Populace kůrovce je letos řádově vyšší, hrozí více rojení, říká Jan Příhoda

Příčinami takto zásadního nárůstu populace lýkožrouta smrkového je s největší pravděpodobností rychlý nástup jara s vysoce nadprůměrnými teplotami umožňujícími rychlý vývoj brouků a dlouhodobé oslabení porostů suchem, jejichž obranyschopnost je zásadně oslabena. Příčinou je také vysoký populační základ kůrovce z minulé sezóny. V 33 okresech je meziroční nárůst více než 100 procent a ve 13 okresů byl odchycen dokonce více než pětinásobek brouků. Jde hlavně o oblasti na Moravě, ale i na jihu Vysočiny nebo v jihozápadních Čechách. / Na ilustračním fotu kůrovcový požerek

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Vik Nanda / Flickr.com

"Příčinami takto zásadního nárůstu populace lýkožrouta smrkového je s největší pravděpodobností rychlý nástup jara s vysoce nadprůměrnými teplotami umožňujícími rychlý vývoj brouků a dlouhodobé oslabení porostů suchem, jejichž obranyschopnost je zásadně oslabena. Příčinou je také vysoký populační základ kůrovce z minulé sezóny," uvádí Příhoda. Dalším negativním vlivem je podle něj série vichřic a následných polomů, na jejichž zpracování bylo o měsíc méně času.

Dodává, že údaje nemusejí být tak katastrofické, jak se zdají, protože proti loňsku se letos začal kůrovec rojit zhruba o měsíc dříve. Jsou však varovné, protože lze očekávat minimálně tři rojení kůrovce proti běžným dvěma rojením. Pokud by pokračovalo teplotně nadprůměrné počasí jarních měsíců, hrozí i čtvrté rojení. "Možnost kůrovce zastavit je v takovéto populaci minimální," dodal. Obává se tak exponenciálního množení v dalších letech.

Stromy podle něj už nemají vláhu na tvoření pryskyřice, kterou se proti kůrovci v minulosti bránily.

Podle něj jde o obrovskou živelnou kalamitu, jejíž dopady se člověk musí snažit omezit, ale není v silách lesníků ji úplně a na celém území zastavit. Měli by se tak soustředit na lokality, kde má zásah proti kůrovci ještě smysl. Vzhledem k tomu, že podobné problémy mají i okolní státy, je podle Příhody zásadní, aby stát ekonomicky podpořil boj proti kůrovci a zamezil tím odchodu pracovníků do Rakouska nebo Německa.

V oblastech, kde již není v moci člověka kůrovcovou kalamitu zastavit navrhuje odložit zásahy a zejména těžbu kůrovcových souší, aby se netříštily těžební i lidské kapacity. Bude to však podle něj velmi těžké prosadit. "Pro lesníky, kteří dali boji s dopady sucha a kůrovcem veškerou energii, bude velmi těžké se s tímto návrhem smířit, ale bohužel i zde by měla platit podobná pravidla jako při jiných katastrofách velkého rozsahu, že se prioritně zachraňují ti, kteří mají perspektivu přežití," dodal.

Ministři se v minulém týdnu usnesli, že stát zatím krizový stav kvůli kůrovci vyhlašovat nebude. Společnost ČD Cargo by však měla do konce letošního roku navýšit kapacity na odvoz dřeva z lesů o 500 vagonů. Jeden by měl stát podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) kolem 80.000 eur, celkem budou tedy náklady na nákup vagonů činit přes miliardu korun. Mělo by se také zrychlit udělování pracovních povolení pro cizince z Ukrajiny a Srbska, v lesích podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) aktuálně chybí 2000 kvalifikovaných a 4000 nekvalifikovaných pracovníků.

Stát v součinnosti s kraji bude také hledat místa, kde by se mohlo dřevo skladovat. Současnou kůrovcovou kalamitu zejména na východu republiky označuje Brabec za největší od dob Marie Terezie.