguje na Slovan
Ještě bych se chtěl zmínit o tom Vašem návrhu na umístění osiva do nádob. Aby k němu měli přístup ptáci i zvěř, muselo by být vystaveno dešti, sněhu a podobně. Máte představu, co s osivem udělá několikadenní déšť, který vystřídá delší slunečné počasí? Semena by naklíčila a pak by těm na povrchu zaschly klíčky a ta vespod by byla napadena nejrůznějšími plísněmi. Už i uvědomujete, co jste vyplodil za pitomost?
Odpovědět
Sl

Slovan

23.11.2022 15:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A nebo jste mimo místu Vy...
Ve svém prvním příspěvku jsem napsal docela jasně, proč si myslím, že je zalesňování uměle odchovanými stromky ve školkách nevhodné pro zalesnění 1. zóny NP. A že to lze udělat i jinak. V okolí spáleniště jsou listnaté stromy, ze kterých se získají semena. Z nich posléze vyrostou stromy navyklé na specifické místní prostředí. Ty budou celkem logicky více prosperovat než ty z bůhví odkud a vychované v dokonalém prostředí s dostatkem živin i vody. Využít přirozené šiřitele je to nejpřírodnější, co můžeme, kromě úplného ponechání, udělat. O sběr se dokáží postarat určitě i nějaké ty neziskovky s dobrovolníky, takže to fakt drahé nebude. Jenže znovu opakuji - příroda může být "pomalá" a Vy jste netrpělivý jako mnozí jiní. První vyrostou rychle rostoucí ale nízkověké pionýrské stromy a až pak ty buky, duby apod. Vy je tam ale chcete mít hned. Nejste ochoten dát té přírodě čas... to já nechápu a chápat ani nechci.

Většina sekundárních lesů v tropech je tamní nálet, kdy se les samovolně šíří. O tom se samozřejmě skoro nepíše ve srovnání se zalesňovacími akcemi. I tam se však používají převážně stromy vypěstované ze stromů z blízkého okolí. To se u nás neděje, u nás se kouká jen na prachy a bere se co je nejlevnější.
Aby bylo jasno, nejsem odpůrce zalesňovaní ani v tropech, ani u nás. Jsem ale přesvědčen o tom, že zrovna les je ukázkový biotop, kde si to příroda umí zařídit lépe než to dokážeme my.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.11.2022 10:12 Reaguje na Slovan
Nezlobte se, že ruším ... je to zajímavé, vy povídáte, že ty staré vysazené lesy (a jejich okoli) nejsou monokultury? Když jsem napsala, že hospodářské lesy nebyly na Vysočině monokultury a rostou v nich jiné stromy než smrk, jednotlivé listnáče, které se nekácely, tak se mi vykládalo, že to vím špatně. V tom věřím svým očím. Dokonce rostly v lesích různé stromy i z náletů, přesto že byly kyselé deště a „klimazměna“, např. sucha v r. 1984-86.
„.. problém prostě jediný - spousta lidí je netrpělivých a příroda "pomalá". Některým se prostě čekat nechce.“ To nebudou znalci, jen ti, kteří věří alarmistům a médiím. Musí vysvětlovat, ze čekat se musí na všechno, možná je to únavné a těžké, ale čekání bude v případe přirozené i umělé obnovy lesa.
Odpovědět
Sl

Slovan

23.11.2022 19:09 Reaguje na Jarka O.
Paní Jarko, mě rozhodně nerušíte :)
Jednotlivé stromy nemění samozřejmě to, že se jedná o monokulturu. Já nevím jakou konkrétní oblast myslíte, ale v případě NPČŠ to víme. Na přiložené fotografii si zhodnoťte, zda se jedná o monokulturu v pravém slova smyslu nebo zda se jedná o les, kde jednoduše převládá v současné době smrk, ale monokultura to úplně taky není.

https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/302034102_1430355014152481_9000106657185213759_n.jpg?_nc_cat=105&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=O8mbZ2ipYGwAX8E05aA&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AfCncngAnhvzhMlBdPLHZT1du9QWzohPQU4cgTLkw_y2aA&oe=638374E0

Jinak ano, čekat se bud tak či tak. Myslel jsem to tak, že na ty vytoužené buky a jiné dřeviny budeme čekat trošku déle než vyrostou, protože jim budou stínit rychle rostoucí pionýrské dřeviny. Nemyslím si však, že je to špatně. Konkrétně buku to naopak prospěje... však ho tak i ta příroda "vymyslela". Může růst klidně stovky let ve stínu jiných druhů (tak dlouho ale ty pionýrské dřeviny nerostou) a v okamžiku, kdy dostane příležitost, všechny vytlačí. V našich podmínkách je to snad nejkonkurenceschopnější strom.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.11.2022 11:49 Reaguje na Slovan
Fotky jsou impozantní (vaše?), ale ty viditelné pruhy taky prozrazují umělou výsadbu listnáčů a jehličnanů.
Vy jste psal, že je důležité z přirozené obnovy zjištovat např. konkurenční vztahy mezi dřevinami, a já tak trochu nevím, na co to je dobré, anebo jestli se to už dávno neví, a jak se to bije s výsadbou stromů. K tomu, co píšete o buku, je to fakt pravda, nejkonkurenceschopnější strom? Jeden mezivýsledek vztahu mezi stromy jsem viděla v Jeseníkách, kde byly jednotlivé buky nasazené pod vzrostlé jesenické smrky a výsledkem byly pokroucené jabloně, to už zařídila příroda. Zatím ty bukové proutky měly asi do 2,5 m do výšky, ale tvar nebyl nijak rovný. Tak to vypadalo v tmavším lese a konkurenci smrku, bez pomoci člověka. Mohlo to být i půdou.
A superrychlý růst jak v tropickém pralese asi očekávat nemůžeme, ne?
Odpovědět
Sl

Slovan

24.11.2022 22:09 Reaguje na Jarka O.
Nikoli, foto je od Václava Sojky, který je ochranářem v NPČŠ. Doporučuji sledovat, dává tam krásné fotky z toho "mého" kraje :) Jak říkám, vliv člověka je tam patrný. Nemyslím si, že to kdokoli zpochybňuje.
Konkurenční vztahy mezi dřevinami jsou důležité, pokud máme např. pochopit, kam se les jako takový posouvá s globálním oteplováním. Nejsem naivní, tohle se ve většině našich lesů, které jsou hospodářské, nezjistí, protože tam do toho enormně zasahuje člověk. Vykácí se a následně se vysadí co chce hajný a jede se dál jen s jinými stromy. Vytrácí se taková ta rozmanitost, ten konkurenční boj. Co se nechce se vyseká. Pokroucené stromy nikdo nechce a tak se vysekají. Proč? Protože takové stromy se nehodí na pilu a je jedno, že tyhle stromy mohou být těmi geneticky odolnějšími než ty krásně rovné. V některých částech spáleniště v NPČŠ se ale pojede takříkajíc nanovo a pokud člověk nezasáhne, bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se tam ten les bude vyvíjet.

Vidíte a teď jste vlastně sama napsala, proč je buk král českých lesů. Nevadí mu stín. Pokud půjdete někdy do trošku zachovalého bukového lesa, schválně se podívejte, kolik světla tam proniká. Minimum, je tam neustálé příšeří. Malé buky rostou přirozeně extrémně pomalu a pokud nedostanou dostatek světla, mohou být podobně prťaví i sto a více let. Pro ně to není problém, naopak. Výhodou také je, že takto pomalu rostoucí buk je díky malé fotosyntéze pro zvěř hořký a ne moc lákavý. Ne v dnešní krajině. Naopak buk vysazený na holině bude velice chutnat. Slunce do nich tankuje energii, ty stromky tedy automaticky produkují spoustu cukru, rychle rostou, na podzim mají větší pupeny a pro zvěř jsou tak naopak pochoutkou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.11.2022 19:18 Reaguje na Jarka O.
Takže když tam rostou dřeviny, které pocházejí z jiného kontinentu (douglassky a vejmutovky - Severní Amerika), tak je to v pohodě, ale výsadba listnáčů jako jsou duby a buky, které pochází z lokality vzdálené třeba 50 km jsou absolutně nepřijatelné? A ještě jedna věc - lidé tu lokalitu existencí naprosto nevhodných dřevin zplundovali během pár desítek let. Jak dlouho myslíte, že bude trvat, než se v celé oblasti objeví podobný smíšený les, jako tam byl před počátkem lidského hospodaření? Podle mého odhadu třeba tisíc let. Po celou tu dobu bude lokalita vystavena zvýšenému riziku požárů a bude z ní odplavována zemina jenom proto, že péči o toto cené území provádějí nýmandi, kteří neuvažují.
Odpovědět
Sl

Slovan

23.11.2022 21:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ale vždyť se proti těm douglaskám nebo vejmutkám aktivně zasahuje a zasahovat bude. Co chcete víc?
Vy se bavíte o 50 km, já spíše o vzdálenostech alá druhá strana republiky. To je špatně. Nebo jsou snad podmínky např. v Beskydech stejné jako v NPČŠ? Úplně nejlepší je použít místní semena, což je snad i logické.
A Vy víte, co tam bylo před lidským hospodařením? Zase se tu snažíte prosadit určitý typ lesa jako svatý grál a běda, jak to bude vypadat jinak než je Vaše představa...
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.11.2022 11:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Já jsem NP v nepůvodním lese nevyhlašovala. Za mě jsou v pořádku CHKO. Ale v novějším článku už z odborníků leze, že udělají to, co jim nakuká Německo. Tak co řešíme. Jinak za mě částečně výsadby některých stromů. Mně se líbí i nehořlavé duby, ani vejmutovka sem tam přece nevadí. Stejně se nedá osázet celá plocha, některé neprístupné oblasti nebo kolem řek nemá asi cenu dosazovat, tam se uchytí třeba olše, osiky, lísky.Zajímavý by asi byl odhad lesáků, za jak dlouho se ta zničená plocha dá dosázet, kdyby se do toho teda dali, jakože nedají a peníze tečou jinam, zkrátka nejsou. Kolik let tipujete? Já 30 s prací člověka.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.11.2022 08:34 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Zdaleka to kretenismus není. Všechny cennější oblasti mají být NP. Jen je o ně potřeba se starat tak, aby byla biodiversita zachována. Tedy v zásadě jako dosud. Uvědomte si že stát v dnešní situaci má jen dvě oblasti co může ještě zpeněžit. Je to kvalitní zdravotnictví a půdu , zejména lesy. Vyhlášení NP všude, kde to má smysl ztíží prodej. Brdy, krušné hory, Doupov, Libavá, Soutok a další se buď změní na NP nebo prodají do ciziny.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.11.2022 08:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Všechny CHKO jako Křivoklátsko, Středohoří, Jeseníky, Moravský Kras, Železné hory, a další viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A9_krajinn%C3%A9_oblasti_v_%C4%8Cesku
převést na NP.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.11.2022 09:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já nejsem proti ochraně přírody a vytvoření těch národních parků, ale tvrdím, že vyhlásit národní park v lokalitě, kde je dominantou nepůvodní dřevina, která je tam navíc absolutně nevhodná, to je kreténismus -výsadba smrku v nížině v místech, kde je písčitá půda. O tom mluvím.
Odpovědět
Pe

Petr

22.11.2022 18:35 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nešetřete, miliony kubíků je málo. Napište miliardy. :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

22.11.2022 18:35
ehm, ukřivděná komunikace bývalého šéfa np je jasným signálem, že jeho odvolání bylo správně. čili loajalita i po skončení kontraktu je pro manažera fajn věc do sívíčka.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

23.11.2022 12:24 Reaguje na Lukas B.
No, na druhou stranu je zcela pochopitelné, že si nechce hodit na hrb něco, za co nemůže.
Tím by v tom sívíčku fakt nepomohl.

A jak na jednu stranu chápu, že odvolání ředitele bylo asi nejsnazším způsobem, jak situaci uklidnit ... teď i do budoucna ... tak ty ofiko důvody odvolání byly hodně pitomé.

Loajalitu mohu očekávat, pokud se nesnažím z druhého udělat obětního beránka. V opačném případě se z loajality stává ochota si nechat srát na hlavu, že.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.11.2022 17:18
To bych se divil, kdyby byl jmenován na místo ředitele někdo s jiným názorem, než nic nedělat a čekat jak to příroda sama vyřeší. Bude to laboratoř pro "vědce", kteří to budou zkoumat a možná, že časem doporučí vypalovat lesy záměrně i s kompletní flórou a faunou, jak tu před rokem
doporučoval entomolog Čížek. Hasičům to příště zakážou hasit a stát
ušetří desítky miliónů ze hašení, protože je to přece pro přírodu O.K.
Jsem tak zvědav, zda náhodný nálet je cílem a nebo dojde na likvidaci
nepůvodních a nevhodných dřevin vzešlých z náletů a kdo bude určovat
poměr jednotlivých dřevin a jejich vhodnost pro NP.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist