O podporu za škody po jarních mrazech zažádala první den asi šestina ovocnářů

O podporu za škody způsobené jarními mrazy zažádala první den zhruba šestina ovocnářů. Na kompenzace by podle Ovocnářské unie mělo dosáhnout přibližně 80 procent pěstitelů ovoce, což je téměř 600 podniků ze zhruba 750. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytl Státní zemědělský intervenční fond. Sběr žádostí spustil fond v pondělí, potrvá do 31. října. Ovocnáři zatím nejčastěji hlásili škody na jabloních, švestkách, třešních a višních. Zemědělský fond, který spravuje evropské zemědělské podpory, rozdělí mezi ovocnáře 15 milionů eur (zhruba 378 milionů korun) z unijního rozpočtu a 100 milionů korun, které přidá Česko, přičemž polovinu poskytne ze svých zdrojů ministerstvo zemědělství a dalších 50 milionů korun půjde ze státního rozpočtu. Z toho na pěstitele ovoce by mělo podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka připadnout přibližně 440 milionů korun. Zbylých asi 40 milionů korun by si měli na škody z mrazů rozdělit ovocnářští a lesní školkaři.

Peníze dostanou ovocnáři, kteří po mrazech evidují minimálně 50 procent škod a kterým ztráty příjmů ohrozily hospodářskou životaschopnost. Mělo by jít o zhruba 600 podniků a zemědělců. Kolik jich dosáhne na plnou výši podpory, bude zřejmé podle počtu žádostí. Při vyplácení podpory stát zvýhodní pěstitele se sjednaným pojištěním, ostatním bude kompenzace zkrácena o polovinu.

"Kompenzace by měly nahradit asi třetinu škod, které ovocnáři utrpěli letošním jarním mrazem. Umožní jim to především založit úrodu příštího roku. Ambicí není nahradit škody v celé výši," řekl Ludvík. Dodal, že evropskou podporu za škody z mrazů dostanou ovocnáři v deseti zemích. Ze sousedních zemí to jsou Polsko, Rakousko, Německo.

Škody u pěstitelů již před sklizní zmapovaly škodní komise složené ze zástupců Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Vystavení škodního protokolu je podmínkou pro přihlášení se o kompenzaci, řekl ČTK Ludvík.

Ovocnářům by podání žádosti nemělo dělat problémy, protože se se systémem mimořádných podpor setkali již v minulosti. "Žádosti jsou jednoduché. Zásadní je, aby žadatelé měli škodní protokol. Ostatní parametry do žádostí se jim generují automaticky ze systému, v němž je zemědělec evidován a podle nějž čerpá i běžné dotace," uvedl Ludvík.

O kompenzaci požádá sadař Jaroslav Nevole ze Svinčan na Pardubicku, jemuž mrazy poškodily 80 až 90 procent úrody. Hospodaří na 120 hektarech. Nejhůř dopadly švestky a třešně. Jablka nějaká jsou, ale jsou mrazem poškozená a minimálně ze dvou třetin jsou v nestandardní kvalitě. "Zachrání nás to před krachem. Nedopadli jsme dobře. Žádost podám nejlépe ještě dnes. Podpora nám pomůže dožít se příští sklizně," řekl Nevole ČTK.

Peníze se budou vyplácet od prosince, ovocnáři by je měli dostat do konce ledna 2025. Peníze dostanou ovocnáři, kteří po mrazech evidují minimálně 50 procent škod, a kterým ztráty příjmů ohrozily hospodářskou životaschopnost. Mělo by jít zhruba o 600 podniků a zemědělců. Při vyplácení podpory stát zvýhodní pěstitele se sjednaným pojištěním, ostatním bude kompenzace zkrácena o polovinu.

Ovocnáři již dříve škody z mrazů odhadli zhruba na 1,3 miliardy korun. Sklizeň jablek v České republice letos kvůli silným jarním mrazům meziročně klesne o 76 procent na 23 886 tun. Celková sklizeň ovoce v ČR měla letos meziročně klesnout o 72 procent asi na 33 767 tun. Zatím nejhorší sklizeň ovoce v historii České republiky byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.

Podpora se vztahuje na jabloně, hrušně, meruňky, třešně, višně, švestky s výjimkou myrobalánu, broskvoně, rybíz černý, červený a bílý, maliníky a ostružiníky, jahodníky, angrešty, borůvky a ořešáky královské. Žádost lze podávat přes Portál farmáře do 31. října.

---

reklama

---