Oceány byly začátkem dubna nejteplejší v historii měření, říká Brzezina z ČHMÚ

Průměrná povrchová teplota oceánů vystoupala na počátku dubna na nejvyšší úroveň v historii družicového měření. Od té doby mírně klesá, ale nadále zůstává nejvyšší ve srovnání s dřívějšími roky. Rozdíl je i proti předchozím teplým letům poměrně výrazný. Už na konci března se teplota dostala nad 21 stupňů Celsia, což se v minulosti nestalo. Klimatologové navíc očekávají, že v květnu či červnu by se mohl začít projevovat klimatický jev El Niño, takže letošní průměrná globální teplota by mohla být nejvyšší v historii. S využitím veřejně dostupných dat to na svém webu Infoviz uvedl Jáchym Brzezina z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Oteplování oceánů má mnohem větší setrvačnost než atmosféra, protože voda má výrazně vyšší tepelnou kapacitu než vzduch. "Do oceánů se uložilo 90 procent přebytečného tepla zachyceného v důsledku emisí skleníkových plynů, a jelikož jejich koncentrace rostou, roste i teplota oceánů. Zatímco křivka růstu globální teploty zaznamenává výkyvy a teplejší roky střídají chladnější, teplota oceánů roste konstantně," řekl Brzezina ČTK. Rostoucí teplota oceánů je tak jedním z pádných argumentů pro doložení globálního oteplování a klimatické změny. V uplynulých dvou letech sice nebyla globální průměrná teplota vzduchu rekordní, ale i tak byly teploty velmi vysoké a tomu, aby byly ještě vyšší, bránil klimatický jev La Niña, chladnější protějšek jevu El Niño.

Dosud nejteplejší roky byly globálně 2016 a 2020. V obou letech se projevovali jev El Niño. "Říci nyní, že letošní rok bude nejteplejší, samozřejmě nelze. Ale klimatický systém je nyní nastavený tak, že k tomu může dojít. El Niño totiž ještě průměrnou roční teplotu dokáže zvýšit o 0,1 až 0,2 stupně," řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR-CzechGlobe. A vyšší globální teplota a působení jevu El Niño podle něj také zvyšuje riziko extrémních projevů počasí.

Jak bude vypadat počasí v Česku, ovšem usuzovat nelze. "Samozřejmě může být letošní rok velmi teplý, ale variabilita průměrné roční teploty je v naší republice výrazně vyšší než té globální, v níž se naměřené hodnoty více zprůměrují. Dosud nejteplejší byl v Česku rok 2018," řekl Brzezina.

Jevy El Niño a La Niña jsou protikladné klimatické jevy, které se střídají, v mezidobích nemusí působit ani jeden z jevů. Za normálních okolností vanou v Tichém oceánu pasáty západně podél rovníku a odnáší tak teplou vodu z Jižní Ameriky směrem do Asie. Tuto teplou vodu pak nahrazuje studená voda z větších hloubek. El Niño a La Niña tyto běžné podmínky narušují, což významně ovlivňuje počasí na celé Zemi. Nejteplejší rok v konkrétní dekádě je téměř vždy rok s výrazným vlivem jevu El Niño, naopak nejchladnější rok bývá rok s významným projevem La Niña. Změny v rozložení teplých a studených vod mění vzorce tvorby oblačnosti a míry výparu. "V konečném důsledku to znamená, že během jevu El Niño se méně ohřívá voda oceánu a více atmosféra, naopak během výrazného projevu La Niña se více ohřívá oceán a méně atmosféra," vysvětlil Brzezina.

---

reklama

---