Obce můžou zakázat stavby, se kterými nesouhlasí, rozhodl Ústavní soud
Obec Pozlovice v roce 2004 vydala nařízení, kterým na svém území omezila výstavbu energetických vedení narušujících krajinný ráz místa. Pokud by někdo vedení chtěl stavět, musel by splnit dvě podmínky: v lese by nesměly být sloupy vedení vyšší než 15 metrů a ve volné krajině by musely vést pod zemí. Zlínskému krajskému úřadu a posléze i ministerstvu vnitra se však pozlovické nařízení nelíbilo a navrhly jeho zrušení. Podle názoru ministerstva vnitra obec v nařízení překročila svoje pravomoce, protože prý určila podmínky konkrétní stavby, což je ale vyhrazeno územnímu řízení. Obec ovšem namítla, že její nařízení je pouze upřesněním podmínek, které se týká jakékoli stavby zmíněného typu. Soud dal za pravdu obci a její nařízení nezrušil.
 |
|
| Harrachovští radní stavební uzávěru nechtějí. Tady byla horská louka a stará budova mateřské školy, teď tu vzniknou čtyři několikapatrové domy se stovkou bytů. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Spor o stavební uzávěru se u Ústavního soudu neocitl poprvé. Už v lednu 2005 rozhodoval o uzávěře ve středočeské obci Lipník, která tímto způsobem chtěla chránit část svého území "pro jejich přírodovědné, krajinné a estetické hodnoty, umožnit jejich využití k rekreaci i poučení občanů a celkově přispět ke zlepšení životního prostředí regionu a jeho rekreačního potenciálu". I tenkrát dal Ústavní soud za pravdu obci Lipník, nikoli ministerstvu vnitra, které uzávěru napadlo.
Spor o stavební uzávěru je rovněž součástí politického života v Harrachově. Tady po ní ale volá část občanů Harrachova, zatímco radnice se jí brání. Harrachov se za posledních několik let rozrostl o víc než 500 bytů a nejmíň dalších 500 je ve výstavbě nebo v různých fázích úředních řízení. V mnohapatrových, tzv. apartmánových domech, které výrazně mění tvář obce, ovšem nenacházejí bydlení místní - jako víkendové byty si je kupují hlavně bohatí obyvatelé měst, kteří mají trvalé bydliště jinde než v Harrachově. To přináší obci problémy - například zvýšené náklady na likvidaci odpadů nebo na udržování infrastruktury. Ve městě proto přede dvěma lety vzniklo sdružení Pro udržení vyváženého rozvoje Harrachova, které má v obci s necelými 1800 obyvateli přes 200 členů. Hlavní náplní jeho činnosti je snaha zabránit výstavbě dalších apartmánových domů - podle internetových stránek sdružení totiž jejich přibývání "znehodnocuje rekreační charakter místa, hrubě narušuje krajinný ráz, zhoršuje životní prostředí a neúměrným zvyšováním zátěže území ohrožuje i přírodu Krkonošského národního parku". Protože se v Harrachově právě pracuje na novém územním plánu, navrhlo sdružení do jeho vzniku vyhlásit stavební uzávěru na výstavbu apartmánových domů.
Radnice vedená Sdružením nezávislých kandidátů-Evropských demokratů (SNK-ED) a ODS sice některé problémy s apartmánovými domy připouští, jejich další výstavbě ale bránit stavební uzávěrou nechce. "Na stavební uzávěru si město nechalo udělat od čtyř nezávislých institucí právní rozbor. Všechny čtyři odborné rozbory městu tuto stavební uzávěru nedoporučily," napsal zástupce starosty Tomáš Ploc v letošním únorovém čísle Harrachovského zpravodaje. Radním vyhlášení uzávěry naopak doporučila komise, která připravovala zadání nového územního plánu obce. Opoziční zastupitelka a mluvčí sdružení Jaroslava Vacková proto na zasedání zastupitelstva vyhlášení uzávěry letos v březnu navrhla. Navzdory mnoha příkladům z jiných obcí i navzdory rozhodnutí Ústavního soudu ale většina harrachovských zastupitelů ze SNK-ED a ODS trvala na svém a snahu zabránit výstavbě dalších apartmánových bytů stavební uzávěrou nepodpořila.
reklama
