Ochrana přírody: Ptačí oblasti versus rozvoj dopravní sítě
Smyslem ptačích oblastí je poskytnout ochranu ohroženým druhům tak, aby bylo zajištěno jejich dlouhodobé přežití. Evropská unie totiž prosazuje zastavení úbytku biologické diverzity do roku 2010. Soustavu chráněných lokalit považuje za důležitou. Vstupem do unie se Česká republika zavázala plnit její směrnice. Námitka, že řada projektů komunikací vznikala v době, kdy Česko nebylo členem EU, neobstojí. Návrhy ptačích území včetně popisu sporných míst jsou známy již tři roky.
Budoucí výstavbou silnic a dálnic jsou ohrožena mnohá místa výskytu chráněných ptáků na našem území, ale nejvýrazněji se tato situace týká třech lokalit: Komárova (Polabí), Heřmanského stavu - Odry - Poolzí (Ostravsko, Karvinsko) a Bzenecké Doubravy - Strážnického Pomoraví (Jižní Morava).
V oblasti Komárova se dostává do konfliktu ochrana ptáků s plánovanou výstavbou rychlostní komunikace R 35. Původní trasa, která vedla uprostřed chráněného území, byla změněna. V nových návrzích došlo však jen ke kosmetickým změnám a navíc bylo chráněné území zmenšeno, aby nedošlo ke kolizi se silnicí. Tato úprava ptačího území je ovšem v rozporu se směrnicí o ptácích, což dokládá i stanovisko Evropské komise (EK) a Evropského soudního dvora.
I v případě dvou moravských ptačích území dochází ke sporům. Trasa dálnice D 47 a rychlostní komunikace R 55 prochází přímo skrz ptačí území. V případě severní Moravy vydalo ministerstvo životního prostředí výjimku ze zákona, přestože se jedná o nejvýznamnější zimoviště vodních ptáků v kraji, jediné pravidelné hnízdiště kriticky ohroženého druhu morčáka velkého apod. Situaci ještě komplikuje fakt, že probíhají i jednání o vzniku průmyslové zóny. To by znamenalo zabrání další zemědělské půdy.
O tom, že Evropská komise sleduje, zda není účelově manipulováno s hranicemi takovýchto území se přesvědčilo Rakousko, které z důvodu výstavby nové komunikace nesprávně vytyčilo hranice ptačí oblasti Lauteracher Ried. Komise případ předala Evropskému soudnímu dvoru.
Také Česká republika by se mohla dostat do konfliktu s Evropskou komisí. Té se nelíbil např. postup Poslanecké sněmovny při schvalování zákona o vnitrozemské plavbě, který měl oslabit zákon o ochraně přírody a krajiny. Komise dbá na to, aby členské státy neupřednostňovaly ekonomické aspekty budoucích projektů před dopady na životní prostředí a společnost. I Evropský parlament odsouhlasil, že projekty musí "být v souladu s environmentálním právem EU, včetně směrnice o ptácích, směrnice o stanovištích a rámcové směrnice o vodách, a musí projít strategickým hodnocením".
Pokud dojde EK ke zjištění nedostatečného postupu členského státu dle evropských směrnic, postoupí spor Evropskému soudnímu dvoru. V tom případě může dojít k průtahům, ale také k zastavení financování staveb. Řada projektů v dopravě totiž počítá s financováním ze strukturálních fondů EU.
Podle článku Jana Hory, Ochrana přírody 6, r. 59, 2004, s.163-8
reklama
