Obalové odpady: Od záloh k zálohám? (3/3)
Tento text je poslední z třídílné série věnované obalovým odpadům. První díl, zabývající se současným systémem nakládání s obalovými odpady v ČR, jsme zveřejnili 25. listopadu, druhý díl, věnovaný německému systému povinných záloh, vyšel 29. listopadu.
Co by znamenalo povinné zálohování nápojových obalů na jedno použití
|
Ani JUDr. Zdeněk Huml, výkonný tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů, neshledává na myšlence zálohování nevratných obalů v podstatě nic pozitivního. "Zálohový systém v SRN měl v souladu s požadavky Evropské komise mj. přispívat k ochraně stěžejního principu volného pohybu zboží v rámci Evropské unie a nikoliv klást mu překážky, za něž lze požadavky na opakované používání obalů považovat. Huml si rovněž stěžuje na ztráty, které podle něj zavedením záloh v Německu utrpěli čeští výrobci. "Z hlediska našeho oboru považuji za tristní to, že ke značným ztrátám výrobců došlo poté, kdy řada firem s ohledem na růst exportu nápojů do SRN v předchozích letech investovala značné částky do rozšíření výrobních kapacit. Podniky též počítaly s otevřením německého trhu po vstupu ČR do EU a s masivními vývozy zejména do příhraničních oblastí SRN. Díky německým zálohám na nevratné obaly se tato očekávání ukázala jako lichá, což mělo negativní dopad mj. na zaměstnanost."
Méně odmítavě reaguje na myšlenku povinných záloh výrobce Kofoly. Martin Klofanda poukazuje na problémy, které tento systém přináší obchodníkům v Německu i severských státech (skladování obalů, nutnost nákupu automatů na jejich odběr, vydávání žetonů na zálohy apod.) a stanovisko své společnosti k tomuto systému označuje za "spíše konzervativní". Připouští však, že "ukáže-li se model povinného zálohování jako funkční, jsme připraveni naše stanovisko přehodnotit".
Vedle ekonomických problémů (zavedení povinných záloh by si prý vyžádalo náklady zhruba 472 milionu Kč ročně) by podle MŽP toto opatření nepřineslo nic ani z pohledu ochrany životního prostředí. Realizační program ČR pro obaly a obalové odpady dochází k závěru, že zavedení záloh by nemělo výrazný efekt na zvýšení skutečného množství recyklovaného plastového obalového odpadu. Došlo by prý ke snížení výtěžnosti sběru nenápojových obalů z plastů o 10 až 15 %. Občané by podle tohoto programu ztratili motivaci třídit tuto komoditu, kterou mají v povědomí občanů spjatu s tříděním nápojových PET lahví.
O vyjádření jsme požádali i ministerstvo průmyslu a obchodu. Žádnou odpověď jsme však od jeho tiskového mluvčího Ivo Mravinace přes opakované telefonické i e-mailové urgence během více než měsíce neobdrželi.
Případné zálohovaní obalů vůbec neznepokuje ani českobudějovický Budvar. "Tento problém máme již dlouho vyřešený a chováme se zcela ekologicky - používáme zálohované láhve 0,5 i 0,33 litru a jsme na situaci technologicky plně připraveni. Například do Německa vyvážíme láhvové pivo zcela bez problémů - výhradně vratné láhve," sdělil EkoListu pracovník tiskového oddělení tohoto pivovaru Petr Samec.
Slisované PET láhve připravené k recyklaci. | |
Ilustrační foto: Jakub Kašpar/Archív EkoListu |
Se skeptickým postojem Sdružení na ochranu spotřebitelů k nutnosti nákupů balené vody se ztotožňuje Ivo Kropáček z Hnutí DUHA. „Není snad luxusem kupovat v lahvi na jedno použití balenou vodu, když kvalitnější nám teče přímo doma z kohoutku?“ Podle něj by zálohování nápojových obalů bylo jednou z cest, jak prosadit zodpovědnost výrobců za ekologické a sociální dopady vyráběných obalů. Současný systém podpory separovaného sběru a recyklace prostřednictvím EKO-KOMu podle Kropáčka zajistí recyklaci jen každé třetí láhve.
Kropáček upozorňuje, že mimo domácnost nemáme často jinou možnost než si koupit vodu v lahvi "často dražší než samotná voda." Ministerstvo životního prostředí podle něj o podpoře zálohovaných opakovaně používaných obalů pouze hovoří v plánu odpadového hospodářství, nic konkrétního však nedělá. Zálohování nápojových obalů podle stanoviska Hnutí DUHA je "vhodnou formou podpory opakovaného používání obalů vyzkoušenou i v mnoha státech EU. Z hlediska vlivů na životní prostředí řada studií životního cyklu potvrdila, že opakovaně plněné nápojové obaly přinášejí menší zatížení pro životní prostředí než nápojové obaly na jedno použití." Výhodnější je podle DUHY přitom používat plastové opakovaně používané nápojové obaly místo těžkých skleněných. "V recyklaci obalových odpadů jsme v Evropě možná na špici", říká Ivo Kropáček, "bohužel v ekologicky příznivějším opakovaném používání nás již předběhlo Estonsko a brzy budeme zaostávat i za Chorvatskem, které se také chystá zavést obalový zákon, jenž by ekonomicky podpořil opakovaně používané lahve."
Myšlenku zálohování podporuje i nově vzniklé sdružení PET-STOP, kterému se příliš nelíbí plastové obaly obecně a PET láhve na jedno použití zvlášť. "Obecně jsme spíše vůbec proti používání plastů. Myslíme si, že systém zálohovaných plastových obalů problém nevyřeší, nicméně by jistě pomohl," sdělil EkoListu předseda PET-STOP Boris Netopil.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Bodejť by nebyli proti zálohám - 15. 12. 2005 - Ing. Jiří NezvalEkolist uveřejnil zajímavou sérii, nicméně více kvalifikovanějších informací by rozhodně neškodilo. Pokud ovšem je EKOLIST pro-ekologický a nechce vytvářet mezi veřejností dezinformace, nahrávající odpůrcům záloh (a tak se zařadit mezi lobby obchodu a výrobců PET produktů). Proto EKOLISTU doporučuji návštěvu chronologicky sestaveného PET přehledu na http://www.petrecycling.cz/prehled_nove.htmNěkteré názory uveřejněné v tomto triptychu jsou naivní, další zcela účelové. Těch kvalifikovaných je pomálu a jaksi se v té záplavě pro a proti ztrácejí. Výsledný efekt - zmatek. Bodejť by obchod měl na zálohách zájem. Jejich argumentace je na celém světě stejná. A mají dosti na to, aby účinně podporovali své lobby skupiny. Zapomíná se na fakt, že PET láhev je při své hmotnosti zcela jiný obalový materiál, než obal od Tatranek a hlavně: platíme za něj při koupi nápoje v ceně nápoje nemalou částku a obchod nás o ni okrádá. Srovnávat poměry u nás s Německem je hloupost, protože tam je (stejně jako v EU 15)naprostá převaha ZÁLOHOVANÝCH obalů. Stejně tak je hloupost plést si SBĚR s RECYKLACÍ a tvrdit, jací jsme mistři v rámci EU. Němci těch nevratných PET, posbírají kolem 68%, u nás jich ještě o něco víc vyházíme do popelnic, do řek, lesů a strání, nebo je spálíme. To je poněkud luxusní palivo, když 1 tuna nás stojí kolem 1.000 EUR. Kdo by měl zájem se dozvědět (na rozdíl od této série Ekolistu) fakta PRO zálohování, tomu doporučuji prostudovat fundovanější důvody na http://www.petrecycling.cz/zalohy.htm Ing.Jiří Nezval PETrecycling CZ - soukromý portál pro PET láhve a jejich využití recyklací www.petrecycling.cz JNezval@seznam.cz; info@petrecycling.cz +420 605 702413 ICQ# 239 020 307 JNezval@icqmail.com |