https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pachnouci-durian-dnes-nebo-zivi-tygri-zitra-pro-malajsii-nelehka-volba
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Páchnoucí durian dnes, nebo živí tygři zítra? Pro Malajsii nelehká volba

30.10.2018 01:16 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdá se, že v příštích letech by mohl durian dokonce nahradit stávají jedničku, plantáže palmy olejné.
Zdá se, že v příštích letech by mohl durian dokonce nahradit stávají jedničku, plantáže palmy olejné.
V lesích malajské provincie Raub malajští tygři zatím nežijí. Ale mohli by. Nachází se totiž v sousedních přírodních rezervacích a národních parcích státu Pahang, a celá zalesněná oblast je tedy „potenciálním místem“ pro jejich budoucí výskyt. Místní ale na budoucnost čekat nechtějí a dávají radši přednost okamžitému výnosu z plantáží. Píše o tom Guardian.
 

Místní mu familiárně přezdívají harimau nebo pak belang, což znamená něco jako pruhovaný strýc. Převážná většina z nich jej nikdy naživo neviděla. Tygrů malajských je dnes totiž naživu jen něco kolem 250-340 kusů, což z něj po právu činí kriticky ohrožený druh. Kromě pytláků tyhle tygry trápí ještě jeden podstatný problém: fragmentace jejich životního prostředí. Jeden každý totiž vyžaduje teritorium o přibližné rozloze 100 kilometrů čtverečních, což jim existující rezervace rozptýlené v zemědělsky obhospodařované krajině jen zřídka nabízí. A to je i důvod, proč jsou vcelku fádní lesy v provincii Raub pro jejich existenci tak důležité.

Turistika, která nevoní

Ne že by v nich tito vzácní tygři přímo žili. Ale mohou se přes ně pohybovat, migrovat mezi jednotlivými rezervacemi. Zda se tak skutečně děje je zatím hádankou bez odpovědi, zoologové mají o demografických parametrech, komunikaci, velikosti domovských okrsků nebo sociální struktuře těchto kočkovitých šelem jen velmi kusé informace. Dá se ale předpokládat, že bez zmíněných lesů by se jim lépe nevedlo. Ještě před lety by takové hypotetické úvahy neměly váhu, jenže v provincii Raub teď přišli na lepší nápad, jak se zdejším lesním porostem naložit. Začali tu ve velkém pěstovat durian.

Tropické stromy, produkující sice extrémně zapáchající, ale chuťově vynikající plody. V Asii je milují, a zahraniční turisté si je žádají. I proto tu na popularitě začala nabývat durianový cestovní ruch. V Raubu to nejprve byly stezky vymýcené v džungli, kterými průvodci dovedli výletníky k „divokým“ durianům, aby si na nich mohli na čerstvém vzduchu pochutnat. Jenže to teď přestává stačit, a vysoká poptávka po durianech teď motivuje místní ke kácení lesů a zakládání durianových plantáží. Zdá se, že v příštích letech by mohl durian dokonce nahradit stávají jedničku, plantáže palmy olejné.

Co je důležitější?

Ochránci přírody na tuhle změnu trendu zareagovali se zpožděním. Siti Zuraidah Abidin, jedna z vedoucích představitelek WWF Malaysia, teď upozornila na případ masivního odlesnění v oblasti Hulu Sempan. „Jedná se o 1213 hektarů lesa, který je určen pro vysazení durianové plantáže.“ Firma, která za kácením a přípravou výsadby stojí, má úzké vazby na malajskou vládu. „Celý Hulu Sempan ale těsně přiléhá k rezervaci, kde tygři žijí.“ Jak moc velký problém to je?

Pro tygry určitě velký, ale jinak je to vcelku složitá otázka, na kterou nemají ochránci přírody jednoznačnou odpověď. Kácené lesy v Raubu, které se mění na durianové plantáže, totiž žádným chráněným územím nejsou. „Na jejich kácení nepotřebujete speciální povolení,“ zaznívá i z Ministerstva pro lesnictví Pahangu. Má tedy cenu bránit jejich kácení a přeměně na plantáže (z nichž plyne místním jasný užitek) anebo je lepší ponechat je netknuté kvůli hypotetickému prospěchu mizejících tygrů?


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist