Ostravská zoo se po 45 letech vrátila k chovu jaka domácího

Ostravská zoologická zahrada se po 45 letech vrátila k chovu jaka domácího. Dvě mladé samice jsou k vidění nedaleko vstupu do zoo, ve výběhu sousedícím se zázemím pro osly. Výběh jaků zdobí tibetské modlitební praporky a postupně budou přibývat další etnické prvky, řekla ČTK mluvčí zahrady Šárka Nováková.

"Jaka domácího zoologická zahrada v Ostravě chovala už dříve. První zástupce tohoto domácího plemene byl do zoo dovezen v roce 1959, v následujících dvou letech pak další dva. Obývali jeden z malých výběhů v místech, kde jsou dnes alpaky a nanduové. Chov jaků byl ukončen v roce 1976. Historicky se v zoo narodilo 19 mláďat. Po 45 letech se jaci do ostravské zoo vracejí," řekla mluvčí.

Předkem jaka domácího je jak divoký, kterého v Číně a Indii již žije méně než 10.000 dospělých jedinců. "Naproti tomu jaků domácích je asi 13 milionů. K domestikaci došlo v Tibetu někdy mezi třetím až prvním tisíciletím před naším letopočtem. Díky vysoce výhřevné a tepelně izolující srsti jsou jaci adaptováni na život ve vysokohorském prostředí až do nadmořské výšky kolem 5500 metrů," uvedla Nováková. Dodala, že ve volné přírodě tato zvířata žijí v horských oblastech Asie od Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Mongolska a jižní Sibiře po Tibet, Čínu, Nepál a Bhútán. Od poloviny 20. stol. jsou v malém množství chováni jaci domácí i ve švýcarských a rakouských Alpách a jako raritu je lze nalézt i u soukromých chovatelů v České republice.

"I přes svou hmotnost to je velmi obratné zvíře. Využívá se k přepravě nákladů, jako jezdecké a tažné zvíře či k orbě polí. Tučné žluté mléko slouží k výrobě sýrů a másla, maso se suší nebo udí, z vlny se vyrábí oděvy, stany, provazy či lana. Sušený trus se používá jako palivo," doplnila mluvčí.

---

reklama

---