Olomoucký kraj podepsal se státem memorandum o obnově řeky Bečvy
"Prvním smyslem memoranda je vrátit Bečvě její původní a přirozený ráz, aby mohla lépe snášet klimatické extrémy, jako jsou povodně nebo říční sucha. Naší snahou musí být se s přírodou domluvit, ne ji potlačovat, což nakonec stejně vždycky skončí v neprospěch lidí. Jsem rád, že právě toto memorandum na respektu k přírodě a k Bečvě staví," řekl novinářům Suchánek, podle kterého o přípravách protipovodňových opatření budou informování i zástupci obcí.
Povodí řeky Bečvy bylo v předchozích letech postiženo extrémními povodněmi i dlouhodobým suchem. Koryto Bečvy výrazně změnila lidská činnost. Přirozená obnova vodního toku podle expertů pomůže nejen řece, ale i okolní flóře a fauně. "Řeka se stále více zahlubuje. Koryto s kamennými břehy regulovaného toku vede k rychlému odtoku i z okolní půdy a krajiny. Obnova přirozeného charakteru řeky, tam kde je to možné mimo zastavěná území, rozvolní a zpomalí odtok při suchu a umožní rozliv při povodních kde nevadí," uvedla senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
Ustavena byla pracovní skupina, která připraví projekt. Hejtmanství pořídí územní studii, ze které vzejdou území vhodná pro ekologickou obnovu Bečvy. Podle Seitlové se bude diskutovat i o návrzích na revitalizaci z projektu Živá Bečva. "Umělé narovnávání říčních koryt, klimatická změna, a s tím související sucha a odtékání vody z krajiny, to jsou problémy, které trápí nejen oblast kolem řeky Bečvy. S dalšími signatáři jsme se dohodli, že řeka Bečva si zaslouží svou ochranu a že je důležité obnovit její přirozený charakter. Tím podpoříme ekologickou stabilitu krajiny a tato oblast bude schopná se lépe adaptovat na změnu klimatu a s tím související sucho či povodně. Když bude mít řeka dostatek prostoru, nebude hrozit její rozlití do zabydlených oblastí a zároveň nebude voda z krajiny odtékat," řekl Hladík.
Přečtěte si také |
Řeka Bílina se v Ervěnickém koridoru vrátí z potrubí do přírodního korytaDůležitou roli v protipovodňové ochraně sehraje chystané vodní dílo Skalička na Přerovsku, které má spolu s dalšími opatřeními pomoci ochránit před záplavami přes 100 000 obyvatel Pobečví. Bude mít podobu boční suché nádrže. "Už nyní funguje podél Bečvy mnoho protipovodňových opatření. Povodí Moravy dlouhodobě provádí revitalizace a renaturace vodních toků a tak se nám daří budovat nejenom na Bečvě, ale i na jiných moravských tocích, úspěšné revitalizační projekty," dodal Výborný, podle kterého obnova Bečvy poslouží jako vzor pro další vodní toky v Česku.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Karel Zvářal
9.9.2024 19:07Pokud se koryto nezanáší, ale prohlubuje, je naprosto v pořádku! Zaměřit se na protipovodňovou ochranu - samozřejmě ano!, ale koryto bych nechal ve stávající podobě, jen okolí více zalesnit. Důležitá bude informovanost v případě silných dešťů - 1) zavčasu/s předstihem odpouštět nádrže a 2) informovat lid, aby voda nepřišla do pokojně spící obce. Tróbky 97 nikdy více!-)
Karel Pavelka
9.9.2024 21:55 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
9.9.2024 22:12 Reaguje na Karel Pavelkahttps://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Srpen---2013/Povoden--Klidek%E2%80%A6
Karel Zvářal
10.9.2024 06:15 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
10.9.2024 06:33 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
9.9.2024 22:25 Reaguje na Karel PavelkaJiří Bartulík
9.9.2024 22:09Pavel Hanzl
10.9.2024 08:51Karel Zvářal
10.9.2024 12:48 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-nemecko-ceka-tisiciletou-vodu-zaplavy-hrozi-i-v-cesku-40487411#dop
Karel Zvářal
10.9.2024 18:39 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
11.9.2024 09:13 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
11.9.2024 09:26 Reaguje na Pavel HanzlKarel Zvářal
11.9.2024 09:34 Reaguje na Karel ZvářalKoryto dále revitalizovat mimo zastavěná území nemá příliš smysl. Stávající stav je dostatečně přirozené. Při nedávné revitalizaci Bečvy u ÚSTÍ byly při realizaci odplaveny desetisíce m3 ornice, která vytvořila metrovou vrstvu kalu nad jezem v Hranicích. Tento způsob revitalizace je poněkud nešťastný.
Při velkých povodních které budou s ohledem na měnící klima častější a zřejmě i větší nemá revitalizace koryta žádný význam.
Povodně vznikají na strmých stráních lesů v Beskydech, které byly postiženy kůrovcem a následně vzniklé lesní cesty pro odvoz kalamitního dříví významně urychlují odtok a způsobují povodně. Zatím se nám přívalové deště na větším povodí vyhýbají. Jak obstojí revitalizace koryta při protipovodňové ochraně se ukáže.
Karel Zvářal
10.9.2024 14:36 Reaguje naKarel Zvářal
12.9.2024 06:17 Reaguje naPavel Hanzl
11.9.2024 09:15 Reaguje naBřetislav Machaček
11.9.2024 11:10 Reaguje nazkušenosti, co dokáže přirozený tok řeky. Voda utrhne břeh i se
stromy a do nenávratna odnese stovky kubíků ornice a podorniční
vrstvy. Jinde zase zanese koryto tak, že se z řeky stane tok
s hladinou v úrovni okolní krajiny. Pak se i sebemenší liják na
toku projeví zalitím okolí a sympatie místních jsou ty tam. Co
s těmi obyvateli v okolí řeky, jejich poli a ostatním majetkem
včetně důležitých komunikací, které bude revitalizovaný tok x
krát v roce zaplavovat? Mají pro ně vymyšleno nějaké řešení? Ono jedna věc je něco chtít, ale taky domyslet následky. Kolo dějin
nelze vrátit zpět, kdy nebylo okolí řeky osídleno a obděláváno
a revitalizace s tím musí počítat. Nějaké Hurá akce z popudu EU,
aby se vyčerpaly dotace a splnil úkol se mohou hrubě vymstít.
Ono se stále pláče nad erozí pár kubíků půdy někde v kopcích,
ale vidět stovky kubíků ornice po utržení břehu odnášené mimo
republiku ekologistům nevadí. Zde je eroze přirozený jev, jako
by nebyla přirozeným jevem i v horách a podhůří. Ano, obětujme
přírodě to, co lze, ale nikoliv "Hurá akcí" za každou cenu, aby
se vyčerpaly dotace a splnila kvóta revitalizovaných kilometrů
toků. Jinak hráz suchého poldru musí mít zcela jiné parametry,
než trvale nasáklá hráz rybníka, či sypané hráze přehrady. To
trvalé zamokření materiálu hráze hráz zpevňuje na rozdíl od
nárazově zatížení hráze suché. Je to na dlouhé vysvětlování
a jde tak i o kubatůru rychlého zaplnění objemu nádrže. Takže
suchá nádrž nemusí být lepší řešení, než ta trvale zavodněná.
Navíc voda ze suchého poldru odteče za pár dnů už v době
nadbytku vody v řece a za sucha ji není čím nadlepšovat. Je to
pouze náhrada záplavového území, kde taky voda rychle opadne
a na moc dlouho krajinu nezavlaží na rozdíl od přehrady se
zásobou vody na pár týdnů a měsíců.