O Šumavě společně, ale každý zvlášť
 |
|
| Larvy kůrovce. | |
| Foto: Ministerstvo životního prostředí ČR |
Starostové některých šumavských obcí o sobě dali vědět na konci srpna, když jich šest (Volary, Strážný, Horní Vltavice, Lenora, Stožec, Nová Pec) podepsalo společné prohlášení. Mimo jiné žádali přesunutí národního parku z druhé do páté kategorie chráněných území podle kategorizace Světového svazu ochrany přírody (IUCN), zastavení přípravy na rozšíření nejpřísněji chráněných prvních zón a návrat k aktivnímu zasahování proti kůrovci – tedy návrat k tolik diskutovanému kácení. Takové požadavky však vedení parku považuje za absurdní. „Znamenalo by to v podstatě zrušení ochrany přírody na území parku,“ komentuje požadavky starostů Alois Pavlíčko, ředitel správy parku. Podle mluvčího správy Radovana Holuba by taková opatření vedla ke ztrátě mezinárodní prestiže a dotací od státu i z Evropy. Nehledě na to, že šetření expertů IUCN před dvěma roky doporučilo právě zcelování prvních zón a upuštění od kácení kůrovcem napadených stromů.
Nutno však poznamenat, že aktivita šumavských starostů pravděpodobně padla na úrodnou půdu a vyprovokovala další jednání mezi obcemi, správou a MŽP. Jak potvrdila starostka Kašperských hor Alena Balounová, na zářijové trojstranné schůzce zástupci obcí odmítli jednat o předloženém návrhu strategie rozvoje Šumavy. „Podle našich zástupců strategie nerespektovala připomínky obcí předložené v minulém roce,“ tvrdí Balounová.
Na poslední schůzce pracovního týmu (správa, MŽP, obce) v polovině října se ale nakonec podařilo podepsat společný dokument o dalších plánech na Šumavě s názvem „O Šumavě společně“. Avšak jak EkoListu vysvětlil náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko, nejde o strategii jako takovou, nýbrž o obecnější text, který neobsahuje sporná témata. „Takže jsme se například s obcemi dohodli o scelení prvních zón do kompaktních celků, ale zůstává otevřeno, jak velké tyto zóny budou či jak přísný režim bude v jednotlivých zónách platit a podobně,“ přibližuje obsah dokumentu Miko.
I když to ministerští úředníci neradi přiznávají, lze konstatovat, že i přes optimistický název dokumentu „O Šumavě společně“ si o Šumavě zatím každý myslí své. Dokument je podle Mika i přes svou obecnost úspěch a bude sloužit jako pracovní podklad pro konečnou formulaci strategie dalšího rozvoje Šumavy. K tomu chce ale ministerstvo přizvat také zástupce odborné obce a neziskových organizací. „Předpokládám, že strategie bude hotová do konce tohoto roku,“ odhaduje Miko.
Lesníci žalují
Mezi zainteresované neziskovky však dnes už dávno nepatří pouze Šumavou proslavené Hnutí DUHA. Sdružení Šumava 21 je jeho jakýmsi názorovým protipólem. Ve sdružení jsou především lesníci a ze slov jejich mluvčího Jiřího Šticha vyplývá, že hlavním cílem sdružení je důsledné – aktivní – zasahování proti kůrovci, tedy staré dobré kácení. „Není pro nás zásadní, jak velké budou první zóny nebo v které kategorii IUCN Šumava bude. Naším hlavním cílem je, aby stromy na Šumavě přestaly usychat,“ vysvětluje Štich. Sdružení podpořilo kategorické prohlášení šesti starostů, a dokonce plánuje podat žalobu na MŽP a Správu NP a CHKO Šumava. Důvodem soudní pře má být uplatňování tzv. bezzásahovosti ve jménu zachování přírodního nebo téměř přírodního prostředí. Podle Šumavy 21 odpovědné orgány porušily zákon o NP Šumava, když připustily uschnutí části šumavských lesů, čímž podle jejich soudního znalce vznikla škoda cca 8 miliard korun.
Ředitel Správy NP však odmítá o argumentaci sdružení Šumava 21 diskutovat. Podle něj totiž sdružení vůbec nejde o přírodu Šumavy. „Pouze organizují mediální kampaň, která má prosazovat zájmy zcela jiných skupin. Jejich představa je: Zelená Šumava = těžba dřeva,“ tvrdí Pavlíčko. Nepřímo tak naznačuje, že Šumava 21 lobuje za zájmy těžařů dřeva, kterým s odchodem bývalého ředitele Žlábka na Šumavě skončily zlaté časy.
Štich se proti těmto nařčením brání a tvrdí, že jediné zájmy, které sdružení prosazuje, jsou zájmy zachování přírody Šumavy. Podle něj je prý každému lesáckému odborníkovi jasné, že proti kůrovci nejde postupovat jinak než aktivním kácením napadených stromů. Všechny teoretické metody, jako je například loupání kůry ze stojících napadených stromů nebo samoozdravný proces, podle něho nemají proti kůrovci šanci.
Štichův názor však odmítá Jaroslav Bláha z Hnutí DUHA, který považuje výzvy šumavských starostů a Šumavy 21 pouze za politickou proklamaci. „Všechno je to nesmysl. Vždyť za současného vedení parku žádná kůrovcová kalamita nebyla, takže ani nemohlo dojít ke zničení přírody,“ kontruje Štichovi Bláha.
Tento článek byl převzat z tištěného EkoListu listopad 2004.
reklama
