https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/orli-kralovsti-na-jihu-moravy-letos-vyvedli-sedm-mladat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Orli královští na jihu Moravy letos vyvedli sedm mláďat

11.12.2020 19:41 | BRNO (ČTK)
"V České republice hnízdní populace letos poprvé přesáhla deset párů. Celkem jsme jich spočítali 13. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch. Orel královský patří mezi naše nejvzácnější hnízdící dravce," uvedl David Horal,
"V České republice hnízdní populace letos poprvé přesáhla deset párů. Celkem jsme jich spočítali 13. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch. Orel královský patří mezi naše nejvzácnější hnízdící dravce," uvedl David Horal,
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Dvořan / ČSO
Kriticky ohrožení orli královští letos na jihu Moravy vyvedli sedm mláďat, jih Moravy je v tuzemsku jediným územím, kde hnízdí. Ornitologové v lokalitě letos napočítali 13 párů. Česká společnost ornitologická to uvedla v tiskové zprávě.
 

Orel královský patří k nejvíce ohroženým dravcům Evropy, jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4000 hnízdících párů. Podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku, jižní Morava je celosvětově severozápadní hranicí jeho výskytu.

"V České republice hnízdní populace letos poprvé přesáhla deset párů. Celkem jsme jich spočítali 13. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch. Orel královský patří mezi naše nejvzácnější hnízdící dravce," uvedl David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.

Druhové jméno královský získal podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín.

Orli královští jsou původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil v roce 1998. "Jedenáct párů si letos postavilo hnízda a z toho devět prokazatelně sneslo vejce. Šest párů nakonec úspěšně i vyvedlo mláďata - celkem sedm," uvedl Horal. Loni ornitologové zaznamenali na jižní Moravě devět párů, které vyvedly šest mláďat. Nejvíce mláďat ornitologové evidovali v roce 2016, kdy šest úspěšných párů vyvedlo 12 potomků.

Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci ale odlétají na jih. Hrozbou pro všechny jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. Orel královský patří rovněž mezi druhy ohrožené otravami jedem Stutox II, používaným proti hrabošům polním.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (68)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.12.2020 11:46
Velká gratulace ! Tohle je skutečný úspěch na rozdíl od bruselských plků.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.12.2020 11:51
Co z toho, když se najde každý rok nějaký debil, který je tráví karbofuranem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2020 13:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Kterépak zájmové skupině asi vadí? Nechť si odpoví každý sám
Odpovědět
Hu

Hunter

11.12.2020 15:55 Reaguje na Jakub Graňák
Chovatelům slepic?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.12.2020 17:07 Reaguje na Hunter
Nebo bouchalům, kterým vadí, že si na podzim střelí o nějakého bažanta míň.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.12.2020 17:33 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jasně, a jestřábí koše holubáři taky nedávaj.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.12.2020 17:59 Reaguje na Hunter
To jsem neřekl.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2020 17:59 Reaguje na Hunter
Myslel jsem spíš železniční modeláře
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.12.2020 11:55
Tyhle debily lze odradit drakonickými tresty a veřejnou kontrolou . Tady by AOPK měla být neméně aktivní jako u návratu vlků do české krajiny.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.12.2020 11:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Chycení takového debila je spíše otázkou náhody. Bylo by ale dobré, kdyby se to aspoň občas podařilo. A souhlasím s tím, že ty tresty by měly být drastické.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.12.2020 12:33
Královák je úžasný dravec, jenže se musí něčím živit. Na Soutoku dřív hnízdilo řádově 30- 40 párů čápů bílých, měli hnízda na starých dubech. Dnes tam hnízdí sotva šest párů a nevím, jestli vůbec vyvedli mladý.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2020 17:52
Vše souvisí se vším a pokud se nezastaví pokles stavu drobné zvěře, tak
to je pouze dočasná radost. S poklesem potravní nabídky bohužel dojde
i k poklesu počtu těchto krásných dravců. Je načase ochranu přírody
začít směřovat i k ochraně jejich potravy. Bez ní tu nebudou ani oni
a nebude to vinou myslivců, kteří jsou jediní, kdo se chovu drobné
věnují. Doba bažantnic takřka v každé honitbě je nenávratně pryč
a i velké bažantnice státní lesů jsou mnohde minulostí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2020 18:20 Reaguje na Břetislav Machaček
To je fakt, když jsem byl malý, tak v okolí do pár km byly tři bažantnice, dneska vím o jedné 30km daleko.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.12.2020 18:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Jetli to nesouvisí s potravní nabídkou pro drobnou zvěř. Kdysi jsme byli vedeni k tomu, aby byl stát pokud možno soběstačný, zatímco dneska se pěstují hlavně dotační plodiny a v lánech řepky toho takový zajíc nebo bažant moc k žrádlu neneajde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2020 20:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ani zrno nazmar pro bažanta, ale raději ho pálit v kotlíku
s ekologickým certifikátem. Ani metr úhoru, když tam může být biopalivo. Hlavně označit myslivce za bouchaly, kteří se
nesnaží o snížení stavů zvěře pasoucí se na polích a v lese. Lidská blbost zavládla v této krajině a pokračuje v tom
mílovými kroky. Pak už chybí pouze pole plná fotovoltaiky
a co kousek větrník zabíjející i ty orly. No nebude to
nádherné? Ještě, že jsem prožil život v době, kdy byl
rozum nadřazen emocím a bludům.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.12.2020 20:53 Reaguje na Břetislav Machaček
No právě. Četl jsem před časem článek, že v okolí větrných elektráren bývají početné populace ještěrek. Že to je proto, že ptáci neodhadnou rotaci vrtulí a kromě menších ptáků to zabíjí i dravce, tam ale nenapsali.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.12.2020 23:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Co se ekoteroristům nehodí, o tom nepíší.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 16:50 Reaguje na Jiří Daneš
Zajímavá úvaha. Pokud vím tak ekoteroristé větrné elektrárny všude protlačují, tak že by tady nevyužili příležitost? Jinak větrné elektrárny jako zdroj el. energie jsou u nás dost k ničemu. Elektřinu vyrábějí nárazově, nejde o stabilní zdroj, samozřejmě usmrcují ptáky a netopýry a navíc krajina plná větrníků vypadá strašně. Nijak mě nemrzí, že u nás nemáme tisíce větrných elektráren, tak jako Němci:
https://archiv.ihned.cz/c1-66618690-stale-vice-nemcu-nechce-hlucne-vetrne-elektrarny-hyzdici-krajinu-na-soudy-se-uz-od-obci-vali-vlna-zalob
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.12.2020 09:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Je to možné, protože tam může být plno mrtvého
hmyzu a hmyzu živícího se na rozkládajících mrtvých
ptácích. Takže docela možné, ale jestli je to pro
přírodu přínos, to pochybuji. Jakákoliv početnost
nějakého druhu na jednom místě má svoje příčiny
a může jim být naopak ke škodě při výpadku zdroje
potravy a nebo při nakažlivých nemocech.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 16:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jenže to byl článek z Indie a do našich podmínek těžko přenositelný, protože u nás není druh dravce specializující se na lov ještěrek jako v Indii (v Evropě se tomu nejvíc blíží orlík krátkoprstý, ale ten u nás nehnízdil ani historicky). Navíc tam nešlo o ohrožený druh ještěrky, ale o druh běžný, jehož početnost stoupnula po absenci dravců. Asi jako kdybychom teoreticky vyhubili všechny predátory hrabošů, pak by populace hrabošů taky výrazně stoupnula. A navíc, že je to tím, že elektrárny zabíjí dravce tam naopak psali.

Jinak podle mých zkušeností je hlavní predátor ještěrky u nás domácí kočka. Hlavní příčina úbytku je ale jiná, a to degradace a úbytek kvalitních nelesních biotopů nižších poloh, proto taky ještěrka obecná mizí, kdežto ještěrky živorodá žádné problémy nemá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2020 17:07 Reaguje na Václav John
Řek bych, že mezi pojmy "silně ohrožená... a silný pokles" (teta Wiki) vs. "žádný problém nemá" je poněkud rozdíl. Jednoznačně blíže skutečnosti je ten první. Sojky, straky a poštolky zmární daleko nejvíc ještěrek, ať živorodých, či obecných.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 17:53 Reaguje na Karel Zvářal
A jaký druh máte na mysli? Já našel, že informace se vztahují k druhu Sitana ponticeriana, který podle IUCN je hodnocený jako LC. Taky tam píšou, že jde o druhový komplex, takže možná z tohoto druhu vyčlenili jiné druhy, které budou mít logicky menší areál rozšíření. Ale nejsem odborník přes indickou herpetofaunu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2020 18:17 Reaguje na Václav John
Kličkovanou ovládáme, že?-))

https://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%A1t%C4%9Brka_%C5%BEivorod%C3%A1
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 20:38 Reaguje na Karel Zvářal
Můžu vědět, co vám zase přeletělo přes nos, že nedokážete diskutovat jenom věcně a neudržíte se a musíte se v diskuzi do druhých jenom navážet? Už mě to opravdu nebaví. Žádný úmysl kličkovat jsem tady neměl a myslel jsem, že mluvíte o těch ještěrkách (ve skutečnosti agamách, v tom jsem se spletl) v Indii.

Ad ještěrka živorodá - ano, je u nás silně ohrožená. To je ale ochrana dle vyhlášky, nikoliv míra ohroženosti. Tu stanovuje Červený seznam a pokud můžu citovat z aktuálního, tak ještěrka živorodá je v kategorii drum Téměř ohrožený (NT) a "Tato ještěrka je plošně rozšířena prakticky ve všech horských masivech a chladnějších oblastech na území ČR. Ostrůvkovitě se vyskytuje i v nížinách. V současnosti nedochází ke zmenšování areálu tohoto druhu nebo početnosti populací, ale stejně jako většina plazů je tento druh citlivý na nevhodné hospodaření, např. postřiky biocidy v lesích"

Wikipedie opravdu nebývá vždy nejlepším zdrojem. I když ji sám často taky používám, ale informace nejsou vždycky úplně aktuální.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 20:44 Reaguje na Václav John
OK, moje tvrzení "žádný problém nemá" je asi trochu nadsazené, ale skutečnost je taková, že populace ještěrky obecné dlouhodobě klesá, zatímco populace ještěrky živorodé je stabilní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2020 21:23 Reaguje na Václav John
Ještěrka živorodá je uvedena již v Červeném seznamu z r. 89. Na Wikině jsou aktální data, tj. poslední desetiletí.

A na ten blábol o biocidech v lesích se nemohu zeptat jinak, než: Kolik bylo nalezeno otrávených ještěrek? To se stříká borůvčí, nebo mýtiny, či kultura v oplocenkách?

Jako obvykle ochranáři mlží, o důvodech úbytku obou druhů skrze predaci ani zmínka. Jen obecná má vytlačovat živorodou... Kdo a kdy to pozoroval?

Jinak důkazů o predaci výše uvedenými druhy mám desítky pozorování.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 21:49 Reaguje na Karel Zvářal
A máte doma kočky? Já mám zase dost, nejspíš desítky pozorování o predaci ještěrek kočkami. Ano, ještěrky se dokážou trochu bránit, viděl jsem i kocoura, jak běhá s ještěrkou zakousnutou na čumáku, jenže ani téhle konkrétní ještěrce to ve finále moc nepomohlo. Potkat ještěrku obecnou dneska není běžné. Když si vybavím místa, kde jsem je viděl v poslední době, jsou to skoro všechno travnaté biotopy (násep železniční trati, louka, step), i když na Kolínsku jsem je viděl i na lesních pasekách. Každopádně travnatých biotopů v nížinách dost ubývá.

Celkově je pro mě mnohem jednodušší potkat v horách ještěrku živorodou než potkat v nížině ještěrku obecnou.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 21:51 Reaguje na Václav John
A s "nesmyslem" ohledně biocidů v lesích nevím, jen jsem citoval použitý zdroj.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2020 07:55 Reaguje na Václav John
To máte dobré zdroje (JPP-)
Odpovědět
VJ

Václav John

14.12.2020 23:49 Reaguje na Karel Zvářal
Docela mě překvapuje, že zrovna tento zdroj neznáte, myslel jsem, že Červené seznamy zdá skoro každý kdo se nějak angažuje v ochraně přírody a publikuje. Zjevně jsem se ale spletl.

Taktéž to není JPP ale DPP.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2020 09:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Právě ve stínu fve panelů se biodiverzitě daří. především v pouštních a polopouštních oblastech.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

12.12.2020 22:28 Reaguje na Pavel Hanzl
A že jich v ČR ale máme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2020 08:54 Reaguje na Petr Pekařík
U nás to asi ještě nikdo nezkoumal. Ale viděl jsem mezi panely ovečky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2020 08:56
Královák na Soutoku brutálně zdecimoval populace čápa bílého.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2020 11:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Spíše bych to viděl na práci mořského, kterých je tam také nemálo. A čápi s volavkami zase brutálně decimují populace žab, takže se to aspoň vyrovnalo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2020 11:56 Reaguje na Karel Zvářal
Bude do budoucna zajímavé, jak to bude bez regulace stavů
toho či onoho a zda to vyřeší příroda sama a za jakou cenu.
U některých druhů to může dopadnout katastrofálně po
vyčerpání potravních zdrojů a naopak při absenci predátorů.
Jedni fandíme tomu, druzí zase tomu a tak nemáme rádi to
či ono. Bohužel už dnes nevěřím na mocnou matku přírodu,
když je člověkem navždy narušena přírodní rovnováha změnou
podmínek k životu toho či onoho. V tom se rozcházím se
zastánci bezzásahovosti.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 17:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Matka přířoda (abstraktní pojem) si vždycky nějak poradí a vždycky bude prosperovat aspoň něco. Nakonec i v kanalizaci se daří bakteriím a potkanům. Problémem bezzásahovosti je v zásadě hlavně to, že se může rozcházet a často i rozchází s problematikou ochrany ohrožených druhů.

a) je něco jiného bezzásahovost v nenarušeném pralese, polárních plochách Antarktidy nebo saharských pouští, kde byl lidský vliv minimální a bezzásahovostí v podmínkách většiny Evropy, kde je většina druhů adaptovaná na lidské aktivity. Ohrožení pak není dané těmito aktivitami (kosení luk, pastva, zemědělství), ale jejich intenzifikací (celoplošná seč velkých ploch, intenzivní pastva, chemizace aj.). Pokud cennou louku přestaneme sekat úplně, zničíme ji ještě efektivněji než příliš intezivní pastvou.

b) úplná bezzásahovost u nás ani není možná. Například lesní požáry hasíme i v bezzásahových rezervacích, jenže právě lesní požáry historicky pomáhaly udržovat část biodiverzity. Pak jsou tu nepůvodní druhy, které vyhlášením bezzásahovosti z přírody nedostaneme. A potom absence velkých kopytníků, kteří byli vyhubeni člověkem a jejichž roli při údržbě nelesních biotopů nahrazovala extenzivní pastva.

Pokud je cílem ochrana biodiverzity (=ochrana našich původních druhů živočichů a rostlin), pak na většině území je bezzásahovst nesmysl. Výjimka jsou třeba lesní porosty v první zóně NP Šumava, ale už na šumavských loukách by bezzásahovost byla naprosto kontraproduktivní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2020 12:34 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud by byla v té lokalitě v pořádku populace hmyzu, nemají problém žáby, tím pádem ani volavky a čápi, potom se uživí i pár orlů.
Pokud je tam ale i výrazný úbytek hmyzu (nikdo snad neví příčinu), tak budou mít problémy úplně všichni, včetně lidí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2020 12:44 Reaguje na Pavel Hanzl
S tím hmyzem bych to vůbec neviděl tragicky, kolega tam má cca 2000 budek a ptáci produkují normální počty mláďat. Přibývá údajně i (zimujících) netopýrů, kteří jsou též výlučně závislí na hmyzu. Na mnou sledovaném hnízdě čápů černých úřadoval podvakrát výr, takže čápi lokalitu opustili. To samé může být na tom soutoku. Orel dospělého stěží uloví, ale mláďata na hnízdě snadno. Proto se domnívám, že staří čápi bílí se roztýlili v okolí, kde na těch střechách domů jsou před orly bezpeční. A žáby hodně loví žížaly, slimáky, pavouky, škvory..., a tato potrava by i v suchých letech měla být celkem dostupná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2020 15:09 Reaguje na Karel Zvářal
Vícekrát jsem narazil na problém, že celosvětově ubývá hmyzu a v Německu psali snad o 70% úbytku. To mi připadá jako tragický vývoj, fakticky jsem si všiml, že na autě nemám skoro žádný hmyz na skle ani reflektorech, i v deštivém létě neotravovali komáři.
Ten úbytek se týká prý i neobydlených ostrovů v tichomoří, nikdo nemůže přijít na příčiny. Velké podezření je na mikrovlnné záření datových sítí, křivka úbytku se zhruba shoduje s křivkou nástupu těchto technologií. čort znajet.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2020 17:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Vůbec bych to nevylučoval. Vedlejší účinky pokroku...
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 17:42 Reaguje na Pavel Hanzl
"nikdo nemůže přijít na příčiny"
...s tím bych nesouhlasil. Ano, taky jsem slyšel, že hmyz má údajně ubývat i v člověkem minimálně zasažených oblastech, a že by tam mohl být nějaký neznámý faktor X. Jenže o úbytku hmyzu v Evropě máme dlouhodobá a kvalitní data a víme toho dost:

a) nelesní biotopy - louky, zahrady aj. - úbytek motýlů a dalších opylovačů je částečně daný chemizací, částečně úplným zničením těchto biotopů. Že chemické přípravky zabíjí je jasné - viz třeba tady:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/francie-zakazala-neonikotinoidy-pred-sesti-lety.opylovace-zabiji-porad
...no a likvidace biotopů je taky jasná. Ještě před 30-40 lety bylo běžné, že se sady sekaly na trávu pro králíky. Dnes už to skoro nikdo nedělá a zahrady připomínají golfový trávník, tam se žádný motýl nevyvine a když vyvine tak neuživí. Extenzivní pastva zaniká už nejméně od začátku 20. století a díky tomu u nás už chybí i běžné druhy. V lučních a stepních rezervacích, které se sekají nebo pasou je přitom situace mnohem lepší. A návštěva něterých zemí východní Evropy, jako je Rumunsko nebo Ukrajina ukazuje, že někde je hmyzu stále ještě dost (i tom se to ale zhoršuje). Naopak cesta do Holandska, Belgie nebo severní části Německa ukáže co to skutečně je krajina bez hmyzu.

b) v lesích je situace lepší, i tam ale ubývají druhy vázané na staré a mrtvé dřevo. A současně i druhy vázané na světlé lesy, protože lesy se u nás pěstují výrazně nahusto, narozdíl od minulosti.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

13.12.2020 12:01
Pokud´ by jsme to vzali důsledně, tak orel královský je vlastně na našem území invazivní druh na rozdíl od orla skalního nebo mořského. Zatím co v minulosti na našem území vzácně zalétl, tak v posledních letech začal pravidelně hnízdit. A jaký dopad na ostatní druhy živočichů má trvalý výskyt tohoto stepního druhu by se mělo posoudit. Ale bohužel, někteří ochránci by chtěli mít z území státu zoologickou zahradu se všemi možnými druhy bez posouzení toho, jaké negativní důsledky to může přinést. Ostatně, klasický příklad je Morčák velký, kdy z druhu, který se vzácně vyskytoval na našem území v zimě se stal druh, který v nějakých oblastech začal pravidelně hnízdit i s negativními důsledky, které to přineslo pro ostatní živočišné druhy. Petrův Zdar
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 17:18 Reaguje na Jan Knap
To nemusí být tak úplně pravda. Jednak nemáme historická data (orly v 17. století nikdo nerozlišoval), takže nemůžeme vyloučit, že u nás tento druh hnízdil i historicky. Za invazivní/nepůvodní druh se obvykle označuje druh, který se někam dostal bez přispění člověka. Proto je nepůvodním druhem třeba slunéčko východní, norek americký, mýval severní, jelen sika nebo střevlička východní, zatímco hrdličku zahradní, zvonohlíka nebo šakala za nepůvodní druhy nepovažujeme, i když se u nás historicky taky nevyskytovali (nebo o tom nemáme informace). Rozdíl je daný tím, že v přírodě nejsou areály druhů statické, ale dynamické a i v přirozených podmínkách může docházet k jejich změnám a posunům.

Co se týká vliv morčáka velkého, to by mě opravdu zajímalo, co tím máte namysli. Do dneška jsem žil v přesvědčení, že morčák snad nikomu vadit nemůže (...)
https://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id327162/?taxonid=8492&type=1

Morčák u nás ani nedecimuje populace ryb a pokud vím ani nevytlačuje jiné druhy kachen.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 17:24 Reaguje na Václav John
...kromě toho orel královský hnízdil historicky na Slovensku a protože orli královští hranice nerozlišují, tak se z něj stal nový ("nepůvodní") druh až díky rozhodnutí Klause a Mečiara z roku 1993
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

13.12.2020 18:52 Reaguje na Václav John
Orel královský je druh obývající stepy a otevřenou krajinu a i na slovensku hnízdil na jižním. Tomu odpovídají i druhy, kterými se obvykle živí. Sysel obecný-u nás kriticky ohrožený, křeček polní-nejen u nás kriticky ohrožený, u kterého hrozí ,že na většině dosud obývajícího areálu do 30 let vyhyne, koroptev polní-u nás ohrožený druh, být jich jako v roce 1935,kdy jich bylo na území ČR kolem 6 000 000,tak nic neřeknu ale současných 40 000 si dalšího predátora nemůže dovolit, zajíc polní-tam to s jeho populací na většině území oproti minulosti není nějaký zázrak, bažant obecný-tam už v součastnosti naprostá většina jedinců pochází z umělého chovu a v přírodě moc dlouho nepobývá než jsou uloveni bud´ myslivci nebo predátory. Tak tomu orlovy královskému na našem území moc vhodné potravy nezbývá kromě slepic a tam by jsem hledal traviče. Když lidé nenajdou ochranu u orgánů státní správy, tak mají tendenci sáhnout k svépomoci. Pokud´ jde o morčáka velkého, tak ten se živý hlavně rybami. Pokud´ obývá obvyklé lokality ,kterými jsou jezera nebo pomalu tekoucí vodní toky, tak nepředstavují nějaký problém ale pokud´ hnízdí na tocích parmového, lipanového nebo pstruhového pásma, tak to už je obrovský problém-na území ČR to bývá často tok lipanového pásma. A morčák velký jako kachna má obvykle 8 až 16 mladých. A dvě samice s mladými, to je hejno 25-30 kusů dovede tok lipanového pásma poměrně důkladně vyčistit od lipanů, potočáků, střevlí, vranek, mřenek a td. protože to je způsobem potravy a množstvím, jako by tam byli místo morčáků-kormoráni. Petrův Zdar
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 20:30 Reaguje na Jan Knap
Vazby na nelesní místa je jasná, je ale otázkou proč to tak bylo. Jedna z možností je, že ho dřív vytlačoval orel skalní, který v lesích hnízdí velmi ochotně a který díky své velikosti vytlačuje jiné druhy orlů (na Slovensku orla křiklavého). Orel skalní byl v mnoha zemích vyhubený a jako vyhraněný K-stratég zvyšuje svoje počty jen velmi pomalu (dospívá až v 5 letech života a vychovává téměř výhradně jen jedno mládě). Historicky ale orel skalní hnízdil všude, včetně nížin, takže by neměl být až takový problém, když se tam teď vyskytuje orel královský.

I stepní druhy do určité míry dokážou přepnout na jiný typ kořisti. Raroh velký je další stepní druh a v našich podmínkách se dokáže z velké části živit holuby, i když to pro něj není to pravé ořechové.

Vzhledem k velikosti orla bych se opravdu nebál, že by někomu na zahrádce lovil slepice. Možná, že se to jako kurioziota někdy stane, ale raritně. Co se týká travičů, osobně žádného neznám a bude jich v republice jen minimum. Kdybych si měl typnout kdo, tak odhaduju částečně na chovatele zvěře a částečně na malou část myslivců. Karbofurna je tak silně jedovatý, že jedna láhev stačí traviči takřka na celý život. Primární cíl podle mě nebudou orli, ale lišky a kuny. Jenže orli a další dravci se z velké části živí mršinami a otrávené návnady samozřejmě nejsou selektivní. Zabijí lišku stejně jako orla nebo psa na vodítku. Já se jenom děsím, kdy se stane, že se nějaké dítě dotkne návnady a olízne si prsty, protože taková otrava se prakticky nedá přežít. Proto bych to trestal velmi tvrdě, jako obecné ohrožení, jenže bohužel se žádného pachatele nikdy dopadnout nepodařilo.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 20:56 Reaguje na Václav John
Jinak jsem k tomu našel tento článek:
https://www.researchgate.net/publication/261793736_Habitat-_and_prey-selection_of_imperial_eagles_Aquila_heliaca

Píše se tam toho dost, potrava se liší v rámci areálu. Slepice zmiňují jako jeden z hlavních zdrojů potravy v Bulharsku, jenže tam venkov funguje stále ještě jako u nás dřív a slepice běžně volně pobíhají po vesnici. To u nás už skoro není. Jinak je hlavní potrava orla v našich podmínkách zajíc, bažant a křeček. Jinak je tam zmíněné ledacos, včetně třeba havranů v Srbsku.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

13.12.2020 22:52 Reaguje na Václav John
Tak záleží, jaké vesnice znáte ale v podhůří běžně slepice pobíhají po okolí a zažil jsem, že káně zaútočilo na slepici vedle auta. Byl jsem v garáži-mám ji součást domu, auto před garáží, akorát jsem slyšel ,jak něco žuchlo, slepice poplašeně kdákali, tak vyhlédnu ven a tam sedělo káně. Jak mě uvidělo, tak se zdvihlo a pryč. Musím přiznat, že bydlím na vesnici od malička, slepice se pohybovali venku normálně a nikdy nebylo tolik útoků od lišek, káńat, jestřábů jako v poslední době.Jinak s tím trávením nesouhlasím a taky si myslím, že to je cílené na jiné druhy. Spíše to může být reakce na nepřiměřenou ochranu některých druhů. Vidět normálního ptáka mimo města je často unikum ale před dvěma dny jsem během krátké chvíle v okolí napočítal 23 strak. Petrův Zdar
Odpovědět
VJ

Václav John

14.12.2020 14:07 Reaguje na Jan Knap
Pěkný den, to je zajímavé ... jste si jistý, že to bylo káně? Tohle bych čekal spíš od jestřába, pro ně je typické že kličkují mezi stromy a spíš loví v zástavbě než káňata (podobně loví i krahujci, ale ten slepici nedá, i když třeba holuba zvládne). Otázku nemyslím nijak zle, jen se ptám, neznám vás a nevím jestli ty druhy dokážete rozlišit. Velikostně je jestřáb zhruba stejně velký jako káně, rozpětí má o něco menší, ale má jiný styl lovu a silnější svaly. Takže dospělý jestřáb zvládne ulovit zajíce, kdežto káně to nedokáže. Slepici by káně asi zvládlo, ale ještě jsem o takovém případu neslyšel. Tím ale nechci říct, že to není možné, jen prostě nevím.

Já pocházím z vesnice, ale už tam nějakou dobu nebydlím a docela mi to chybí. Dřív měl slepice skoro každý, dneska už je to docela vzácnost. Nevybavuju si, že by na ně někomu koho znám útočila liška, jestřáb nebo nějaký dravý pták, ale občas byly problémy s kunou skalní.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.12.2020 18:19 Reaguje na Václav John
Morčák velký se dokáže potápět až do tří metrů, takže ryby před ním ani v hlubších rybnících nemají kam uniknout. Díky svému zubatému zobáku dokáže poranit spoustu ryb, které později hynou. Jinak dokáže zkonzumovat až čtvrtkilové ryby, takže jeho hejno umí zdecimovat i násadu v chovných rybnících.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.12.2020 20:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jenže morčák velký je současně dost náročný na kvalitu vody, zabahněné rybníky u nás mu nesedí. Morčáky v hnízdní době (a je jich u nás stále ještě málo) jsem viděl jen na řekách, morčáky v zimě hlavně na štěrkovnách a pískovnách a přehradách, a samozřejmě taky na řekách a jen malou část na rybnících. Morčáci u nás zimovali i dřív a naše malá hnízdní populace prakticky nic neohrožuje. Vždyť jich není ani tolik párů jako třeba kvakošů, kteří se taky živí rybami. O volavkách ani nemluvím.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

13.12.2020 22:56 Reaguje na Václav John
To že naše malá hnízdní populace morčáka běžte vysvětlit těm ,kteří se v místě hnízdění na tocích snaží zachovat původní populaci potočáka, lipana nebo se snaží ,aby v nich byli doprovodné druhy jako je střevle potoční a td. Uvidíte, co vám na to řeknou. Některé ochranářské žvásty a demagogie se od praxe značně liší. Petrův Zdar
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

13.12.2020 23:00 Reaguje na Václav John
Jinak nejde ani tak o škody na rybnících na hospodářských druzích ryb, to jde nejlépe nahradit ale co působí na tocích a někteří ochránci by si už konečně měli vytáhnout hlavu z prde.... a podívat se ,jak místo ochrany tu přírodu likvidují. Petrův Zdar
Odpovědět
VJ

Václav John

14.12.2020 14:24 Reaguje na Jan Knap
Já nerybařím, takže nemám žádné osobní zkušenost, vycházím jen z toho, co jsem se dozvěděl od rybářů a co se dá vyčíst z dostupných zdrojů (Červený seznam ryb). Nemůžu se zbavit dojmu, že část rybářů nesnese nic, co se živí rybami. Může jít o vydru, ledňáčka, bukače, volavku, kormorána, ale všechno je problém. Někdy je problém i jakýkoliv jiný rybář v teritoriu. Ale je to různé, zažil jsem třeba i rybáře, co mi šel ukázat hnízdo ledňáčka a byl z něj nadšený. Jiným ale vadí i ten ledňáček. Já když se pohybuju v terénu, tak rybáře respektuju, ale nemůžu se zbavit dojmu, že část rybářů má problém si uvědomit, že u nás se najdou i lidi, kteří mají větší radost z ledňáčka, vydry nebo bukače než z lovení ryb.

Nemyslím si, že by tyhle druhy měly likvidační dopady na naše populace ryb. Žádnou studii jsem na to nečetl a ze všech obratlovců mě ryby zajímaly nejmíň, ale jsou to původní druhy predátorů a byly tu i historicky a neměly by vést k ohrožení našich druhů ryb. Ano, některé druhy mají problém. Třeba karas obecný, dřív jedna z nejběžnějších ryb, dnes prakticky zcela vyhubená invazním karasem stříbřitým. Nebo střevle - v Brdech byla donedávna obří populace, pak tam ale někdo nasadil okouny a během tří let bylo po střevlích, které tam jinak do té doby byly naprosto dominantní. Nedávno se dělala rozsáhlá studie na Vysočině, je tam stále ještě chemické znečištění, které výskyt střevle hodně limituje. Naopak díky zlepšené kvalitě vody od začátku 90. let se hodně rybích druhů vrací do krajiny, kde dřív nebyly (Svěrákova hlášky z filmu Kolja o řece Vydře, kde zmizely ryby i vydry už dneska dávno neplatí).
Odpovědět
VJ

Václav John

14.12.2020 14:41 Reaguje na Jan Knap
A podle toho co jsem dohledal, se zdá, že za úbytkem lipana budou kormoráni.

Mimochodem kormorán je jeden z druhů, u kterých je běžná až iracionální kritika ochrany přírody u nás. Kormoráni dřív byli vyhubení, patřili mezi chráněné druhy a teprve když jejich stav narostly, povolil se odstřel. Narozdíl od našich predátorů neexistuje regulace počtem kořisti, protože problém není naše hnízdní populace, ale obří zimující severská populace z Baltského moře. Rybáři donekonečna lamentují nad tím, co jim zlí ochranáři provedli, přitom mi žádný z nich nebyl schopný odpovědět na tyto otázky:

a) jak se ČESKÝM ochranářům podařilo dosáhnout nárůstu populace v zahraničí v oblasti Baltského moře (Lotyšsko, Estonsko, Švédsko ani Finsko nejsou českým protektorátem)
b) proč by někdo v ČR měl být odpovědný za to, kam migrují kormoráni ze severu
c) a pokud byl problém s odstřelem a ten měl přijít dřív, tak jak to, že masivní odstřel kormoránů u nás, ke kterému už dochází slušnou řadu let situaci nevyřešil

Někdo prostě není spokojený nikdy. Pokud se "škodlivý" druh chrání, je to špatně, pokud se střílí, je to taky špatně, protože to je pozdě. Prostě podle některých lidí je špatně všechno a bez vyder, kormoránů, ledňáčků a morčáků by prý všem bylo hned líp. Že zážitek z pozorování vydry nebo ledňáčka nemá jen nepočetná hrstka ochranářů, ale i řada lidí z širší veřejnosti pak tyhle lidi vůbec nezajímá. Tím samozřejmě nemyslím Vás (z ničeho to nevyplývá), ale s takovými názory už jsem se setkal.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.12.2020 18:27
Je nádherné, co vše umí ochranáři "vygůglit" a nemusejí ani chodit ven.
Pak se snaží praktiky ubít znalostmi z Wikipedie a z nějakých podobně
sesmolených příruček. Vylézt ven a osahat si tu marnou záchranu lipanů
a potočáků je ale nenapadne. Práce bolí, smrdí a podle jejich mantry
je vše dílem přírody a to i když chovný potok vyplundruje vydří rodina,
volavky a říčku s lipany kormoráni či ti morčáci. Jak stále opakuji,
tak to i časem dopadne. Ani predátor nepřežije bez potravy, pokud
ji všechnu vybije. On přežije déle, než ta potrava, protože se za ní
přesunuje z místa na místo, ale pokud ji tam zdecimuje pod hranici
životaschopné populace, tak to bude na lidech. A ti buď budou pouze
doplňovat tu potravu predátorům a nebo budou regulovat i predátory.
Třetí cesta tu není a nebude nikdy, protože chybí zase predátoři
predátorů a člověk to prý nesmí být. Takže závěrem pouze to, že
radost z namnožení predátora může být vzhledem k jeho potravě
doslova místně likvidační a je třeba posoudit, zda se má kam šířit
a zda tam nalezne hlavně tu potravu. Čápi ubývají nejenom těmi
predátory, ale i poklesem nabídky potravy v suchých rocích. Ta
jim klesá dlouhodobě a tak se není proč těšit z jejich predátorů.
Jednou tak mohou být setsakra vzácní a bude to zase jiný problém.
Je to k zamyšlení i pro ochranáře samotné, aby zaujali rozhodné
stanovisko jak dál. Ode zdi ke zdi to funguje taky, ale často
za cenu takřka vymizení druhu. Pak se vzývají všichni svatí jako
u sýčka a hledá se viník. Viníkem je nejen chemie, ale i predace
jeho mláďat kunami a krkavcovitými. Je otázka co s tím. Odstřel
to nezachrání a nechci radit, jak se to dělalo dříve, protože to
zavinilo i necílené úhyny jiných zvířat. Možná tak zůstane pouze
u rozumování a odepíšeme časem jeden druh za druhým. Nesmí ale
dojít k alibismu, že si nepřiznáme jednu z příčin a neuděláme
radikální nápravu. Dosavadní směřování mě nepřesvědčilo o té
správné cestě při ochraně přírody, ale spíše naopak.
Odpovědět
VJ

Václav John

14.12.2020 23:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Někdy mě zaráží Vaše vševědoucnost, jak hned víte, že ochranáři jsou jen z měst a že do přírody nechodí. Já tedy znám víc ochranářů z venkova než z měst, kteří tráví v přírodě většinu svého volného času. Jenže jak to tak čtu, asi jsou to asi nějací špatní ochranáři, protože správný ochranář přece žije ve městě, do přírody zásadně nechodí a všechno řeší jen z kanceláře. Budou asi fakt divní, protože makat v přírodě nebo na zahrádce jim nedělá žádný problém.

A k tomu co píšete - znáte pojem koevoluce? Predátoři a kořist se vyvíjeli spolu tisíce a více let. Za normální situace je nemyslitelné, že by si predátor vyhubil kořist. Teď mluvím o situaci původní druh predátora vs. původní druh kořisti. Pokud se dostane do prostředí nepůvodní druh predátora, tak situace může být úplně jiná a k vyhubení kořisti dojde - třeba nelétaví ptáci na ostrovech, které dokázaly vyhubit kočky nebo krysy. Našli by se i jiné případy. Aby původní druh predátora vyhubil nebo populačně ohrozil kořist, musí tam hrát roli jiný faktor. Klasicky třeba pokud je predátorem všežravec, který vyhubení kořisti dokáže přežít, protože není specializovaný na 1 konkrétní druh - příkladem je třeba liška nebo divoké prase. Jenže i na tyhle druhy jsou naši savci a ptáci adaptovaní. Pokud máte ale třeba zničenou zemědělskou krajinu, jako máme kvůli kolektivizaci v ČR, tak stavy drobné zvěře jsou už tak zdecimované a přemnožený predátor jim rozhodně nepřidá.

Hezký příklad koevoluce je veverka obecná / kuna lesní. V Británii dovezli veverky popelavé, které veverky obecné vytlačili skoro z celého státu. Totéž se stalo v Irsku (větší popelavá veverka dokáže obecnou veverku usmrtit). Jenže v Irsku zjistili, že se veverky obecné najednou začaly vracet. Ukázalo se, že je to růstem populace v Irsku a Británii velmi ohrožené (u nás běžné) kuny lesní. Kuna lesní loví veverky s oblibou, jenže veverky jsou na to dlouhodobě adaptované a ve většině případů dokážou před kunou uniknout. Veverka popelavá ze severní Ameriky je těžší, po stromech se nepohybuje tak obratně a proti kuně nemá šanci. Takže i když kuna lesní loví pravidelně veverky obecné, je to právě kuna lesní, díky které veverka obecná pravděpodobně v Irsku nevyhyne. Můžu napsat jiné příklady, ale snad je to dost názorné.
Odpovědět
VJ

Václav John

14.12.2020 23:24 Reaguje na Václav John
Tím nechci říct (už vidím, jak to tady někdo píše), že kuna je nejlepším přítelem veverky. Pochopitelně konkrétní veverka z konkrétní kuny žádnou radost mít nebude. Tím píšu jen a pouze to, že koevoluce predátora a kořisti musí vést (a vede) ke stavu, kdy predátor likviduje slabší jedince, ale přežití druhu nijak neohrožuje.

Pokud tohle fungovalo zcela nezávisle na člověku, není důvod aby to nefungovalo i dál. Někteří lidi jsou ale přesvědčení, že bez nich by to v přírodě nefungovalo a že lov všech predátorů je nutný. Z pohledu ochrany přírody není důležité jestli je nějaký druh predátor nebo herbivor, důležité je, jestli je ohrožený nebo ne. Z pohledu myslivosti bylo dlouhá léta tradičně bráno, že predátor je špatně a proto se stříleli nejenom lišky, kuny nebo jezevci, ale i poštolky, káňata nebo i ty veverky (ano, i veverky, stačí nahlédnout do historických mysliveckých statistik).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2020 10:27 Reaguje na Václav John
Vy vůbec neberete v úvahu, že ta přírodní regulace
fungovala pouze v nenarušené přírodě bez nových
nepůvodních predátorů, bez vlivu chemie, dopravy,
hluku, světelného smogu, zemědělství, průmyslu
adt. Už toto selektivně ohrožuje mnohou kořist
a tak je nutná regulace predátorů, aby nedošlo
k vyhubení zbytku jeho ohrožené potravy. Vy se
možná brzy dožijete i vyhubení mnoha druhů i u
nás a pak si vzpomenete na varování mé a jiných
praktiků. Mimochodem, čtu vaše příspěvky, ale
nevím, zda se věnujete přírodě i fyzicky, ale asi
postrádáte pozorovatelský talent a vlastní úsudek.
Naše generace to sleduje s odstupem cca 60 let na
vlastní oči a vidí tu katastrofu, kterou často
zavinili sami ochranáři tím názorem o samoregulaci.
V praxi už to tady nikdy fungovat nebude a bude to
pouze ten od zdi ke zdi ochranářský přístup. Požár
se tak hasí za pět minut dvanáct a honem se zase
jede k jinému a tak dokola. Řešit prevenci je tak
rouháním vůči náboženství samoregulace a dnešních
ochránců přírody. Napíšu to vulgárně. Dodrbete to více, než všechny generace před vámi.
Odpovědět
VJ

Václav John

15.12.2020 11:55 Reaguje na Břetislav Machaček
"Vy vůbec neberete v úvahu, že ta přírodní regulace
fungovala pouze v nenarušené přírodě bez nových
nepůvodních predátorů"
...nevím jestli jste to četl celé. Psal jsem o tom a poměrně podrobně. A nemám problém s odstřelem nepůvodních predátorů, naopak jsem za něj rád a nemám ani problém s odstřelem přemnožených predátorů. Mám problém s tím, že na predátory se někdy svádí skoro úplně všechno. A vysvětlím proč.

Problém vidím tady. Dřív bylo běžné, že se stříleli opravdu všichni predátoři. Nejenom ti konfliktní, tj. potenciálně život ohrožující (medvěd), a běžně zabíjející domácí zvířata (vlk, liška, kuna), ale i ti s minimálními dopady na člověka. Celé generace byly zvyklé střílet káňata, poštolky, kolčavy, hranostaje a veverky. První fáze změny uvažování byla v tom, že se predátoři začali rozlišovat na "škodlivé" a "užitečné", užitečné bylo to, co lovilo hraboše, protože se podařilo vypozorovat, že masově střílet predátory hrabošů fakt není dobrý nápad. Přesto se ještě i dnes najdou lidi, kteří by nejradši stříleli káňata, lasičky a poštolky. Já vím, je jich málo, ale jsou. Řadu let byla u nás taková situace, že mnoho našich původních druhů bylu vyhubených. Orel mořský, orel skalní, puštík bělavý, luňák červený, velké šelmy ... všechny tyhle druhy u nás určitou dobu buď nežily nebo živořily a pokud by se svět skládal jen z České republiky, tak by definitivně vymřely.

Je přitom jasné, že konfliktní potenciál těch druhů se liší. Pokud není někdo striktní vegan a nevadí mu střílení jako takové, tak mu nemůže vadit odstřel norků amerických nebo mývalů, protože do naší přírody nepatří. Téměř nikdo neprotestuje proti lovu lišek, kormoránů nebo kun skalních, protože ten lov jejich populaci u nás neohrožuje. Jenže léta zakořeněná nenávist k predátorům stále existuje. Je zajímavé, že problém s nelegálním odstřelem například u nás nemá ani tak poměrně konfliktní vlk, ale rys, jehož populace v Jeseníkách a jinde, kromě širší oblasti Šumavy a Beskyd byla vystřílená. Rys pro člověka nepředstavuje ani teoretické riziko a hospodářská zvířata zabíjí jen zcela raritně. Hlavní kořist je srnčí zvěř, která je u nás přemnožená, uloví sice i ledacos jiného, ale zabíjí i lišky, takže na drobnou zvěř má v lese spíš pozitivní dopad. Jenže touha části lidí si rysa střelit a nenávist k tomu, že i on loví srnce nezmizela a jen tak nezmizí. A to myslím pěkně ilustruje tu nenávist k predátorům, o které píšu.

Pokud sledujete přírodu 60 let musíte vidět nejen to, že ve městech jsou straky a sojky (dřív nebyly) a že v lesích jsou krkavci (dřív taky nebyli), ale i to, že v krajině prakticky chybí dřív všudypřítomní motýli a hmyz. Který predátor si myslíte, že ta tímto stojí?
Odpovědět
Sl

Slovan

15.12.2020 16:02 Reaguje na Václav John
ÁMEN ke všem vašim příspěvkům!

Co mě neustále přivádí k smíchu jsou výkřiky některých lidí, kteří se z nějakého důvodu musí neustále ujišťovat, že proti jejich názoru nemůže vystupovat někdo z vesnice, člověk chodící do té přírody ještě víc než oni sami nebo nedej bože chovatel :) Pan Machaček to dělá pravidelně, ale v posledním příspěvku musel sám sebe ujišťovat hned 2X :)
Odpovědět
VJ

Václav John

15.12.2020 16:13 Reaguje na Slovan
To je klasická rivalita město vs. vesnice - spousta lidí z města je přesvědčená, že na vesnicích žijí jen blbci a spousta lidí z vesnice si to myslí přesně naopak. Já pocházím z vesnice a žiju ve městě a můj osobní dojem je, že blbci jsou distribuovaní na obou místech zcela rovnoměrně :-)
Odpovědět
VJ

Václav John

15.12.2020 16:16 Reaguje na Václav John
I když ta vesnice je mi pořád ještě sympatičtější, člověk se tam cítí daleko víc v přírodě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2020 20:06 Reaguje na Václav John
Rysa nechte rysem. Ten snad nikomu vadit nemůže a spíše bych řekl, že se stane obětí dopravní nehody a nebo skutečného blázna s puškou, ale ne normálního myslivce. U sojek
a strak ve městech si zkuste porovnat od kdy
se tak množí a dojdete k vybrečeným dobám
jejich doby lovu a zjistíte, že ta změna se
vzácně časově shoduje. Podívejte se na
obyčejné havrany, kteří terorizují svým
křikem okolí jejich hromadných hnízdišť
a nemožností je vypudit z parků do lesů,
neboť je AOPK zásadně proti. O krkavcích
a jejich šíření díky ochraně ani nemluvím.
Stále je tak predátorů málo a málo i za
cenu toho, že jim ubývá potravy. No a u
hmyzu se zamyslete, proč k tomu došlo. Je
to díky eko-energoplodinám s kvanty chemie
a absencí potravy pro ten hmyz nebo ho i
necíleně hubící například tím, že pouze
pijí kontaminovanou vodu ve formě rosy.
Kdysi co kravské lejno na pastvině, tak
mračno much a hromady larev a kukel pro hmyzožravé ptáky, kteří pak nemuseli žrát
jiný hmyz. Ukažte mi zahrádku se zelím pro
běláska mimo pár lánů důsledně postříkaných
v celé republice, kde se zelinářství věnují.
A co jiný hmyz, když lidé z měst požadují
pokosení trávy dříve, než rozkvete a hmyz
odroste z housenek k zakuklení. Pak ho
ještě rozválcuje traktůrek k sečení trávy
a nebo i semele i s trávou dospělce včetně
včel. I vesnice má máslo na hlavě, když
se přestaly chovat prasata, kozy, slepice
a zmizely hnojiště s mračny much pro
hmyzožravé ptáky. Vlaštovkám zmizely stáje
ke stavbě hnízd a přeměnily se na garáže.
Po zateplení staveb mají problémy se stavbou hnízd i jiřičky. Mohu toho vyjmenovat hodně a je to tím i tím,ale nejvíce mne štve, když to vzejde od ochranářů. Prosazováním OZE přinutí zemědělce osévat pole energetickými plodinami
v zájmu uhlíkové neutrality. To vše je výsledek zelené politiky neumětelů, kteří
o přírodě vědí prd. Tleskají bioplynovkám
a uchází jim, že organika patří do půdy
a ne do nádrže bioplynovky a pak pláčou nad zhuntovanou půdou. Tleskají solárním parkům ve kterých se vlastníci zbavují podrostu chemií a větrníkům vraždícím hmyz a ptáky, nebo je alespoň ruší. Takže prosím o sebekritiku a
trochu uvažovat o příčinách toho všeho. Vy
ale máte svoje přesvědčení a připustit si
ty chyby dokáže málokdo. I ten kormorán je
dílem ochrany v celé EU a tak tvrdit, že to
je vina pouze zimující populace je alibismus.
Ochranáři spolupracují na těchto nesmyslech
napříč EU a měli by tak působit na své
severní soukmenovce, žádat snížení jejich
stavů v místě hnízdišť a nevymlouvat se na
to, že už lovu u nás nic nebrání. Podobně
tomu bude i s bobry, vlky atd. Oni hranice
neznají a musí zde být jednotný postup.
Jinak vlky v NP mi nevadí a bobr u nás na
Odře a Olši u Bohumína taky ne, ale když s
už tlačí na rybníky a malé potůčky v zástavbě, tak je to smrdí průserem. Rozvrtaná hráz
může dopadnout tragicky a pokácenými
stromy nahromaděnými při povodni u mostů
rovněž. Pro ochránce z města je to zážitek,
ale lidem z vesnic jde o život a majetek.
To je ten rozdíl mezi městem a vesnicí,
na který poukazuji a který bohužel nechcete
pochopit.
Odpovědět
VJ

Václav John

15.12.2020 20:51 Reaguje na Břetislav Machaček
"Rysa nechte rysem. Ten snad nikomu vadit nemůže a spíše bych řekl, že se stane obětí dopravní nehody a nebo skutečného blázna s puškou, ale ne normálního myslivce."
...víte já dlouhou dobu diskutoval na mysliveckém fóru. A jestli jsem něco zjistil, tak je to skutečnost, že rys myslivcům vadí, a dost. Ne všem, ale velké části, možná většině. Samozřejmě jen malá část z nich by rysa zastřelila, ale v anonymním průzkumu se k tomu i někteří myslivci přiznali.

Co se týká úbytku hmyzu tak souhlasím, nakonec sleduji to přes 20 let a troufám si tvrdit že o tom vím víc než drtivá většina lidí tady na foru. Nicméně mě překvapilo, že jako rozdíl oproti minulosti vypichujete to, že se pár druhů predátorů znovu vrátilo a ne mnohem zřejmější věci.

Co se týká sebekritiky a OZE tak třeba biopaliva kritizuju dlouhodobě, právě pro jejich dopad na životní prostředí. Ze stejného důvodu podporuju jádro, ale pokud je potřeba sebekritiky, tak se tedy kritizuji za to, že to zřejmě nedělám dost důrazně. Kdybych to dělal, patrně byste o tom věděl. :-) OZE v principu dovedou být i užitečné (solární panely na střechách a podobně), ale je s nimi spojena úplně zbytečně i spousta negativ.

Podotýkám, že hodně projektů větrníků zastavili samotní ochranáři. To jen tak mimochodem.

A co se týká té vesnice - asi mě nečtete, ale budiž. Každopádně bobr byl od začátku braný jako potenciální konfliktní druh a u nás se každoročně střílí. Takže řešení existuje, pokud má někdo problémy s bobrem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.12.2020 17:40 Reaguje na Václav John
I já se považuji za ochranáře a taky
ekologa, ale mám problém se zařadit
do nějaké skupiny, protože tam vidím
rozpory mezi jejich prioritami a
mými prioritami. Nemohu souhlasit
s OZE jako celkem, protože jsou
některé zcela kontraproduktivní.
Nemohu souhlasit ani s DUHOU či
rovnou AOPK, když vidím jejich
kopance bez sebereflexe. Kritizuji
opičí lásku vůči vlkůmm, ze kterých
se neomezenou ochranou staly kreatury na vlka a protože vidím,
že to zapřičiní minimálně likvidaci
malochovů ovcí, jak už to potkalo
mého kamaráda. Nemohu souhlasit,
když je některý druh nadřazován
jinému až tak, že tomu prvnímu
hrozí zánik a nemohu ani souhlasit
s blokací některých staveb, které
zbaví lidí smogu a dopravní zátěže
v jejich bezprostředním okolí, když
jsou ty důvody často marginální.
Dlouho jsem tu pouze tyto diskuse
sledoval, ale nedávno jsem to už
nevydržel a začal oponovat vysloveným nesmyslům a nastavit těm
šiřitelům bludů zrcadlo, aby viděli
jaké nesmysly propagují. To, co vše
popisujete jsou i pro mne zcela
nepřijatelné věci a myslím, že bychom dospěli i ke konsensu na rozdíl od vyložených fanatiků. Otázka predátorů je daleko složitější a je třeba posoudit,
jaké potravní možnosti jim nabízí dnešní příroda. Zásadou je vždy namnožit potravu natolik, aby nestrádali i ti predátoři.
Tu se postupuje chaoticky a často
se nehledí na kriticky ohroženou
potravu predátorů, kteří se umí
často přizpůsobit a na přechodnou
dobu se živit i jinak. Vydry
vyžerou pstruhové potoky a říčky
a jdou po proudu na jelce a parmy.
Sotva se díky rybářům vzpamatují
lipani a potočáci, tak se vydry
vrátí a zase se vše opakuje.
Časem se stane, že to rybáři odpískají a zbudou potoky a řeky
bez těch lipanů a potočáků. A to nehovořím o racích a škeblích, které
rybáři celoročně hájí už 50 let, ale vydra ne a maří celou jejich ochranu. Je to sice původní predátor, ale míval svého predátora taky a neměl ty náhradní potravní zdroje na chovných rybnících, kde bývala v minulosti vždy intenzivně
likvidována. Příroda už divočinou nikdy nebude i kdyby se aktivisté podělali a podělají kdeco svými
pokusy a bludy. O to mi celou dobu
jde, že si každá skupina vypíchne
něco, za čím jde i přes mrtvoly
a takovým znechucením chovatelů z ochrany vlka způsobí ukončení chovů a z luk zbydou trosky. Zapláčou
botanici, entomologové, esteti a
nakonec i ti vlkofilové, protože
dojde i na tu regulaci stále drzejších šelem . Ty tak budou
putovat i jinam, než pouze do toho
pohraničí. Kdo si zvykne na ovce,
tak za nimi půjde i ku Praze
(nadsázka) a možná i do Milovic
za těmi preferovanými kopytníky.
O tom všem jsem schopen diskutovat
a leccos i tolerovat, pokud se tak
míní chovat i oponenti. Bohužel
tu píší často omezení fanatici bez
potřebného nadhledu na to, že nic
už nebude jako před staletími a že
každý sen nebude skutečností.
Odpovědět
VJ

Václav John

17.12.2020 18:48 Reaguje na Břetislav Machaček


Váš přístup chápu. V řadě věcí s vámi souhlasím, v některých ne. Ale to je normální, že se názory lidí liší. Psal jsem to už jinde, ochrana přírody by měla být primárně pro člověka a ne před člověkem. Ono kdyby nebyla široká poptávka po tom přírodu chránit, tak žádná ochrana přírody nikde na světě nebude.

"Tzv. ochranáři" nejsou jednotná masa lidí, ale zahrnuje neskutečné množství lidí od státních úředníků, přes lidi z nevládek co jako poslední mohykáni sekají květnaté louky, po jiné lidi z jiných nevládek, kteří organizují demonstrace, přes lidi z ČSO co vykupují louky pro ptáky a vyvěšují budky po organizace typu Hnutí DUHA a podobně.

Úbytek raků a podobně - nevím o tom, že by vydra někde likvidovala raky nebo škeble, zato vím, že raci umírají hromadně na račí mor, který přenáší nepůvodní americké druhy raků vysazené člověkem (nikoliv ochranáři). Naopak se často podceňuje negativní vliv norka amerického, který do naší přírody nepatří a raky taky intenzivně loví, stejně jako třeba mýval. Celkově se ale počet lokalit s raky v poslední době nijak zvlášť nesnižuje a k největšímu úbytku raků z našich potoků došlo ještě v době kdy u nás vydry téměř nebyly.

Jinak ale požadavky lidí se liší. Jeden je rád, že může vyrazit do hor i do míst, kde nechodí davy lidí a kde má trochu klidu, další je naštvaný, že na konkrétním místě není asfaltka, parkoviště a restaurace. 100% požadavků všech lidí není možné nikdy naplnit.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist